Sledujte počátky pražské cyklokultury!

Tak nějak, viz jejich web: http://www.pedal-project.com/

Asi budu za jedudědka a škarohlída, ale já sice kolu velice fandím, osobně ovšem nemám rád do značné míry kašírované "pěstování životních stylů", a už vůbec nehezký vztah mám k subkulturám a subkulturaci, která s tím souvisí. A třeba konkrétně subkulturace zelého hnutí vedla k jeho marginalizaci na jedné straně a k banalizaci na straně druhé.

"Stylovost" mi prostě smrdí na sto honů. Je to jen určitá forma stádovosti a šablony, ať je u motorkářů nebo rybářů. Mám rád přírodu ergo nechám si dredy a dám se na buddhismus. Ne že bych to vztahoval na případy, co jsou tady uvedeny, ale spíš tak obecněji rozumuji.

Pro mě je kolo dopravní prostředek, který mám rád a který zároveň považuju za zdraví i prostředí vysoce prospěšný, ale nenapadlo by mě s tím spojovat nějakou kulturu, uvažovat o tom, jak ze sebe udělat "stylového" cyklistu nebo co k tomu patří. Související akce či spolky můžu samozřejmě podpořit z principu "politického" či praktického.

Jinak nevím - z těch duší, ze kterých slečny vyrábějí hadříky, se ani nic zdravého neuvolňuje...

No co, póza. Někdo si pořídí auto a věnuje se tuzingu, někdo se realizuje mezi kadeřníkem a fitkem, jiný má zas k podobným účelům kolo. A aby zastřel tu zoufalou banalitu svého postoje - žvaní o cyklokultuře.

S tou pózou to je dost složitější, ale i kdybychom na chvíli uvažovali o krystalicky čisté póze, i tehdy by se cyklistická póza svými následky dramaticky lišila od mnohých jiných póz. Měla by totiž v zásadě samé společensky přínosné důsledky, což se o auto-moto říct rozhodně nedá.

To máte vcelku fuk jestli auto nebo kolo :) Na tomhle serveru se píše o kolech (viz název).

Mně se právě ty všemožné městské kultury líbí. Svět je aspoň pestřejší.
Je příjemné potkat v neděli na Letné skateboardisty, v parku provazochodce, na šedém betonu street art, v podchodech hudebníky, kteří riskují, že jim policie rozbije nástroje...

Je fajn, že i cyklisté mají styl. Kdo nechce, nemusí. Jen tak dál!

Hmmm, já si nepřeji být osvobozen od svítivých "oblešků".
Dnes jsem dojížděl svých 25 km z práce za tmy, civilní oblečení by mě zbytečně maskovalo.
Ať si klidně ségra a ségra šijou třeba z pneumatik, to je mi šumák klidně ať se jim daří a ať jim to vynáší...
Ale jsem alergickej na prvoplánové výzvy ve smyslu přišli jsme vás osvobodit od ....
Navíc jsem při nedávných mrazech na Budějárně potkával tak promrzlého exota "v civilu"na kole, že bych se vůbec nedivil, že momentálně leží s dvojitým zápalem plic. Pokud si někdo chce jezdit své dva až pět kilometrů po cyklostezce v obleku nebo s proutěným košíkem., ať tak klidně činí...... je ouplně vosvobozenej:D.

add michals, popravdě mě třeba nesmírně dere městská kultura bruslařů, skejťáků a procházkářů na páteřních cyklostezkách.
Dost bylo pestrosti! Koniáše na ně. K čemu je my cyklostezka když je od 16 do 19 hodin okupována pestrou městskou kulturou ?

Vida, to se nám to tu tříbí.

Já jezdím denně jen 20 km, nikoli 50 km, ale bez ohledu na to bych spajdrmenského nevlezl ani za nic, toť má povaha. Nejezdil jsem v tom nikdy ani na dlouhé výlety po svém rodném kraji, i když dneska sváteční rekreační cyklista jinak než v pavoučím a temně obrýlen nevyjede. V zimě jsem kolo odkládal jen při ošklivých břečkách, ale letos jsem ještě neumrzl. Vždyť to je jen otázka toho, jak se člověk dokáže oblíknout - proč by si v civilu nemohl vzít odpovídající vrstvy a tak?

Vratislav : jinými slovy, jsme tak ohleduplní, až nás to bolí....
Mě by vůbec nevadilo, když by se na cyklostezkách o víkendech pořádali sedací párty nebo by si tam děti malovaly na asfalt od rána do večera.
O víkendu jsou mi cyklostezky putna.
Mě by opravdu zajímalo, jak by reagovali "nedopravní" uživatelé cyklostezek na to, kdyby každých pár metrů museli zastavit a obcházet dítě malující křídou.
Celá ta slavná pestrá kultura by rychle přišla vniveč a sledovali by jsme pestrou směsku bruslařů, kočárkářů a kteří budou řvát na děti a jejich rodiče v boji za právo kroužit si .
Takže podle mě to není o tom, že my cyklisté jsme toleranti, je to o tom, že je nás tam v pracovní dny odpoledne menšina, které se nikdo nebojí a každý na ni kašle.

Újezďák: Já mám pocit, že ti nevadí v článku zmiňované subkultury. Nebo ti snad někde překážela sauna či bike polo u Stalina?.

Ono jde spíš o bruslaře, rekreační cyklisty a rodiče s dětma a tam bych viděl příčinu v tom, že je pro ně málo možností, kam jet. Kdyby bylo víc Stromovek a Ladronek, možná by ubylo bruslařů v Podolí nebo Libni. Ono je taky nebaví, když na ně pořád zvoní spěchající cyklisté.

Prosím, co to je ta pozoruhodná bicyklová kultura známá z Berlína a Portlandu? Nějak si pod tím nedokážu nic představit. Jízda na kole je buď účelová - jedu za nějakým účelem, nebo sportovně-rekreační - pak je to sport a rekreace. Toto jsou podle mě cyklojízdy.
Sauna tažená kolem je nadbytečná rarita, kolo bez přehazovačky a brzd je totální blbost, Pietro Fillipi bude mít zítra ve výloze třeba Ferrari, a oblečky z cyklistických plášťů jsou úlet.
Co je to cyklokultúra?

Matka: Uklidním Vás. Bicyklová kultura všuda na světě je totální blbost, stejně jako paka, co zbytečně honí míč po hřišti, šašci v převleku na divadelních prknech nebo nějaká trapná socha, co akorát lidem stojí v cestě.

Inu ano, bicyklová kultura je stejná blbost jako třeba automobilová kultura nebo letadlová kultura nebo chodící kultura. Myslíte snad, že Váš zážitek z divadelní hry bude jiný, když si na něj dojedete autem? Nebo třeba tu sochu uvidíte jinak pěšky něž z sedla bicyklu? Budou snad hrát fotbalisté na olympiádě jinak, když tam poletíte, než kdyby jste tam jeli na kole?

To mi připomíná ten kouzelnej nápis u vjezdu do garáží Národního divadla: ,,Dopřejte vašemu autu nezapomenutelný večer s auty našich herců.'' Nebo tak nějak :)

HH:To tam je napsáno?
No vidíte, ani nevím, už jsem tam dost dlouho nebyla a autem snad ještě nikdy. Možná tam autem pojedu, až budu mít třeba zlomenou nohu nebo tak něco. Stejně jako se nebudu dobrovolně saunovat v pojízdné sauně, dokud budou v dosahu jízdy na kole sauny klasické a stabilní a gumové pláště si budu nandávat na ráfky kola nikolivěk třeba na hlavu

Na kole jezdím naprosto "nekulturně", prostě kam chci, nebo kam potřebuji. Oblíkám se také podle potřeby, tedy jinak na obchodní schůzku, a jinak na sportovní vyjížďku.
Ale zaujalo mne, že kulturní jsou diskuse zde na webu. Sice každý hájí jiný názor, což je správně, protože nejsme ovce, ale vesměs se tak děje kulturním způsobem. Myslím, že slušnost zdejších diskusí je snad i znakem nějaké kultury.
Jako "nekulturní" cyklista ani s nikým nebojuji. Autům se vyhýbám, cyklobruslostezkám také, obému proto, že omezují můj svobodný pohyb. Ale když jsem ochoten k zajížďkám prodlužujícím trasu třeba o 50% a cestu si tak najdu.
Jinak sauna získala zasloužený obdiv i u zarytých nepřátel: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011022001
Nemohu popřít, že podobnost je zjevná :-)
Takže na závěr mého všehoguláše: Buďme rádi, že jsme fandové tak fascinující pomůcky, hračky, či jak kolo nazvat.

Tady je možná ten problém. "fandové fascinující pomůcky" Situace bude normální až budete vnímat kolo jako jeden ze vcelku užitečných domácích krámů stejně jako sporák, šicí stroj, travní sekačku nebo rádio.

Viktor: No, jo. Fandovství může mít více podob. Fandovství kola jako užitečné individální pomůcky, či skvelého sportovního náčiní, může být fajn. Nektirické fandovství jakési fascinující pozoruvhodné bicyklové (či jiné) subkultury, jehož smyslem je sešikovat početné stádo pod jednu vlajku, je zase povětšinou výborná startovní platforma pro mnohdy výnosný byznys.

Viktor, Matka: Proč mám pořád ten pocit, že chodíte na tento web jenom proto, abyste se mohli pořádně pohádat? Články na Prahou na kole už dle názvu stránek jasně naznačují, že autoři vnímají kolo jako něco víc, než jen doplněk k domácnosti.
Lidé mají přirozenou tendenci vytvářet kulturu kolem svého koníčku - takže tu máme kultury automobilistické, bruslařské, street-artové, cyklistické, atd. Nemá cenu se tomu bránit, je to prostě tak. Někdo o víkendu mydlí svoje auto, někdo kolo... někdo si dělá brigádu na odstraňování odpadků v lese, někdo na cyklostezce (a někdo radši prosedí celý víkend u televize)... někteří vnímají kolo pouze v souvislosti se sportovním oblečením a neujeli by ani metr bez vycpaných kalhot (u nás takhle jezdí jeden cca 80-ti letý stařeček i na poštu), pro někoho je to ztělesnění noční můry...
Důležité je, aby se představitelé jednotlivých kultur navzájem nezačali mlátit, ale dokázali vedle sebe žít - ostatně, mnoho z nich se navzájem prolíná a jedinec tak patří do více kultur současně.
Na konec tedy jen jedno slovo: TOLERANCE - o nic víc totiž v životě nejde.

No, pokud někomu v životě nejde o nic jiného než o toleranci, má to dost jednoduché. Anebo nepovedeně mudruje, to je druhá možnost.

V těch jednotlivých "kulturách" ovšem právě tkví jádro pudla, důvod, proč mluvím o nebezpečí subkulturace. V normálních nefragmentovaných společnostech funguje kultura jedna, ať už má kdokoli jakékoli koníčky a názory. To je to pojivo symbolů a konceptuálních schémat, které dělají myšlené společenství. Ta kultura pak tvoří rámec pro diskurzivní vření uvnitř společnosti, kdy nejde o to se uzavřít do vlastní subkultury, nýbrž zajistit legitimitu a nakonec hegemonii určité ideji.

Jakmile se nějaká idea zapouzdří v subkultuře, ztrácí mnoho potenciálního vlivu na většinovou společnost a do značné míry schopnost prosadit se jako norma v každodenním životě. Souvisí to mj. s tím, že třebaže by lidé jinak nejrůznějšího smýšlení jednu konkrétní myšlenku podpořili, nejsou najednou ochotni s ní přídavkem přijmout celý komplex dalších subkulturních rysů, které je třeba odpuzují.

Pro mě je flagrantní případ právě třeba to uvedené zelené hnutí - jako pardón, já jsem ve svých postojích a pokud možno i praxi dost radikálně zelený, ale chápu, že člověka může otrávit už jen pomyšlení na spojení své osoby s tím, co se na to nabalilo: imbecilní a nebezpečné New Age, protimoderní, protivědecké a protirozumové běsnění, čajovnová subkultura, africké bubínky, tibetofilie (obecně tomu s kolegy říkáme "afrovegetariánství") atd.

A tedy ano, normální situace bude, až bude kolo prostě normální dopravní prostředek. Ale jestli tomu cyklokultura pomůže, to nevím. Nějaký pozitivní vliv to asi mít může.

VF: Přesně tak. Já osobně vnímám kolo jako standardní dopravní prostředek a to přesto, že na něm jezdím velmi ráda.
Markéto: Moc mě mrzí, že máte pocit, že sem chodím se pohádat. Já sem chodím si přečíst něco o kolech a Praze. Kolo mám ráda a najezdím na něm ročně hodně přes 1000 km. A že mívám někdy jiný názor než Vy není nic nezvyklého, to se stává, to ještě neznamená, že se chci s Vámi mlátit. Lidi většinou názory jiných, pokud nejsou vysloveně radikální, vyslechnou a tolerují. To je prosím to slovo, které jste použila v poslední větě.

S pohledem na kolo jako standardní dopravní prostředek bych byl opatrnější, přecejen ta závislost na počasí nebo na stavu vlastních sil je příliš velká.
Na kole většinou jedu abych se rozhlédl po kraji, občas abych se přepravil. Přitom ale opravdu netoužím ani po vyhrazených komunikacích ani po speciálních právech a už vůbec ne po tom, abych byl jen podle volby dopravního prostředku s někým spojován (čímž mám na mysli především spolky typu Auto*mat) či zařazován k nějaké "subkultuře".
Rád se seznámím s jiným názorem, jen se nemohu zbavit silného dojmu že se tu schází dost lidí, kteří tu volbu dopravního prostředku berou trochu moc vážně.

Viktor: No pro mě je kolo opravdu standardní dopravní prostředek, stejně jako auto, metro nebo vlak. Jistě, nedá se použít vždy a všude a na všechny cesty, ale který ze jmenovaných se dá použít univerzálně. Na kole jezdím od dětství a kdybych se zeptala třeba své matky, co je kolo, tak bez váhání odpoví, že dopravní prostředek. To je možná důvod, proč se mi zdá mudrování o vnímání kola tak odtažité a proč neumím pochopit všechny ty multikulti řeči kolem.

Pro mne je kolo radost. Svoboda. Ideální rychlost na poznávání. Sport, turistika, cesta k vodě, na jablka, .... Kontakt s přírodou, a to i uprostřed Prahy. Drobný deštík jako včera nevadí a po větším se prostě vyperu a namažu řetěz. To, že se mohu zároveň dopravit, je bonus navíc.
Taky jsem projel uličky tu- i cizozemské, kam bych si pěšky netroufl. Pocit, že než místní poberta stihne zvážit, zda mu stojím za napadení, tak jsem pryč, mi dodává klidu.
Vyhovuje mi, že mohu mít 10 kg nákladu (NB, pití, svačina, náhradní oblečení, nákup, ...), a přitom jedu vlastně pořád nalehko.
Kolo mi nahrazuje cigarety, ryby, golf a jiné smysluplné zábavy. Může nás být stádo a mohu být sám. Cesta je cíl.
Pořídil jsem si zvonek a občas si cinkám, jen tak pro radost. Vzpomínám na vítr ve vlasech, což už mi příroda odpírá. Občas jedu jako Kate Winslet na přídi Titaniku.

Mohl bych se rozplývat nad tím, že nečekám na MHD, či nehledám místo k zaparkování. Že jsem často rychlejší a nikdy neuvíznu v zácpách. Pokud nepíchnu, tak stíhám schůzky. Ale pro mne je kolo mnohem víc než „jen“ doprava.

Chci se zastat spidermanovských oblečků. Potím se jak p.... a v bavlněných kalhotkách nebyla celodenní jízda na kole ok. Za cyklokalhoty s vložkou, jakkoli vypadají blbě, jsem fakt vděčná. To jen tak, že je to opravdu pohodlný a praktický.
Jinak kolo je pro mě významný dopravní prostředek a má hlavní sportovní aktivita. Ale nechci zapadat do žádné subkultury, necejtila bych se v ní dobře asi pro to, že nijak nemůžu ovlivnit, kdo se do ní přidá a jestli bych byla schopná ho akceptovat. (V tomto jsem asi netolerantní)

No, já jsem se třeba vyhrazoval proti cyklosubkultuře, ale zrovna občanská sdružení, která prosazují dopravní cyklistiku, ale i obecně přívětivější podobu města, než je současný plechovkářský smrdutý blázinec na kolečkách, uznávám a do značné míry se s nimi identifikuji. V jejich případě se nejedná o žádné "kultury", nýbrž o vzdělávací a zejména POLITICKOU praxi prosazování příslušných představ ve společnosti. Ale samozřejmě i ona se někdy posouvají směrem k subkulturním spolkům.

Mistr Lei: Ano, pokud se bude jednat skutečně o vzdělávací praxi. Ale je otazné, zda např. nepovolená cyklojízda, kde se masově porušují dopravní předpisy je takovou akcí. Nebo vzdělávací články, kde se bez problému toleruje účelové porušování předpisů jenom jedné, té cyklistické, části dopravní společnosti.
Polititická praxe formou rozumného, argumenty podloženého prosazování dopravní cyklistiky jistě taky ano. Ale pozor na vznik nových bicyklismů, které se budou dále štěpit na městský kolismus a sportovní cyklismus, antispidermanismus, antihelmismus a podobně. Osobně mám problém taky s různými Kopenhagenizacemi nebo Portlandizacemi a Berlinizacemi.

Mluvil-li jsem o kulturně-politické praxi, rozhodně jsem tí, nemyslel v prvé řadě vzdělávací programy apod., i když i ty mají svůj smysl. Spíš to vnímám jako tvoření a ovlivňování kultury, boj o určitou myšlenku, stejně jako v případě té politiky. Taková věc má ovšem mnoho různých podob. V dnešní době, kdy existuje tak dramatická asymetrie síly (alternativa-systém, cyklistika-automobilismus) a samotný systém má vážné problémy s legitimitou, mají svůj smysl i akce na hraně pravidel, 1) kde dochází k tříbení rozporu mezi legálním a legitimním 2) která jsou tak jako tak vždy určována silnějšími, kopírují diskurz systémových elit a zejména u nás jsou zapouzdřena vůči iniciativě zdola.

Pokud jde o ty předpisy, už jednou jsme se o tom společně pohádali, mně připadne názor redakce rozumný.

Že se hnutí štěpí, případně prostě obsahují různé proudy, je přirozené. Ismy jsou jen pohodlný jednoslovný způsob označení myšlenek a postojů, a tak si tu příponu můžete přilepit na co chcete. Nebude to ovšem znamenat, že příslušné názory nejsou legitimní či racionální. Já se jich tedy nelekám a na pozoru být nepotřebuju.

Mistr Lei: Mluvil jste o vzdělávací a politické praxi, proto jsem reagovala na vzdělávací praxi. Kdyby jste mluvil o kulturně - politické praxi, reagovala bych podle toho.
Na porušování pravidel máme skutečně rozdílný názor. Já se nedomnívám, že se jedná o dramatickou asymetrii síly, ani o závažnou diskriminaci cyklistické dopravy, která by ospravedlňovala porušování pravidel platných pro celou společnost.
A k panu Fillerovi: Jistěže otázka porušovaní pravidel je především dána nastavením pravidel. Kdyby žádná pravidla neexistovala, nemohlo by dojít k jejich porušení. A pravidla se samozřejmě nastavují a optimalizují podle skutečné potřeby celé společnosti a všech jejich složek. A protože dopravní systém prostě pravidla potřebuje, bez nich by totálně zkolaboval, nelze tolerovat názor, že část společnosti je smí účelově porušovat a tím získávat výhody před jinou části systému.

Proč tak složitě?

1. Protože cyklisté jsou ze všech nejchytřejší, vědí všechno nejlíp a na nedodržování zákonů mají speciální výjimku od Pánaboha.

1.a Pro ty z Auto*matu neplatí ani fyzikální zákony

Pane Fillere, po přečtení Vašich dvou posledních příspěvků se bohužel jenom utvrzuji v tom, že se jedná o snahu vytvořit nový -ismus. Prosím Vás, jaké mocenské konstelace způsobily, že od VŠECH účastníků silničního provozu se vyžaduje respektovat červené světlo stůj? Čí lobystický zájem je , že se od všech vyžaduje dodržování zákazu vjezdu?
Co Vás vede k tomu rozdělovat lidi na cyklisty a ty ostatní? Proč by například projektant, úředník nebo policista nemohl být cyklistou? Proč si cyklista smí ulehčit a zkrátit cestu například jízdou v protisměru? Proč to nesmí udělat motorista? Proč umíte najít bezpočet důvodů, proč cyklistá smí porušovat předpisy, ale ani jeden důvod, proč by to mohl nebo měl dělat motorista?
Ujišťuji Vás, že oba žijeme na stejné planetě, dokonce ve stejném státě, ale já nemám pocit, že by ausgerechnet něčí mocenské zájmy dupaly po právech cyklistů.

Lidi nechte toho už... ;-) Nebo si jděte tlachat do hospody, tam to budete mít aspoň živější než vysedávat za klávesnicí. Nebo věnujte tu energii do něčeho skutečného, třeba do toho, že napíšete článek, tak aby měl hlavu a patu, přinesl něco nového, a někde ho publikujete.

Diskuzi uzavírám, neboť již dávno není k tématu, a těch pár skutečně zajímavých příspěvků, které jsou k tématu, se v ní pak ztrácí. Díky za pochopení! :)