Lednové jednání Komise Rady hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu se neslo především v duchu plánování akcí pro začínající rok. Objevil se zajímavý nápad na umístění dalších městských stojanů, bližší obrysy získává plánované cyklistické PR města, také se potvrzuje, že peněz bude letos dost. Na jednáním proběhly také informace o tom, kdo všechno (někdy samozřejmě bez zlé vůle) komplikuje projektování a výstavbu řešení pro cyklisty.
I přes zimu se staví
Těsně před povánoční sněhovou nadílkou se podařilo vybudovat důležitou spojnici na jihu Prahy: Asi třičtvrtěkilometrový úsek A21 Kateřinky – Šeberov s využitím propustku pod dálnicí D1. Tím konečně vzniká solidní propojení Jižního města směrem na Kunratice, které bylo doposud jakž-takž možné snad až přes lávku na Chodově. Nová cyklostezka prochází pod dálnicí ,,tunelem“ s výškou pouze 2 metry, což může vyšší citybikery trošku znepokojit, toto zúžení ale nic neubírá na důležitosti této spojky: Trasa A21 je nyní (až na trochu divočejší průjezd Libuší) velmi hezky průjezdná v podstatě od Modřan po Háje.
Nebezpečná místa v modrých zónách jako nová místa pro stojany
Radní Petr Štěpánek se zúčastnil jednání na pražském BESIPu. Tam se řešila nebezpečná situace, kdy parkovací zóny placeného stání dosahují až těsně k přechodům. Například na Praze 2 se jedná o desítky vytipovaných míst. Protože takové místo nelze ponechat prázdné (auta by tam parkovala nelegálně), navrhl dát tam místo např. citybloků hnízda stojanů na kola typu převráceného U. Všichni na jednání to považovali za dobrý nápad (taková shoda nebývá běžná). Praha teď instaluje stojany na místa navržená městskými částmi a v této aktivitě hodlá pokračovat — stojany na takto upravovaných místech se s tím dají výborně sloučit. Mohou být také vylepšeny například o informační panel, mapku okolí, apod.
Tak teď už můžeme jen hádat, jak dlouhá cesta povede od tohoto dobrého nápadu k jeho provedení. Protože první instalace městských stojanů se už rozběhla (v pondělí jsem jedno hnízdo našel před dejvickým divadlem S+H), optimisticky tipuji, že třeba za půl roku už bychom se nějakých instalací u přechodů dočkat mohli. Zajímavé přitom bude sledovat, které městské části takovou instalaci stojanů akceptují jako přínos pro bezpečnost chodců, a které jej rutinně zamítnou, protože jim sahá na posvátnou krávu parkovacích míst.
Zklidnění magistrály tak trochu i pro cyklisty.
Po dosažení politické shody na snížení počtu jízdních pruhů v Legerově ulici ze čtyřech na tři [link1] [link2] se nyní hledá forma, jak konkrétně odebrání pruhu provést. Poslední varianta, která připadala v úvahu, bylo vytvoření odstavného pruhu pro zásobování, s občasnými bariérami, ale údajně tak, aby byl průjezdný pro cyklisty. Jak přesně to bude nakonec vypadat, zjistíme ale asi až na přelomu února a března, kdy se má zatím provizorní úprava realizovat.
Cyklostezky a nevidomí
V diskusi o nových stavbách se ozval povzdech nad přístupem Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) k výstavbě klasických smíšených stezek. Konkrétně šlo o jejich vcelku oprávněný požadavek budovat veškeré stezky jako prostorově oddělené s hmatným pásem mezi prostorem pro chodce a cyklisty.
Na tom by samozřejmě nebylo nic špatného, pokud by odborníci SONS nepožadovali toto řešení všude, včetně ,,mezivesnických“ cyklostezek na okraji Prahy, kde je i vidící chodec vzácným jevem. Stezka pak musí být širší, je výrazně dražší a současně nepoužitelná například pro inlinisty. Ultimativní požadavek nelze nesplnit, výsledkem ovšem bývají řešení, nad kterými nelze než kroutit hlavou. Na jednu takovou stezku se můžeme zajet podívat mezi Zličín a Sobín, v poslední době ale ,,září“ chodník ulice Povltavské (viz foto).
,,Vyřešení“ pustého chodníku ulice Povltavské na trase A2. Chodci a cyklisté by měli být rozděleni hmatným pásem, který ovšem oběma skupinám ponechává sotva 1m šířky. Pokud je chodník prázdný (a to většinu času je), je pro cyklistu nejvhodnější jet uprostřed — kde je ovšem hůř sjízdný hmatný pás. Směr do centra byl z chodníku oddělen a vede vpravo, za zvýšenými svodidly, společně s automobily, které zde běžně jezdí 90km/h. Poté, co bylo nezbytné prostorové oddělení chodců a cyklistů, to ale bez hýbání se svodidly legálně jinak nešlo.
Řešení Pupovy křižovatky stále v nedohlednu
Zklidnění známé nebezpečné křižovatky na nábřeží Kapitána Jaroše je ve fázi, kdy se všechny strany zakopaly ve svých pozicích a vzájemně si nic nedarují. Řešení naposledy zazdily orgány Policie ČR, bez jejichž kladného vyjádření nelze vydat stavební povolení. Poslední návrh (počítající s přejezdem pro cyklisty a zklidněním směru od Štefánikova mostu pomocí malé šikany) byl při ústním jednání s dotčenými orgány policie akceptován jako přijatelný… aby se za pár dnů vrátil písemně proškrtaný opět téměř na nulu.
K tomu přibyla poznámka, že v terénu vyznačená cyklostezka od přechodu pro chodce po Hlávkův most podle policie neexistuje a proto není třeba řešit v křižovatce její napojení! A aby toho nebylo málo, tak potřebné změny v projektu se vždycky zoufale vlečou, protože právě tuhle zakázku zpracovává projektant, jehož koníček mu velí odjet několikrát ročně na šest neděl do hor…
Pupova křižovatka zkrátka úředně i politicky hnije a patrně ještě dost dlouho hnít bude.
Možná se dočkáme alespoň drobnosti: změny řazení jízdních pruhů tak, že levý bude určen pouze pro levé odbočení (dnes přímo+vlevo) – zlepší se tak bezpečnost, aby vlevo odbočující cyklista nebyl smeten vozidly projíždějícími rovně, která vidí zelenou a s dovolenou padesátkou si hlavu rozhodně nelámou.
Další drobnosti
Společnost ELTODO, která spravuje světelné křižovatky, začala zasílat návrhy křižovatek, které se budou v dohledné době rekonstruovat. Slíbená představená stání se v nich objevují, takže se skutečně je na co těšit.
Na nešťastném případu přerušení spojnice Ruzyně a Hostivic A16 nově postaveným úsekem rychlostní komunikace R6 se ukázala potřeba koordinovat vedení páteřních tras s realizací Pražského okruhu, proto se zástupci komise skontaktovali s pražským oddělením Ředitelství Silnic a Dálnic (ŘSD). Ukázalo se, že ještě na několika místech mohl nastat obdobný problém, ale bude možné to řešit. Koordinace na celoměstské úrovni se bude týkat pouze páteřních tras; místní trasy si městské části musejí ohlídat samy.
Bohužel, přerušení A16 se vyskytuje právě na hranici Prahy a Středočeského kraje, což je pro jakékoliv řešení extrémně nevýhodné místo.
Ve počáteční fázi příprav (zadávací karty) jsou stavby prostupu trasy A26 pod ulicí Čuprovou v Libni: Zde bude využito propustku Rokytky, do kterého bude trasa zavěšena. Další (a delší) připravovaný úsek A222 propojí stanici metra Roztyly a druhé sídliště Spořilov a napojí se na trasu A41 vedoucí od Záběhlic přes zadní Chodovec na Háje.
Co se nehýbá, jsou ovšem protisměrky — zde došlo k minimálnímu posunu. Nejpalčivější problém je samozřejmě Praha 1. Tu by nejsnáze vyřešilo, jak je to pro městské centrum často běžné v cizině, obehnání obytnou zónou (tempo 30) a plošným dovolením obousměrného průjezdu cyklistů. Bohužel, asi spíš peklo zmrzne, než aby na něco takového tamní odbor dopravy přistoupil…
Konečně magistrátní procyklistické PR?
Situace v přístupu Prahy k budování cyklistické infrastruktury je po delší dobu zajímavá tím, že je sice každý rok 40 milionů na investice, zato je problém dát půl milionu na přípravu informační brožury, která by pražany naučila, jak ty investice využívat. Cyklostezky se zkrátka stále ještě staví tak trochu po tmě.
Situace se snad změní v letošním roce. Komise připravuje desítku informačních panelů, které představí budovanou infrastrukturu, naučí potenciální městské cyklisty základům pohybu v povozu, vysvětlí, jak používat cyklopruhy a představí další informační zdroje. Už je dohodnuto, že panely budou ve formě výstavky putovat po vestibulech stanic metra tak, aby se s nimi seznámilo maximum lidí.
Kromě toho se připravuje lokalizace příručky Bicycling Street Smarts [link], alias cyklistického manuálu Chicaga, samozřejmě uzpůsobeného pro pražské podmínky. Příručka bude po vytištění k dispozici zdarma, podoboně jako je tomu u městských cyklistických map. Bude to velkolepý propagační počin s rozpočtem několika milionů Kč — získaných částečně z grantu Interreg.
Je ovšem nejisté, zda její publikace podaří do začátku cyklistické sezony, zatím to spíš vypadá až na rok 2010, což je myslím docela škoda. (Zde na PrahouNaKole jsme pododbné rady a návody zveřejňovaly v sekci Jak na to a do jara je plánujeme zpracovat do ucelenější a přehlednější formy.).)
Mezi další ,,měkká“ procyklistická opatření, o kterých se pak rámcově uvažovalo, bylo umístění piktogramů kola ke správným dveřím souprav metra, případně na podlahu stanic před těmito dveřmi, nebo vybudování informačních panelů jako součásti stojanových hnízd. Zkrátka, městská cyklistika snad o sobě dá letos pražanům vědět více, než v předchozích letech.
Finanční rozvaha na rok 2009
Jak už bylo řečeno, Praha dá v roce 2009 na 40MKč na investice do cykloinfrastruktury. Dalších 20,3 milionu má přiděleno TSK (Technická správa komunikací) na opravy, úpravy a údržbu – což je kromě úklidu například také malování cyklopruhů. Mimoto jsou připravené peníze na stezku Freyova — Hloubětín, která bude oplývat několika mosty a kde se počítá s přisypáním peněz z evropských fondů. Cyklostezku po tělese bývalé trati podél Vítkova pak má vybudovat stavitel Nového spojení SŽDC (Správa železniční dopravní cesty) a následně Praze předat (jednání probíhá v těchto dnech). Na týden mobility v září 2009 se tak patrně budou slavnostně otevírat stavby za několik desítek milionů.
Pro představu, v prosinci 2008 se spotřebovalo 5 milionů, především na úseky A2 (asfalt od ZOO k Podhoří a již zmíněné ,,zcyklostezkovatění“ chodníku podél Povltavské).
Peněz je tedy relativně dost, ovšem zase jsou letos v plánu finančně náročné projekty.
Ing. Polák uvedl strategii, pokud jde o výstavbu v tomto roce. Praha je zhruba v polovině volebního období a v zásadě za polovinou ,,politického zadání“, pokud jde o budované cyklostezky. Bohužel je třeba počítat s tím, že rok 2010, ačkoliv bude volební, bude patrně rokem dost hubeným. Chce tedy v letošním roce přidat a postavit, co se dá. Tedy kromě věcí na tento rok dlouhodobě plánovaných by se mělo udělat také vše, co lze zrealizovat snadno (tedy úseky, kde nejsou nějaké potíže se schválením, majetkové spory, velké stavební zásahy, etc.).
Lze tedy předpokládat, že se v letošním roce zlegalizuje řada ,,chodníkových“ průjezdů na plánovaných celoměstských trasách, které v současnosti prakticky fungují, nejsou legální, ale jejich legalizaci vyznačením společné stezky nic nebrání. Seznam úseků a harmonogram bude připravený do konce prvního čtvrtletí — a pak se začne stavět.
Závěr
První letošní sezení komise tedy působilo vcelku optimisticky. Zdá se, že zdroje budou. Uvidíme, zda se je podaří využít.
