Plány rozvoje cyklistické infrastruktury v roce 2011

Praha představila plány rozvoje cyklistické dopravy v roce 2011. Co nás tedy letos pravděpodobně čeká? Jak cyklokomise vynaloží přidělenou částku třiceti investičních milionů? Které stavby naplánované na loňský rok se konečně otevřou? Po zamrzlém roce 2010 nás čeká návrat k rozvážnému tempu let předcházejících — a to ja v zásadě dobrá zpráva.

Město slibuje pokračovat

Velice mě potěšilo, že se radní pro dopravu Březina nakonec k potřebě pokračovat v rozvoji cyklistické dopravy přihlásil. Město tím oficiálně slibuje plnit ještě starou Radou schválenou koncepci rozvoje cyklistické dopravy do roku 2020, která si mimo jiné klade za cíl zvýšit podíl cyklistické dopravy v letním období na 7% a v zimním období na 2-3%.

I tak se ale ve srovnání s obdobím 2006-2009 jedná o jisté ubrání plynu. Město slíbilo vybudovat cyklotrasy v délce 24 km a cyklostezky v délce 12 km. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy z podzimu 2010 vyžaduje budovat každoročně minimálně 30 km cyklotras. Požadavek z koncepce prozatím není splněn, což můžeme přičíst opožděnému rozjezdu aktivity magistrátu v této věci.

Kolik peněz je potřeba?

Přidělené prostředky bychom měli stále poměřovat částkou, která by byla ve skutečnosti zapotřebí. Dva možné postupy dávají podobné číslo:

a) Předpokládáme-li, že přiměřený požadavek na přidělení investičních financí na cyklodopravu je částka odpovídjící podílu cyklistické dopravy na přepravním výkonu (1,8% v r. 2010), dostáváme při šestimiliardovém rozpočtu požadavek na cca 110 milionů Kč.

b) Strategie rozvoje cyklistické dopravy počítá do roku 2020 s výstavbou infrastruktury za cca 1,3 miliardy korun. Vydělíme-li tuto částku devíti, dostaneme požadavek na 144 milionů Kč.

V rozpočtu je přiděleno investičních 30 milionů Kč. Prakticky bude v roce 2011 proinvestováno cca 47 milionů, protože se podařilo převést nějaké peníze z loňského roku (přidělené v polovině prosince). Dále tu máme 35 milionů v údržbě TSK (z nich ale překvapivě mnoho nového nevznikne). A konečně je možné, že bude přiděleno cca 100 milionů Kč z operačního programu Praha – Konkurenceschopnost na finančně náročné investiční akce, jako je třeba dokončení Modřanské lávky — tyhle peníze ale nejsou jisté, dokud nebudou.

Je velmi obtížné nyní odhadovat, zda se z těchto částek podaří oněch odpovídajících 110-145 poskládat. dobrá zpráva je přinejmenším ta, že to není nemožné.

Co vznikne?

Možná důležitější podívat se, jak připravované stavby podmínky pro cyklistickou dopravu v Praze zlepší. Podívejme se na připravované stavby jednu po druhé.

A23: a Slupi – Výtoň

V centru nejvýznamnější investice v koridoru, kterým denně projede více než 500 cyklistů. Řešení počítá s úpravou světelné signalizace, cyklopruhy a drobnými stavebními úpravami. Klíčové problémové místo je křižovatka na Výtoni. Jestliže se podaří zajistit legální průjezd bez úseků s povinností vést kolo (přechody, chodníky), budeme moci považovat výsledné řešení za úspěch. To by ovšem znamenalo zasáhnout do světelné signalizace.

Bohužel si nejsem dvakrát jistý, zda se to podaří. Kuloární informace o schválené podobě projektu citovaly padesát metrů chodníku se značkou ,,cyklisto, veď kolo”. Tato stavba se přitom dotýká cyklisty nejfrekventovanější pražské křižovatky, kterou v sezóně (včetně náplavky) projíždí denně přes 2500 cyklistů.

A23 a A421: Vršovická – Michle

Zcyklostezkování nyní používaného chodníku podél Botiče a průjezdu starou Michlí, až po napojení Spořilova je poměrně významnou doposud neřešenou spojnicí. Průjezd je sice možný už dnes, obsahuje ale celou řadu problémových míst a cyklisté jej obvykle realizují v souběhu s IAD ulicemi Petrohradskou, Nad Vinným potokem. Klidný průjezd umožní prostupnost této oblasti i méně zdatným cyklistům, stávající dopravní cyklisté ocení především legalizaci určitých průjezdů a odbočení.

Na trase je několik míst, jejichž vyřešení rozhodne o úspěšnosti nebo neúspěšnosti záměru. Uvidíme, jak se podaří napojení na ulici Vršovickou a krátký souběh s ulicí Michelskou.

A41 a A42: Kačerov – Záběhlice

Realizace průjezdu od konce Jihlavské přes ulici Na Nivách, Silačskou, dolní částí starého Spořilova, nad Hamerským rybníkem až do ulice U Záběhlického zámku je poměrně důležitou spojnicí v doposud poměrně opomíjené oblasti. Dojde ke zlepšení spojení Pankrácké pláně se Spořilovem i trasou A22, některé úseky trasy poslouží i pro rychlejší spojení Jižního Města s centrem.

Trasa má šanci vyřešit několik výrazně problémových míst, konkrétně chybějící průjezd od Jihlavské do ulice Na Nivách, napojení podchodu pod Spořilovskou na přilehlé komunikace, vyjeté pěšiny v sadu nad Hamerským rybníkem a nepříjemné vyústění stávající pěšiny do vnitřního oblouku zatáčky ulice U Záběhlického zámečku.

Pokud se podaří vyřešit tuto a předchozí trasu způsobem, který umožní cyklistům bezpečný a plynulý průjezd, budu to považovat za jednu z nejlepších letošních pražských investic.


Trasy A23, A41, A42 a A231 v oblasti Nuslí, Michle a Spořilova, připravené k realizaci.

A1: Cyklotrasa Papírenská

Tato trasa zajistí na trase A1 dlouho potřebný obchvat ulice Papírenské, z níž se v posledních letech stává pro cyklisty čím dál tím víc nebezpečná frekventovaná průjezdní komunikace. Na spojení Stromovky a Sedlce se tak zmizí doposud nejméně příjemný úsek. Stavba v délce 1,8 kilometru měla být realizována už v roce 2010, ale nedostalo se na ní pro nedostatek finančních prostředků.

A1: Roztocká – Sedlec

Obchvat chodníkového úseku u křižovatky zajistí společně s předchozí stavbou prakticky kompletně cyklostezkové levobřežní povltavské spojení Stromovky a Sedlce.

A270 a A280: Troja – Čimická – Ďáblice

Z velké části se jedná o používané trasy. Nově bude upraven úsek kolem přírodní památky Velká skála, kde vznikne asi 700 metrů cyklostezky se zpevněným povrchem.


Nové trasy a úpravy na severu Prahy

A150: Přejezd Ankarská

Světelně signalizovaný přejezd pro cyklisty přes ulici Ankarská by měl vzniknout na trase A150 spojující Střešovice a Břevnov.

A214: Mariánská – Durychova

Chodníkový průjezd sídlištěm Kamýk podél ulice U Kamýku bude zcyklostezkován, budou opravené povrchy a nájezdy, zabezpečena křížení s komunikacemi.

Z programu Konkurenceschopnost

Jak už bylo řečeno, financování z programu Konkurenceschopnosti není zcela jisté. Několik investičně náročnějších staveb se tak může podařit zrealizovat (a nebo taky ne)

A50: Nájezdové rampy na lávku přes Vltavu Komořany – Lahovice

Modřanská lávka je záležitostí vlekoucí se už dva roky čistě proto, že nebyla zahrnuta do realizace obchvatu a město si jí muselo ,,přikoupit” zvlášť. Výsledkem jsou tak rozpočtové požadavky, které by se v kapitole staveb rychlostního obchvatu ztratily snáze než nepoužitý most modřanské radiály, ovšem jejichž vytknutí před závorku může způsobit druhý infarkt všem, které rozčílila Rokytka.

V tuto chvíli zbývá postavit rampu na modřanském břehu, všechno ostatní je prakticky hotové.

A2: Stezka Zbraslav – Jarov

Propojení trasy A2 se Středočeským krajem je stejně důležité na severu i na jihu Prahy.

A1: Barrandovský most – Malá Chuchle

Padající kamení na stávající staré silnici pod Barrandovskou skálou a z toho vyplývající dlouhodobé uzavírky zjevně vyvolaly požadavek na realizaci stezky v koridoru stávající pěšiny podél Vltavy. Dlouhodobý spor, zda tuto stezku vůbec realizovat, případně jak, byl tedy rozseknut dosti jednoznačně: Vznikne asfaltová cesta široká tři metry a sjízdná i pro bruslaře.

Další stavby

Byla prezentována řada dalších změn: asi 20 kilometrů tras řešených dopravním značením bez stavebních úprav, a pouze 1,5 kilometru nových cyklopruhů.

Dále je pravděpodobné, že se konečně podaří otevřít tunel pod Vítkovem (už je to skoro rok, co byla rekonstrukce dokončena). Hovoří se o cykloobousměrce v Hybernské ulici.

Co chybí

Z prezentovaných staveb vypadla zmínka o stavbách ve vysokém stádiu přípravy, které ale zjevně narazily na odpor. Otázka ulic Jeremenkovy, Novodvorské a dalších tak zůstává nevyřešena.

Dále je až příznačné, že kromě úpravy trasy A23 u Výtoně se podle tohoto plánu nehne v centru ani lísteček. Ze třiceti problémů cyklistů v centru tak bude částečně řešen jen jeden jediný. A jelikož jsem na tiskové konferenci, kde se tyto stavby prezentovaly, bohužel nebyl, nezbývá mi, než položit tuto otázku pouze řečnicky: kdy se Praha přestane zabývat místy, která sice taky potřebují vylepšit, ale není to nezbytně nutné, a problémy cyklistů řešit tam, kde jsou nejpalčivější?


Rozložení investic po Praze v roce 2011 ukazuje tato mapka. Centrum má smůlu.

Podpořte nás

Komentáře - uzamčeny

  1. 1

    No vypadá to dobře. Nemusí pršet, stačí když kape.

    Akorát třeba taková cyklostezka Zbraslav-Jarov mi přijde docela zbytečná, protože ta silnice co tam je je celkem málo frekventovaná. Především ale neřeší hlavní problém, který tam je – když se člověk chce dostat do Davle podle řeky, tak si musí vybrat buď hodně frekventovanou silnici, nebo pak musí převést kolo přes zakázaný železniční most. Je to ale už v kompetenci Středočeského kraje, takže se tam asi ještě dlouho nic nezlepší.

    Chtěl bych se zeptat, jestli někdo neví, jestli je nějaká naděje, že se někdy postaví již dříve plánovaný podjezd Mánesova mostu na trase A1 (tuším, že existuje i stavební povolení). To by mě osobně pomohlo asi nejvíc.

  2. 2
  3. 3
  4. 4

    Co si mám představit pod “asi 20 kilometrů tras řešených dopravním značením bez stavebních úprav”. To jsou ty fialové čáry v mapce?

  5. 5

    To znamená že tu a tam přišroubujou na sloupek žlutou ceduli s černým číslem. Takto bude vyzdobeno cca 20 km komunikací. Takže nějaká ta stovka cedulí a dva maníci se štaflemi tak asi na tři dny. A k tomu samozřejmě hora papírů.

  6. 6

    To je jedna z možností. Jiná je např. úprava řadících pruhů pro zvýšení bezpečnosti (v minulosti zrušení rovného průjezdu levým odbočovacím pruhem na nábřeží kpt. Jaroše, umožnění rovného průjezdů cyklistů pravým odbočovacím pruhem na Vršovické) a mohly by se pod to schovat i cyklopitkokoridory.

    Narozdíl od Viktora si netroufám tvrdit, jak to bylo myšleno, protože jsem na té komisi nebyl.

  7. 7

    Říká se tomu stanovení dopravního značení a obvykle je to včetně vodorovného. Bude to specifické případ od případu, ale jen na žluté cedule bych nesázel, protože se zkoušely v devadesátých letech, a víme, jaký měly (slabý) efekt.

  8. 8

    Před pár lety jsem četl o průzkumu, podle kterého z celkového množství aut, přijíždějících k Praze po D1 projíždí kolem Muzea jen několik málo procent. Jinými slovy, hustý provoz v centru není způsoben průjezdní, ale místní dopravou. Z toho plyne, že výstavba okruhu kolem Prahy hustotu provozu v centru téměř neovlivní. Logicky je tedy nesmysl čekat 25let s omezením motorové dopravy v centru na dohotovení okruhu. Jak hlásají někteří politici nižší inteligence.

  9. 9

    Jan Fiala: To je pravda. Naznačují to také numerické modely, které říkají, že dokonce po dokončení CELÉHO vnitřního okruhu zůstane na SJM 70 000 aut ze současných 100 000. Jinými slovy: S magistrálou na věčné časy a nikdy jinak!

  10. 10

    No to by mě zajímalo jaké numerické modely.
    Mohu dostat zdroj ?
    Před následující kacířskou větou pro jistotu zopakuji, že mě SMJ dost štve a považuji ji za komunistický přežitek.

    Ale nedá se popřít, že SVM odsála dopravu ze Starého Města. Pokud se jedná skutečně jen o pražskou dopravu tak je to více než zjevné…
    Pak ovšem nechápu proč se tak brojí proti Blance? Když po SMJ údajně nejezdí tranzit tak proč by jezdil skrz Blanku ?Což je častý argument

  11. 11

    Je to ze zprávy pro posuzování vlivu staveb na životní prostředí (EIA), kompletní dokumentaci jsme z MD dostali na vyžádání na DVD. Souhrnné hodnocení (takový základ, jen 150 MB ;-) ) jsem dal na http://prahounakole.cz/mapa_klobouk/tmp/ (jen na pár dnů, tak stahuj rychle) , jinak nějaké (ale zdaleka ne všechny) materiály jsou ke stažení na http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP326 , http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP093 a http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP092

    V tom souhrnném hodnocení doporučuji druhou část dokumentace.

  12. 12

    Stále čekám na podporu rychlopůjčoven kol :( , tak aby se v centru mohl každý přiblížit podle potřeby. Kdyby si každý mohl snadno zakusit pocit jízdy na kole po městě, možná bychom se setkali s větší podporou širší veřejnosti – navrhuju sloučení karty s opencard a možnost nahrát kredit v metru (stejně jako nabití oyster v Londyně), umístění kol na využitelných trasách – např. propojení Hl. nádrazí s Muzeem a Masaryk. n., n.Bubenec-Troja, Smíchov-Andel, Vysocanska-Harfa-Libeň, nadr.Krc-Kacerov, nadr.Strasnice-Strasnicka-Skalka, Hostivar-nad. Hostivař. … Věštím potenciál veliký…

  13. 13

    Půjčovny kol mají mimo problémů technických také zásadní právní problém. Prakticky není možné provozovat je v souladu se zákonem o silničním provozu:

    § 10 Povinnosti provozovatele vozidla
    (1) Provozovatel vozidla nesmí
    a) přikázat ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, …
    b) svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 2, *)

    d) přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti
    ————————–
    *) (2) Řídit vozidlo … může pouze osoba, která je dostatečně tělesně a duševně způsobilá k řízení vozidla … a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla … a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.

  14. 14

    hm … opilec, ktery ma moznost sednout na kolo je 2x nebezpecnejsi :(( … ale opencard je na jmeno, takze vyzadovat ridicak a projiti testu by mohlo pomoci v var.1 (+ jedno pujceni pro navstevu za kterou prebiram odpovednost) a var. 2 vysoka castka za pujcovne, pokud by někdo testy nestihl a potreboval se rychle někam dostat – (ujizdi mu vlak). Sorry, nejsem právník … snazim se premyslet prakticky.

  15. 15

    Opencard je sice (většinou) na jméno ale je otázka zda má smysl podporovat tuhle nebetyčnou zlodějnu zavánějící fízlováním. A pro mimopražské také nic moc, zřizovat si ji na pár použití by nebylo šikovné ani levné.
    Mimoto opencard stejně nic neřeší, nezabrání použití karty někým úplně jiným než oprávněným držitelem, půjčení kola opilcem nebo jízdu na poškozeném, technicky nevyhovujícím kole.

  16. 16

    Viktor: Veřejné půjčovny kol byly v roce 2010 v těchto městech: Berlín, Bielefeld, Bregenz, Chemnitz, Colonia, Cottbus, Dresden, Düsseldorf, Frankfurt, Friedrichshafen, Halle, Hamburg, Hannover, Karlsruhe, Leipzig, Lindau, Mainz, Marburg, Munich, Nürnberg, Oderbruch, Rosehach, Stuttgart, Trier, Eisenstadt, Mörbisch, Saint Andrä, Salzburgo (Gewisa), Vienna, Brusel, A Coruña, Albacete, Alcalá de Henares, Alcázar de San Juan, Algeciras, Alhama de Murcia, Arnuero, Áviles, Baeza, Baracaldo, Barcelona, Bárcena de Cicero, Bilbao, Burgos, Camargo, Cartagena, Castellbisbal, Castellón, Castrillón, Ca Dos Hermanas, El Campello, Ferrol, Gijón, Granollers, Girona, Jerez de la Frontera, Leganés, León, Logroño, Lugo, Málaga, Miranda de Ebro, Montilla, Orense, Palencia, Pamplona, Plasencia, Ponferrada, Ponteve de Rabanedo, San Andrés del Rabanedo, San Javier, San Pedro del Pinatar, San Sebastián, Santander, Santiago de Compostela, San Vicente del Raspeig, Segovia, Sevilla, Talavera de la Reina, Torrelavega, Totana, Tarrasa, Valladolid, Vic, Villaquilambre, Villareal, Vinaros, Vitoria, Zamora, Zaragoza, Zumaia., Aalborg, Århus, Kodaň, Helsinki, Joensuu, Aix en Provence, Amiens, Avignon, Besançon, Caen, Rochelle, Lyon, Marsella, Montpellier, Mulhouse, Nancy, Nantes, Niza, Orleans, París, Perpignan, Rennes, Rouen, St. Denia, Toulouse, Vannes, Ámsterdam, Rotterdam, Dublin, Alba, Asti, Bari, Bassano del Grappa, Bérgamo, Bolonia, Borgomanero, Bra, Bresca, Cameri, Cesena, Cesenatico, Chivasso, Cuneo, Faenza, Ferrar, Fossano, Forlì, Genova, Imola, Miláno, Modena, Novara, Parma, Piacenza, Pinerolo, Pistoia, Prato, Ravenna, Reggio Emilia, Regio Emilia, Řím, Savigliano, Settimo Torinese, Siracusa, Prato, Verona, Esch-sur-Alzette, Lucemburg, Monaco, Bergen, Drammen, Oslo, Sandnes, Trondheim, Krakov, Aveiro, Blackpool, Bristol, Cambridge, Cheltenham, Farnborough, Londres, Reading, Southampton, Praha, Bukurešť, Estocolmo, Gävle, Goteborg, Karlstdat, Västeras, Lausanne, Basilej, Bern, Río de Janerio, Montreal, Toronto, Vancouver, Santiago de Chile, Arcata, Atlanta, Boulder, Chicago, Decatour, Denver, Irivine, Madison, Minneapolis, Missoula, Olympia, Portland, Salt Lake City, Washington, Ciudad de México, Beijing, Hangzhou, Pekín, Shangai, Singapur, Wuhan, Changwon, Daejon, Kaohsiung City, Taipei, Melbourne, Auckland, Palmerston North.

    Tam všude si to nějak vyřešili. A v Praze je půjčovna kol taky. Zajdi si do Karlína a zeptej se v centrále Homeportu, než začneš vymýšlet překážky tam, kde zjevně nejsou.

  17. 17

    Mimochodem, na likvidaci jakéhokoliv systému městských kol existuje daleko úspěšnější zabiják, než ustanovení navržená pro motorová vozidla a příklad pražské zkorumpovanosti. Schválně, kdo přijdete na to, jaký.

  18. 18

    Tvrdím snad že půjčování kol nikde ve světě nefunguje? Ne, vyvracíte mi něco co jsem rozhodně nenapsal. Tvrdím jen že automatická půjčovna může těžko splnit zcela jasný požadavek českého zákona.

  19. 19

    Ale nemáš pravdu. V Karlíně tato půjčovna funguje už šest let. Chceš snad tvrdit, že její provozování po šest let porušuje zákon?

    Předpokládám, že pro splnění podmínek zákona postačí, pokud se uživatel systému podepíše smluvní podmínky, které mu zakazují jízdu na kole z půjčovny opilému, půjčovat to jiným osobám a vozit na tom jiné osoby a použít kolo, které není způsobilé k jízdě.

    Jestli narážíš na to, že je technicky možné, aby na městském kole jel opilý člověk, nebo někdo jiný, než kdo na to má kartičku, tak to je úplně stejné, jako když si někdo půjčuje auto na týden. Dokáže provozovatel toho auta zajistit, aby to auto v úterý neřídil nikdo jiný než ten, kdo si ho v pondělí půjčuje? Dokáže znemožnit, aby si nájemce ve středu dal v hospodě deset piv a pak do toho auta sedl? Nedokáže. Přesto půjčovny aut existují a jsou legální.

  20. 20

    Myslím, že by se na jednu kartu měla dát půjčit dvě kola (jedno pro návštěvu), aby to přirozeně mohlo sloužit jako propagace cyklistiky – samozřejmě za strhnutí dvou poplatků. Představte si, že chci vzít návštěvu do zoo a nechci autem … dojedu vlakem do Bubenče, tam si půjčím kolo a Stromovkou projedu k Zoo, po návštěvě si u Zoo zase půjčim kolo a dojedu k přívozu do Sedlce a za přejezdem Vltavy muzu nastoupit zase do vlaku a hurá dom … opencard je k breku, ale ten londynske oyster fungoval na vybornou.

  21. 21

    Půjčovna v Karlíně ovšem vyžaduje speciální registraci. Pokud tedy uživatel při registraci podepisuje uvedené klauzule znamená to že provozovatel projevuje jakousi snahu dodržet zákon. Ovšem zda by to stačilo v případě průšvihu, na to bych zas až tak moc nesázel.

    (A pozor, zákon pamatuje na to komu se smí vozidlo půjčit – tedy na okamžik výpůjčky, na nic dalšího. Příklad s autem je tedy mimo.)

  22. 22

    Je to zvláštní… když jsem si v Luxu půjčovala kolo (do 30 min zdarma, za další hodinu 1 euro – max 5 euro denně), tak po mě jejich systém chtěl akorát číslo kreditky. Na monitoru stojanu jsem si akorát musela povinně přečíst pravidla jízdy a potvrdit je klikem na ANO. Žádná osobní návštěva v kanceláři, žádné podepisované smlouvy. A přitom mají mnohem přísnější pravidla silničního provozu než Česká republika. V čem je tedy u nás problém? Proč nejde podobná půjčovna zprovoznit i u nás?

  23. 23

    Nejsem si jistý jestli to u nás bude fungovat kvůli lidem.
    Tuhle jsem četl, že například pařížský Velib má dost problémy s poškozováním kol.
    Příslušná videa najdete na youtube pod Velib extreme.
    V roce 2009 přišel Velib o více než polovinu z 15,000 kol jako následek zlodějny.
    V průměru 10 procent stavu je každý den opravováno.
    Zhruba 100 kol za den není vráceno do stojanu, ale je buď opuštěno nebo připoutáno mimo dokovací stanice.
    Cca 100 kol ročně je hozeno do Seiny :D
    Poškozování, extrémní jízdy a krádeže jsou prý osobitým protestem proti střední třídě, hlavnímu uživateli systému ….
    Na kolech za Paříže dnes můžete vidět lidi v Africe nebo v Asii :D

  24. 24

    Markéta: Přesně tak. Ve Vídni zájemce (i cizinec) zastrčí platební kartu, zadá pár údajů (jméno, adresa, login a heslo), potvrdí podmínky a jede. První hodinu zdarma, druhá za 1 eur.

    V jedné knížce psali, že českou národní větou je “To nejde (protože…)”. Tohle je další ukázka, že měli pravdu.

  25. 25

    Přesně tak? Chcete říct že v Rakousku platí přesně stejné zákony jako tady, jen o tom v Praze nevíme?
    -
    Víte, když je to tak perfektní nápad a nic mu nebrání než lenost mysli – proč se do toho nepustíte sám?

  26. 26

    Myslím, že jsem to konečně pochopil. Viktor chce jen poukázat na to, že na rozdíl od zbytku světa si schvalujeme naprosto pošahané zákony. A v tom s ním na 100% souhlasím! :-)

    Újezďák: 10% každý den, tj. každé kolo se opravuje jednou za deset dnů, nebo je průběžně v opravě zhruba 10% stavu? To první mi přijde nepravděpodobné, to druhé odpovídá běžnému stavu rozopravovanosti vozového parku kteréhokoliv dopravního podniku.
    100 kol denně špatně přivázaných, to není z 15 000 nijak velké číslo (to zamknutí jinde je 1x za 150 jízd, tj. 1x/půl roku, to se prakticky vzato může stát každému.). Rozkradení poloviny stavu naznačuje, že jsou příliš malé zálohy, nebo že se nedaří náhrady za ztracená kola vymáhat (to by s naší exekuční mafií neměl být problém ;-) ). A nebo že se náhrady vymáhat daří a proto nevadí, když se kola kradou. Koneckonců, když to ten člověk zaplatí, tak je fajn, že je na světě díky tomu o bicykl víc, ne? ;-)
    Nevíš, jak si vede Londýn?

  27. 27

    Pošahaných zákonů opravdu nemáme málo, ovšem zrovna odpovědnost provozovatele vozidla v rozsahu podle §10 zák 361/2000 mi přijde jako poměrně rozumný požadavek.

  28. 28

    Vratislav – Velib : http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7881079.stm
    http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=111487751

    No v Londýně mají od léta policejní “The MPS Cycle Task Force ” o 30 členech tak by asi spíš věděli něco oni :D
    Jinak se krade málo. Zdá se, že Boris má větší kliku než Paříž, možná jiná kultura nebo bezpečnější systém?

    Záporného jsem slyšel jen to, že se zatím nepodařilo dosáhnout 50,000 “použití za den , nejvíc to bylo cca 24,000 použití za den.
    Zajímavostí snad může být fakt, že některá kola jsou používána výrazně častěji než jina :D
    Podle statistik loni zvítězilo kolo číslo 1324 :D
    Zarážejícím faktem snad může být, že pouze systém zatím generuje cash prakticky pouze na pokutách za pozdní vracení .(44 procent z pouhých 73,000 plateb jsou pokuty )
    To nezní nijak špatně ale těch 72,700 plateb bylo generováno celkem z 1.400.000 použití kol , pokuta za pozdní vrácení dělá 150 liber.
    Jinými slovy, celý systém je momentálně schopen generovat cca 4000 liber za den nebýt barclays, která do něj sype 5 milionů liber ročně tak prostě nefunguje. Barclays ho snad má dotovat 5 let…

  29. 29

    Původně to mělo být v pokračování diskuse o Vítkovském tunelu, ale už tam nejde přispívat. Decentní zmínka je o něm i tady, takže to postnu sem. Pokud by se to adminům nelíbilo, nechť přesunou…
    ________________________________________________

    Roční období se s ročním obdobím sešlo, bude jaro, kytičky pokvetou, a ve zprůjezdněném tunelu se začíná množit nepořádek. Těžko říct jak, ale v tunelu a okolí, kam se teoreticky nedá dostat autem, se vyskytlo 10 (slovy deset) odhozených pneumatik. V cestě pak klacky, střepy a vůkol rozličný bordel.
    (pár fotek z minulého týdne)

    Základní úklid nebyl tak náročný – koště, dlouhý gumicuk a dvě hodiny času. Klacky a přírodniny obecně jsou zpět v přírodě, střepy zameteny a zahrnuty pod štěrk (takže se snažte jezdit po asfaltu), pneumatiky navráceny motoristům na silnici a objemnější pevnější svinstvo odvezeno do kontejneru.

    Otázka zní: má cenu se o tunel starat? Vím, že si od toho platím politiky, úředníky, Pražské Služby… ale zatím to nikam nevede. Dodnes na některých domech najdeme cedulku „Dům ve společné péči nájemníků“. Cedulka „Tunel ve společné péči cyklistů“ je evidentně nápad z říše pohádek, ale co kdyby… zatím se stará jen jeden.

    P.S.: jestli to tady čte i někdo kompetentní – do tunelu teče, asi tak dvacet metrů od Libeňského konce. Přes zimu se pod rampouchem udělal designově zajímavý ledový útvar – plocha s hrby, na kole je to však slušná past.

  30. 30

    K tomu úklidu (a taky tedy mimo téma) – docela by mě zajímalo, jestli si lidé své pravidelné cesty zametají a uklízejí. Já jsem začal sbírat sklo, občas to dá dost práce, a za chvíli je tam další. Ale než aby člověk denně dvakrát kličkoval na pěti místěch mezi střepy… Budu muset začít vozit košťátko, nebo co. TSK ap. to za mě asi neudělá.

  31. 31
  32. 32

    Já mám někdy pocit, že to sklo lidi přinejmenším na mé pracovní trase rozbíjejí schválně a že s příchodem jara se jich vyrojili celé pluky. To je úplně neuvěřitelné, na kolika místech se za jediný den objeví koláče střepů přes celou silnici. Dost to kazí dojem z jízdy. A někdo tím snad i “spravuje” stezku v zahrádkách, nebo co. A předpokládám, že je to nepostižitelné.

    Dneska jsem viděl zaparkované auto s přívěsem, na jehož dně byla skleněná drť, a kolem něho to samozřejmě všude na cestě, před pár dny jsem sbíral střepy jen o kousek dál. Kdyby to nebyl starý pekáč, člověk by měl sto chutí mu to objet korunou. Je to dobrý duševní výcvik.

  33. 33

    Já vloni, večer až po práci, trochu likvidoval už neúnosný plevel a trní na cestě po bývalé vlečce ze “Stezky Rokytka” či “Fajfky” směrem k Hloubětínské tramvajové vozovně, ale moje nadšení dost ochablo poté, co mě odtamtud sprostě a nekompromisně vyhnal hlídač sousedního areálu, s tím že tam po setmění nemám co dělat, a že “nemá rád toulavý lidi” – žádné vysvětlování nepomohlo, vůbec neposlouchal. Nevím, komu tam pozemek vlečky patří, tak se těžko můžu víc hádat, očividně průjezd tam nikomu nevadí (žádný plot ani cedule tam ostatně není), ale běda tam udělat zastávku :-/

    Tak si říkám, že na některých místech taková “stezka ve společné péči cyklistů” vyžaduje silné nervy. Jakmile člověk dělá nějaké zásahy (byť úklidové) v místě kde není doma, lidem je to podezřelé, a to nemusí být příjemné (zvlášť když na to člověk nemá razítko).

  34. 34

    Článek jsem si přečetl a chtělo by se mi napsat “to se nám to hoduje…”.
    Stezka Zbraslav-Jarov? K čemu prosím vás? Ukázkové mrhání peněz, cesta na Vrané úplně stačí, navíc to (myšleno asfalt) beztak zahubí cestičku hned u Vltavy.
    Barrandov-Malá Chuchle? Opět zničení přírodní pěšiny podél Vltavy, vyhozené peníze z okna, a stávající cesta, na níž se ÚDAJNĚ sesouvají kameny (co vím, tak k sesuvu došlo jednou), bude ladem…
    Mě se to celé nějak nelíbí, proč mám pocit, že se utrácejí na spoustě míst peníze jen z toho důvodu, aby na příští rok nebyl seškrtaný rozpočet?

  35. 35

    Honza: To jsou “evropské” projekty (tj. se nemusejí vyčerpat). Bohužel, návrhy na řešení za evropské peníze v centru (Klárov, lávka z Císařské louky na Smíchov a ještě další dva, na které si teď přesně nevzpomínám) v posledních dvou letech všechny vybouchly.

  36. 36

    Pár otázek:
    1) Lze někdy pořešit průjezd po stezce tuším A1 (Vyšehrad – Modřany), aniž by několikrát veleli cyklistovi sesedat (Vyšehradský tunel, křižovatka u loděnice Vyšehrad, průjezd kolem benzínové pumpy v Braníku)?
    2) Lze alokovat nějakou část peněz na stezky také pro jejich úklid, nebo je to z jiné kapsy? Příkladem je stezka v Podbabě, kterou ovšem za sněhu protahují jen velmi laxně.
    3) Rozšiřují se barevné cyklopruhy. Ty jsem povinen užít (zákon praví, že musím užít stezku pro cyklisty a cyklopruh, tedy už nikoli stezku pro chodce a cyklisty). Jízda třeba po ulici Jugoslávských partyzánů je manévrováním do pruhu a zpět, protože normálně každých 100 m na něm parkuje auto. Když rezignuji a jedu po silnici, pravidelně mě někdo vytroubí (mám přece ten cyklopruh).
    4) Údajně novela zákona o pozemních komunikacích má prý zrušit povinnost užít cyklostezku. Řada stávajících je totiž vyloženě nebvhodná až nesjízdná, pokud jedete na silničním kole. Ví o tom někdo?
    5) Lávka přes Berounku v místě obchvatu je sice na rozdíl od té komořanské dokončena, ale stejně jaksi končí v jakýchsi umných kamíncích pod estakádou. Plánuje se propojení s tou komořanskou nějakou rozumnější cestou?
    Dík

  37. 37

    Apophis: To jsou všechno dlouhodobé problémy, především 1-3 . Všichni , kdo v Praze cyklodopravu dělají, jsou si toho dokonce vědomi, jen se s tím prostě nic nedělá, protože na to ti, kteří s tím něco chtějí udělat, mají moc krátké páky.
    Jediné, co se dá dělat, je začít do toho šlapat víc ze strany veřejnosti. Ohledně Vyšehradského tunelu, loděnice a benzínky psát na odbor dopravy na Praze 4. Jeden člověk s tím sice nepohne, ale když jim toho budou chodit hromady, tak se za nos chytí. Úklid: Opět: psát na TSK (na údržbu cyklostezek mají prostředky jako by to byly chodníky, tj. čištění 2x za rok), stěžovat si, dělat “tažení” (viz http://prahounakole.cz/2010/07/jak-na-mesto-ii-pripravte-se-na-tazeni/ ). A parkování na cyklopruzích je nejlepší vyřešit zavoláním městské policie. Auto, které ve vyhrazeném pruhu tvoří překážku provozu, by policie měla nechat odtáhnout – potíž je, že se budou vymlouvat, že to není překážka (podrobnosti viz např. http://prahounakole.cz/2010/07/locked-parking/ ). Bohužel, chce to být asertivní a dobře to cílit. Ale když se lidi nebudou ozývat sami, tak je málo i celá tahle zdejší cykloadvokacie. V Kodani si ten dnešní 36% podíl cyklistické dopravy museli v sedmdesátých letech vydemonstrovat na náměstích.

    Ad 4.: Sněmovna ty nepovinné cyklostezky zařízla (cyklostezky jsou přece od toho, aby vymetly kola ze silnice, ne proto, aby pomohly cyklistům). Senát to tam ale mohl vrátit, teď si to pinkají tam a zpátky, poslední vývoj neznám.

    Ad 5: To je otázka na aktuálně neexistující komisi pro cyklistickou dopravu ( http://cyklo.praha-mesto.cz ) . Letos se plánuje ta modřanská lávka, tak snad i s nějakými přilehlými chodníky. Na straně u Berounky se ale obávám, že je “hotovo” (dotaz vznesu já: já měl za to, že od Berounky až k “míse špaget” vede asfaltka ( cca takto: http://www.mapy.cz/#mm=TtTcFP@dm=132993056+135602848+64-2240+6112-5632+1472+448+12032-384+5504+736@x=133003712@y=135595968@z=15 ). Nebo bylo míněno něco jiného?

Další z rubriky

Jaký tah centrem? 14

18. 12. - Dění v Praze
Mnoho lidí se mě při hledání trasy na redakce@prahounakole.cz ptalo, kudy se dostat přes centrum. Komfortní průjezd na Smetanově nábřeží jednou bude muset být řešen. Ať..více

Krymská: vídeňská cyklozastávka 18

27. 11. - Dění v Praze
Před několika málo týdny byla ve Francouzské ulici vybudována první vídeňská cyklozastávka v Česku. Je součástí nového vyhrazeného cyklopruhu, který přímo navazuje na Moskevskou ulici a..více

Cykloobousměrky v Karlíně: Jak fungují? 72

24. 11. - Dění v Praze
Karlínská zóna 30 funguje v režimu plošného zobousměrnění pro kola už dva roky. Jak se za tu dobu zažila? A co je na ní potřeba..více

Rozhovor s Martinem Petříkem: Kola narůžovo :)

13. 11. - Dění v Praze
V létě 2013 jsme vás informovali o suchdolském bezplatném systému sdílení kol (Kola narůžovo). Celý projekt vznikl díky práci lokálního občanského sdružení Žijeme tady, které se o..více

Trasy po Blance (3/3): Bohnice, Kobylisy, Ďáblice 11

10. 11. - Dění v Praze, Mapa
V posledním díle série o praktických trasách navazující na stavby tunelového komplexu Blanka se budeme věnovat “nástupním” trasám od Trojského mostu a mostu Barikádníků, které..více

Trasy po Blance (2/3): Holešovice a Troja 22

06. 11. - Dění v Praze, Mapa
Se zprovozněním Trojského mostu a blížícím se spuštěním tunelu Blanka došlo na příležitost přehodnotit doporučené trasy také v Holešovicích a Kobylisích. Při té příležitosti jsme..více

Anketa

Které trase dáváte přednost při průjezdu přes centrum Prahy na pravém břehu?

Výsledky →

Loading ... Loading ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • Brahma u Jaký tah centrem?

    Ale ano, umíme to nějak aplikovat, ale právně je to jasně ve vzduchoprázdnu. Na kolo jedoucí jednosměrkou v protisměru se ...

  • Vratislav Filler u Jaký tah centrem?

    Brahma: To, že to není napsané v zákoně, neznamená, že to "nikdo neví". Nás v autoškole učili, že na křižovatce ...

  • Brahma u Jaký tah centrem?

    Problém je v tom, že když pouze povolíš jednosměrnou ulicí jízdu cyklistů v protisměru, tak jsou ti cyklisté právně naprosto ...

webdesign by 2046
↑ nahoru