Pomalu nám končí ideální cyklistické období. Dny se začnou zkracovat, počasí ochlazovat a je na čase uvažovat o tom, jak relativně příjemně, pohodlně a bezpečně jezdit za tmy, deště a za chladnějších dnů. Na následujících řádcích se pokusíme nabídnotu některé praktické rady, co dělat v těchto dnech jak začátečníkům, tak možná i zkušeným jezdcům.
Za tmy
Jízda v za tmy — zejména v noci — má ve městě svá nepochybná rizika, ale také pozitiva, mezi něž patří téměř prázdné silnice i chodníky, nepřítomnost tramvají či autobusů, zkrátka jezdec je „pánem“ ulice.
Samozřejmě přítomní řidiči jsou o to nebezpečnější, neboť i oni se cítí být „pány“ silnice; jezdí rychleji a může se stát, že nebudou všichni střízliví. Proto je pozdě v noci vhodnější jízda v modu chodce a na místě je velká obezřetnost před projíždějícími vozidly.
A základem je samozřejmě — tolikrát zdůrazňovaná — dobrá viditelnost jezdce. Osvětlené městské ulice často svádějí k tomu nevozit blikačky natož pak světla. Odrazky jsou viditelné pro předjíždějící auta, ale největší riziko hrozí jezdci zepředu. Přední světla aut cyklistovy odrazky často neosvítí, takže řidič jezdce pouze s odrazkami nevidí. Následuje nedání přednosti v jízdě nebo jiná kolize. Proto pouze dobré přední světlo či blikačka zajistí, že bude cyklista dobře vidět.
Abychom byli viděni
Základem viditelnosti jezdce je tedy dobré světlo. Do města jsou na noc samozřejmostí přední (bílá) a zadní (nejlépe červená) blikačka. Možností je celá řada od běžných LED blikaček (např. Author, Cateye, Smart atp.) až po luxusní např. Cree LED diody (viz např. zde).
Co se vlastního výběru světla týče zajímavé poznámky naleznete v diskusi Nakole.cz. Obecně lze říci, že je nejlépe nevybírat zcela dle ceny (nejlevnější blikačky nijak zvlášť nesvítí, a ani příliš dlouho nevydrží), nicméně pro každodenní jízdy po městě bohatě postačí u nás běžně dostupné LED blikačky např. bílá svítilna např. M-Vawe a vzadu lepší blikačka např. SMART Superflash. Doporučit můžeme také svítilny připevnitelné na helmu (či tzv. čelovky), jejich výhoda je zřejmá: svítí přímo ve směru vašeho pohledu a můžete je tak využít k vynucení pozornosti příliš ignorantských řidičů.
Viditelné a reflexní oblečení
Samozřejmostí je světlé oblečení, nejlépe s reflexními prvky. To jistě neznamená, že musíte vypadat jako popelář, byť motorostické reflexní vesty jsou zatím nejdostupnějším reflexním prvkem. Existuje také speciální oblečení vybavené reflexními prvky. Vhodné jsou také reflexní pásky na kotníky (pohyb ještě zvyšuje jejich viditelnost) či plastikové ,,samosmršťovací pásky“. Ty jsou zvláště vhodné na zápěstí pro signalizaci odbočování. Doporučit lze také různé reflexní pásky prodávané na metráž, které jsou levné a lze je připevnit téměř kamkoliv, třeba na helmu či do drátů. Pásky se většinou nakupovat v obchodě s pracovními oděvy či autodoplňky, kde jsou levnější. (Např. zde. Zajímavé reflexní prvky nabízejí také zde)
Abychom viděli
Množství světla, které budete od své svítilny požadovat, záleží samozřejmě na místě, kterým projíždítě (les vs. osvětlená ulice), ale také na tom jak rychle jedete. Cyklista, který jede rychle po ulici, potřebuje dlouhý, relativně úzký paprsek světla, aby dobře viděl změny povrchu a možné překážky dostatečně dlouho dopředu. Jedete-li lesem, nerovnou cestou a nižší rychlostí, potřebujete široký jasný proud světla, abyste se mohli dobře vyhýbat překážkám. Na plně osvětlené ulici pak stačí slabší světlo (např. blikačka), sloužící především k tomu, aby byl jezdec dobře vidět.
Tedy čím rychleji jedete, tím silnější paprsek světla budete potřebovat. Řidič jedoucí rychlostí 90 km/h potřebuje světla, které vydávají cca 10 000 kandelů aby viděl, cyklistovi, který jede rychlostí 25 km/h stačí světlo o síle 600 kandelů (např. 12 wattový halogen) a cyklista jedoucí rychlostí 15 km/h vidí dostatečně daleko i při světle slabším než 150 kandelů (např. 3 wattový halogen).
Čím světlo pohánět
Frikční či valivé dynamo, které dnes již není tak obvyklé, je téměř nevyčerpatelným zdrojem energie, ale ztěžuje jízdu a jím poháněné světlo svítí pochopitelně pouze během jízdy. Dnes již jsou bateriová světla levnější i dostupnější než světla poháněná dynamem, lze je snadno odejmout z kola, ale baterie se často rychle vybijí. Dobrou volbou jsou nabíjecí baterie, nebo světla s akumulátory, které byť jsou výrazně dražší, o něco těžší a objemnější, lze je ale využívat opakovaně (tudíž se vám investice vrátí). Dobré nabíjecí baterie vydrží stovky cyklů bez snížení kapacity a nevytváříte nebezpečný odpad.
Alternativou jsou nejrůznější technologické vychytávky, například tzv. drátové dynamo (spoke dynamo) k umístění mezi vidlici a náboj předního kola, které využívá pohybu drátů vašeho kola (např. zde či popis (v němčině) zde). Dále například dynamo v náboji předního kola (např. SON, nebo výrazně lacinější Shimano), které však – vzhledem ke své ceně či obtížnosti instalace – pravděpodobně nebude volbou běžného jezdce.
Městská kola jsou dodávána s kompletním osvětlením a často bývají vybavena právě dynamem v náboji, které má oproti klasice prakticky neznatelný chod. Zadní světlo bývá doplněno malým akumulátorkem, který se za jízdy dobíjí a dodává tak zadnímu světlu energii ještě několik minut po zastavení kola. Světlo tak při zastavení na křižovatkách nezhasíná a svou funkčností se blíží bateriové blikačce.
Stále ve střehu
Při jízdě v noci je lépe jezdit tzv. defensivně, tedy v modu chodce. V noci mívají automobily zapnutá dálková světla, která vás mohou oslepit, takže buďte na tuto alternativu připraveni. Odhad vzdálenosti je v noci obtížnější, takže raději předpokládejte, že auto jede rychleji, než se domníváte, mohlo by vás nepříjemně překvapit. Na chodnících dávejte velký pozor na chodce, kteří často nejsou vzhledem k tmavému oblečení vůbec vidět.
Co dělat za deště…
Pozor na vlkhé spadané listí, bývá zrádné, zejména je-li napadané v ostré zatáčce, zatáčejte na něm velmi opatrně nechcete-li skončit na vlhké zemi. Stejné je to i s kolejemi, obzvlášť za deště si na ně dávejte pozor a přejíždějte je pouze kolmo a bez zatáčení.
Když prší, voda stříká ze všech stran: z nebes, od blatníků, od kol automobilů. Jak se proti dešti vybavit?
Samozřejmým základem jsou dobré blatníky, nejlépe takové, které obepínají téměř polovinu obvodu kola, krátké „frajerské“ blatníčky na horská kola jsou většinou téměř k nepotřebě. Přední blatník lze ještě prodloužit gumovou blánou – pak vás neohrozí ani voda odstřikující od předního kola přímo na boty.
Co na sebe
Pořídit si můžete také např. cyklistické oblečení z voděodolných či voděvzdorných a prodyšných materiálů jako např. Gore-Tex. Ale pro krátké cesty po městě, které většinou netrvají déle než půl hodiny, bude bohatě stačit pončo pro krátké přeháňky, za vytrvalého deště se stejně pravděpodobně na cestu nevydáte. Pončo můžete pořád vozit s sebou, je lehké a nezabere mnoho prostoru. Pro případ horšího deště se vyplatí mít náhradní boty a ponožky uschované v práci, či na místě, kam pravidelně dojíždíte.
Chcete-li být za každou cenu elegantní, můžete jezdit s deštníkem. Holanďané dokonce vynalezli i praktický držák na deštník pro kolo (info bohužel pouze v nizozemštině). Bohužel za hustšího deště paraple proti cákancům od automobilů nepomůže.
Doporučujeme vozit s sebou např. koupací čepici, plastikový pytel nebo menší igelitku: Tu můžete přetáhnout přes sedadlo, když parkujete kolo za deště venku. Jistě oceníte, až nebudete muset nasedat na vlhké sedlo.
Vyhněte se blátu
Mokré počasí může ovlivnit i vaší trasu: Za deště (a to i když hojně pršelo třeba před několika hodinami) se nevyplatí používat cesty s nezpevněným povrchem: jindy pevné a příjemné cesty se mohou proměnit v bezedné bažiny. V mnoha případech se dá kritický úsek objet za cenu zajížďky. Pokud je takových úseků povícero a silně vás obtěžují, najděte si pro případ mokra alternativní trasu po asfaltu. Přece jen — mokré oblečení uschne; bláto samo od sebe nezmizí ani z oblečení ani z kola.
A v zimě?
Zimní mlhy a chladné měsíce nás mohou připravit o potěšení z jízdy, na druhou stranu zima představuje pro městského cyklistu nové výzvy. Jak si tedy i v zimě užít cyklistických radostí?
Škola smyku
Při jízdě na kluzkém povrchu zůstaňte v klidu, uvolnění, pokud budete jezdit v křeči, se strachem, že můžete spadnout, jenom riziko pádu zvýšíte. Jezděte o něco pomaleji: brzdná dráha na ujetém sněhu je mnohonásobně vyšší, než na suché (nebo i mokré) vozovce. Pro zpomalování používejte raději zadní brzdu. Pokud se dostanete do smyku, pokuste se kolo pod sebou ,,násilím“ srovnat a získat znovu rovnováhu — počítejte s tím, že na tu chvíli bude kolo neovladatelné a pořítí se právě tím směrem, kterým jedete. Skok do měkké závěje tak může být nejpříjemnějším řešením problémové situace — rozhodně milejším, než letní rozedření se na asfaltu.
Obzvlášť ošidné jsou zledovatělé chodníky, vyhýbejte se proto ulicím, které nebývají často protahovány a raději jezděte po silnicích. Stejně jako v případě deště se raději vyhýbejte kanálovým poklopům. Na sněhu držte pevně řídítka a buďte připraveni na překvapení pod sněhem. Jezděte raději na lehčí převod a hlouběji v jízdním pruhu, protože silnice je vzhledem k sněhu navršenému při krajích užší.
Buďte pozorní, jsou-li na ulici vyjeté koleje se zmrazky: mohou vás destabilizovat, případně navést někam, kam rozhodně nechcete. Raději se vyjetým kolejím vyhněte a jeďte v méně rozježděném sněhu uprostřed jízdního pruhu.
Kolo do tepla
Kolo ukládejte po jízdě pokud možno uvnitř ve vytápěné místnosti, podložené starým kobercem či kartonem, na nějž budou odkapávat zbytky sněhu. Kolo častěji omývejte, vzhledem k všudypřítomné soli. Extrémně nízké teploty mohou způsobit zatuhnutí brzd či jiných mechanických součástek, proto je mějte dobře namazané (vazelínou určenou pro zimu). Na zimu používejte silnější pláště s hrubším vzorkem, které nahustíte na nejnižší doporučený tlak, aby na kluzkém povrchu lépe držely. Alternativou jsou také pláště s hřeby u nás jsou nejdostupnější Schwalbe snow stud. Přesto někteří zkušení cyklisté v zimě jezdí na hubených pneumatikách, které se údajně dobře prořezávají sněhem…
Buďte obzvláště opatrní při přechodu na zimní čas, kdy se stává velká část nehod, neboť lidem chybí hodina spánku! V zimě ještě více dbejte o viditelnost, neboť je dříve tma a častěji mlha. Nepodceňujte ani nízké odpolední slunce, které řidiče oslepuje, počítejte tedy s tím, že pokud máte slunce v zádech jste pro protijedoucí řidiče téměř neviditelní.
Oblékejte se do vrstev
Co se oblečení týče, platí pravidlo horolezců: více slabších vrstev, než jedna tlustá, a to například i v případě rukavic. Největší důraz v oblékání klademe na periferie (ruce, nohy). Na ruce jsou vhodnější slabší textilní rukavice pod speciální zimní cyklistické rukavice, raději než tlusté lyžařské rukavice. Dobré jsou také návleky na kolena, která v zimě hodně trpí; zde bohatě postačí ustřižená tlustá podkolenka. Na nohy v zimě nosíme dvoje slabší ponožky, přes něž za horších mrazů natáhneme podkolenky.
Shrnutí
Za tmy je důležité:
Za deště je dobré:
V zimě je lépe
Zdroje
Cycling at night: Steven Goodridge
Cycling at night: Department for Planning and Infrastructure
Cycling in the rain: Sarah B. Hood
Cycling in winter conditions: Sarah B. Hood
Příště
Příští týden vám přineseme článek o nejrůznějších jízdních stylech a způsobech jejich využití.
Předchozí články:
Starší díly seriálu:
Jak do města I: Proč na kole
Jak do města II: Na ulici
Jak do města III: Jak se vyhnout nejčastějším nehodám
Jak do města IV: Zamknout kolo a jít
Jak do města V: S kolem veřejnou dopravou
Jak do města VI: Zlepšujeme techniku a efektivitu
katka 17. 9. 2008, 22:44
Pasáž o dešti byly dost stručná.... Máte někdo zkušenosti s turistickými ponči. Snažím se jezdit skoro každý den do práce na kole, jezdím ve "slušném" pracovním oblečení. Vzhledm k tomu, že u nás dost fouká, nepřipadá deštník v úvahu:-)
Jan Valeška 18. 9. 2008, 11:19
Jezdím s běžným lehkým pončem přes které přetahuji reflexní vestu, ale stejně jakmie déšť poleví radši jej sundavám, pončo dost chytá vítr. Dříve jsem jezdil v klasické pevné pláštěnce a to bylo o dost lepší - byla delší takže nezmokly tolik nohy a víc přiléhala k tělu, takže člověk tolik nevlál, ale zase se pod ní víc zapotil...
michal s 24. 9. 2008, 22:17
Jel jsem v rozbředlém sněhu, pršelo do něho. Každé auto, které jelo kolem, mě ohodilo, takže dokonalé skotské střiky - když člověk konečně zahřál zmoklé oblečení, dostal další studenou sprchu. :-)
V zimě je kolo velká romantika, zvlášť když sněží, nebo projíždíte první. Nesmí se brzdit na kluzkém ledu a je potřeba dávat pozor na led schovaný pod lehkým popraškem. V zatáčkách je dobré občas nastavovat nohu. Ale kdy jindy si užít padání? Jak bylo řečeno, nebolí to tak.
Nechybí hodina spánku při přechodu na letní čas?
Dokážete nějak při dešti zabránit promáčení dolní části těla? Gatě jsou hned mokré a na rozdíl od chůze na ně na kole pláštěnka nefunguje.
Vratislav Filler 25. 9. 2008, 19:42
Ještě bych připomněl, že i za deště se výrazně prodlužuje brzdná dráha, kolo jde snáz do smyku a zvyšuje se riziko při zatáčení.
Nejnebezbečnější povrchy za mokra jsou:
- Parkové cesty pokryté spadaným listím,
- lehce namoklé kočičí hlavy a
- tramvajové koleje
Na nich se chovejte, jako byste jeli po ledu - adheze (hlavně při zatáčení) je obdobná.
Kuba Smolík 26. 9. 2008, 12:25
Moc hezký článek!
Rád bych ještě doplnil k jízdě v zimě na sněhu, že se hlavně v úzkých jednosměrkách, kde je po každé straně vyjeta stopa od aut, často vyplatí jet uprostřed nich (když je tam napadáno tak do 5 cm nového sněhu). Stopy totiž mohou být naklouzané, jak auta neustále stlačují ten samý sníh, akcelerují, brzdí apod. Když se jede uprostřed po pár číslech nového sněhu (kam kola aut již nedosáhnou), přední i zadní kolo drží mnohem lepší stopu, mají ve sněhu dobrou oporu!
Nutno říci, že to krásné křupání, které je takto jízdou vyvoláno, je uším lahodící zážitek, ještě více umocněný tehdy, když jsou ulice ztichlé a vy se vracíte večerní Prahou do svých domovů... Není slyšet nic jiného, jen váš sněhový cyklokoncert!
Jan Valeška 26. 9. 2008, 16:20
2michal s: s tím časem to bude asi pravda, v zimě se posovuá o hodinu zpět (je možné, že jsem to četl v nějakém textu z Austrálie, kde to mají opačně :) - omluva
Ad gatě: viděl jsem týpka co si "oblékal" 2 igelitové pytle, ale to asi není řešení pro každodenní jízdu :) já mám nohy vždycky uplně durch
2Kuba Smolík: Pravda pravda, stopy aut bývají hodně kluzké a jízda v čerstvém hlubokém (ale ne moc) sněhu je nejkrásnější odměnou a vyváží všechny nepříjemnosti spojené se zimou.
Hrabosh 1. 10. 2008, 00:14
no udělám jim reklamu... dodeste.cz mají moc pěkné sady. V pracovních oděvech se dá podobná (neprodyšná) pláštěnková sada sehnat za dvě či tři stovky. Boty ale zatím stejně v suchu udržet neumím
Trek 520 30. 11. 2008, 04:27
Jednou napadl snih o neco driv zrovna v den kdyz jsem jel do prace na galuskach tak ze jsem se po ujetych asi 20 km z prace domu (to uz jsem byl skoro doma) kdyz me ulitlo predni kolo na zmrazku v tom fofru jak jsem pospichal do tepla docela dobre rozflakal . Ale nejak me to jezdeni po ledu , ve snehu a i v mrznoucim desti neodradilo a poridil jsem si lepsi qualitu cross country MTB , mud guards , kvalitni Shwalbe pneu stejne tak jako kvalitni obleceni a ruzne cyclodoplnky do nepohody me delaji jizdu v zimni nepohode prijemnou . Hrabosovi aby nemel mokro v botach muzu poradit at poridi gators . Tady jsou k dostani v cycloshop nebo v coop sport shops . Pouzivam SPD i v zime a vetsinou i v poradnym lijaku nebo ve brecce mam v Shimano shoes sucho .