Proč se jezdí po chodníku?

Cyklistický provoz zhoustl (od roku 2010 o cca 80%), a zatímco počet jezdců v provozu jen zvolna dosahuje prvního levelu safety in numbers („mohl by tam být“), nevhodně přeplněno začíná být na smíšených cyklostezkách a chodnících. Zejména jízda po chodníku, ať už se jedná o problém skutečný či účelově zveličený, vzbuzuje značné emoce. Má to racionální důvod. Jízda po chodníku a smíšených stezkách má (oproti jízdě po silnici) tu nevýhodu, že čím více cyklistů, tím hůře pro jejich soužití s chodci. Smíšený provoz chodců a cyklistů je do jisté míry možný: překročí-li ale určitou mez, stává se takové řešení nevhodné.

Intenzity cyklistů nebo pěších nad čarou nejsou pro společný provoz snesitelné (zdroj: prezentace prof. Meschik, BOKU Wien).


Obecné důvody

Proč se tedy jezdí v Praze po chodníku tolik, že se to začíná používat jako argument proti cyklistům?

Jistěže jsou zde důvody obecné. Nejedná se o žádnou vlnu chuligánství, jak by se třeba někdo rád domníval. Cyklistů prostě přibylo, jsou víc vidět a je jich o tolik víc, že to na určitých místech již překračuje kritické množství (v tomto případě množství vyvolávající kritiku).

Noví cyklisté napodobují ty předchozí a v řadě míst se po chodníku historicky prostě jezdí (proč, k tomu se ještě dostaneme). Navíc, protože jsou nováčci na provoz spíš citlivější (jinak by začali jezdit už dřív), možná že i celkově jezdí po chodníku o něco víc, než jejich předchůdci, když ve městě začínali.

Připočteme-li si k tomu obecnou nesjízdnost běžných ulic v centru (ať pro provoz, dlažbu nebo obojí) a cyklostezky, které od chodníku o ulici dál odlišuje jen modrá cedule na začátku, máme obecné důvody v zásadě sesumírované. Co si z toho ale vzít pro řešení tohoto problému?

Základní vzorce chování

Chceme-li se dozvědět, proč se v Praze jezdí po tom kterém konkrétním chodníku, nemůžeme se ptát obecně. Abychom se něco dozvěděli, tak na to místo prostě musíme přijít a pár hodin tam situaci pozorovat. Musíme zjistit opakující se jízdní vzorce cyklistů v daném místě a teprve potom se můžeme ptát.

V roce 2010 jsem pro projekt Oživení „Jak odstranit klíčové bariéry cyklodopravy v Praze“ nechal sčítat cyklisty na zhruba dvaceti křižovatkách v centru. Současně se zaznamenávaly určité vzory chování v daných místech (jízda ve vozovce, mimo vozovku, jízda po přechodu, na červenou, apod.). Tento průzkum nebyl zaměřený cíleně na jízdu po chodníku, nicméně na řadě míst zaznamenal zajímavé vzorce chování. Zejména často odlišný poměr jízdy po chodníku v různých směrech či odbočeních.

Vyšší podíl jízdy po chodníku byl zaznamenán v následujících situacích:

  • kolona vozidel neumožňující bezpečné předjetí zprava (Na Slupi, Národní divadlo)
  • jednosměrka proti, pokud není zcela přehledná (Vnislavova)
  • pro odbočení vpravo bez čekání na semaforech (Výtoň)
  • realizace nepřímého odbočení vlevo (Palackého nám., Národní divadlo, Moráň, Výstaviště, Kpt.Jaroše před rekonstrukcí)
  • vyhnutí se dlážděnému úseku (Moráň)
  • Nic jiného než chodník není k dispozici (Fügnerovo nám.)

Naopak, menší podíl jízdy po chodníku se vyskytuje, pokud

  • není souběžná komunikace problémová (obecně),
  • jsou chodníky velmi frekventované nebo velmi úzké (Újezd),
  • je protisměrná jednosměrka velmi klidná a přehledná (pak se jezdí proti ve vozovce; Šeříková),
  • neumožňuje-li konfigurace dále pokračovat v přidruženém dopravním prostoru (Nábř. Kapitána Jaroše)

Průzkum zaznamenal i další nestandardní chování. Ale to vše je jasná ukázka přirozeného chování cyklistů, pohybujících se v prostředí, které s nimi nepočítá. Podle Mikaela Colville Andersena z Copenhagenize platí, že cyklisté, kteří porušují dopravní předpisy, tak činí proto, že nemají odpovídající infrastrukturu. Lidé obecně netouží po tom porušovat zákony, ale budou vždy pozitivně či negativně reagovat na to, jak je pro ně město navrženo.

Jízda po chodníku v takových místech tedy není důvod pro perzekuci cyklistů, ale pro přestavbu daných lokalit tak, aby se na nich cyklisté mohli pohybovat současně přirozeně a legálně.

Jízda v provozu v takovéto ulici neodpovídá preferencím této cyklistky.


Nováčci a oprsklí

Druhý pohled je na to, jaké skupiny cyklistů se nám po chodnících pohybují. Jak už jsem zmínil, máme tu obrovské počty lidí jezdících po městě teprve první nebo druhou sezónu, což, vzhledem k míře dovedností, které denní jízda po Praze stále ještě vyžaduje, znamená, že jde stále ještě o začátečníky.

Otázka cyklistů-začátečníků je v této věci zvlášť citlivá. Noví cyklisté jednak požadují vyšší pocit bezpečí, který jim stávající komunikace nenabízejí, jednak postrádají dovednosti pro sebevědomou jízdu v provozu.

Chodník je z tohoto pohledu základním terénem začátečníka, ze kterého se ale do ulic v té podobě, jakou mají teď, přesune jen málokterý. Problém tedy není v tom, že cyklisté na chodníku začínají. Problém je u těch, které na něm zůstávají.

Řešením pro začátečníky je jednak cílená snaha o zvýšení dovedností na úroveň umožňující jim bezpečně jezdit v nepřehuštěném provozu, jednak osvěta ukazující možné alternativy.

Naproti tomu skupina lidí, co jezdí už delší dobu, se nechá jen těžko ovlivnit čímkoliv jiným než zlepšováním infrastruktury. Většina těchto jezdců se dávno naučila chovat se na chodnících slušně, ovšem existuje zde jistý podíl bezohledných. Ti vlastně stojí u kořene potíží, které s cyklisty na chodnících bývají. S takovými jezdci jsou ostatně problémy všude, kde se jízdní kolo míchá s chodci, ať jde o chodníky, náplavky nebo park na Kampě. Ano, u téhle skupiny je na místě perzekuce.

Předpokládám, že následující schéma je velmi srozumitelné.

Co na koho platí a kde. Přerušovaná čára značí předěl mezi osvětovými a infrastrukturními řešeními.


Kampaň bez zlepšení infrastruktury nepůjde

Jestliže tedy vnímáme cyklisty na chodníku jako problém a chceme jej řešit, musíme se pustit do všech naznačených kroků. Osvětové kampaně bez infrastrukturních řešení v místech, kde se chodníku dá jen obtížně vyhnout, budou stávajícím cyklistům k smíchu a začátečníky odradí. Plošná perzekuce v místech, která se dlouhodobě nedaří kvalitně vyřešit (jako je třeba Vyšehradský tunel), je už jenom směšná. „Tupé kampaně“ typu „nejezděte (tady) po chodníku, někde (kam nejedete) máte cyklostezku,“ fungují nanejvýš tak, že ještě poštvou proti cyklistům ty chodce, se kterými se doposud dobře shodli.

Na druhou stranu, objektivně rostoucí počet cyklistů si nějaké řešení žádá. Dovedu si představit, že dojde na nějakou osvětovou kampaň, která ale, aby se neminula účinkem, musí splňovat následující:

  1. Cílit správným směrem, tedy na ty cyklisty, které může reálně z chodníku dostat. Musí být citlivě navázána na konkrétní místa. Obecná kampaň může fungovat jen tam, kde je jízda mimo chodník opravdu velmi snadná.
  2. Ukázat alternativu. Pro Karlín: nejezděte TADY po chodníku, protože TADY máte zónu 30 s cykloobousměrkami a můžete tedy jezdit po ulici všemi směry. V obtížných místech sdělovat, že cyklostezka je za rohem a jak po ní jet. Ano, to dost dobře nejde tam, kde chodník rozumnou alternativu nemá. Ale přiznejme si, že na takové místo by protichodníkovou osvětu umístil jen pitomec.
  3. Zvýšit dovednost a informovanost cyklistů. Jestli nechcete jezdit po chodníku, naučte se odbočovat vlevo v těchto čtyřech krocích – a návod.
  4. Zaměřit se na vzájemné chování všech účastníků provozu (Cyklisto, na pěší zóně, kam smíš vjet, smíš jet nejvýš 20 km/h a být připraven zastavit; chodče, musíš cyklistovi umožnit průjezd)
  5. Doprovází reálné zlepšení podmínek pro cyklisty („Po tomhle chodníku už jezdit nemusíš, máš tu cyklopruhy.“). To ovšem také vyžaduje, aby nová infrastruktura byla současně snadno použitelná a atraktivní (tedy například aby zmíněné cyklopruhy měly přes následující křižovatku aspoň piktokoridor).

"Tady po chodníku nemusíš, máš tu cyklopruh!" Ale jak vypadá nejbližší křižovatka?


Infrastruktura bez prostorového oddělení chodců nepůjde

Pokud jde o infrastrukturu, tak tam především musíme začít tím, že cokoliv vzniká, nemůže připomínat běžné chodníky. Z většiny stávající pražské infrastruktury v přidruženém prostoru totiž návod na volnou jízdu po všech městských chodnících přímo čouhá. Jak jinak si má běžný cyklista vysvětlit například to, že:

  • devět z deseti kilometrů na pražských cyklostezkách pojede mezi chodci bez prostorového oddělení?
  • na 150 kilometrů cyklostezek má k dispozici jen asi třicet přejezdů pro cyklisty, zatímco všechna ostatní křížení s komunikacemi jsou řešena přechody?
  • mezi levým chodníkem čerstvě zrekonstruované ulice Michelské, kde cyklista smí, a pravým chodníkem téže Michelské, kam cyklista nesmí, není kromě modrých cedulí žádný na pohled zřetelný rozdíl?

Zkrátka a dobře, dokud bude běžná cyklostezka v Praze vypadat jako chodník, nemohou zdejší cyklisté pochopit, proč po chodnících nemají jezdit.

Jestli tedy chceme, aby v Praze jezdili cyklisté po chodnících méně, tak v nové infrastruktuře především přestaňme projektovat a povolovat smíšené cyklochodníky a chodníkostezky. Možná se někdo bude divit, ale jde to. I kdyby to byly dvě pitomé čáry na chodníku, zadlážděný obrubníček, nebo zámková dlažba jiné barvy a půl metru na šířku navíc.

Cyklostezka na Michelské sděluje jasně: proč nejezdit po chodníku, když se od něj tahle cyklostezka prakticky neliší?


Podpořte nás

Komentáře - uzamčeny

  1. Mezi ty situace bych jeste pridal husty provoz a uzkou vozovku se soubeznym sirokym chodnikem.
    Typicky Jiraskuv most. Tam jsem to zkusil po silnici asi dvakrat a uz nikdy. Nechapu, proc by tam ten chodnik nemohl slouzit v rezimu smiseneho provozu (chodcu tam zas tolik nebyva)…
    Naproti tomu, napr. Manesuv most – tam by me ani nenapadlo jet po chodniku. Provoz mirny, uprostred kolejovy pas, lidi na chodniku spousta.

  2. Jsou nekde zadefinovane zminene urovne „safety in numbers“?

    Smisene stezky jsou sice preplnene ale to je zase jenom rekreace. Ulice jsou az na messengery porad prazdne.

  3. Epo: Ano, takových situací je ještě víc, vypsal jsem jen ty, které byly pozorované během sčítání 2010.

    Wanted: „klasická“ safety in numbers se považuje za prokázanou při podílech cyklo nad cca 5%, což v Praze samozřejmě nemáme. Ale cyklo zde soustavně roste a následky dopravních nehod stagnují, či mírně klesají, i při roustoucích objemech cyklodopravy. To se dá označit za ten první stupeň, navíc už skutečně platí, že cyklista se může objevit prakticky všude, a řidiči s tím už začínají počítat (ve smyslu „začínají se po něm dívat“). Ta situace nad 5% se liší v tom, že už se na řadě míst objeví cyklista s takovou pravděpodobností, že se řidiči už předem rovnou chovají, jako že tam cyklista bude.

  4. Bohužel to hulvátsví není jen o chodníku. Ale k celkovému vnímání cyklisty jako zdroje problému to prostě pomahá. Ono se to totiž postupně nasčítá. A v tomto si za to můžeme sami.

    Jízda na červenou, neosvětlení jezdci, najetí před křižovatkou na chodník, přejet po přechodu (klidně na červenou) a hurá zase do silnice. U Mánesa si při výjezdu z nábřeží také připadám jak trotl, když jsem tam jediný, kdo čeká na zelenou. Prostě celkové chování, že pro cyklistu pravidla neplatí. K tomu se pak přičte nějaké koliznější místo a nálada proti cyklistům stoupá.

    Nedávno i kolega konstatoval, že mi snad víc než předpisy porušijící řidiči vadí cyklisté. A je pravda, že na neosvětlence jsem celkem dost vysazenej. A když jsem nedávno jednoho takového ještě viděl u Octářovky jet v cyklopruhu v protisměru (směrem z města jel po pruhu vyhrazeném pro cyklisty ve směru do města), tak pak kolega konstatoval výše uvedené. Pravda, jako spolujezdec si toho asi všímám víc.

    Nadruhou stranu kampaň, jak je realizovaná na lavičce na Palmovce, ta také podle mého spíš vede k vetší nenávisti mezi chodci a cyklisty, než aby řešila problém.

  5. A v tomto si za to můžeme sami.

    Nesouhlasím. Já opravdu nemůžu za to, když nějaký blbec na kole objíždí červenou na silnic přechodem pro chodce, kde také svítí červená. Stejně tak se necítím odpovědný za to, že někdo poškrábal okna autobusu nějakým obrázkem, přestože jsem také cestující v MHD.

    To je jednoznačně úkol pro stát a město, aby na jednu stranu vytvářeli podmínky pro legální a pohodlnou jízdu a na druhou stranu vynucovali dodržování pravidel. V Holandsku třeba policie pořádá akce, při kterých pokutuje neosvětlené cyklisty.

  6. Škoda vyhozených peněz za cyklistický pruh na náplavce Rašínova nábřeží, kde jsou cyklisté nejnověji vykazovaní nahoru na frekventovanou ulici. Přitom by bylo stačilo hned v počátku jasně vyznačit cyklistický pruh jako cyklistickou doménu a zbývající tři až pětkrát širší zbytek náplavky jako bezpečnou doménu chodeckou. Souhlasím, že tam, kde to jen trochu jde, je třeba chodce a cyklisty oddělovat. Cyklistické pruhy na frekventovaných ulicích ale nejsou řešením už kvůli automobilovým výfukům. Já sám často jezdím po chodníku a přes parky už kvůli tomu smradu, co člověk mezi popojíždějícími auty dýchá.

  7. ta k jízdě po chodníku návodná infrastruktura, to je geniální postřeh. :-) Michelská pěkný příklad. Praha 4 má ale v zásobě evidentně i další vychytávky jako eliminaci bruslařů a některých cyklistů na pár měsíců v roce hrubým posypem (Podolské nábřeží). Jenom by mě zajímalo, kdo to takhle blbě projektuje a kdo to řídí, kam se schválně nepošle zametací vůz. My to neřídíme. A náhoda? To snad ani není možný! ;-)

  8. Epo: S tím Jiráskovým mostem souhlasím. Široký chodník a vedle hustý provoz IAD. Asi jako největší problém bych viděl tu autobusovou zastávku (směr Smíchov), ale za ní by snad nájezd udělat šel a poté oddělení cyklistů na chodníku (cyklista oddělená část chodníku směr k vozovce). Přes tento most jezdím cca 10x ročně, ale vždy po silnici a musím říct, že si nevzpomínám, že bych tam potkal někoho jiného na kole na silnici. Chtělo by to názor někoho, kdo tam jezdí pravidelně.

    Jinak redakci děkuji za shrnutí situace v tomto článku.

  9. K té fotce z Vinohradské, tam je problémů víc, než jenom křižovatka na Flóře, která není (nebo aspoň nebývala, nepamatuju si, jak vypadá po rekonstrukci) řešená. Dalším problémem jsou kanály, jeden je přímo na fotce. Zabírají víc jak polovinu cyklopruhu, což pocitu bezpečnosti nepřidá. Dalším problémem jsou auta, které IMHO zrovna tady překračují povolenou padesátku a chodec u přechodu je jim šumák, tak proč by je měl zajímat cyklista. A třetí problém je, že i kdybych náhodou mířila k nákupnímu centru na Flóře, kam se dostanu bez problémů s křižovatkou, tak u něj nezastavím ani neodbočím ke vchodu. Buď můžu zkusit najet na přechod pro chodce (když tam zrovna nikdo nebude), nebo zastavit (na silnici, kde řidiči jezdí jak smyslů zbavení) a vytáhnout kolo na obrubník.

  10. 7: dnes ráno v úseku Vyšehradský tunel – křižovatka na Dolinách pilně smějčili, chodili tam dva hoši s fukarama, koukal jsme nejdřív jako blázen a pak mi došlo že odfukují kamínky, dokonce i zametací vůz tam měli. U Rudolfina výjezd z náplavky ručně!!! paní vybírala střepy ze spár v dlažbě.

    6: to vykázání z náplavky, to je snad doporučení ne? Všiml jsme si nějaké oranžové značky s podivným hadem, ale nevyrozumněl jsme z toho, že mám ve směru z centra, najet rampou na silnici, nebo se pletu? Musím se zítra pořádně podívat.

    Jinak obecně, nejhorší mi přijdou neosvětlení jezdci, vážně nechápu co tím jako sledují, včera klasika na Povltavské směr do Troje, černý jezdec a v protisměru, to samé Rohanský ostrov nebo kolem Libeňského přístavu kde je tma jako v pytli, to by měla policie tvrdě stíhat.

  11. Já myslím, že se vliv tzv. neukázněnosti cyklistů k postoji řidičů přeceňuje. Řidiči vadí zejména jednání, které ho překvapí a zvětšuje nebezpečí kolize. To může být dokonce i v souladu s pravidly. Například většině řidičů vadí jejich podjíždění a náhlé se objevení cyklisty zprava před ním nejlépe v okamžiku jeho rozjezdu. Nemysleme si, že když budeme jezdit striktně podle předpisů, že nás budou milovat. Nemysleme si, že všichni budeme jezdit podle předpisů, protože by to smetlo jednu z nezanedbatelných výhod kola a všech jednostopých vozidel.

  12. 1: Přes Jiráskův most jezdím (po silnici) a nějak jsem ještě neměl problém…

    2: Smíšené stezky nemusí být vždy jenom rekreace, třeba A2 Podolí/Braník podle mě slouží i dost pro dopravu.

    4: Je mi záhadou, kam pak anihilují ti cyklisté, co kolem mě vždycky u Mánesa zahnou do davu na chodníku u galerie. Vždyť tam přece nemohou projet…

    Přemýšlím, že bych začal tmáře upozorňovat. Mně třeba jednou chcíplo zadní světlo (uklepal se drátek) a chvíli trvalo, než jsem to zjistil. Kdyby mi někdo řekl…

    6: Když jsem šel po náplavce pěšky, tak jsem taky šel po proužku (ale díval jsem se a samozřejmě včas uhýbal cyklistům). Ty kočičí hlavy nejsou nejpohodlnější.

    11: Podle mě většina temných rytířů na to prostě kašle.

    12: Podle mě jim nejvíc vadí zpomalení (skutečné (mezi Mánesem a Divadlem nejde předjet, protože jsou kolem kolejí obrubníky), domnělé i systematické (30 v Karlíně)) a s tím předpisy moc neudělají.

  13. 8 jonáš
    Morstadtova má cyklopruh už hodně dlouho a před těmi lety mě taky překvapilo, proč zrovna tam se tolik investovalo. Tehdy tam ještě ani auta neparkovala. Když tam jedu, tak směrem nahoru a po silnici vedle parkujících aut, protože se ten pruh do vozovky stejně po 60 m vrací a i na mapy.cz je vidět, jak v něm parkuje modré auto. Navazující cyklopruh v Parléřově směrem k Myslbekově pak slouží k parkování aut celkem trvale. Kdysi jsem zde v jiné diskuzi popsal, že do Myslbekovy stejně radši vjíždím z Hládkova, kde je lepší rozhled. Z Parléřovy není doprava moc vidět, i když dnes tam kvůli výstavbě Blanky provoz není.
    A k tématu – přilehlá Keplerova je zrovna jeden z několika málo chodníků po kterém jezdím, stejně jako několikrát do roka na Jiráskově mostě
    Světla už o šera. A alespoň nějaký reflexní materiál by si mohli pořídit i bruslaři.

    12 když se auta rozjíždějí přestávám podjíždět

  14. Jezdil jsem pres Jiraskuv most vicemene pravidelne pred rokem (leto-zima-jaro).
    Ve smeru ze Zborovske mi prislo vyhodnejsi zabocit pred svetly doleva a jednosmernou mysi dirou vyjet na nabrezi, po prechodu na chodnik a pres most po chodniku smerem k Tancicimu domu (u zastavky primerenou rychlosti) a pak pokracovat po chodniku k Manesu a dolu na naplavku a smer Podoli. Proste jsem se tam citil bezpecne a jel tak, abych nikoho neohrozoval.

    Zpatky analogicky, od Manesa po chodniku na most (abych nebrzdil v tom uzkem pruhu ke krizovatce auta a nemusel cekat na zelenou), opatrne kolem zastavky a z mostu pak rovnou na pripojku na Smetanovo nabrezi a dlouhou rovinkou smer Kampa…

    Jak rikam, asi dvakrat jsem jel „koser“ podle pravidel, ale nemel jsem z toho dobry pocit. Prilis husty provoz na moste (vysoky obrubnik, takze nemoznost jit moc ke kraji, pripadne vyklidit prostor) a proste jsem mel pocit, ze tam ty auta spis zdrzuju, protoze spechaji, aby stihli svetla na Smichovske strane a k Andelu.
    Kolikrat jsem jel po chodniku skoro krokem nebo „na kolobezku“ a plizil se za skupinkou turistu nebo teenageru, protoze mi prislo blbe je tam procinkavat, kdyz je to jejich uzemi…

  15. [10] U Flory bydlím, pohybuju se tam často pěšky, na kole i autem. Vámi popisovanou Floru nepoznávám, takové to tam není. Na přechodech nemívám problém, že by mě auta nepustila. Auta nejezdí jako smyslu zbavená, to by tam totiž každý den byl minimálně jeden zajetý chodec – těch tam přechází přes silnici hodně a občas není výjimkou i chůze či dobíhání tramvaje mimo přechod. Při jízdě na kole od Želivského je několik možností, jak se dostat k hlavním vchodu Flory, drsňák to jede po single tracku podél hřbitovní zdi, slušňák jede po cyklopruhu a buďto kvůli chodcům zastavuje už před přechodem nebo může zpomalit a zastavit hned za přechodem (stále na cyklopruhu, takže mimo auta). Pak kolo po chodníku ten kousek vede (chodí tady hodně lidí). Blbec zastavuje náhle a bez znamení až těsně před zábradlím, nejlépe v noci a bez světel. Na kole pokračuje po chodníku až do budovy.

  16. Mirek2: Cyklopruh v části Parléřovy je kvůli stavbě Blanky zrušen (svislé cedule jsou přeškrtané). Jak ta stavba ovlivňuje provoz, aby tam ten cyklopruh nemohl zůstat, ale netuším.

  17. PD: Kvůli Blance? Myslel jsem, že ta protisměrka je zrušená kvůli parkování aut. Proto to ignoruju a v protisměru tam normálně jezdím. On je totiž ten pruh u kraje vozovky, místo aby bylo mezi tím pruhem a orajem ještě místo na to parkování.

  18. Píše se o tom na článku o novinkách, i když je fakt, že je to jen spekulace. Řekl bych, že někde (na objízdné trase?) parkovací místa zrušili, takže je tady nahradili.

  19. Mili drazí, bylo by zajímavé, kdyby se ti, co nemají kde bydlet nastěhovali k jiným do bytu. Cyklisté na chodníku obtěžují ekologické chodce s podobnou logikou, totiž že nemají kde jezdit.., Např. v Trenčíně jsem je viděla na na chodníku také, ale tam se chovali jako hosté.Píšu to na stránky pro kolaře a těším se, co bude dál. Tamara

  20. Milá Tamaro, umístila jste svůj komentář pod článek, který se snaží nabídnout řešení problému s cyklisty na chodnících. Jsem si jist, že autoři zdejších článků (a věřím, že i čtenáři) vnímají nebezpečnou jízdu po chodnících jako velký problém a sami po nich jezdí naprosto minimálně. Obávám se, že přímé výzvy na tomto serveru už proběhly a nemohou již nic víc vyřešit, protože ti co po chodníku jezdí nebezpečně sem prostě nechodí.

    Máte nějaké řešení, nebo jste se pouze přišla pohádat?

Další z rubriky

Karlínská zóna: změna k horšímu?! 8

27. 05. - Názory
Pokud sledujete náš portál Cyklisté sobě, tak již jistě pár dní víte, že se pro Karlín připravují velké změny. Zavádí se zde mnoho let plánovaná..více

BESIP za ‚dopravní xenofobii‘ 9

20. 05. - Názory
Nedávná smrtelná nehoda cyklisty ve dveřní zóně mě přivedla k dohledávání, zda k tématu najdu nějaká videa poukazující na dané riziko. Zahraničních příkladů je dost,..více

Čertovo klouzadlo a zákonná norma 16

18. 04. - Analýzy, Názory
Neradujte se. Nejedná se o pokračování knižní série Harryho Pottera, tentokrát z prvního ročníku Právnické fakulty čar a kouzel. Čertovo klouzadlo je doslovný překlad mexického..více

Smrt balisetám! 10

15. 04. - Názory
Baliseta!? Co to může jen být, říkáte si, pokud zrovna běžně nepracujete s dopravním značením, nebo alespoň nepatříte mezi dopravní šotouše všeho druhu. Takže pro..více

Aktualizace dopravního značení 2

01. 04. - Názory
Jak jsem již psal, vyhláška stanovující dopravní značení 30/2001 byla od 1. 1. 2016 nahrazena vyhláškou 294/2015 Sb. s tím, že se očekává její další..více

Kola versus auta: česká premiéra 3

10. 03. - Inspirace, Názory
Tento pátek, tedy 11. března, se od 19:30 v rámci festivalu Jeden svět uskuteční česká premiéra švédského dokumentárního filmu Kola versus auta. Premiéra proběhne v..více

Anketa

Jak se vám jezdí na kole po čerstvě zrekonstruované Vršovické?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru