Zima? Kde?

Prahou na kole se letos s obsahem příliš nemazalo. Možná jste si toho nevšimli, ale zpravodajství z cyklokomise mělo výpadek výrazně delší, než obvyklá prázdninová pauza v jednáních, informace o cyklojízdách si převzal dedikovaný web a zaktivované stránky AutoMatu, série článků o cyklistickém průzkumu v Praze vychází čtyři měsíce po jeho realizaci a obvyklá letní frekvence tří článků za týden byla už dávno opuštěna. Letos to prostě bereme nějak laxně. Zdá se tak, jakoby vypadly i časové články komentující příchod chladných dnů, temných rán, studených večerů, zimního času, plískanic a mrznoucího mrholení…

Čtenářům se tak nedostalo obvyklého povzbuzení, snažícího se natáhnout vaše pravidelné ježdění po městě co nejdál od podzimní rovnodennosti, pokud možno až ke slunovratu. Varování se mi dostalo až s přechodem na zimní čas. Podíval jsem se na teploměr — ten na mě vesele mrkl teplotou kousek nad nulou. Zděsil jsem se: Co když se lidi toho chladu letos lekli a jezdit přestali?

Následovalo sebeobvinění z mesiášského syndromu – Jako by Prahou na kole bylo webem, bez kterého ráno slunce nevychází a cyklista nevyjíždí. Pozorování ostatně prokázalo, že cyklistů ve městě přibývá i přes letos téměř nulový pokrok v rozvoji cyklistické infrastruktury. S chladem zmizeli výletníci, zato se ukázaly dámy jezdící na trh. Tak jsem to nechal být.

Zpětná analýza pak ukázala, proč se tak vůbec stalo. Předloni, první rok, kdy jsem se rozhodl jezdit v Praze celosezónně, jsem zimní ježdění považoval za výzvu a dobrodružství. Vloni pro mě byla každá změna počasí podnětem k doladění zimní výbavy (a napsání článku). A letos zjišťují, že tepelnou pohodu řeším intuitivně. Rukavice jsem našel v kapsách kabátu vytaženého ze skříně. Komplikované šátky a šály nahradil dárek od Markéty – pletený nákrčník (úžasná věc, díky!) A do tenisek přijdou dvoje ponožky. Že už po nocích mrzne, mi prostě ani nepřišlo. A až začne mrznout i přes den, můj šatník je připravený. Punčocháče i kukla na mě mrkají z police, do které jsem je odložil koncem března.

Takže víte co? Berte to tak, že letos podzim prostě nepřišel, a tedy nemělo smysl o něm psát.

Podpořte nás

Komentáře - uzamčeny

  1. 1

    Jo, podzim se mi daří ignorovat, většinou se připomene akorát tím, že mi světla musí vydržet déle než v létě a na oblečení jsou vidět nedostatečné blatníky. Např. předloňskou zimu jsem v Praze odjezdil celou v sandálech a divil jsem se tomu až na jaře, když se mi rozpadly ;) Vě městě je holt teplo furt. Ale na jaře jsme si jeli kolmo zalyžovat na hory a cestou v noci zjistili, že na horách je kosa a tak jsme si v nonstop benzinové pumpě koupili pracovní rukavice ;) Jinak to bylo v pohodě, cestou do kopce se člověk dost zahřeje. Tady je z té akce pár fotek, už se těším až trochu napadne a zase vyrazíme: http://s788.photobucket.com/albums/yy170/cobic/2010/20100403_OteviraniHospudek/

  2. 2
  3. 3

    Mě vlastně nevadí zima, mě vadí spíš tma.
    Přes všechno osvětlení, blikačky na strategických bodech a obložení kola reflexníma páskama se v přítmí necítím na silnici dobře.
    Navíc je ve stínech mizerně vidět stav silnice a popravdě jak padne sníh nebo bude poladovica tak pokorně kráčím na MHD

  4. 4

    Mimoměstská tma mě zdeprimovala v pondělí večer (ještě bylo mokro a poprchávalo). S vestičkou jsem se cítil viditelný dost, horší problém nastal při potkávání kteréhokoliv auta; každý třetí šofér má potkávačky blbě seřízené, nebo se neobtěžuje shodit dálkový. Takže jsem několikrát raději zastavoval, abych se nesvalil do příkopu nebo do toho auta nevlít jak můra do plamenů. (vzkaz pro Ratha: Nějaké ty bílé čáry by na těch okreskách kolem Prahy vážně neškodily!)

  5. 5

    Ony jsou silnice, které ty lajny nepotřebují.
    Typicky asi kilometr a půl nového svítícího asfaltu od Žernovky směr Štíhlice.

    To je naprosto fantastický tam by krajnic nebylo třeba, ale jinak souhlas minimálně středovky by měly být všude…

Další z rubriky

Řešení pro náplavku 25

Novoměstská náplavka je místo, kde se podmínky pro jízdu na kole mění den ode dne, hodinu od hodiny. Ve všední den ráno zde do centra..více

Klecany: kocourkovská “stezka” hned za Prahou 44

Několik kilometrů severně od Prahy vznikla jedna z nejbizarnějších “procyklistických” realizací za poslední roky. Většina z toho se PROcyklistickým opatřením rozhodně nazvat nedá. S něčím..více

Patnáct triků k překonání dopravního stresu 16

Strach z jízdy v provozu je největší překážkou v tom, aby lidé jezdili po Praze na kole více. Nabízíme proto sbírku postupů, které mohou váš..více

Strach z cyklistiky 46

Přinášíme překlad zajímavého článku z časopisu Sound of Cycling, Urban Cycling Cultures, který byl vydán v rámci mezinárodní konference Velo-city Vienna 2013 a jehož autorem je..více

Strach z cyklistů 20

Poté, co jsme zjistili, že špatně řešená křižovatka odradí 80 % cyklistů, protože se budou bát ji použít, je na čase podívat se na druhou..více

Městský bikesharing v Praze: světlé zítřky nebo cesta do pekel? 32

Praha, prezentovaná předsedkyní cyklokomise Krobovou a primátorem Hudečkem, vyhlásila seriózní zájem o realizaci “městského” bikesharingu. Kdy se ho dočkáme a jak bude vypadat? Bude fungovat..více

Anketa

Jak po projetí na kole hodnotíte rekonstrukci celého (!) úseku Spálená - Václavské náměstí?

Výsledky →

Loading ... Loading ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • JJ u Nizozemsko v Česku (7), závěr

    3: Já si to nepletu, pokud jsem vzbudil ten dojem, tak se omlouvám. Já jsem chtěl právě ukázat na ten ...

  • Václav Řehák u Nizozemsko v Česku (7), závěr

    jj: Myslím, že si trochu pletete běžný provoz a cykloaktivismus. Většina lidí prostě užívá infrastrukturu, jaká existuje a ani je ...

  • JJ u Nizozemsko v Česku (7), závěr

    Hm, dnes jsem byl na nákupu v místním supermarketu Albert Heijn. Na kole... - Na výjezdu z uličky za dvorky taková ...

webdesign by 2046
↑ nahoru