Sčítače 2012: Boom uvadá, potřebujeme řešit křižovatky

Rok 2012 ještě neskončil, chladné počasí už ale dost lidí zažene do jiných dopravních prostředků a tak je možné letmé srovnání počtu průjezdů na sčítačích v sezóně 2012. Komplexní výpočet ponecháme na leden, tentokrát jsem se zaměřil na zjištění nárůstu cyklodopravy v centru a to, jak zlepšení nebo zhoršení podmínek pro cyklisty ovlivnilo počty průjezdů.

Metoda hodnocení

Data ze všech pražských sčítačů jsou k dispozici na stránkách provozovatele a dají se stáhnout ve formátu csv.

Pro srovnání jsem vypočítal průměrný průjezd v letní sezóně, ohraničené dny 25.4. a 28.9., z let 2010-2012. Pro jednoduchost jsem nerozlišoval mezi pracovními dny a víkendem. Vypočtený sezónní průměr je v centru Prahy asi třemi čtvrtinami počtu průjezdů v optimálních dnech s dobrým počasím (tyto hodnoty byly zjištěny například při plošném sčítacím průzkumu v centru Prahy v roce 2010). Dává vcelku spolehlivou představu o denním průjezdu bez ohledu na počasí.

Pro další hodnocení v centru jsem přibral ještě sčítač z roku 2011 na Nuselském mostě, pro zhodnocení dění na cyklostezce Rokytka pak sčítače Kolčavka (2010-12) a sčítač přímo na stezce Rokytka, měřící od roku 2011. Pro hodnocení Rokytky jsem zpracoval i hodnoty z pracovních dnů.

Boom z roku 2011 se neopakuje

Ze sčítačů, které v centru měřily už v roce 2010 (Podolské a Rohanské nábřeží, Vršovická a Kapitána Jaroše) je jisté, že skoro padesátiprocentní skok v objemu cyklistické dopravy, ke kterému došlo v roce 2011, se letos neopakoval. Na zmíněných sčítačích v centru vzrostl v roce 2012 oproti roku předchozímu počet průjezdů o 15%.

Vezmeme-li za počátek průjezdy z roku 2010, dostáváme v tomto výpočtu v roce 2011 index 146% (dobře odpovídá oficiálnímu nárůstu o 48% ze všech sčítačů za celý rok, i našemu 51procentnímu odhadu) a v roce 2012 index 169% (k roku 2010).

Podívejme se nyní na jednotlivé sčítače v této sezóně:

A v absolutních číslech:

Kapitána Jaroše: více než 2,5násobek

Rekonstrukce křižovatky v dubnu 2012 zde výrazně změnila kvalitu průjezdu a tomu odpovídá i výsledek: Nárůst počtu průjezdů byl přímo na místě o 175% (tedy více než 2,5krát).

Je jisté, že část průjezdů tvoří doprava stažená z jiných cest, lidi jezdili na Hlávkův most podchody či přes světelnou křižovatku na západním konci mimoúrovňové křižovatky, zřejmě také jezdili víc přes Štefánikův most, aby se vyhnuli dříve skoro nerealizovatelným odbočením. I podprůměrný nárůst na Rohanském nábřeží lze částečně vysvětlit přesunem některých cest na Kapitána Jaroše, i když zde je primární důvod jiný.

I tak ale nelze pochybovat, že nová kvalita križovatky umožnila jízdu na kole z Letné do centra i novým cyklistům.

A2 v Podolí varuje

Na Podolském nábřeží došlo v roce 2012 k meziročnímu poklesu (v řádu asi 50 průjezdů). Nárůst od roku 2010 je jen o 14%. To je varovný příznak naznačující, že dokonce i za podmínek celkového růstu cyklodopravy se každé lokální zhoršení podmínek pro cyklisty ihned projeví na počtu jízd v daném koridoru.

V roce 2012 došlo k úpravě dopravního režimu na náplavce, byly povoleny nové zahrádky zužující koridor náplavky a dále tam vzrostl počet pěších. Svou daň si zřejmě vybírají i opakované policejní kontroly ve Vyšehradském tunelu, kterými se část cyklistů zjevně nemíní nechat obtěžovat, a buďto volí jízdu po vozovce (která se nesčítá), nebo si našli objízdnou trasu.

Možnost, že část lidí z Podolské jezdí jinudy, naznačuje meziroční nárůst na Nuselském mostě, v počtu průjezdů zhruba stejný jako pokles na Podolském nábřeží. Někteří zdatnější cyklisté z Pankráce zřejmě začali používat tuto méně chráněnou trasu.

Relativní nárůst na Nuselském mostě je přitom v roce 2012 skoro dvacetiprocentní a průměrný sezónní počet už překročil 300 průjezdů, i přesto, že cyklostezky na obou stranách prakticky na nic nenavazují.

Otevření a přerušení Rokytky

Cyklostezka Rokytka byla zprovozněna na přelomu let 2009 a 2010. Celý další rok ale trvalo, než na hloubětínské straně vznikly alespoň trochu použitelné gerilové sjezdy. Na podzim roku 2011 byla stezka u křižovatky s Ocelářskou přerušena výstavbou bytového domu a ukončena schodištěm. Pro sledování intenzit na Rokytce jsou použitelné sčítače fungující od roku 2010 na Kolčavce a nepřímo i na Rohanském nábřeží, od roku 2011 pak funguje sčítač přímo na cyklostezce. (Sčítač na Kolčavce byl až do poloviny roku 2010 špatně umístěn a zaznamenával jen zlomek reálného průjezdu).

Na Kolčavce vzrostl průjezd v roce 2011 (rok po vybudování stezky) o 83% (což je o 30% nad tohoročním průměrným nárůstem). Sčítač na Rohanském nábřeží zaznamenal v roce 2011 také nadprůměrný nárůst.

V roce 2012, kdy byl „přísun“ cyklistů po Rokytce přiškrcen vložením dalšího schodiště, ovšem počet průjezdů na obou zmíněných sčítačích prakticky stagnoval. Na samotné cyklostezce se sice sezónní průměr v roce 2012 zvýšil oproti předchozímu roku o 7%, veškerý tento nárůst je ale nutno připsat víkendům. Ve všední dny došlo po přerušení stezky k poklesu o 24%:

Trend drží Vršovická

Nejblíže celkovému trendu se drží sčítač na Vršovické. Na Vršovickou ulici navazuje nový úsek převážně chráněných cyklotrasA23, A230 a A41, vybudovaných na podzim 2011 a jaře 2012. Tato chráněná, i když ne zrovna příliš kvalitní cyklotrasa je v tuto chvíli navíc přetržena rekonstrukcí Michelské, bohužel po dokončení stavebních prací to tam rozhodně nebude lepší. Vlivy jsou zde ale příliš nejasné na to, abych se pouštěl do spekulací, zda i podpůrměrná nová infrastruktura vyvolá nadpůrměrný nárůst intenzit, jak by se z grafu mohlo zdát.

Těžko nabyl, lehko pozbyl

Boom v objemu jízdy na kole z roku 2011 se letos rozhodně neopakoval. Jak jsem psal na přelomu roku, další strmý nárůst prakticky očekávat nešlo, protože investice města do cyklistické infrastruktury se naopak stále více omezují. Nárůst z roku 2011 reagoval na stavby vzniklé v letech 2008-10; cyklisté na novou infrastrukturu reagují s jistým zpožděním, zvlášť při nulové propagaci ze strany města. Výjimkou může být snad jen odstranění vysoce odrazujícího místa, jako byla letos křižovakta na nábřeží Kapitána Jaroše (její zprovoznění bylo také široce medializováno).

Jak ale ukázaly výsledky sčítačů na Rokytce nebo Podolském nábřeží, v případě, že se podmínky pro cyklisty zhorší, je reakce z pochopitelných důvodů okamžitá a počet průjezdů klesá.

Co z toho vyplývá pro město? Optimistický odhad letošního podílu cyklistické dopravy na vykonaných cestách může být kolem 2,5% (pesimistický odhad na základě ročenky, která loňský skokový nárůst ignorovala, třeba 1,5%). Je-li optimistickým cílem dosažení 7% v roce 2020, je třeba držet meziroční nárůst intenzit někde mezi 15 a 25 procenty, přitom čím víc se budeme cílovým intenzitám blížit, tím to půjde hůř. Bude-li letošní nárůst jen 15%, bude to znamenat, že dynamika rozvoje cyklodopravy znatelně upadá a naplnění koncepce rozvoje cyklistické dopravy městu protéká mezi prsty.

Klíčem jsou křižovatky

Pokud jde o rozvoj infrastruktury, tak i přes několik kvalitativních posunů (Kapitána Jaroše, Karlín), letošních pět kilometrů cyklostezek a jeden kilometr cyklopruhů ve střednědobém měřítku nebude stačit. Čím dál víc je patrné, že po vybudování kilometrů cyklostezek ve stylu minulého století, bude třeba položit důraz na cyklisty akceptovatelné křižovatky.

Domnívám se, že právě v dobrém řešení křižovatek pro cyklisty leží klíč k dalšímu růstu cyklodopravy v Praze. Je to zřejmé jak z nárůstu počtu cyklistů na nábřeží Kapitána Jaroše, tak třeba z praxe v Kodani. Tam mají vypočteno, že přestavba křižovatky se jim na nových cyklistech vyplatí čtyřikrát dřív než nová cyklostezka.

Bohužel, přidat cyklopruhy a přejezdy pro cyklisty do zahájené rekonstrukce křižovatky nejde tak snadno, jako nalít beton do opěrných zdí. Křižovatky se v Praze nejčastěji rekonstruují kvůli havarijnímu stavu tramvajové trati nebo modernizaci signalizace, rozhodně ne kvůli tomu, že by komplikovaly cyklistům průjezd. Pražský rozpočet vysátý Blankou pak nutí provádět všechny práce jen v nejnutnějším rozsahu, což zpravidla cyklisté odnesou, jako například naposledy na Letenském náměstí. Každá křižovatka zrekonstruovaná bez odpovídajícího řešení pro cyklisty přitom konzervuje současný nevyhovující stav na desítky let dopředu.

Prakticky nulové řešení na Letenském náměstí jasně ukazuje, že město si není potřebnosti odpovídajícího řešení pro cyklisty v křižovatkách naprosto vědomo. Hrozí tak, že některé aktuálně rekonstruované křižovatky bude osvícenější nástupce po pár letech za velkých nákladů upravovat. A nebo budou nově zmršené křižovatky podvazovat jízdu na kole další desítky let.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Bohužel výsledky salámové metody jsou vidět všude :-(

  2. Děkuji redakci za grafy, které například potvrzují nárůst na Vršovické ulici, který letos pozoruju. Souhlasím, že díky kontrolám se zvýšilo procento cyklistů co Vyšehradský tunel projíždí společně s IAD a tudíž míjí sčítače. Cyklistům jezdícím kolem Rokytky přeju co nejbližší otevření úseku u bytového domů u Ocelářské ulice.

  3. Též potvrzuji, po rekonstrukci povrchu ve Vyšehr. tunelu jezdím výhradně po ulici. Protože jezdím od/do Vršovic, tak se také dostanu daleko rychleji na náplavku/z náplavky po ulici, než po těch hrozných kostkách u ústí Vnislavovy, přes semafor pro chodce u žel. mostu a přes tunel. Chtělo by to gerilový sjezd/výjezd na Podolském nábřeží za koncem svodidla.

  4. Michal V.: To jedete ze stejného směru. K tomu nájezdu za tunelem, ptal jsem se zde asi v létě a dostal jsem pozitivní odpověď, že se na tom pracuje (oficiálně). Uvidíme v jakých místech ho udělají.

  5. Ano ve Vyšehradském tunelu mnozí jezdí s auty. Buzerace městské policie se projevila. Já také než bych řešil zda sesednout či ne jedu raději po silnici. Když tam nejsou ty hrozné dlažky, tak se to docela dá.

  6. Ani já už pod Vyšehradem nejezdím jinak než mezi auty.

  7. Nevíte někdo něco o piktokoridorech na Plzeňské? Minulý týden jsem jela od křižovatky s Bucharovou směrem do Řep a to tam byly úplně nově. S povolenou sedumdesátkou to tedy není žádné terno, ale chtít tam cyklopruh je asi moc. Spíš by mě ale zajímalo jestli se nebude řešit něco na Plzeňské blíž do centra, pořád s tím bojuju a zatím jsem ve směru od Anděla do kopce nevymyslela nic lepšího než jet po chodníku.

  8. Já tunelem jezdím, když jedu z Pražského povstání – nemusím čekat na křižovatce, abych se dostal na cyklostezku a za tunelem se obyčejně dá proklouznout bez čekání mezerou mezi auty. A taky občas jezdím místo náplavky horem, někdy je prostě přeplněná.

  9. Podle pozorování z terénu mám pocit, že cyklisté začali letos hodně používat silnice. Z grafů to bohužel moc vyčíst nejde, protože jediné sčitače s relevantními daty ze silnice jsou Vršovická (nadprůměrná) a Střešovická (podprůměrná); možná se ale tento trend podepisuje na hodnotách ze sčítačů umístěných na cyklostezkách (kterých je většina), takže skutečná hodnota nárůstu může být o kousek vyšší než ukazují sčítače. Úbytek v Podolí bych přičítal především tomuto.

    PS: u Vršovické chybí grafy.

  10. Petr: přijde mi, že na tom něco je .Pravidelně po cyklostezkách jezdím jenom přes Nuselák (to zato skoro denně, někdy i čtyřikrát), jinak skoro výhradně po silnicích. (tak třeba projíždím i Jaroše – jsem pak vůbec započítán?)

    Jsem teď na rok ve Francii v Clermont Ferrand a občas si přijdu ,že je to skoro zlozvyk, jezdit po silnici. Kol je tu celkem hodně (tak třikrát víc než v Praze? rozhodně jsou všude zaparkované, i když třeba s takovým Lipskem se to měřit zas vůbec nedá), infrastruktura lepší než v Praze ale ne zas tak zásadně (plošný průjezd jednosměrkami se tedy vůbec nekoná, průjezdná je tak polovina, ale když není, moc se to nerespektuje, a ty důležité mi přijdou, že jsou), městem vede pár oddělených cyklostezek ale jinak se to většinou řeší pruhem na silnici a piktogramy (celé je to takové ledabylé). Největší rozdíl je v autech – zásadně netroubí, neohrožují a nikdy nemám pocit, že bych je zdržoval. I tak tu ale spousta lidí jezdí po chodníku (chodci to ale zdá se víc tolerují, ono se tu taky nejezdí moc rychle), po silnici hlavně když je tam pruh nebo když je hodně klidná.

  11. Petr: Tak na té Střešovické se na tom může dle mého pozorování podepisovat, že spousta lidí raději volí cestu Sibeliovou a přes Baterie.
    Jinak sám jsem ve větší míře pravidleně začal jezdit v Praze tak před rokem a zkušenost mám spíš opačnou – potkávám cyklisty na chodnících i na těch „příjemnějších“ místech, například na Střešovické (ještě navíc směrem z kopce) vidím cyklistu na chodníku každou chvíli. Ale holt nemám to srovnání, jestli to dřív bylo ještě častější.

  12. Taky se radim k tem co ve vysehradskem tunelu vymenili buzeraci od mestaku za troubeni od aut ale co se da delat…
    Jizd po chodniku pribyva a bude pribyvat i nadale pokud ourednictvo nic neudela. Fond otrlych cyklistu, tedy tech co mohou jet v provozu je vycerpan. Novopeceni anebo nezkuseni cykliste se logicky vyroji tam kde jim „nic nehrozi“.

  13. Jirka: To není nutně v rozporu. Přibylo hodně nezkušených jezdců a ti jezdí po chodníku/cyklostezce, ti zkušenější ale jezdí čím dál víc po silnici. Ve výsledku tedy ti zkušenější uvolnili místo na chodníku/cyklostezce, kde počet cyklistů stoupá relativně pomalu. V součtu ale může být nárůst cyklistů vyšší než napovídají data, protože většina sčítačů je na stezkách.

  14. Jee Clermont-Ferrand, tam jsem byl víc jak před 10ti lety, nebyly tramvaje ani cyklostezky a i výjezd na Puy de Dome byl zakázán, takže jsem si ho nikdy nedal. Francouzi troubí v kopcích, ale to fandí. A mají tu pěknou povinnost dodržet při předjíždění jednostopého vozidla minimální boční odstup 1 m ve městě, 1,5 m mimo město:-)
    V Praze se snažím vždy po vozovce, ale mám úseky, které jezdím jinak (Keplerova – na chodníku nejsou kočičí hlavy, některé jednosměrky nemají rozumnou alternativu v opačném směru – Lékařská, Zdíkovská, Na Pomezí vše P5)

  15. Alča: o pikťácích na Plzeňské v redakci víme. Máme to v seznamu realizací v nedávném článku. Ale zatím jsme se nestihli podívat na místo ani zavést do mapy. Hodila by se nám informace odkud kam v jakých směrech vedou a či jsou přerušené.

  16. I já jsem buzeraci pod Vyšehradem vyměnil za cestu po kolejích s auty a mám pocit, že je nás docela hodně. Na komplikace na nábřeží (farmářské trhy, restaurace, neukáznění turisté a komplikace Mánes – Národní divadlo plus kočičí hlavy u Rudolfina) reaguji maximálním možným nahrazením této trasy jinými. Vítězí rozumná Vršovická a od léta i A24 s A44 v návaznosti přes lesík na vysočanskou A26. Začínám tak jezdit i z Jižního Města, protože to nábřeží je horší a horší.

  17. Piktogramy na Plzeňské jsou vyřešeny zhovadile, protože jsou tam, kde jsou dva pruhy, ale ztrácí se tam, kde je Plzeňská zúžena u zastávek tramvaje. Přesný opak rozumného řešení na Střešovické (cyklopruh tam, kde je na něj místo, přecházející v piktogramy tam, kde je silnice zúžená kvůli zastávkám).

  18. Yo, s tím nábřežím to autor trefil na hlavičku. je to moje trasa a často už to teď drtim z Kavčích hor přes Nuselák – Václavák – Florenc – Hlávkuv most do Bohnic. Je to drsnější a riskantnější ale rychlejší, plynulejší a s jasnýma pravidlama. To co se na náplavce povolilo jí jako cyklotrasu zabilo. Pro nedělní výlet s rodinkou OK, budu si tam v klidu kličkovat a kochat se /i když v neděli asi stejně pojedu na kole jinam/ ale jako trasa pro lidi kteří chtějí vystoupit z aut a přepravovat se po městě na kole /nešlo nám právě o to?/ je mrtvá. Je mimochodem humorné jak se tu v jednom z předešlých článků stávající změny chválily. „Buďme rádi, jak nám to na náplavce žije.“ „TDF se budou muset zklidnit, sednout si na kafíčko..“ Tak tady máte výsledek.
    Sorry ale chodníků, parků a parčíků a náměstíček je ve staré Praze dost, Farmářské trhy atp. /mimochodem často pouze předražená turistická parodie/ na nich rostou jako houby po dešti a kavárniček a posezeníček je v Praze taky nepřeberně ale vhodná trasa pro páteřní cyklotrasu zajíšťující veškerou severo-jižní cyklodopravu je jen JEDNA. Neříkám to tam vyklidit a zapíchnout zákaz vstupu chodcům :) Ale nastavit jasný pravidla na který je tam myslím místa /až na jedno, kde sou teď retardery/ dost. Občerstvení tam na tom kilometru přece nemusí být 8!, Stolečky nemusí být přece roztahaný až k těm /pseudo/cyklopruhům a pak tam bude dost místa na jasné rozdělení /většího/ místa pro pěší a těch dvou pruhů pro cyklisty.

  19. Žádnou paniku, krátkodobý boom není v zásadě nikdy přínosná věc, boom je zkrátka blbec ve srovnání s pravidelným a udržitelným růstem……..

    Na náplavce navíc „zažíváme město jinak“ vážení, a že to nám cyklistům nemusí vždy být dvakrát vhod, mělo být od začátku jasný každému soudnému člověku.

    Jinými slovy, cyklistika vtrhla do města, teď se nám tu trochu usazuje, vrtí se a jako v letadle bojujete se sousedovým loktem o opěradlo, tak teď narážíme nejenom na dopravu auty, ale i na sousedy, kteří by měli údajně vrtět s námi proti autům a oni se ty potvory zákeřně dopravují s námi a dokonce se nám rekreují na „našich vyvrtěných cyklostezkách“.

    Ale co, když jsem na náplavce několikrát musel , přímo na cyklopruhu, sklonit hlavu pod slunečníkem Bikeazylu tak jsem si , zdravě naštván postěžoval a pak se nechal vyštvat jedním rádobycykloativistickým komentářem ( že si toho nevážím co pro nás vybojoval) nahoru do kolony aut a zjistil jsem, že jedu cca o polovinu rychleji a zdá se, že s menším rizikem…. a o tom to celé je někdy vás mezi auta vyštvou policisti, někdy vás tam vytlačí údajní přirození spojenci chodci, bruslaři a hurácyklisté kteří na stezce jedou jako prasata a někdy vás správným směrem tedy mezi auta nakopne přátelská rada cykloaktivsty, který za vás bojuje a vy mu kritizujete to co vybojoval :):):)

  20. Ad 19 Újezďák
    Tady si dovolím nesouhlasit. Demokracie ani občanská společnost (spolky, posezení v restauraci, pokec…) nejsou totéž co chaos neboli volnost bez hranic. Sedět v hospůdce se dá leckde, ale dopravovat se odněkud někam se nedá kudykoliv. Například z Jižního Města na Letnou asi nikdo nepojede přes Řepy.

    Jinými slovy některé aktivity vyžadují širší než jen lokální logiku. Když si chci posedět s výhledem na Pražský hrad nebo jiné místo, jde o to, zda je to v pár možných místech možné. Jedno si vyberu a svou potřebu uspokojím. Pokud se chci dopravit někam na kole, nestačí několik izolovaných bodů, ale CELÁ trasa musí být minimálně sjízdná a nesmí naplnění potřeby příliš znepříjemňovat.

    Město by si mělo jako každý investor rozmyslet, co vlastně chce. Pokud chce zvýšit podíl cyklodopravy v Praze, nelze toho docílit několika lokálními opatřeními, ale jedině ucelenou infrastrukturou. Ono počet hazardérů je opravdu omezený a jen s nimi nelze rozumného podílu cyklodopravy dosáhnout. Proto je třeba zlepšovat infrastrukturu a když už nejsou peníze, tak aspoň nelikvidovat to málo, co už je.

    Každý jedinec řeší konflikt svých potřeb s potřebami jiných. To je v demokracii normální, ale také by mělo být normální, že v případě konfliktu jsou preferovány zájmy vyššího řádu, tedy zpravidla ty, které souvisejí se strategickými cíli nebo ovlivňují více lidí. Okamžitá potřeba davu by měla být podřízena strategické potřebě, byť v současné době menšiny.

    Chápu problém slova normální. Normální je ve statistickém pojetí nejčastější. V pojetí ekonomie je to racionální nebo také racionálně uvažující (tj. nikoliv dekadentní, krátkozraký, sebezničující atd.). Jestliže někdo vydává tak velké veřejné prostředky jako Hlavní město Praha a jeho městské části, neměl by být normální pouze ve statistickém slova významu (tj. davový), ale také racionální. V opačném případě je zde na místě otázka náhrady způsobené škody (zbytečně vyhozených peněz).

    Jinými slovy když někdo zatarasí páteřní automobilovou komunikaci farmářskými trhy, nikdo nepochybuje, že daný jedinec je patrně debil. Když se totéž stane s páteřní komunikací pro kola, najednou se mluví o oživení, soužití atd. Buď by tedy mělo město jasně a veřejně říci, že si v Praze cyklodopravu nepřeje a podle toho se chovat anebo laskavě začít používat mozek a začít se podle toho chovat. Obojí dohromady je trestuhodný paskvil, protože to platíme z našich daní.

  21. Na ty farmarske trhy uz jsem taky nekolikrat narazil. Poprve jsem koukal jak zjara, pak to zacal objizdet horem. Ale co nepochopim, proc se nepresunou na nedaleke a prakticky stale volne Palacke namesti? Pokud se bude formulovat nejake pripominky, nedalo by se to tam dat jako navrh alternativniho misteni, ktere by nebylo v konfliktu s ostatnimi? Nebo zkusit, zda by se nedaly stanky zbudovat i na rampe magistraly. Vzdyt odtamtud je taky pekny vyhled a prece by tam take nevadily.

  22. Když jsem Alča hodila postřeh z Plzeňské ulice, tak já přidám taky novinku cyklo opatření v Benešovské ulici. Nově jsou zde cyklopruhy (jako ve Vrbově ulici) doplněny u cyklopiktogramy. Opatření co jsem v rychlosti zahlédl jsou jen ve směru do centra tudíž při stoupání na Vinohrady.

  23. Cyklopiktogramy na Plzeňské vnímám jako negativní. Jsou příliš blízko u okraje vozovky a auta to kolem cyklistů mastí sedmdesátkou i víc. Mezi autem a cyklistou je cca 20 cm, protože se zkrátka takhle do toho jednoho pruhu vejdou. Než tu silnici takto „oživili“ dalo se jet bezpečněji ve větší vzdálenosti od okraje. Jet vedle piktogramu se ale bojím. Podle mě tam řidiči aut pohyb cyklistů nepředpokládají a je mi úplně jedno, že jízda po pikt. není pro cyklisty povinná. Plzeňská je pro mě tímto odpískaná. Snad až tam budou řidiči jezdit 50-kou a méně…

  24. mic1: To by mě taky zajímalo, proč nejsou farmářské trhy na Palackého náměstí.

    Omluva za překlepy v příspěvku 22.

  25. TomášM: V Benešovské je i nově i krátký úsek piktogramů směrem dolů na křížení s Vlašimskou, což celkem vítám, protože z Vinohrad se dá snadno jet kolem 40ti a pokaždé trochu trnu, jestli mi tam nějaké auto nestrčí čumák, třeba to zafunguje trochu jako psychologická bariéra.
    Jestli je cyklopruh ve stoupání dostatečně široký z včerejší zkušenosti neposoudím, protože nebyl témeř žádný provoz. Situaci to určitě nezhoršilo.

  26. brax: Díky za doplnění. Já to viděl pouze za tmy z autobusu. Viděl jsem, že směr do centra to začíná až za zastávkou Vlašimská. Jinak také vítám nějaké opatření, protože Benešovskou využívám. Široký se moc nezdál, proto jsem ho přirovnal k tomu ve Vrbově ulici, i když ten jsem ještě v praxi nevyužil.

  27. Ad 20 : Kdepak :)
    Zažít město jinak se dá různě a to i přesto, že nikdo nepojede z Jižního Města na Letnou přes Řepy jen kvůli tomu, že se třeba chce na kole projet…

    Narážím jen na to, že se zde zarytě razí teze, že cyklodoprava je zásadně extrémně přátelská, pouze toleratní a že vždy otevírá prostor pro ostatní aktivity a úplně jiný život ve městě.
    Nejsem si tak jist, když vidím některá města kde je pěší prostor doslova zasypán koly, že místy která dřív patřila chodcům se prohání kola, elektrokola a na bývalé promenádě kolem řeky je každý volný kousek zábradlí, lavičky, kandelábru nebo značky doslova ověšen hrozny kol.

    více viz :
    http://www.nakole.cz/blog/zobraz/324-proc-nektera-evropska-cyklomesta-zacinaji-pripominat

  28. Narážím jen na to, že se zde zarytě razí teze, že cyklodoprava je zásadně extrémně přátelská, pouze toleratní…
    Opět používáš svůj oblíbený způsob kritizovat to, co zde nezaznělo. Kromě propagace výhod cyklistiky zde např. v článku o změnách na náplavce zaznělo A když je na náplavce odpoledne či večer hodně lidí, vydlábněte se na to, zastavte si na kafíčko, dejte si deset minut pauzu s pohledem na vodní hladinu a cvrkot na trase. Jakmile se náplavka stane místem zastavení i pro vás, nebudete mít důvod jezdit tam jak po dálnici. „Dálnici“ (kde si můžete zazávodit s auty), máme o patro výš.
    Stejně tak se tu objevily články o potřebě ohleduplnosti k chodcům, opakovaná upozornění na nebezpečí způsobená neosvětlenými cyklisty apod.

    Jinak moje zkušenost z mnoha nizozemských měst je, že kandelábry obsypané koly jsou, tam kde to moc překáží je policie odtahuje a výsledný dojem je mnohem lepší než pražské chodníky obsypané parkujícími auty.

  29. Rozumný podíl cyklodopravy lze očekávat jen tehdy, když tu budou pro ježdění na kole dostatečně bezpečné a dostatečně kapacitní cesty. Náplavka plnila roli základního koridoru. Taková místa budou vždycky potřeba, protože jsou jiná, která rozumně zprůjezdnit nepůjde. Proto je musí zastoupit jiná místa (koridory). To zaprvé.

    Zadruhé nelze zaměňovat rekreační cyklodopravu a dopravní cyklistiku. Ano, když všechno stihnu, mohu spojit druhé s prvním, posedět někde na kafi a pokochat se výhledem. Je to ale třešnička na dortu.

    K lepšímu pochopení bych asi měl říct, že je i rozdíl dojíždět do práce na kole a používat kolo jako dopravní prostředek (tedy jezdit na kole i přes den na úřady, za klienty atd.). Při dojíždění na kole lze v nárocích trochu slevit, zvlášť pokud se lze v práci převléci a třeba i osprchovat. V takovém případě stačí i single trail, zejména pokud není cesta dlouhá.

    Prioritou města by mělo být používání jízdního kola jako dopravního prostředku. Pokud totiž dojedeme ráno do práce, hodíme se do gala a všechno ostatní odjezdíme auty, městu to moc nepomůže, i když nějaký efekt to mít bude.

    Poslední věc je uvažování lidí. Kaskadérů a lidí, kteří to bez kola prostě nevydrží, je omezený počet. Ti ostatní své návyky nezmění, pokud nedostanou dostatečný impuls. Jinými slovy buď tu bude pořádná marketingová masáž nebo musí kvalita cyklistické infrastruktury výrazně převyšovat poptávku, aby to lidi trklo. Kromě toho jsme národ rekreačních cyklistů, ale do městského provozu se bojíme. V lepším případě se jede na projížďku po pěkné cykostezce, v horším autem někam za Prahu, kde už je „pěkně“ a kde se na kole nebojíme. Tenhle stav rozporuplná pražská infrastruktura nezmění.

    Souhlasím tedy s článkem, že nadržení cyklisté vzali za vděk i kočkopsem. Tleskám a křičím hurá, ale na větší úspěchy se budeme muset rozhodnout pro psa, pro kočku anebo klidně pro oba, ale ne v jednom těle.

  30. Ještě jedna věc, je lépe udělat méně, ale pořádně, než více a problematicky. Chápu, že je to někdy složité, ale nejhorší je udělat něco dobrého a pak to zrušit. Nejde jen o fakt, že se něco stalo, ale také o zprávu, kterou to vysílá. Tím, že není adekvátní náhrada, tak to neříká „Cyklisté, jezděte jinudy“, ale „Cyklisté, zmizte“. Když si uvědomíme, že většina ještě ani jezdit nezačala.. Víc asi psát nemusím.

  31. Hlavní spor náplavky je v tom, že je to zároveň skvělý veřejný prostor, vlastně asi ten nejlepší co v Praze je a zároveň součást skvělé cyklotrasy, také nejlepší co v Praze máme. Jako veřejný prostor funguje proto, že je umístěná dost blízko centra, že má přístup k vodě, že je jako veřejný prostor zavedená a také proto, že tam jezdí hodně cyklistů. Jako cyklotrasa funguje protože se vhodně vyhýbá ostatnímu provozu a míří po rovině do centra.

    Obě tyto funkce jsou pro město důležité a byla by velká chyba se je snažit odstranit nebo přesunout. Je tedy potřeba je dost dobře skloubit aby vzájemně dobře fungovali. Ten prostor je dost velký na to, aby se to mohlo zdařit.
    Jedinou věcí, která skutečně žene uživatele náplavky proti sobě jsou ty dva úzké proužky, které jsou jediným místem po kterém se tam pohodlně chodit i jezdit. Z toho také vyplývá, že jediným způsobem jak problém odstranit je vytvoření pohodlného povrchu pro chůzi a jízdu v celé šířce náplavky.

  32. ad 28
    nevztahoval bych „zde“ hned jen naprahounakole aby to vyznělo jako manipulace….. klidně to vztáhněme na většinu procyklo-dopravních-webů:)

  33. dovolím si vysvětlení některých příčin a následků tvrzením, že CYKLODOPRAVA NENÍ V EKONOMICKÉM zájmu města, investorů a většiny podnikatelů! Naopak!
    Myslím, že na kola a skútry se občani posadí primárně dotlačeni svou „chudobou“ (a nemusí být jen materiální, např. taky časová…) a až když je jich hodně, tak pod tím tlakem masy se teprve úředníci, město a investoři začnou těm občanům přizpůsobovat ;-) Obrácený postup, že úředníci a investoři pro občany něco primárně vymyslí, postaví, zaplatí… a občani teprve pak začnou jezdit, to je myslím nerealistická iluze. I když hezká. :-D (A pražské reálie jsou přece úplně jiné než poválečné holandské nebo italské…??) ;-)

  34. Ad 29 Milan „V lepším případě se jede na projížďku po pěkné cykostezce, v horším autem někam za Prahu, kde už je „pěkně“ a kde se na kole nebojíme.“

    Asi jsme deviantní ortodoxní městský cyklista, ale v Praze se bojím mnohem méně, páč to tam ty auta většino neperou tak rychle ,nedávno jsem se svátečně ocitl na okresce za Prahou a dost jsem se bál, jak tam auta svištěla, do zatáček, často proti sobě, a cyklisto, schovej se kam můžeš.

    (ten systém komentářú po deseti je fakt hrozný)

  35. Vratislav: lepší, díky, ale není mi stejně úplně jasné, proč to vůbec rozhazovat (nemluvě o tom, že si člověk komentáře musí rozkliknout). To snižujete objem dat, co člověk musí načíst?

  36. Pokud se bude probírat uspořádání komentářů, tak bych ráda připomněla, co tu už kdysi zaznělo, že „Dejte mi vědět o nových komentářích“ by default zaškrtnuté není praktické, člověk to často zapomene odškrtnout a pak to musí přenastavovat.

    Za sebe bych ještě dodala, že komentáře mám v RSS čtečce, stejně jako články, tam podle mě patří a tam mi vyhovují. Nechci je v mailu. Ale pokud by byla možnost nastavit si jeden RSS feed a dostávat všechny komentáře, nemuset přidávat RSS feed per článek, tak mě by to usnadnilo život.

  37. TomásM & Brax: Díky za upozornění na Benešovskou, přidal jsem 2 fotky (http://mapa.prahounakole.cz/misto/3105/) a zakreslil do mapy (projeví se při příští aktualizaci). Jel jsem to jen nahoru a hodnotím to velmi pozitivně. Problém s šířkou nevidím, ty intenzity tady nejsou až tak velké. Jen střídání pikťáku a cyklopruhu v místě, kde by v pohodě mohl být pruh odzdola až nahoru je dost hloupé, ale v tom bych viděl legislativní důvody.

Další z rubriky

Přeprava nákladu ve městech 4

ALMERE - De nieuwe Containerbike van DHL. FOTO: DIEDERIK VAN DER LAANPřeprava nákladu ve městech má různé formy. Typicky ji můžeme zjednodušeně rozdělit na přepravu soukromou a..více

Helmy, nehody, bezpečnost a realita 15

Mandatory_bicycle_helmet_legislation_svg„Doma není nikdo filosofem!“ To si už několikrát musel říct BESIP, který se i přes..více

Kde si dávat v Praze bacha? 9

Screen Shot 2016-07-24 at 19.03.00Od začátku července je v provozu mapa nehod s účastí cyklistů v Brně, Praze a Ostravě. Autor..více

Jak dopadla Praha v anketě Cyklobarometru 2016? 2

cyklobarometr01Celokvětnová akce „Do práce na kole“ se stává čím dál známější a oblíbenější nejen mezi nadšenci..více

Praha 6 koná 8

jm_delostrelecka_smallMožná jste zaznamenali, že vznikly cykloobousměrky v ulicích Dejvická a Národní Obrany. Není to ale..více

CycleHack 2016 1

DSCF302024. až 26. června proběhl ve 38 městech po celém světě další ročník komunitní události..více

Anketa

Co považujete pro cyklisty na veřejných komunikaích za nejvíce ohrožující?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru