Sérii článků o městě, kde se nemožné stalo skutečným, jsme zahájili projížďkou. Ta začala jízdou po cyklostezce parkem podél řeky Guadalquivir, zastavila u autobusového nádraží. Nakonec jsme se dostali do přístavní čtvrti Triana.
Nové pěší ulice
Před třemi lety byl z čtyřpruhového mostu spojující Trianu a centrum ubrán v každém směru jeden pruh pro auta. Na most navazující hlavní ulice byla proměněna v pěší zónu. Prvotní vizí její přestavby bylo jen místo parkovacích míst přidat cyklostezku. Nicméně nakonec se radní rozhodli odebrat i ty úzké pruhy pro auta, aby zklidnili dopravu na mostě a dopřáli více prostoru lidem. Místo stezky jsou tu malé knoflíky na dlažbě, které dovolují pozvolný průjezd ulicí na kole.
Také v přilehlé čtvrti Los Remedios mají od roku 2009 dlouhý pěší bulvár Calle Asunción. Hustě zastavěná čtvrť byla vybudována ve čtyřicátých letech, kdy ještě Španělsko nemělo žádné problémy s auty. Tudíž patří k místům, kam se auta nemohou vejít a snaha nacpat je tam za každou cenu způsobuje nesnáze. Stejně jako v Trianě, i tady bylo před zavedením pěší zóny mnoho obyvatel a obchodníků proti. Přibližně rok poté se ukázalo, že velká část z nich svůj názor přehodnotila a změnu si chválí. Oceňují, že je to příjemné a bezpečné místo pro děti. Obchodu pomáhá zaplnění ulice lidmi ve více denních dobách než dříve. Je zaplněná až do noci. Lidé si původně mysleli, že po odstranění aut prostě ulice nebude fungovat. Vypadala stejně celá desetiletí. Obyvatelé se báli kompletní přestavby, která musela proběhnout.
Přes další most jsme přejeli do nejdůležitější pěší oblasti v samotném centru. V okolí katedrály na sebe navazuje celá síť pěších ulic s omezeným vjezdem aut. Hlavní je půldruhého kilometru dlouhá třída vedoucí do starého města. Od šedesátých let byla plná aut. Přestavby se dočkala v roce 2007 spolu s návratem tramvají.
Calle Asunción v devět večer.
Výhled z katedrály na pěší bulvár s tramvají.
Hromadná doprava
Základem veřejné dopravy je meto s jednou linkou a 22 stanicemi. V celém městě existuje jen jedna krátká tramvajová trať, která ale tvoří důležitý doplněk sítě metra. Vedle několika autobusových linek je to jediný druh MHD, který vstupuje do nitra centra. Linka je napojena na tři stanice metra. Od doby, kdy sem nelze vjet autem, umožňuje vjezd do centra od jihu právě tramvaj. Díky tomu jsou zdi katedrály stále čisté. Přitom před šesti lety byly výfukovými plyny celé zčernalé.
Linka metra je dlouhá 23 km. Město překřižuje a propojuje s ním předměstské oblasti. V okolí stanic žije více než 200 tisíc lidí. Systém byl otevřený celkem nedávno (2009) a využívá ho přibližně 50 tisíc lidí denně. Vedení města má v plánu vybudovat další tři linky. U tramvajové linky existuje zatím odložený plán na prodloužení o 5 km na nádraží Santa Justa. Přeprava kol je možná v tramvajích i metru.
Zastávka pod katedrálou.
Výhled z mostu metra směřujícího za hranice města.
Univerzitní čtvrť
Další zastávkou cesty byla San Bernardo, moderní čtvrť kousek od centra. Lokalita je napojená na metro, příměstský vlak, tramvaj a staví zde mnoho autobusových linek. Čtvrť je sídlem obchodních společností, všemožných ředitelství a také univerzity. Když se spolu s výstavbou metra a tramvaje rekonstruovala zdejší hlavní ulice, byla ubrána část ploch pro parkování i pruhů pro auta. Naopak se rozšířily chodníky a přistavěly cyklostezky. Na hlavní ulici je nyní pro auta o polovinu místa méně než dřív. Tady mají zkrátka přednost chodci mířící do metra, na tramvaj, autobus či do blízké univerzity. Pro auta je ulice z obou stran zaslepena.
Naše výprava navštívila Univerzitu Sevilly, kde se kola hodně používají. Instituce hodně usilovala o to, aby studenti víc jezdili na kole. Zajistila uzamykatelná parkoviště u kampusů, která každý den využívají tisíce lidí. Vytvořila kancelář zvanou SIBUS, která se stará o vše spojené s koly. Mimo jiné provozuje půjčovnu 400 kol, kde umožňují studentům si jedno na rok za vratnou zálohu vypůjčit.
Prohlídku jsme dokončili v historickém centru, kde žádné stezky nejsou, protože se do bludiště úzkých uliček nevejdou. Starého města se však proměna v posledních letech dotkla také. Mnohé hlavní ulice a náměstí jsou nově vyhrazené pro pěší. Především po večerech jsou plné lidí a dosti živé různými komunitními akcemi (průvody, svátky, hudba, hry dětí). Je pěkné, že bludiště i metr úzkých uliček je na rozdíl od jiných historických center domovem tisíců lidí. Tři hlavní náměstí se také změnila. Na jednom končí tramvaj, na druhém vyrostla velmi originální moderní budova zvaná Houbičky, na třetím a největším můžete narazit na vodotrysky s hrajícími si dětmi a restaurace plné lidí v místě bývalého parkoviště. V minulých čtyřech letech mohli kromě rezidentů lidé vjet autem do centra pouze na 45 minut.
V dalším díle se budeme pídit po odpovědích na otázku, jak proměny dosáhli.
Houbičky a pouliční život ve středu starého města.
Výhled na střechy starého města.
