Městský cyklista se při své každodenní jízdě často pohybuje na hraně předpisů, nebo i za ní. Neudržitelné situace v oblasti dopravních předpisů pro cyklisty si je vědomo i ministerstvo dopravy. Na pražské cyklokonferenci, která proběhla v dubnu, se tak hovořilo také o připravovaných změnách pravidel silničního provozu. Ty by mohly ulehčit jak pozici cyklistů v provozu, tak usnadni projektování a zlevnit výstavbu cyklistické infrastruktury.
Vedoucí odboru provozu silničních vozidel, Ing. Josef Pokorný měl na toto téma zajímavou prezentaci. Kromě úpravy dopravního značení v jednosměrkách (podané médii nesprávně jako ,,bojte se, cyklisté budou moci jezdit v protisměru!“), byly představeny i další záměry ministerstva dopravy v oblasti legislativy týkající se cyklistů.
Změny, které MD navrhuje
Změny legislativy týkají především známého zákona 361/2000, a jeho prováděcích vyhlášek. Prvním krokem ministerstva je navrhnout takové změny, které by v budoucnosti neblokovaly další zlepšení pro cyklisty.
Na jaře 2010 projednávala Poslanecká sněmovna malou novelu zákona 361 (bohužel volby toto projednání zastavily). MD také otevřelo vyhlášku č., 30/2001 sb (tj. začalo připravovat aktualizaci, jedná se o prováděcí vyhlášku k provozu na pozemních komunikacích, obsahující především dopravní značení). Hlavním motivem pro novelu vyhlášky byla úprava vztahů a označení přechodů pro chodce. V roce 2009 se na MD vytvořila pracovní skupina složená ze zástupců MD, krajů, CDV, PČR, projektantů a odborné veřejnosti, za Prahu v ní jednal (a i nadále jednají) ,,tři králové“ Tomáš Cach, Tomáš Prousek a Květoslav Syrový.
Pokud jde o změny týkající se cyklistů, tak ty bylo třeba rozdělit do částí: a) k využití otevřeného zákona 361, b) k začlenění do právě otevřené vyhlášky a c) část, která potřebuje širší diskusi, bude vypracován pouze věcný záměr a konkrétní změny budou zapracovány do velké novely zákona 361, kterou by předkládala až příští (tj. nyní současná) vláda.
Ministerstvo dopravy chápe, že v ČR je cyklistická doprava jednoznačně podceňována, zákon na cyklisty leckde primárně nemyslel a ustanovení k cyklistům se do zákona dostávala dodatečně, podle potřeby a bez většího konceptu. Při připravovaných změnách je nicméně třeba brát ohled na to, aby pravidla měla kontinuitu: Nová právní úprava by neměla výrazně zhoršovat podmínky provozu.
Diskuse, i v Poslanecké sněmovně, musí být vedena s dobrými argumenty pro jednotlivá opatření, protože zavedení vhodnějších podmínek pro cyklisty není všeobecně zájmem. Zájmem některých motoristů je spíš cyklisty omezit, aby se řidiči na komunikacích zdánlivě pohybovali lépe. To znamená, že příprava změn musí být důkladná a navržené změny musejí být v PS prosaditelné.
Základním prvkem je přebírání zkušeností ze zahraničí, tam, kde má cyklistická doprava větší rozměr, kde zákony dávají cyklistům jiná, někdy větší práva.
Sněmovní tisk, který neprošel (ale ne kvůli cyklistům)
Pracovní skupina sesumarizovala požadavky a vytipovala jednoduchá ustanovení, která bylo možno zařadit již do sněmovního tisku 679. Muselo se jednat o nekontroverzní věci, tedy ne například o úpravu přednosti na přejezdech pro cyklisty. Návrh do sněmovního tisku 679 obsahoval:
- Požadavky pro zastavení a stání u přechodu (min. 5m odstup) budou platit i u přejezdu pro cyklisty. (pro zajištění rozhledových poměrů – je až překvapivé, že toto doposud neplatilo)
- Rychle jedoucí cyklisté nemusejí použít cyklopruh nebo stezku pro cyklisty. (Viz Podolí, možná by šlo aplikovat i pro nepřerušování cyklopruhu v místě, kde cyklista může odbočit vlevo). Konfliktní případy je možné ošetřit značkou ,,zákaz vjezdu cyklistů“. (poznámka: Už toto opatření je vnímáno jako mírně kontroverzní!)
- ,,Blikající cyklista“ chybějící u světelné signalizace pro volný směr při odbočování.
- Formální upřesnění ustanovení, u kterých nebylo jasné, zda se vztahují také na cyklisty.
Zmíněný sněmovní tisk nebyl sice v červnu schválen, MD je ale připraveno navrhnout připravené změny znovu.
Navržené změny ve vyhlášce 30
Otevřená vyhláška 30 byla v květnu v meziresortním připomínkovém řízení. Návrh obsahuje úpravu dopravního značení pro jízdu cyklisty v protisměru (nyní se řeší dodatkovou tabulkou s textem, nová verze je jednotná).
Nové dodatkové tabulky dovolující cyklistovi průjezd jednosměrkou v protisměru (zdroj obrázků: prezentace MD).
Dále dodatkové tabulky jsou povolení odlišného směru jízdy cyklistů a doporučeného odbočení (umožní nepřímá odbočování a pro cyklisty specifická řazení v pruzích).
Dodatkové tabulky vyznačující nepřímé odbočení a odlišné řazení cyklistů v jízdních pruzích před křižovatkou.
Formálně chyběla značka „konec cyklistické trasy“, nebyla možnost umístit na ,,žlutou“ cedulku více čísel tras, případně piktogramy dálkových nebo mezinárodních tras.
Nově vznikne přimknutý přejezd pro cyklisty k přechodu. Odstraněním jedné čáry a prostoru se sníží prostorové nároky na celkovou šířku sousedícího přechodu pro chodce a přejezdu asi o metr.
Schéma nové vodorovné značky ,,přimknutý přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty“.
Piktokoridor bude možné nově značit i v protisměru: To znamená (velmi důležité) snížení minimální šířky cykloobousměrky asi o tři čtvrtě metru – při značení cykloobousměrek se často vyžadovalo vodorovné značení, kterým mohl být v minulosti pouze cyklopruh.
Piktokoridor už v Praze známe. Nyní ho bude možné značit i v protisměru.
Piktokoridor bude v novém konceptu dopravního značení pro cykisty prvkem, který sice neznamená žádná zvláštní práva, ale je to výstraha, vedení cyklistů a současně informace o možném pohybu cyklistů pro řidiče.
Vyhláška potřebuje projít schválením legislativní komisí vlády a 15 dnů po podpisu nového ministra by mohla začít platit. Optimistický předpoklad byl, že již toto léto, odborná veřejnost to s nadějí očekává. Nicméně podle registru, v němž můžete sledovat postup prací na přípravě legislativy na MD (zde), se od května nic nového nestalo.
Výhledové změny do velké novely
Jedná se o záležitosti, které se na ministerstvu diskutují, výsledný návrh tak může být i dosti jiný. Řada témat bude vyžadovat důkladnou podporu. Uvažované změny jsou:
- I když se to zdá být zbytečným formalismem, velká novela by měla nově (a přesněji) definovat stezky pro chodce, stezky pro cyklisty a stezky pro chodce a cyklisty, dále jízdní pruhy pro cyklisty, víceúčelový jízdní pruh a piktogramový koridor. Není vyřešena definice pro cyklistu důležitého pojmu „vozovka“, který má výrazně jiný význam v silničním zákoně a stavebních normách.
- Ve víceúčelovém pruhu by předjíždějící vozidlo nemuselo dávat znamení o změně směru jízdy.
- Uzavřena není otázka vyšší úrovně přednosti cyklisty na přejezdu (jedna z možností je zavedení přednosti pouze před odbočujícími vozidly)
Vozíky MD nerado
V prezentaci byla nastolena i otázka vozíků za kolo. Dětské vozíky za kolo se v Evropě i ČR v různé míře používají, v praxi se považují za bezpečnější, než dětské sedačky. Současný zákon je v sobě nemá uvedeny. Výklad ministerstva je takový, že v důsledku formulace v zákoně 361 (dítě smí být na kole přepravováno pouze v sedačce) a zákona 56 (ve vleku za motorovým vozidlem nesmějí být přepravované osoby) není přeprava dětí ve vozících možná.
Odborníci na ministerstvu dopravy si současně nejsou jistí, do jaké míry vozíky v ČR na silnice pustit – zda budou ve finále omezeny na silnice nižších tříd, bude možná jízda jen za světla apod. Představa neomezeného provozu dětských vozíků za kolo nepadla na MD na příliš úrodnou půdu.
Názor redakce Prahou na kole se v této věci od výkladu ministerstva liší. Vozíky jsou v ČR i zahraničí široce používány, náš zákon jejich použití neupravuje a tedy ani nezakazuje. Zmíněná konstrukce MD je postavena na výkladu, který lze právně rozporovat. Jediným jasným omezením je vhodné osvětlení a maximální šířka 80 cm. Tento názor podporuje autor článku tím, že příští týden vyráží na dovolenou — jak jinak než na kola a s vozíkem.
Jaká je budoucnost navržených změn?
Ministerstvo dopravy ještě pod bývalým vedením začalo pracovat na změnách, které by ČR umožnily začít alespoň trochu dohánět legislativní zpoždění, které, pokud jde o cyklistiku, máme.
Zda v tomto směru bude ministerstvo pokračovat i pod novým ministrem, není zatím jasné. Dobře informovaný zdroj uvádí, že nový ministr dopravy neví o dopravě skoro nic a bude tedy velmi záležet na tom, jaké si k sobě vezme poradce.
I v případě, že navržené změny časem projdou, by se s nimi cyklisté (a chodci) neměli spokojit. Navrhované změny opomíjejí řadu důležitých opatření:
- Neuvažuje se změna pro městského cyklistu nebezpečného ustanovení o povinnosti držet se v jízdním pruhu vpravo za všech okolností
- Nezavádí se společný přechod a přejezd, který by konečně umožnil zachovat u cyklostezky i při křížení komunikace šířku tři metry.
- Neuvažuje se o zavedení dvojsignálové soustavy pro cyklisty, která by umožnila zavést společný signál pro chodce a cyklisty.
A řada dalších. Berme to ale jako začátek cesty, na jejímž konci možná bude i přiznání platnosti principu absolutní zodpovědnosti.
Odkazy
Cyklokonference 2010 – videozáznamy prezentací
Návrh na legislativní změny ve prospěch cyklistů (z roku 2009)
Loading ...
Snad si novy ministr nevezme jako poradce pana Skarku:)
dracul: z toho se mi ježí vlasy jen když to čtu :)
Clanek jsem cely necetl, ale zda se mi ze v nem chybi pokracovani.
Neschvaleny snemovni tisk 679 se castecne dostal do senatniho tisku 150, ktery byl schvalen senatem a ceka na snemovnu.
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?T=150&O=7
http://files.brnonakole.cz/200010858-828eb83887/Odpov%C4%9B%C4%8F%20MD.pdf
Sice možná pozdě (holt dovolená, tak není na internetění čas), ale přece…
Ta první zmiňovaná dodatková tabulka (obousměrný provoz cyklistů) už je platná víc než rok – má číslo E12 a název „Jízda cyklistů v protisměru“. Kdyby to chtěl někdo hledat, tak ji zavedla vyhláška č. 91/2009 Sb. (čl. I, odst. 8) platná od 21.4.2009.
Piktodráha v této podobě nemá na silnici co dělat, protože je zaměnitelná s jinou platnou dopravní značkou – konkrétně s V16 „Bezpečný odstup“. Fakt, že v Praze někdo okopíroval zahraniční šablonku a čmárá to po asfaltu jako „nápis na vozovce“ nemůže být důvodem, aby se to následně protlačovalo do zákonů. Mimochodem i ten „Nápis na vozovce“ (V15) má svá jasně daná pravidla a vzory, kterým ten pražský streetart neodpovídá ani velmi vzdáleně.
Štěpán: Přiznám se, že značku V16 jsem viděl poprvé v životě poté, co jsem si jí vygoogloval. Ona se někde v ČR vyskytuje?
Jinak bych se v téhle věci pražských „streetartistů“ rád zastal a pozeptal se, jak byste za nepřítomnosti patřičného značení ve vyhlášce řešil vyznačení průjezdu pro cyklisty v pravé části pruhu vy.
Pár výskytů jsem zaznamenal v cizině, u nás se V16 zcela jistě vyskytuje mezi Kolínem a Kutnou Horou (v obou směrech) a pak jsem ji potkal ještě jednou, jen si teď nevzpomenu kde. Nicméně neznalost vyhlášky neomlouvá ;-).
Já problém piktokoridoru nevidím jako „jak ho vyznačit“ ale „zda ho vůbec vyznačovat“. Samotné magistrátní stránky o něm mimo jiné píší:
- může být provedeno tam, kde kvůli nedostatečné šířce není možné provedení samostatného vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty
- prostor určený především cyklisty, jehož vyznačením pro účastníky provozu neplynou žádná další práva ani povinnosti
Když se tedy provádí tam, kde není dostatečná šířka pro cyklopruh, tak proč několikrát končí před řadicími pruhy právě kvůli šířce? To před nimi cyklisté vždy vysublimují? Nebo proč je přerušený u autobusové zastávky – tudy cyklisti nejezdí (asi ji přeskakují)?
Když z piktokoridoru neplynou žádná práva ani povinnosti, tak v čem vlastně spočívá ta lepší ochrana cyklistů? Auta po piktokoridoru v klidu jezdí a pro cyklistu představuje jen sadu „drnců“. To mě taky nejde na rozum – proč je (narozdíl od ostatních značek) proveden zásadně reliéfně? Že by kvůli slepým cyklistům s dlouhou bílou holí?
V březnu byl v Praze na návštěvě můj přítel z jižních Čech, taky cyklista. Někde (na Jarošově nábřeží?) jsme potkali piktokoridor a proběhl následující rozhovor:
on: Co je to?
já: No tak schválně, jestli na to přijdeš. Máš řidičák a mírnou výhodu dopravního vzdělání.
on: Na první pohled bezpečný odstup, ale je to moc blízko u sebe a ještě k tomu úzký. Navíc tam přebývá ten znak – co je to?
já: To je kolo.
on: Kolo? Tak proč to neni normální kolo?
já: Protože to kolo nesmí vypadat jako kolo.
on: Hmm… takže bezpečný odstup pro cyklisty. Ale proč je přes křižovatku menší než mezi nima? To jako že se mají v křižovatce na sebe víc nalepit?
já: Ne, s bezpečným odstupem to nemá co dělat.
on: Tak co to teda je?
já: Cyklopiktokoridor.
on: Cyklo – co?
já: Cyklopiktokoridor.
on: To slyšim prvně. Co to znamená?
já: V praxi nic – smí po tom jezdit auta i kola, povozy, traktory, hnaná zvěř….
on: Tak k čemu je to dobrý?
já: Má to všem názorně ukazovat prostor, ve kterém jezdí kolaři.
on: V Praze nevíte, že cyklisti jezdí vpravo?
já: Asi ne. Nebo si to myslí nějaký úředník s důležitým razítkem.
on: Kterýho zeťák potřebuje prodat Sadurit navíc.
já: Kdyby Sadurit. Většina jich je pěkně z plastu.
…
Abych se vrátil k původní otázce: já bych piktokoridory nevyznačoval. A když už by to muselo být, tak jen symbolem kola (normálním, v případě nouze tou přejetou užovkou) bez šipek. Kdo bez šipek neví, po které straně sinice se jezdí „dopředu“, ten na ní nemá co dělat.
Myslím, že ten piktokoridor má dva efekty, kvůli kterým má smysl ho značit:
První je, že cyklistovou ukazuje minimální bezpečný odstup od řady parkujících vozidel. V úzkých pruzích to cyklisté často ve snaze neznemožnit předjíždění mastí těsně podél zaparkovaných aut, což je samozřejmě pěkně o hubu. Ty šipky tak ukazují, jak zhruba daleko už je to od těch aut OK.
No a druhý je „visibility of network“ efekt známý z veřejné dopravy. Viditelnost sítě přitáhne cestující a dává na řidičům vědomí, že zde něco jezdí (tramvaj, trolejbus, kola). Řidiči vědí, že zde mohou cyklisty očekávat, cyklisté vědí, že zde by neměl být problém projet.
To že se piktokoridor často nedotahuje až ke stopčáře, je mizérie. Důvodem je ale asi opět nedostatečná šířka, tentokrát řadících pruhů, protože i ten pikťák, pokud vím, má nějaké minimum, pod které už ho nejde umístit – nebo pod které ho někdo nechce umístit (dtto značit přes bus zastávky). Mně by se líbilo, kdyby vedl i přes světelné křižovatky, klidně i v pěších zónách s povoleným průjezdem cyklistů, zkrátka všude, kde je vhodné ukázat méně zdatnému cyklistovi nejvhodnější průjezd (a třeba mu i poradit neprovádět zbytečná nepřímá odbočení ;-) ).
Jo, Jižní Čechy, krásný kraj chodníkových cyklostezek… Zrovna minulý týden jsem tam byl na dovolené, projížděl Třeboní a prohlédl si nový úsek cyklostezky v Jiráskově ulici (speciálně ten od nájezdu do centra zde: http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@dm=133847104+132109760+4128-4128+3136-960+4192-3552@x=133850144@y=132105568@z=15 ). Neříkám, že jsem po něm jel – to bych totiž asi nedokázal ;-). Jediný praktický způsob, jak tuto chodníkostezku „překonat“, bylo jet podél ní po ulici.
Štěpán: já to vidím zase trochu jinak, jsem za pikťáky rád. Řidiče aut upozorňuje, mě ukazuje že se se mnou v provozu počítá. Pokavaď mají být cyklokoridory a nevejdou se cyklopruhy, je tohle dobré řešení.
> Vratislav
A zase tady máme ten divný šířkový argument:
„Důvodem (nekreslení) je ale asi opět nedostatečná šířka, tentokrát řadících pruhů, protože i ten pikťák, pokud vím, má nějaké minimum, pod které už ho nejde umístit“.
Metodický pokyn k umisťování cyklopiktokoridoru (cpk), kde jsou i šířky jsem viděl, ale stejně…
Základní (magistrátní) dogmata jsou tato:
1) Cyklopruh
Když je šířky dost, aby se vedle sebe vešla auta i kola, tak se udělá vyhrazený jízdní pruh pro kola – cyklopruh. Opatření je to v podstatě segregační, kolaře od aut odděluje bílou čárou a občasnou změnou barvy povrchu. Pokud k tomu není závažný důvod, tak by si kolisti a autaři do pruhů vzájemně vjíždět neměli.
2) Cyklopiktokoridor
Když je šířky málo, udělá se nápis na vozovce – cpk. Opatření je to v podstatě integrační, jeden prostor používají jak kolaři, tak autaři, nikdo tam nemá žádná extra práva. Jediný význam je „zviditelnění“ cyklistů v prostoru vozovky.
A teď pár argumentů, proč nejde udělat cpk v řadicích pruzích.
a) Řadicí pruhy jsou úzké.
Jsou. S tím se obvykle nedá nic moc dělat, zvlášť v kombinaci s maximální délkou přechodu pro chodce. Proto se tam nevejde cyklopruh (1), ale kvůli malé šířce přece máme cpk (2). Takže cpk se v řadicím pruhu nedělá kvůli malé šířce, protože se dělá tam, kde je malá šířka. Evidentní nesmysl.
b) Na kolaře není v řadicích pruzích potřeba upozorňovat.
Kolaři, jedoucí mezi křižovatkami potřebují, aby na ně bylo upozorněno, takže se kvůli tomu zřídí cyklopruh nebo cpk. V řadicích pruzích už cpk nebude, protože tam na cyklistu není potřeba upozorňovat:
I) – řadicí pruhy jsou širší a tedy bezpečnější. Evidentní nesmysl.
II) – do řadicích pruhů kolaři z mezikřižovatkového úseku nedojedou (a použijí teleport). Evidentní nesmysl.
c) V řadicím pruhu by se vedle cpk nevešla auta.
V rozporu s (2) se tedy předpokládá, že cpk bude segregační a auta po něm nebudou jezdit. Evidentní nesmysl.
d) Umístění cpk má nutnou minimální šířku (ať už vlastního cpk, nebo místa vedle něj) a do řadicího pruhu se nevejde.
Trochu to zavání argumentací z (a), ale vezmeme to ještě odjinud, tak říkajíc geometricky.
I) připusťme, že cpk je nápis na vozovce (2), byť na to nevypadá. Pak by tvrzení znělo, že nápis na vozovce má minimální šířku a do řadicího pruhu se nevejde. Při šířce cpk 0,60 m. Evidentní nesmysl.
II) cpk není dopravní značka (ve vyhlášce č. 30/2001 Sb. se nevyskytuje ani vzdáleně) a je to druh výtvarného umění. Na ne-značku tedy budeme uplatňovat podmínky pro značky. Evidentní nesmysl.
Zapomněl jsem na něco? Tak proč to tedy nejde?
Štěpán: Cyklopruh jako segregační opatření? To je dobrý vtip, takhle po ránu! A jak by na takové vozovce, kam se ckp. vejde, v tom případě vypadala integrace?
A myslím, že ta „magistrátní dogmata“ vytváříte sám a to dost pokřiveně, abyste (si) dokázal, jak to na tom magistrátě dělají blbě.
Piktokoridor minimální šířku průběžného pruhu zjevně potřebuje a to proto, aby se nekreslil v místech, kde už ani osobní auta nemohou cyklistu v témže pruhu bezpečně předjíždět. Tam totiž naprosto ztrácí smysl zákonem požadovaná jízda cyklisty u pravé krajnice.
V úzkém pruhu je pro cyklistu daleko bezpečnější rovnou zabrat celý pruh – určitě to také tak praktikujete. To se ovšem podle současné legislativy nesmí, neboť cyklista musí lízat krajnici, ať ho předjíždějící auta pískujou zrcátkem, jak chtějí.
Piktokoridor, pokud má sloužit jako optické vedení cyklisty jedoucího podle předpisů, by zde cyklisty přímo naháněl do průšvihu. Takže je lepší, když v v těch nejužších případech namalovaný není.
Proč se piktokoridory někdy nemalují v řadících pruzích nebo skrz křižovatky, i když to šířkové poměry dovolují, na to byste se měl zeptat těch, kdo finální stav každé jednotlivé úpravy schvalují. Kromě lidí z dopravních odborů je to několik úředníků dopravní policie, každý má několik městských částí, jména neznám a předpokládám, že tenhle web nečtou.
A divím se, proč považujete za nesmysl to, že pro piktokoridory byly stanovené nějaké zásady. Proč ne, když se piktokoridor zakrátko stane skutečnou dopravní značkou? Stěžoval byste si potom, že ty dříve namalované piktokoridory nejsou podle normy a proto musejí být odstraněny?