Do města na kole: Jezdíme zřetelně a předvídavě

Publikováno: 11. dubna. 2012, 1 min. čtení
Publikováno: 11. dubna. 2012, 1 min. čtení

Bezpečná jízda v městském provozu spočívá na třech hlavních zásadách: zřetelnosti, předvídavosti a přizpůsobení stylu jízdy vlastním možnostem. Pro jejich dodržení je nesmírně důležitý dobrý odhad na odstup od kraje vozovky. Pravidla zřetelné a předvídavé jízdy pro začínající městské cyklisty proto rozebereme velmi podrobně.

Zřetelně = viditelně + předvídatelně

Jezděte tak, abyste byli pro ostatní co nejzřetelnější. Dostatečná viditelnost vás i kola je k tomu první podmínkou. Mějte všechny odrazky, ale nespoléhejte se jen na ně. Za snížené viditelnosti je nesmírně důležitá přední blikačka. Zezadu do vás auta svítí, takže v nejhorším zapracují odrazky. Před vámi se ale vyskytují auta z boku, které vás bez blikačky neuvidí. Když máte přednost, musíte být vidět. Čím viditelnější budete, tím dřív vás ostatní zaznamenají.

Druhým krokem ke zřetelnosti je předvítatelný jízdní styl. Řidiči sice chápou, že na kole můžete udělat cokoliv, ale když nevědí, co přesně zrovna chcete udělat, mohou vám, i v dobré vůli, pěkně zatopit. Ukazujte, kde můžete, a jak dlouho můžete. Ukazujte dlouho předem. Když to zvládáte, ukazujte i během odbočování. Držte se zásady „čím rychleji, tím dál od kraje“. Nevyhýbejte se překážkám na poslední chvíli. Neměňte prudce polohu v pruhu, neodbočujte nečekaně, necpěte se tam, kde vás řidiči nečekají, neskákejte z chodníku před rozjíždějící se kolonu. Manévry založené na tom, že na vás řidiči nestihnou zareagovat, si nechte na dobu, kdy už na ně budete mít dostatek zkušeností.

Myslete za ostatní

Sledujte provoz kolem sebe a uvažujte, co udělají v nejbližší době ostatní. Tím, že budete myslet i za ostatní, dokážete předem zabránit nejčastějším nehodám, ke kterým může dojít. Ovyvklé hrozby můžete do značné míry eliminovat předem:

Auto, které vám zprava vjede před nos nejsnáze vyřešíte tím, že budete vidět hodně brzo. Přední blikačka za šera nestačí, když na vás řidič nevidí přes zaparkovanou dodávku. Posuňte se proto tak daleko od kraje, jak si troufnete, nemáte-li za sebou auto, klidně zaberte i širší pruh. Auto za vámi vás může dostat do nepříjemné pasti, proto je někdy dobré ukázat v předstihu doleva a udělat si místo.

Auto z protisměru odbočující vlevo vás může přehlédnout stejně dobře, zvlášť, jedete-li „ve stínu“ vozidla před vámi. Toto je jedna ze situací, kdy odrazky skutečně nestačí, přední blikačka je za šera nutná. Jste-li v proudu vozidel, posuňte se vlevo, aby vás protijedoucí viděli a mezeru mezi dvěma auty, v níž zrovna jste, nechápali jako místo ponechané jim k odbočení.

Auto, co vás předjede zprava a vzápětí odbočí těsně před vás nebo do vás, se předvídá poněkud hůř, ale i toto riziko se dá snížit. Řidiči nepředpokládájí, že jedete-li u kraje, budete rychlí. Při rychlejší jízdě si nechte opět ten metr od kraje. Za tmy nezapomeňte na zadní blikačku. Jedete-li stejným způsobem po chodníku nebo oddělené cyklostezce, zvyšujete tím riziko srážky trojnásobně: dávejte si proto v takovýchto situacích trojnásobný pozor.

Podobný manévr bývá častý na kruhových objezdech, kde mu zabráníte prostě tím, že se už před křižovatkou zařadíte do středu pruhu a celý kruháč projedete s auty. U menších kruhových objezdů nebudete nijak bránit provozu, budete rychlejší než automobily. Toto pravidlo neplatí jen u velkých kruhových objezdů, které mají spíš charakter rychlostní komunikace.

Rána autem zezadu při vyhýbání se překážce patří mezi další rizika, která můžete slušně řešit. Pokud jde o kanály, díry v asfaltu či náhle vběhnuvšího chodce, pak prostě stačí držet zlaté pravidlo metrového odstupu od kraje. Horší je to s auty krátkodově parkujícími ve druhé řadě, cyklopruhu a podobně. Abyste se nenechali zamknout od předjíždějících aut, musíte prostě zabrat pruh a to předem, třeba už padesát metrů před překážkou. Řidiči si zde nemají na co stěžovat, příčinou vašeho manévru je nesprávně parkující auto, můžete si tedy dovolit více asertivity. Když to nestihnete a je dost místa, můžete se proplazit těsně podél parkujícího auta, ale v tom případě musíte být velmi opatrní a čekat ránu dveřmi nebo řidiče, který vám zpoza dodávky vsotupí přímo před kolo.

Pozice v pruhu

Jak už bylo stokrát zopakováno, správná pozice v pruhu je pro bezpečnou jízdu klíčová. Základní poloha, necelý metr od obruby a asi metr od parkujících aut, je ověřená mnoha zkušenostmi. Vyhnete se střepům a kanálům u kraje, snížíte riziko, že vás řidiči přehlédnou, a nejste tak vlevo, aby vás při každém předjíždění ofoukli zrcátkem. V cyklopruhu se jezdí středem červených piktogramů nebo šipek piktokoridoru, podél parkujících ještě dva decimetry víc vlevo.

Blíže k parkujícím autům vás mohou dostat následující situace:

  • stoupání, které sníží vaši rychlost,
  • auto parkující ve vašem profilu,
  • příliš rychlý provoz, kdy auta při vašem předjíždění nevybočují vlevo,
  • když vás začne předjíždět velké vozidlo (náklaďák, autobus),
  • když předjíždíte kolonu stojících vozidel.

Těsně podél aut jeďte pomalu a buďte připraveni zastavit na místě. V příliš silném provozu to ale někdy může být jediná možnost (kromě chodníku).

Víc než metr od kraje se vysouváte nejen, když zabíráte pruh. Oprávněné situace jsou:

  • Zabrání pruhu (jeden úzký pruh, jízda podél zastávkových ostrůvků, jízda v koloně, na kruhových objezdech, odbočování vlevo, apod),
  • když auta na pravém kraji parkují šikmo nebo kolmo,
  • když auta na pravém kraji parkují nepravidelně, s mezerami,

Při jízdě dál od kraje si stále kontrolujte, zda někomu nebráníte v předjíždění. Blíží-li se zezadu auto a vy nemáte důvod pro to nenechat se předjet, pusťte ho.

Ještě jednou z vlastních chyb

Jakkoliv můžete po zvládnutí těchto zásad získat dojem, že vás ve slabším provozu nic nepřekvapí, nepřeceňujte se. Rutinou se tato pravidla stanou až po stovkách hodin v provozu. Laďte své dovednosti na pravidelné trase, než se pustíte do míst, která dokonale neznáte.

Ve velmi silném provozu, na tramvajových kolejích nebo na ledě budete muset dělat některé věci trochu jinak. Konečně, ani dokonalé dodržování všech pravidel vás neochrání za všech okolností. Pro odvrácení nehody v posledním okamžiku existují únikové manévry, které si z příručky nenačtete, ale musíte si je natrénovat (pojednáme o nich v některém z příštích dílů).

Nejvíc se naučíte ze situací, které nebudou zrovna příjemné. Když je ale s chladnou hlavou rozeberete, vyzískáte z nich pro sebe maximum a vaše dovednosti jízdy v provozu se budou postupně zlepšovat.

Shrnutí

Zřetelná, předvítatelná jízda, předvídání rizik a správná volba polohy v jízdním pruhu jsou zásadami, které učiní vaši jízdu ve slabém a středně silném provozu výrazně bezpečnější. Mistrovství ale dosáhnete až praxí a zvládnutím únikových manévrů, o kterých si povíme někdy příště.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

josuk 11. 4. 2012, 09:28

Dovolím si poznámku, že k jezdíme zřetelně by patřilo i dodržení vyhlášky o povinné výbavě kola. Tam pokud se nepletu je přední blikačka povolená jen pokud je vozovka dostatečně osvětlená!! Přimlouval bych se spíše za preferenci používání neblikavého světla. Některé ty stroboskopické lampy jsou nepříjemné a vyvolávají spíš agresivitu než bezpečí.

Předepsané odrazky mohou působit jako opruz, ale jako řidič auta se za ně velmi přimlouvám. Každý cyklista je dneska jiný, někdo jako popelář, z někoho je zezadu vidět jen černá pneumatika, černý boty a kalhoty – přitom světlo a odrazka ve standardní výšce působí už na podvědomí řidičů. A pak je teprve jízda na kole zřetelná – auta mají také předepsáno v jaké výšce a šířce mají světla být.
A jsem pro, aby se strážníci a policie na povinnou výbavu kol zaměřili v první řadě. Místo někdy zbytečného šikanování.

Tomáš 11. 4. 2012, 11:59

josuk: No já mám třeba undikční blikařky reelight a ty nedělají v úpravě stále světlo+svítí po zastavení. (přišlo mi lepší blikat a svítit i při stání na křižovatce než svítit stále, ale ne při stání). Jinak si myslím, že čím víc odrazek, tím líp!

Cyklistka 11. 4. 2012, 14:33

Z vlastnich zkusenosti doporucuji tez prizpusobit obleceni - od te doby, co nosim jasne oranzovou bundu misto (stylovejsi) cerne, se mi uz (skoro) nikdy nestalo, ze me ridici prehledli...

wanted 11. 4. 2012, 16:18

Prijde mi to nebo vetsinu techto rizikovych situaci zpusobuji auta? Clanek mi vyznel stylem: "Ridic nepocita s tadytim, ridic nepocita s tamtim..." To pak nema ten ridic na silnici co delat. Nebo naopak. Nezalezi na tom co udelam protoze nekdo takovy mne nakonec stejne sejme. A z vlastni zkusenosti vim, ze to bude nejspis zenska v offroadu. Z cehoz plyne zajimava genderove a politicky nekorektni korelace mezi vlastnictvim takoveho auta a (ne)umenim pocitat...
Ale treba to vidim prilis nihilisticky.

Vratislav Filler 12. 4. 2012, 10:09

wanted: Ber to jako tipy, jak se zbatečně neohrožovat a jak si zažít fungování v provozu. K maléru zpravidla dochází, když se sejde víc chyb najednou - třeba nepozornost řidiče a vybočení jezdce. Návod má za úkol snížit riziko těch chyb jezdce. Začíná sezóna, kdekdo jezdí po chodníku, protože se mu mezi auta nechce. Tyhle tipy mu můžou poradit, jak to zvládnout.

Mimochodem, když jsem ve městě začínal (je to asi deset let), tak jsem si to všechno musel vyzkoušet sám, a to za cenu řady situací, které bych nikomu jinému nepřál.

wanted 12. 4. 2012, 13:23

Ale jo, ja proti osvete nic nemam. Jenom mi vadi jista "krecovitost" jizdy na kole vynucena nekterymi navyky automobilistu. Nejcasteji je to prave ono nepocitani s necim jinym nez autem. Kolikrat se mi stalo, ze mi nekdo vjel do cesty jenom protoze nepocital s tim, ze jedu stejne rychle jako nejaka Fabie prede mnou.
Clanek je dobry a vetsinu technik sam praktikuju. Nicmene resi se tu druhotne nikoli prvotni priciny rizikovych situaci. Asi by potreboval publikovat na DFens :)
Jizdu po chodniku bych nepropagoval z jednoducheho duvodu: cim vic cyklistu na silnicich, tim spis budou muset ridici s nimi pocitat a respektovat je jako neoddelitelnou slozku dopravy. Ja treba mam docela radost, kdyz je na dohled dalsi cyklista (za predpokladu, ze nejezdi jako prase). Ponecham-li stranou pocit sounalezitosti tak jednoduse proto, ze dva uz jsou skupina a ty jsou napadne at se jedna o cokoliv. Taky chodci prijdou o jeden z hlavnich argumentu proc se trefovat do cyklistu. Strach z aut je sice casto opravnen ale nesmi se alibisticky prenest prave na ty chodce. To pak nejsme o mnoho lepsi nez ty na ktere casto nadavame.

Vratislav Filler 12. 4. 2012, 13:50

wanted: Já to blbě napsal: tyhle tipy by měly pomoct lidem zvládnout jízdu v provozu, aby tam, kde to jde, jezdili po silnici.

újezďák 12. 4. 2012, 16:32

Blikačky jsou moc dobrý nejenom v šeru, ale i době "šikmých sluncí u obzoru" tam si dokonce myslím, že stín ve slunci s agresivním blikáním zhruba uprostřed je vidět líp, než se světlem nepřerušovaným.
V Praze je ve dne, a to i na cyklostezkách dost temných míst, podjezdů, viaduktů. zarostlých silnic, kde je aktivní světlo jednoznačnou výhodou.

Z pasivních odrazek jednoznačně doporučuju trubičky na drátech, zrovna minulý týden je měli v Lidlu.
Přiznám se, že je mám nastřihané i na koncích lanek na boku svého stroje :).
Je to nenápadné., jednoduché a v noci to doslova září, navíc je to vidět ze všech stran.

Pražské řidiče už celkem chválím, samozřejmě najdou se i pitomci ale skutečně nelze počítat se vším, když si promítnu své opravdu ošklivé chvíle na kole, tak dost často většinou po akci ostatních cyklistů, bruslařů nebo chodců ...
Při průjezdech národní divadlo-rudolfinům sleduji, že cyklisté jednoznačně největší prasiči kteří mě berou zleva zprava a je jim úplně fuk, že taky jedu na kole....

Mimo cyklostezky nejčastěji chodec 22. 4. 2012, 05:02

Děkuji za tuto osvětovou kampaň.
Kéž by co nejvíc cyklistů dodržovalo předpisy nebo aspoň jezdilo předvídatelně. V poslední době začalo být hezky, vyrojilo se mnoho cyklistů a člověk se občas diví, čeho je svědkem - např.:
- jízda po silnici u levého okraje (a mluvili česky) - sice málo frekventovaná silnice, ale proč?
- různé převtělování cyklista-"chodec"-cyklista při náhlém přejíždění přechodů
- super manévr jedné cyklistky z minulého týdne - průjezd křižovatkou se semaforem: Z pravého okraje vozovky nejprve začala zabočovat vlevo, ale pak si to rozmyslela a vjela do protisměru a pokračovala rovně, potom před přechodem zabrzdila v křižovatce v protisměru a zůstala tam stát (proti mně na protější straně vozovky). Čekala tam, na silnici u chodníku v protisměru, aniž by jí vadilo, že kolem ní těsně projíždí auta a tramvaj. Pak padla zelená pro chodce a cyklistka to vzala úhlopříčkou přes přechod a dál pokračovala po silnici v původním směru (v němž by jela, kdyby projela křižovatku napoprvé rovně), ale tentokrát aspoň vpravo. Smysl lze pochopit - na poslední chvíli jí došlo, že chce jet rovně a chtěla to rychle napravit. Způsob provedení byl ale obskurní. Zejména nechápu, proč nečekala na chodníku, ale v křižovatce a v protisměru.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
8 kroků, jak na školní cyklojízdu
Návody,

8 kroků, jak na školní cyklojízdu

13. dubna. 2024, 5min. čtení