Výsledky ankety o cyklistickou stavbu a paskvil Prahy

Publikováno: 21. září. 2009, 1 min. čtení
Aktualizováno: 17. března. 2012

oceneni_150Podívejte se na oceněné projektanty a diplom s cyklolumíky řítícími se do propasti uprostřed Prahy. Nejvíce hlasů v kategorii o cyklistickou stavbu Prahy dostala cyklotrasa A2 podél toku Vltavy. Vzhledem k počtu lidí, kteří jsou na této stavbě zainteresovaní, jsme ocenili tři projektanty, na jejichž bedrech nyní leží většina cyklistických novostaveb. Rubem mince byla pak anticena za cyklistický paskvil Prahy, kterou si tentokrát vysloužili vedoucí dopravního odboru Prahy 1 a primátor.

Cyklistická stavba Prahy

Výsledky ankety o stavbu nebo opatření, které nejvýrazněji prospělo rozvoji cyklistiky v Praze:

7.: Stezka Černý Most — Chvaly, 1%
6.: Protisměrka v Ovenecké ulici, 2%
5.: Cyklopruhy na Rohanském nábřeží, 4%
4.: Trasa podél Rokytky, 10%
3.: Stezka z Chodova do Braníka, 18%
2.: Cyklistická opatření na Vršovické, 22%
1.: Náplavky a celá severojižní trasa A2 podél Vltavy, 43%

Vyhrála tedy pravobřežní povltavská trasa A2. Trasa, která protíná Prahu od severu k jihu a náplavkami zasahuje až do samotného centra. Trasu A2 projektovala, stavěla a ovlivnila za posledních deset let dlouhá řada lidí. Proto jsme ocenění trošku ,,transformovali“ a předali těm, kteří v současnosti nejintenzivněji projektují a prosazují nové stavby pro cyklisty.

Naše ocenění obdrželi:

Tomáš Cach, který stojí především za cyklopruhy na Vršovické, dokázal je prosadit alespoň v současné podobě a nyní pracuje na řadě dalších staveb, které přinejmenším ve svých projektech dovádí k dokonalosti.

Tomáše Prousek, služebník městu přátelských druhů doprav – veřejné, cyklistické i pěší, který při úředních jednáních dokáže vymámit z jalové krávy tele — a nebo aspoň piktokoridor.

Květoslav Syrový, bdící v posledních letech především nad jižním sektorem Prahy a usilovně pracuje na přípravě pro-cyklistických změn silničního zákona.

Ocenění si převzali své ceny a gratulace přímo na festivalu Zažít město jinak, těsně před začátkem cyklojízdy. Kromě diplomu, který přetiskujeme, získali ocenění také drobné věcné ceny od sdružení Auto*Mat a sponzorů festivalu.

oceneni_stavba_540

Samozřejmě, úcta a poděkování patří i řadě dalších: Koordinátorovi magistrátní komise pro cyklistickou dopravu Pavlovi Polákovi, Štěpánu Boháčovi, který připravil nejvýznamnější úpravy na trase A2, cyklistiku prosazujícím pracovníkům TSK jako je Petr Introvič nebo Ladislav Malý, všem, kdo pracují v cyklokomisi a těm úředníkům městských částí a dopravní policie, kteří, ačkoliv jsou zatím v menšině a nemají pevnou politickou podporu, chápou, že cyklistická doprava musí být součástí dopravního režimu pražských ulic.

Pražská cyklistická ostuda

Anketa měla pochopitelně i svůj rub. V anticeně o pražkou cyklistickou ostudu jste rozhodovali o stavbě, stavební úpravě nebo opatření, které cyklistice v Praze podle vašeho názoru nejvýrazněji škodí:

8. Odstřihnutí Hostivic od Prahy výstavbou dálnice 2%
7. Cyklopruhy na Rohanském nábřeží 2%
6. Cyklostezka v ulici U Plynárny 2%
5. Zmršené přejezdy pro cyklisty na Chodově 4%
4. Odříznutí Dejvic od centra výstavbou tunelu Blanka 12%
3. Podoba křižovatky na nábřeží Kapitána Jaroše 13%
2. Cyklostezka mezi Trojou a Libní 15%
1. Díra na severojižní povltavské trase A2 v oblasti centra 50%

V anketě o paskvil zvítězilo cyklisticky nepřívětivé centrum a to zcela jasně — dostalo třikrát více hlasů, než zmršená cyklostezka mezi Pelc-Tyrolkou a Libní, kterou jste umístili na druhou pozici.

Zopakuji své zhodnocení centra z článku popisujícího povltavskou cyklotrasu: Přerušení trasy A2 v centru Prahy nás bude trápit ještě dlouho. Krátkodobě by se dal vyjednat kompromisní průjezd uličkami Prahy 1, který by mohl fungovat jako nouzové řešení. Zatím se o něj ale, vzhledem k přístupu městské části, cyklokomise ani nepokouší. Dlouhodobým řešením bude jedině omezení tranzitního průjezdu po Smetanově nábřeží, doprovázené integračními opatřeními na přilehlých křižovatkách. Takové řešení ale vyžaduje velmi silnou politickou podporu, kterou od současného primátora nikdy nedostane.

Přímým viníkem odpovědným za současnou nulovou podporu cyklistiky v centru je odbor dopravy městské části Praha 1. Anticenu tedy od nás získává jeho vedoucí, Ludvík Czital. Nepřímým viníkem je ovšem i Hlavní město Praha. Primátor podpořil cyklistiku pouze jednorázově: ustanovením komise pro cyklistickou dopravu. Prakticky nic dalšího pro ni ale neučinil. Proto od nás anticenu dostává i primátor Prahy Pavel Bém a to konkrétně za mizivou podporu cyklisticky v centru města.

oceneni_paskvil_540

Diplom, kteří výherci anticen obdrželi, jsme jim diskrétně zaslali doporučeným dopisem spolu s průvodním listem shrnujícím výsledky ankety. Obávám se ovšem, že si jej jmenovaní pánové za rámeček nedají.

Příští rok

Se ,,zdravou kůži“ letos vyvázla řada politiků a úředníků, kteří považují cyklisty ve městě za blázny, případně za plevel, kterým se není třeba při řešení uličního prostoru zabývat. Ale nebojte se, ve sledování cyklistických staveb, průšvihů a opatření budeme pokračovat a o vývoji vás budeme na prahounakole.cz pravidelně informovat. Koho jsme neocenili letos, oceníme příští rok. Na každého jednou dojde…

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Kristina 23. 9. 2009, 16:42

Pěkný, vypadá to, že máte pro strach uděláno :-) Škoda že jsem vyhlášení nestihla, ráda bych viděla zástupce legendární cyklokomise na vlastní oči... Diplomy jsou krásný!

mirek 23. 9. 2009, 20:51

Trochu mě překvapilo, že tolik lidí chválí v anketě náplavku. Pominu to, že to dělalo na několikrát, kdy se nejdřív náplavka zrekonstruovala, po stížnostech se vybrousil pás a když ani to nepomohlo, tak se to znova předláždilo a udělaly se dva (příliš) úzké hladké pásy. A že to nebyla zrovna levná záležitost.
Navíc na pásech jsou sice piktogramy (už skoro neviditelné), ale pěší je zásadně ignorují a ještě nadávají cyklistům, co si dovolují jezdit po "pěší zóně". Takže na první místo bych to určitě nedal.

Ad cena ostuda - hned za Prahou 1 by se měla umístit Praha 5, protože tam je přístup dost podobný, navíc se ani nemohou vymlouvat na památkovou zónu apod. jako v centru. Tak snad příští rok :-)

Vratislav Filler 23. 9. 2009, 20:55

U náplavek bych řekl, že není ani tak důležité, jaké jsou, ale KDE jsou. A ano, P-5 z toho letos vyšla velmi lacino, uvidíme, jak jim půjde naplňovat vlastní generel.

Hynek_ 24. 9. 2009, 10:09

Mirku, náplavky se lidem líbí, při vší své zpatlanosti, tím, že člověka svezou odděleně automobilové dopravy až do centra. To je docela dobré, když si představíš, s čím to srovnávat.

Že po kvalitnější dlažbě chodí chodci není vůbec dané piktogramy (já o piktogramech vím a chodím po ní taky), ale tím, že na tak frekventované pěší zóně a na něčem, co má být výkladní skříní města, se jinak skoro nedá chodit kvůli mizerným kočičím hlavám. A to říkám já, co holky v podpatcích, mamky s kočárky, malý děti, staří lidé... Na náplavkách by měla být kvalitní dlažba po celé šířce, ale to je problém, který žádný projektant přes cyklistiku nemůže vyřešit.

Petr 24. 9. 2009, 14:24

Taky si říkám, jaký je smysl památkově chránit "chodník", po kterém se prostě nedá chodit. Nechtěný experiment s hladkými pruhy ukazuje, že úplně všichni (VŠICHNI! chodci, cyklisti, kočárky, chodci, dokonce i občasná auta) mu dávají před kočičími hlavami přednost.

Já chápu, že z pohledu památkáře by bylo nejlepší z města lidi úplně vyhnat, protože jinak se ti pitomí obyvatelé furt snaží město přizpůsobit současnému životnímu stylu - ale co je moc, to je prostě moc.

Vratislav Filler 24. 9. 2009, 16:11

Dovolím si podotknout, že z památkového hlediska náplavky vůbec chodníkem nebyly - byly to plochy, na kterých se usazovalo naplavené dřevo v případě povodní. Chodníky byly o deset metrů výš a říkalo se jim nábřeží. Pokud by tedy památkáři chtěli být opravdu důslední, mohli by chtít navrátit původní funkci nábřežním korzům a tedy požadovat vymetení zbytečné IAD.

mirek 27. 9. 2009, 21:33

No já to spíš myslel tak, že po náplavce-kočičích hlavách se dalo jezdit i před onou slavnou rekonstrukcí. Jinak vzhledem k množství turistů na náplavkách bych uvítal (a jistě nejen já) i cyklopruh na nábřeží. Ale to bychom opravdu museli vyhnat zbytečnou IAD a k tomu tu bohužel nikdo nemá odvahu.

Petr 29. 9. 2009, 14:27

No tak ať to udělají. Myslím, že dřevo, které se dokáže přeplavit přes vltavskou kaskádu, si jistě zaslouží důstojné uložení na náplavkách.

Možná by bylo ještě lepší začít tím, že by zrušili Orlík a Slapy. Nejeden vodák by jistě zajásal nad možností sjíždět svatojánské proudy.

Jaká škoda, že ve městě povolili kanalizaci. O co romantičtější by Praha byla, kdyby se v ní "památkářsky korektně" lily splašky přímo na ulice!

Vratislav Filler 29. 9. 2009, 18:42

Památkáři ale za všechno nemohou. Ucpaná nábřeží jsou přece problémem celého města, na kterém se shodně podílejí magistrát a městské části.

Petr 30. 9. 2009, 14:07

Za plné nábřeží památkáři nemohou. Za nesmyslně nepoužitelné náplavky mohou.

Slávek 2. 10. 2009, 15:03

Zdravím ve spolek,
chtěl bych touto cestou poděkovat za příjemné ocenění. V tom marastu, co zažíváme s kolegy při mnohdy absurdních jednáních, je toto jednou z příjemných motivací "vyděržat" ve střetech s blbostí a přetrvávajícími normalizačními praktikami. Díky.
Květoslav Syrový

p.s: ad. náplavky:
http://doprava.praha-mesto.cz/%28nkagmm45ik3eg155aapjuc45%29/default.aspx?id=74777&ido=7693&sh=1072740632

...stálo to hodně (peněz i sil). Úzké je to kvůli: financím, technologii (i s touto velikostí desek mělo TSK problém, všichni mě odrazovali, že to bude praskat, nebude držet, že to má být do betonového podkladu atd. atd. ...že to odnese voda..) a dále především kvůli pohybu samotných uživatelů. Celý plochý pás by totiž přilákal hlavně bruslaře a korzo by se navíc zúžilo pouze na tento pás. Šel a jel by tudy samozřejmě už úplně každý. Na své pohodlí myslí totiž člověk podvědomě neustále, takže se automaticky nasměřuje do "příjemného" pásu. Z toho důvodu byly vytvořeny pouze pásy dva v šířce na dvě velké kostky (0,35 cm) a střední pás v dlažbě drobné (kostka 10/10 cm).Mimochodem střední pás je také docela pro kolo pohodlný, já po něm často jezdím a ploché pásy používám pro vyhýbání.

Bohužel to tedy "odnesl" bruslař. Výsledkem však je že 1 uživatel přibyl, tedy krok dopředu. Dvakrát dvoukilometrové drncání bylo totiž dost i na horské kolo.
Velká (pro pohyb bezmotoristů) nepohodlná dlažba je tam prý z důvodu nejen památkového, ale i praktického. Prý kvůli povodním (aby nebyla dlažba vodou odnesena), pohybu těžké techniky v případě povodní nebo zamrznutí řeky atd atd.

K minulosti toto: mrkněte přes řeku na Prahu 5, hezké parkoviště...tak to vypadalo v šedesátých letech. Tam také samozřejmě Praha 5 zůstala. Jančíkovu pláž zrušit (bar nechat :o) a parkoviště nechat zmizet. Stačí pár značek a funkční policie.
... šířka pásů má mnoho PRO i PROTI.
A že tam jsou chodci? No a? Tak je objedu. Proč bych se na ně čílil? Zameťme si nejdříve před vlastním prahem (nebo zameťme Prahu?) a pak nadávejme motoristům, že nás - cyklisty - nerespektují. Ta plocha je i pro chodce! Respektujme je, oni pak budou nás. Chceme-li sdílet společný prostor a být sdíleni, respektujme se vzájemně. Svoboda každého totiž končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Jenže na to jsme za přispění bolševika zapomněli a nevzpamatovali ani po 20ti letech.

Petr 21. 10. 2009, 14:39

Teď jsem si teprve té odpovědi všiml...

Takže je vlastně správně, že jsou ty náplavky takhle špatné, protože tam aspoň nemůžou bruslaři?

Takže je účelem, aby se do města kromě aut a chodců dostali ještě zkušení cyklisté na opravdových kolech, a všem ostatním je třeba bránit, aby těmto třem skupinám překáželi?

Promiňte, zde se asi neshodneme. A nelíbí se mi salámová metoda, že magistrát uspojojí "aspoň" tu nejhlasitější skupinku zkušených cyklistů.

Protože pro nezkušeného cyklistu jsou náplavky použité pouze pokud na nich nikdo nyní není (vyhýbání po kočičích hlavách není pro každého) a na vozíček s dítětem za kolo můžu zapomenout; o alternativních prostředcích ani nemluvě. Nezdálo se mi, že by si někdo v diskusi na chodce stěžoval; v každém případě ale diskutující konstatují, že chodci se na pás stahují, tedy cyklisté musejí do kočičích hlav, tedy co jsme si vlastně s tím pásem pomohli?

Pro vyvrácení argumentu, že na náplavce kvůli povodním musí nutně být kočičí hlavy, se prosím zajeďte podívat do Vídně, jak tam vypadají stezky kolem Dunaje. Nebo my víme něco, co Rakušáci nevědí?

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat