Cykloprůzkum III: Cyklisté žádají větší bezpečí a rychlejší změny

Publikováno: 08. dubna. 2009, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021

img00040Jaká opatření by pražští cyklisté uvítali nejvíc? Co dělá město dobře, a co mu naopak proklouzává mezi prsty? A odpovídá současný ,,mírný pokrok v mezích zákona“ tomu, co cyklisté doopravdy chtějí? Poslední část seriálu o velkém cyklistickém průzkumu veřejného mínění vám nabízí nejen výklad zjištěných odpovědí, ale i poslání pro Prahu, které z průzkumu vyplývá

Oni chtějí tohle!?

Otázka položená v průzkumu zjišťovala, zda by v případě realizace konkrétních opatření začal respondent používat kolo k dopravě po městě podstatně více. Zatímco otázka zaměřená na problémy (podrobně řešená v minulém článku) se dala interpretovat jako ,,co mi nejvíc vadí“, z tohoto grafu dostaneme odpověď na dotaz ,,co nejvíc chci“.

plot08_small_zajem_o_konkretni_opatreni

Potřeba bezpečí potvrzena

Stejně jako u překážek, i zde jsou citlivější potenciální cyklisté. Největší efekt na frekvenci ježdění by mělo zvýšení bezpečnosti cyklistů a vybudování sítě komunikací pro cyklisty –- máme to potvrzeno dvěma nezávislými otázkami.

Kolo v MHD: hodně sladká třešnička

Překvapivě vysoko boduje bezplatná přeprava kol v MHD. Jistý nesoulad se slabším viděním MHD jako problému naznačuje, že cyklisté by se sice bez dalšího zlepšování podmínek v MHD celkem obešli, ale kdyby k tomu došlo, vysoko to ocení.

Méně účinné

Několik dalších opatření by k častějšímu jezdění motivovalo 30-40% cyklistů. Sem ,,spadla“ vysoce vnímaná překážka nepříjemných podmínek u zaměstnavatele. Cyklistům tedy podmínky u zaměstnavatelů a škol silně vadí, ale nečekají, že jejich zlepšení ovlivní tolik frekvenci jízd. Jako bychom s tím byli smíření?

Slušný zájem by byl o vybudování sítě úschoven kol — tedy v zásadě o lepší B+R. Logistický požadavek na takovou úschovu nemůže mít už z principu příliš silná většina cyklistů. Zájem budou mít ti, kdo jezdí hodně daleko, nebo bydlí někde v suburbanu a mohli by kombinovat nedlouhý přesun na kole k terminálu metra nebo (pří)městské železnice. I pouze čtyřicetiprocentní zájem tak ukazuje, že zlepšení podoby B+R by mělo výrazný efekt na používání kola, především v okrajových lokalitách.

Menší zájem je o půjčovny kol. Zde bych to přičetl na vrub malé informovanosti o zahraničních systémech půjčování kol. Většina cyklistů o nebude vědět, jak funguje třeba takový Vélib…

Úpravy v zákoně posilující práva cyklistů by ovlivnilo ke čtyřiceti procentům cyklistů, překvapivě zde se neliší názor cyklistů potenciálních a častých. Jestliže nedostatky v zákoně ovlivní u 40% cyklistů to, jak často do města vyrazí, pak zákon nebude zcela v pořádku…

Potenciální cyklisté by přivítali také bezplatnou přepravu MHD do kopce.

Spokojenost? Ano, ale…

Hodnocení jednotlivých opatření pro cyklisty vyznívají jako velmi opatrně pozitivní.

plot22_small_kladne_hodnoceni_podminek1

Zpracovatel průzkumu v prezentaci prohlašuje následující:

Velmi kladných hodnocení je příliš málo, naproti tomu určitý posun k lepšímu je z odpovědí respondentů patrný. Nejhůře hodnocená je hustota cyklotras, kterou negativně vnímá 85% cyklistů a potenciálních cyklistů.

Další informace, sloužící k porovnání s předchozím období, je skryta v otázce na hodnocení změny podmínek pro cyklodopravu za posledních 5 let. Respondenti vyjádřili váhavě kladné hodnocení. Váhavé v tom smyslu, že velmi kladně hodnotilo změny pouze 10 % ze skupiny cyklistů a potenciálních cyklistů, spíše kladně ale hodnotilo dalších 52 % těchto osob. V běžných hodnoceních je poměr rozhodných a podmíněných souhlasů 1:2, zde 1:5 – což lze interpretovat tak, že lidé do jisté míry oceňují úsilí ke zlepšení, ale jak tempo změn, tak aktuální stav vyvolávají rozčarování.

K tomu se dá snad dodat ještě následující: Potenciální cyklisté vnímají stav podmínek pro cyklisty jakož i vývoj v posledních letech v průměru o 15% negativněji, než cyklisté aktivní. Nabízí se interpretace: Požadavky potenciálních cyklistů jsou plněny hůře a proto se ještě aktivními cyklisty nestali.

Co z toho vyplývá?

Technická správa komunikací (TSK) zadala tento průzkum pro potřeby Komise pro cyklistickou dopravu Rady hlavního města (KCD, ,,cyklokomise“). Ta se v současnosti zaměřuje především na splnění volebního slibu, jímž byla výstavba 450 km cyklotras do roku 2010. Nyní má v ruce první monitoring skutečných potřeb aktivních i potenciálních cyklistů.

Zopakuji klíčové výsledky průzkumu:

  1. Zájem o cyklistiku je v Praze velký (třetina Pražanů by ráda jezdila více)
  2. Za nejzávažnější překážky, které odrazují většinu cyklistů od častějšího používání jízdního kola je považovaná malá bezpečnost cyklistů a nedostatečná infrastruktura (nikoliv třeba vnímání jízdy na kole jako aktivity nevhodné pro město)
  3. Změny jsou vnímány pozitivně, ale jsou považovány za příliš pomalé

Ukazuje se, že současné pomalé tempo budování infrastruktury cestou nejmenšího odporu je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Odstranění nejzávažnější překážky rozvoje cyklistiky (malá bezpečnost cyklistů), si nakonec kromě výstavby cyklostezek a chráněných cyklotras vynutí také dopravní zklidnění automobilové dopravy v rezidenčních čtvrtích.

Komise pro cyklistickou dopravu, neziskovky, které cyklistickou dopravu v Praze podporují, město i městské části se s tím budou muset brzy popasovat.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Vratislav Filler 3. 2. 2010, 11:40

předchozí články série:
https://mestemnakole.cz/2009/03/18/cyklopruzkum-i-prazsti-cykliste-dnes-a-zitra
https://mestemnakole.cz/2009/03/25/cyklopruzkum-ii-co-vadi-a-co-mame-radi/

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat