Jak do města III: Jak se vyhnout nejčastějším nehodám

rána dveřmi

Tento článek jsme převzali ze stránky http://bicyclesafe.com, kde jeho autor Michael Bluejay na úvodní straně píše zhruba toto: Pokud si vezmete helmu, riziko srážky s autem tím nesnížíte. Skutečná bezpečnost městské cyklistiky spočívá především v tom kolizi se vyhnout. Zde vám ukážeme reálná rizika srážky s automobilem a reálné způsoby, jak je minimalizovat. Článek jsme částečně přizpůsobili českým reáliím, ovšem se zachováním jeho původního ducha a stylu.

Pokud jde o bezpečné ježdění po městě, následující řádky vám poradí něco trochu jiného, než lze čekat od oficiálního průvodce cyklistickou bezpečností, tedy jezdit s helmou a dodržovat pravidla silničního provozu.

Pravidla provozu jsou většinou jsou zjevná — na červenou přes magistrálu nepojedete. Některá pravidla jsou naopak příliš vágní, takže ani není jasné, jak se vlastně mají dodržovat. Vezměte si povinnost jezdit při pravém okraji vozovky — ale je to za všech okolností bezpečné? Pokud jedu podél řady zaparkovaných aut, vystavuji se nebezpečí, že někdo náhle otevře dveře a srazí mne (viz náš článek o dveřní zóně). Jak daleko od kraje vozovky mám v takovém případě jet?

Projetí stopky na málo frekventované křižovatce nemusí být nutně o život, ani tak vám to ale nedoporučíme. Ne proto, že je to protizákonné, ale proto, že to skutečně není bezpečné.

Je důležité, abyste vycítili ten rozdíl: V mezích možností dodržovat pravidla, ale současně rozumět tomu, proč to tak děláte. V tomto článku nenajdete návody, jak dodržovat pravidla — zde se dozvíte, jak se nenechat srazit autem. Rozhodně neříkáme, že máte pravidla porušovat, říkáme, že je máte vnímat hlavou.

Srážka č.1: Auto na vedlejší zprava

Auto zprava

Tohle je jedna z nejčastějších příčin srážek a nebezpečných situací. Auto vyjíždí zprava z postranní ulice, parkoviště nebo vjezdu. Všimněte si, že jsou možné dvě varianty srážky: Buď vás auto srazí předkem, když jej míjíte, nebo auto náhle ,,vystrčí čumák“ do ulice a vy do něj vrazíte.

Jak se této srážce vyhnout

1. Zapněte přední světlo. Pokud jedete za tmy, rozhodně mějte přední světlo rozsvícené. Dokonce i za denního světla vás jasný světlomet nebo blikačka učiní viditelnějšími pro motoristy, kteří vás jako jediného neosvětleného účastníka provozu spíš přehlédnou. Vhodným doplňkem je pak čelovka nebo světlo na přilbě, protože tím můžete zamířit přímo do okénka auta a dát tak o sobě vědět ještě jasněji. Nemůže ale nahradit pevné přední světlo, protože vidět vás musí ze všech směrů, nejen z těch, do kterých se právě otáčíte.
2. Zpomalte. Pokud nedokážete navázat oční kontakt s řidičem (zvlášť v noci), zpomalte tak, abyste mohli v případě nutnosti zastavit. Může se to zdát nepohodlné, ale pořád lepší, než se nechat srazit. Opatrný příjezd k čekajícímu autu už zachránil mnoho životů.
3. Jeďte více vlevo. Všimněte si dvou linií na obrázku (A a B). Pravděpodobně jste zvyklí jezdit někde u linie ,,A“, blízko obrubníku, protože se obáváte aut za vámi. Ale podívejte se na čekající auto. Když se jeho řidič rozhlíží, dívá se doprostřed pruhu, odkud čeká přijíždějící auta, rozhodně nesleduje místa poblíž obrubníku. Čím více vlevo budete (někde u čáry ,,B“), tím spíš vás uvidí.
Jízda víc vlevo má ještě jednu neopominutelnou výhodu: Když už si vás řidič nevšimne a začne vyjíždět, můžete jet ještě víc vlevo a autu se vyhnout, nebo můžete zrychlit a protáhnout se zavírající se škvírou — zkrátka, máte daleko víc možností. Autor článku uvádí, že uhnutí vlevo jej uchránilo už přinejmenším od tří nepříjemných kolizí.

Srážka č.2: Lapen dveřmi

Lapen dveřmi

Řidič v zastaveném autě bez ohlédnutí otevře dveře zrovna, když kolem něj projíždíte. Pokud máte štěstí, stihne šofér z auta ještě vystoupit natolik, abyste ho srazili taky a tím si dopřáli to potěšení změkčit svůj náraz o jeho měkké maso. Ve Velké Británii i USA existuje seznam cyklistů zabitých a zraněných při srážce tohoto druhu.

Jak se této srážce vyhnout

Jeďte více vlevo. Jeďte tak daleko od aut, že na vás nedosáhnou žádné náhle otevřené dveře (ani ty u dodávek, které jsou širší). Pokud se obáváte jet příliš vlevo kvůli riziku sražení autem za vámi, tak vězte, že je daleko pravděpodobnější být sražen otevřenými dveřmi zaparkovaného auta, než že do vás vrazí řidič auta za vámi, který vás už dlouho jasně vidí. Toto téma popisujeme podrobněji v článku Nebezpečná dveřní zóna.

Srážka č.3: Smrt na červené

Chybné stání na světlech (A,B je správně)

Zastavíte na červenou vpravo od auta, které už také čeká. Řidič vás tam nevidí, jakmile naskočí zelená, auto se rozjede a zabočí vpravo — rovnou do vás. Zvládnou to i řidiči osobních aut. Nejnebezpečnější je to ovšem od autobusů nebo kamionů. Ani se pak nemusíte rozjíždět, odbočující vozidlo s vlekem vás přejede svými zadními koly.

Jak se této srážce vyhnout

Nezůstávejte ve slepém úhlu. Postě zůstaňte za vozidlem, jak ukazuje druhý obrázek. Auto před vámi vás neohrozí, řidič auta za vámi vás nemůže nevidět, stojíte-li přímo před ním.

Druhou možností je zastavit buď v bodě ,,A“ na prvním obrázku (kde vás uvidí i řidič prvního auta), nebo v bodě ,,B“, kde jste od prvního vozidla v bezpečí a řidič druhého vás jasně vidí. Není rozumné stoupnout si do slepého úhlu druhého auta, když už jste se vyhnuli tomu, udělat to autu prvnímu. Kterékoliv auto vám může udělat to samé.

Pokud zvolíte místo ,,A“, pak rychle přejeďte křižovatku, jakmile naskočí zelená. Neřešte, zda motorista za vámi odbočuje, nebo jede rovně. Jednak se asi rozjedete rychleji než automobil a jednak řidič, který vás vidí, do vás nenajede. Každopádně nikoho nikam nepouštějte (třeba na zelené šipce vpravo, když vy jedete rovně), to přináší jen komplikace pro všechny, vznikají nebezpečné situace a jsou s tím jen špatné zkušenosti.

Chybné stání na světlech (A,B je správně)

Pokud jste v místě ,,B“, tak v okamžiku zelené nepředjíždějte auto před sebou. Držte se za ním, protože může kdykoliv odbočit. Nejen na křižovatce samotné, ale kamkoliv, třeba do vjezdu, nebo prostě na chodník. Nepočítejte s tím, že vám řidiči vždycky ukážkou blinkrem! Raději předpokládejte, že auto před vámi může vpravo odbočit ve kterémkoliv okamžiku. (Nikdy nepředjíždějte jedoucí auta zprava!) Současně se snažte držet před auty, která stála za vámi, alespoň, než přejedete křižovatku — jinak vám to vpravo střihnou oni.

Pokud má signalizace zelenou šipku vpravo (a tedy autům v pruhu rovně a doprava nejspíš na chvíli dovolí pouze odbočit), pak o stání vpravo od aut vůbec neuvažujte. Nejrozumnější je zůstat stát podle druhého obrázku. Pokud se stane, že všechna auta před vámi odbočila vpravo, získáváte dokonalou startovní pozici pro nadcházející zelený signál.

Kromě toho buďte velmi opatrní při předjíždění stojící kolony aut zprava (silniční zákon ČR to dovoluje). Riskujete lapení ve dveřích od vystupujících spolujezdců, sražení autem, jehož řidič se zrovna rozhodl zaparkovat, nebo to, že se automobil začne rozjíždět a přilepí vás k pravému obrubníku.

Srážka č.4: Myška doprava

Myška doprava

Auto vás předjede a vzápětí se pokusí odbočit vpravo, buď těsně před vás, nebo přímo do vás. Řidiči, zejména řidiči kamionů a autobusů, nepředpokládají, že by se cyklista mohl pohybovat nějak zvlášť rychle a mají špatný odhad na předjíždění cyklistů. Dokonce i když při zastavování oholíte brzdové špalky, nebudou si myslet, že chyba byla na jejich straně. Tomuhle typu srážek se dá předcházet jen velmi těžko, protože blížící se nebezpečí do posledního okamžiku nevidíte a pak už s tím nelze skoro nic dělat.

Jak se této srážce vyhnout

1. Nejezděte po chodnících. Řidiči odbočující do vedlejších ulic vás na chodníku nečekají. Pokud budete bezohledně přejíždět přechody do odbočujících ulic, o sražení si vyloženě koledujete. Když už musíte jet po chodníku (třeba proto, že po něm vede smíšená cyklostezka), myslete na to, že na přechodu se pohybujete v ,,modu“ chodce a musíte se tedy chovat jako chodec. V ČR sice pro chodce na přechodu existuje omezená přednost, berte ale na vědomí, že řidič vám tu přednost může a nemusí dát jen, když vás uvidí na hranici přechodu čekat. Totéž platí pro přejezdy pro cyklisty, kde vám dokonce tu přednost často nedají, protože nemusí.
2. Držte se víc vlevo. Když zaberete celý pruh, řidič vás těžko předjede — tím mu tu ,,myšku“ znemožníte. Neciťte se špatně z toho, že zabíráte celý pruh. Pokud není dost široký na to, aby vás řidiči mohli předjet s bezpečným bočním odstupem, stejně jim předjíždění nemůžete dovolit.
3. Před křižovatkou mrkněte do zrcátka. Pokud nemáte zrcátko do helmy nebo na řidítka, zvažte jeho koupi. Ujistěte se, že vás nikdo nepředjíždí ještě předtím, než vjedete do křižovatky. V křižovatce samotné musíte dávat pozor na to, co se děje před vámi.

Srážka č.5: Zahákování doprava

Zahákování doprava

Předjíždíte zprava pomalu jedoucí auto (nebo dokonce jiné kolo). To najednou odbočí vpravo, směrem k parkovišti nebo do vjezdu — přímo do vás.

Jak se této srážce vyhnout

1. Nepředjíždějte zprava jedoucí automobily. To je nejjednodušší způsob, jak riziko téhle srážky eliminovat. I když se auto před vámi plazí jen desítkou, zpomalte, a zařaďte se za něj. Nakonec se buď znovu rozjede, nebo odbočí. A když ne, předjeďte ho zleva.
Pokud budete předjíždět zleva, nezapomeňte pořádně ukázat, než začnete předjíždět, aby do vás neodbočil (náhlé odbočení vlevo je u auta méně pravděpodobné než náhlé odbočení vpravo.)
Kolonu před světelnou křižovatkou můžete zprava opatrně předjet. Pamatujte, že kterýkoliv spolujezdec může otevřít dveře, aby vystoupil. Také pamatujte na to, že kolona se může kdykoliv znovu rozjet, čímž se vystavujete riziku sražení dle situace 3 (smrt na červené).
Konečně, pokud se plazíte s pomalu jedoucími auty, jeďte na úrovni mezery mezi auty, ne ve slepém úhlu vpravo od vozu. A to ani, když auto vlevo od vás nepředjíždíte, stále může odbočit vpravo a smést vás pod kola. Nechte si prostor na náhlé zastavení, kdyby řidič před vámi chtěl něco takového udělat.

Srážka č.6: Protisměrný odbočující

Sejmutí z protisměru

Auto v protisměru se pokusí odbočit vlevo — před vás, nebo do vás. Je to trochu podobné č.1.

Jak se této srážce vyhnout

1. Nejezděte po chodníku. Na chodníku vás odbočující řidiči nečekají a přehlédnou (k přechodům viz bod 4.1).
2. Pořiďte si přední světlo. V noci je zcela nezbytné vpředu svítit, nehledě na to, že je to povinné.
3. Zvažte reflexní prvky, i ve dne. Zní to směšně, ale kola jsou malá a i ve dne k přehlédnutí. Největší efekt mají reflexní vesty, ty můžete obléct v náročných úsecích i přes normální oblečení, ale obyčejná a levná reflexní páska na levé noze také udělá dost práce. Velmi dobré jsou i zadní brašny s reflexní úpravou nebo reflexní boky plášťů.
4. Nepředjíždějte zprava. Dostanete se do zákrytu od předjížděného auta a řidiči v protisměru vás neuvidí, přitom zrovna auta pomalu jedoucí v koloně často někoho z protisměru na levé odbočení ,,pouští“.

Srážka č.7: Sražení zezadu

Sražení zezadu při vyhýbání

Při vyhýbání překážce (zaparkovanému autu nebo nerovnosti v asfaltu) odbočíte trochu vlevo a schytáte to od auta za vámi.

Jak se této srážce vyhnout

1. Nikdy vás nesmí napadnout odbočit vlevo, aniž byste se tam předem nepodívali. Jsou řidiči, kteří si vychutnávají ofukování cyklistů pravými zrcátky, tedy i slabý přesun vlevo může znamenat, že se dostanete do cesty autu. Trénujte ohlížení se při zachování přímé dráhy, dokud to dokonale nezvládnete. Většina začátečníků má tendenci zabočovat při ohlížení doleva — to je pohopitelně sebevražedné. A zrcátko není náhradou za ohlédnutí.

Zezadu, kličkování

2. Nezajíždějte do krajnice nebo odstavného pruhu, pokud jsou v něm nařídko auta. Můžete mít pocit, že má smysl zajíždět do kraje, když je mezi parkujícími auty díra, a pak se vracet do hlavního proudu. Tím si ovšem o sestřelení zezadu říkáte. Namísto toho dodržujte rovnou dráhu v hlavním pruhu. Auta za sebou ,,nepouštějte“ k předjíždění, i když máte příležitost. Není to nevděčností, spíš tím, že je matete, že vás potom nebudou chtít pustit zpět a vy se budete dostávat při vracení do nebezpečných situací.
3. Zvažte zrcátko. Může vám pomoci lépe sledovat provoz za vámi. Pozor ale, má malou plochu a slepé úhly, proto to náhrada za ohlédnutí nikdy není.

Srážka č.8: Sražení zezadu, varianta 2

Zezadu, prosté najetí

Auto do vás zezadu prostě najede. Téhle kolize se cyklisté bojí asi nejvíc, přitom zdaleka není nejběžnější (výjimkou jsou možná jen venkovské noční okresky). Nicméně vyhnout se této kolizi aktivně je prakticky nemožné, ledaže byste se pořád dívali za sebe. Evidované ,,smrťáky“ tohoto typu v Austinu byly vždy v noci a ve 2/3 případů cyklista neměl zadní světlo. Za dne je tato kolize velmi vzácná.

Jak se této srážce vyhnout

1. Používejte zadní světlo. Když jedete v noci, naprosto jistě si zapněte červenou blikačku. Do města plného reklam, protisvětel a jiných rušivých zdrojů si pořiďte pořádnou, oslňující, oslepující, čím víc, tím líp. Průzkum z Floridy, který uvádí originál článku, je jistě podpořen i průzkumem českým: Naprostá většina cyklistických smrťáků jsou neosvětlení a tedy neviditelní noční jezdci. Jestli jí vaše kolo nemá, hned si jí jděte koupit, ta obyčejná nestojí víc, než dvě stovky. Nevím, jak víc to zdůraznit: Na noční cestu se bez světel se vydává jen blázen. Počítejte s tím, že závada na světle je závadou, která okamžitě v noci vyřazuje vaše kolo z provozuschopnosti — snažit se pokračovat je sebevražda.
2. Oblékněte si reflexní vestu, nebo si na oblečení našijte reflexní pásky. Dobré reflexní látky vás učiní viditelnějším i za dne. Na větší vzdálenost v noci uvidíte už jen ty odrazky — a to stačí. V Bruselu se často jezdí bez přilby, zato s oranžovou vestičkou přes sako. U nás je vestička běžnou výbavou auta, dá se levně koupit na pumpách a v autopotřebách. Dá se koupit i vestička s výstražným trojúhelníkem na zádech.
3. Volte trasy, kde auta jezdí pomalu. Čím pomaleji auto jede, tím víc času má jeho řidič na to vás zaregistrovat a zareagovat. Naučte se vyhledávat vedlejší uličky, cesty a zkratky. Hustou síť doporučených tras vám nabídne mapa na tomto serveru.
4. Zvlášť opatrní buďte o víkendu. I když represe existují, procento řidičů, kteří v pátek nebo v sobotu v noci nebudou střízliví, je zaručeně větší, než ve všední den (nemluvě o tom, že procento nestřízlivých cyklistů bude o víkendu také značné). Zkrátka jeďte raději zadními dvorky.
5. Nelízejte obrubníky. Není to intuitivní, ale nechte si od obrubníku alespoň metrový odstup. Jste daleko lépe vidět a získáte tím prostor k manévrování, když se dostanete do krizové situace. Neuhýbejte dopředu, když zezadu uslyšíte velké auto — řidič si to bude interpretovat tak, že ho pouštíte, a bude vás míjet s menším odstupem.

Srážka č.9: Rána na přechodu

Rána na přechodu

Jedete po chodníku, přejíždíte boční ulici po přechodu a protijedoucí auto odbočí doprava – přímo do vás. Řidiči nečekají cyklisty na chodnících, proto musíte být na všech přechodech velmi opatrní. Tato srážka je velmi běžná.

Jak se této srážce vyhnout

1. Pořiďte si přední světlo.
2. Při přejíždění přechodu zpomalte. Zpomalte tak, abyste mohli kdykoliv zastavit.
3. A především po chodníku nejezděte. Přejíždění mezi chodníky je velmi nebezpečný manévr. Pokud jedete po levé straně ulice, riskujete sražení podle přiloženého obrázku. Pokud jedete po pravé straně ulice, riskujete sražení podle bodů 4 a 6. Také vás mohou srazit auta vyjíždějící z parkovišť či vedlejších ulic. Podobným kolizím se dá jen těžko vyhnout — to je pro vyloučení chodníků rozhodující důvod.
Pokud se rozhodnete pro jízdu po chodnících, čiňte tak velmi opatrně, především, pokud přejíždíte přechody pro chodce.

Srážka č.10: Vytlačení ze silnice

Vytlačení ze silnice

Auto, které vás předjíždí, se náhle vrátí do vašeho pruhu, obvykle proto, že neodhadlo vaší rychlost a má v protisměru jiné auto. Situace je podobná bodu 4, s tím rozdílem, že rychlost auta a tím i nebezpečí pro vás je obvykle výrazně vyšší (zvlášť, když vás takhle předjíždí náklaďák). Řidiči, a to i ti profesionální, skutečně postrádají odhad na rychlost předjížděných cyklistů. V naší zemi se také s předjížděním nečeká na bezpečné místo, ale ,,jde se do toho“ co nejdřív, riskantně a s minimálním bočním odstupem.

Jak se této srážce vyhnout

1. Jezděte více vlevo, tedy alespoň metr od kraje. Na úzké silnici (okresce) nebo ulici tak vlevo, aby vás předjíždějící auto muselo kompletně předjet v protisměru. Na širší silnici, kde vás nepředjedou bezpečně ve vašem pruhu (staré státní silnice s 3-3,5m širokými pruhy) tak vlevo, aby vás nemohli předjet bez částečného vjezdu do protisměru. Kromě toho jízdou více vlevo si děláte prostor na to, že až vás budou vytlačovat, budete mít kam uhnout. Jen na silnici s velmi širokými pruhy nebo sjízdnou a širokou krajnicí můžete nechat volný prostor pro souběžné předjíždění.
2. Ukažte doleva. Když vidíte, že není bezpečné vás předjet kvůli protijedoucím vozidlům a slyšíte zezadu auto, ukažte doleva, abyste naznačili, že z prostoru krajnice „vjíždíte“ do jízdního pruhu. Nemusíte přitom ani měnit vzdálenost od kraje.
3. Zapněte zadní blikačku. I ve dne a zvlášť ve dne tam, kde je vysoká rychlost aut, která vás předjíždějí. Dáte tím najevo, že tam jste a že s vámi předjíždějící musí počítat. Namontujte si zadní blikačku víc doleva — na brašnu, na tyčku. Zvýšíte tím boční odstup při předjíždění.
4. Zpomalte. Když slyšíte, že jste předjížděni a vidíte auto v protisměru, zpomalte a udělejte prostor tomu expertovi, co se před vás tak nebezpečně dere. Když budete mít štěstí, budete s ním moct na nejbližší křižovatce situaci pár vhodnými slovy probrat. (Ovšem tento článek se zabývá tím, jak se nenechat srazit auty a ne tím, jak se nenechat srazit pěstí.)

Další obecné rady

Vyhněte se frekventovaným ulicím

Jedna z největších chyb, kterou může začínající městský cyklista udělat, je vyrazit přesně po těch ulicích, po kterých jezdil autem. Není to pěkné, není to praktické, není to rychlé a není to bezpečné. Obvykle je vhodnější najít ulice s menším a pomalejším provozem, které lépe kopírují vaší trasu. Uvažte, o kolik dál se dostanete s touhle strategií: Když dobře poznáte svou trasu, zjistíte, že dokážete obdobné klidné trasy vedlejšími uličkami najít prakticky kdekoliv. Hlavními ulicemi nepojedete, jen je překřížíte.

Rozsviťte (se)

Příliš jasné? Kdepak, žádný cyklista není v noci dost jasný! Spousta cyklistů-hazardérů jezdí v noci bez světel, přitom solidní sada výkonných blikaček se dá pořídit za několik set korun. Nezapomeňte, že přední blikačka je stejně důležitá jako zadní. Pořiďte si je raději tři: Přední, zadní a nouzovou (třeba na přilbě), která se bude hodit, až v jedné z těch dvou dojdou baterie.

Nebojte se zabrat celý jízdní pruh

Často je mnohem bezpečnější jet prostředkem pruhu nebo aspoň metr od pravého kraje, než lízat pravý obrubník. Důvodů je povícero:

  • Auta na křižovatkách vás spíš uvidí, když pojedete v místech, odkud očekávají, že se něco bude blížit. U obrubníku vás přehlídnou jak krajinu.
  • Když zaberete úzký pruh, zabráníte nebezpečnému předjíždění.
  • Více než metrový odstup od zaparkovaných aut vás uchrání od náhle otevřených dveří, náhle vyjíždějících aut a podobně.

Kdy je vhodné jet více vlevo:

  1. Když se pohybujete na frekventované ulici s řadou křižovatek, vjezdů, výjezdů, řadami zaparkovaných aut. Auta vjíždějící na silnici nebo odbočující z protisměru vlevo vás neuvidí, pokud nebudete tam, kde je očekáván pohyb — tedy ve středu pruhu.
  2. Auta vás předjíždějí příliš těsně. Tehdy se suňte vlevo, do cesty, nikoliv vpravo, z cesty. Jakmile je pruh příliš úzký na to, aby vás auta v jeho rámci mohla bezpečně předjet, zaberte ho celý.
  3. Parkující auta u pravého kraje vozovky. Udělejte si odstup, jinak můžete dostat dveřmi.

Pochopitelně, jízda středem pruhu má také svá rizika. Rozhodnutí, zda jet při kraji, dál od kraje nebo prostředkem závisí na tom, na jaké silnici se pohybujete. Na frekventovaných ulicích s rychle jedoucími auty a množstvím křižovatek neváhejte a posuňte se nalevo. Na širokých ulicích s pomalým provozem nebo velmi širokými pruhy můžete jet více vpravo, opravdu záleží jen na charakteru ulice.

Komentář na závěr

Je patrné, že v rozmanitém životě městského cyklisty se míchají protichůdné principy. Jezdit tak, aby byl člověk ostatním maximálně v cestě, maximálně viděn, maximálně zřetelně. Jezdit a předpokládat, že je člověk neviditelný, klidit se z cesty, aby vám nic neudělal ani řidič hlupák, který vás nerespektuje. Existují i další dimenze přístupu k jízdě v silném provozu, například efektivní cyklistika vycházející v podstatě ze zásady ,,chovejte se jako auto a řidiči vás budou respektovat“. Je jasné, že v reálném životě se tyto protiklady střetávají a žádná pravidla vystudovaná z příruček nemůžou nikdy nahradit zdravý úsudek člověka v konkrétní situaci.

Příště

Příští čtvrtek věnujeme článek parkování a zamykání; protože parkovat se dá kdekoliv a kdykoliv, stačí kolo dobře zamknout.

Starší články seriálu

Jak do města I: Proč na kole
Jak do města II: Na ulici

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Díky moc za tuto sérii článků. V souvislosti s nebezpečím, které číhá v „dveřní zóně“: na mnoha místech v Praze, kde byly zřízeny parkovací zóny placeného stání a současně ulicí prochází tramvajové koleje, zůstává velmi málo místa mezi zaparkovanými vozidly a tramvajovou kolejí. Jízda v takovém úseku (např. Jičínská od Vinohradské ke Slezské) je velmi nepříjemná. Neustále je třeba hlídat jestli se vpravo neotevřou dveře, vlevo vás nechytila kolej nebo zezadu nepřeválcovala tramvaj. Přitom zákon 361/2000, § 27, Odst. (2) říká: „V době od 5.00 do 19.00 hodin je zakázáno stání tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký nejméně 3,5 m.“. Jak je možné, že parkovací zóny tento zákon nerespektují? Nebo existuje nějaká výjimka?

  2. Pokud neni mezi zaparkovanym autem a blizsi kolejnici aspon 2,5 m (neco na dvere od auta, neco na tramvaj a neco pro me) jezdim mezi kolejnicema. Z kopce je to v pohode, v centru jezdi tramvaje tak do 40 km/h a mezi dvema zastavkama problem nebude, do kopce je to trochu horsi, ale vetsinou nejsou zastavky tak daleko a pravdepodobnost dojeti tramvaji je dost mala. Jezdil jsem tak z prace 6 let celou Koruni nahoru a problem jsem s tim nemel. Tramvaj jsem vetsinou dojel v zastavce a jen jsem odhadoval, jestli ji nebudu zdrzovat, kdyz vjedu pred ni, nebo jestli uz pojede a mam ji pustit a drzet se za ni. Do kopce jsem tam jezdil kolem 20km/h. Za tech 6 let jsem tam zadny problem s tramvaji nemel. Otevrenych dveri jsem videl nekolik, ale nastesti jenom z dalky.
    Nemuzu poustet tramvaj, kdyz nezbude misto pro me a pro dvere. Co, kdyz se nejake otevrou?

  3. to Venovej: Dalsi podnet a nejen cyklistickej! Chodci jsou na tom podobne. 3m od tramvaje, 5m od prechodu, modry cary zabraly vsechny prostory, kde by auta nemela parkovat, ale vecpou se tam (nakonec se to nazve „parkovaci stani“, jejichz pocet je pri jakekoliv uprave ulice nutne zachovat :-/ ).
    Budeme si asi muset pockat na nejakej smrtak, u ktereho se pribuzni obeti rozhodnout jit do soudu a obzalovat mestskou cast za vyznaceni nebezpecne mistni upravy… :-((( Myslim, ze driv nez cyklista to ale bude chodec. Viz http://prechody.cz .

  4. Zdravím Vás,
    již dlouho se chystám napsat poděkování tvůrcům této úžasné stránky a po přečtení tohoto článku se mi konečně podařilo překonat lenost.
    Nejsem z Prahy, ovšem alespoň jednou za měsíc jsem nucen do tohoto hlavního lidojemu zajet. Cestování hromadnou dopravou je pro mě utrpením, protože už při představě že jsem zavřený v pohybující se plechové krabici s dalšími sto lidmi, kteří si navzájem chtě-nechtě porušují intimní zónu, je mi k blití.
    Náhodné naražení na Vaši propracovanou mapu mě upozornilo na existenci i jiného než krabicového či dvounohého způsobu dopravy a tak jsem svoji Prahofóbii pořešil skládacím bicyklem. Ideální věc. Jsem čtyřikrát rychlejší než pěšky, nemusím lézt do sklepních dobytčáků a ušetřím kilo za jízdenky. Další nezanedbatelná výhoda je, že lze rychle projet kolem domů zlikvidovaných kapitalismem se skašírovanými fasádami a plastovými okny. Ani ty pražské manažerské ksichty nevypadají z velocipédu tak arogantně.
    Oceňuji překlad a úpravu hořejšího článku. Upozornil mě na spoustu problémů, které jsem si jako nemotorista nikdy neuvědomil. Především ohledně křižovatek, které jsem dosud raději řešil sesednutím a přechodem pro chodce. Stejně tak pro mě byl velmi přínosný Váš článek o dveřní zóně, jejíž nebezpečnost jsem si nikdy neuvědomil.
    Vaše stránky jsou ostrůvkem pozitivní deviace, který může ukázat cestu pro spoustu lidí.
    Poslední rok mám pocit, že se začíná lehce měnit mentalita většiny lidí s kterými mluvím a směřuje ke snaze o méně destruktivní způsob života. Pokud jim Vaše mapa ukáže bezpečnou cestu a Vaše články návod jak překonat nepříjemné úseky, tak budou růst počty nákoláků ve Vašem městě geometrickou řadou a možná, že si do vedení města zvolíte i někoho, kdo má v hlavě mozkové závity a ne z tuposti Everest.

  5. 2 Vénovej: Tak vysvětlení jsem našel v dnešní tiskové zprávě Oživení a Pražských matek: ,,Zákon o provozu na pozemních komunikacích sice uvádí, že je třeba pro parkování před přechodem dodržet vzdálenost 5 metrů, tento předpis však dovoluje měnit tzv.“místní úprava“. Krom toho policie toleruje běžné porušování tohoto pravidla i tam, kde výjimka není povolena. Naproti tomu například britský silniční zákon zakazuje automobilům parkovat dokonce 12 metrů od přechodu a tento předpis se přísně se dodržuje. Striktním dopravním předpisům v západní Evropě odpovídá také mnohem vyšší bezpečnost silničního provozu, zejména pokud jde o jeho nejzranitelnější účastníky.“

  6. Srážka č.5: Zahákování doprava nabývá nový rozměr pokud je v křižovatce cyklopruh. V Brně na křižovatce Hlinky x Žabovřeská je cyklopruh vedený i přez křižovatku a auta odbočující doprava kříží cestu cyklistům jedoucím rovně (viz http://maps.google.com/?ie=UTF8&ll=49.194098,16.569428&spn=0.000541,0.001076&t=k&z=20 ). Cyklisté jedoucí rovně mají samozřejmě přednost, ale řidiči odbočující doprava nejsou zvyklí kontrolovat pravé zrcátko, jestli vedle nich nejede cyklista, nehledě na to, že vedle je auta je mrtvý úhel kam ani zrcátkem není vidět. Tohle jsem si uvědomil až po tom co mě tam auto srazilo, naštěstí to bylo v malé rychlosti a nic se mi nestalo.

    Jsou i někde v Praze takhle nešikovně vedené cyklopruhy?

    Jediné řešení je dávat pozor na auta odbočující doprava a radši je pustit. Projektanti to částečně vyřešili tím, že semafor pustí cyklisty do křižovatky asi o 2 sekundy dřív než auta, což je samozřejmě bezvýznamné když přijedu k semaforu a už tam svítí zelená.

  7. V Praze na světelné křižovatce to nikde není (policie nepovolila), cyklopruhy se vždy ukončují tak, že obvykle není nic ani v řadícím pruhu, což je na druhou stranu taky pěkná mizérie, protože tím cyklopruh mizí právě v místě, kde by byl zapotřebí nejvíc.

    Ještě jsem si ověřoval to s tou předností, v zákoně je uvedená TAK zašmodrchaným způsobem, že se té řidičské neznalosti vůbec nedivím. §14(1) o jízdě ve vyhrazených pruzích odkazuje na §13(2), slovy, že pro přejíždění vyhrazených pruhů platí „obdobně“ pravidla pro přejíždění tramvajového pásu. Je vidět, jak se to tam dobaslovalo.

    Tohle se ti řidiči budou muset naučit, a než se tak stane, je třeba dávat pozor (a případně je preventivně prozvánět předem).

    Jinak když by tam nebyl cyklopruh, ale stezka s přejezdem pro cyklisty, tak řidiči dávají přednost cyklistům, pokud je světelná signalizace na „plnou“ zelenou, ale když jsou tam směrové šipky, tak už cyklistům přednost dávat nemusejí. (taky dobré).

Další z rubriky

Dostupnost metra a železnice na kole – nové hodnocení 7

vk_metro_rajska_zahrada_1Hodnocení přístupnosti stanic metra pro cyklisty pomocí jedné až pěti hvězdiček máme na naší mapě..více

Mimo provoz: z Libně, Vysočan i Černého Mostu 1

A26A2-01V Praze existuje mnoho stezek, kterými se dá dostat do centra města v pohodě, klidným..více

Mimo provoz: z Jižního Města po trase A22 5

A22-01Pražské cyklostezky, to není jen cesta podél Vltavy, bydlíte-li na Jižním Městě, potom se do..více

Mimo provoz: z Holešovic a Letné do centra 5

Holesovice-01Již mnoho let nabízíme pomoc s vyhledáním individuální trasy pro průjezd městem. Čas od času se..více

Parkujeme na ulici :)

vk-rekolaJako každý rok, i letos se vám pokusíme zprostředkovat pár rad k zamykání bicyklů. Náš..více

Bezpečné průjezdy třemi problémovými křižovatkami 21

vyton_prujezdPoté, co jsem se po zprovoznění Hybernské věnoval průjezdu všeobecně neoblíbenou křižovatkou U Bulhara, rád..více

Anketa

Co považujete pro cyklisty na veřejných komunikaích za nejvíce ohrožující?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru