Malmö na kole

Přinášíme další ze čtenářských zkušeností s cyklodopravou v zahraničí. Martin Čermák nám popsal inspirativní situaci ve švédském městě Malmö.

Malmö s rozlohou kolem 160 km² a přibližně 300 tisíci obyvatel je švédské třetí největší město. Cyklotrasy po celém městě mají délku kolem 400 km.

Pro znalce jižního Švédska a města Malmö nebude žádnou novinkou švédský střízlivý přístup k cestování po městě, ať se jedná o automobil, hromadnou dopravu, kolo nebo chůzi. Kolo jako městský dopravní prostředek je zde velice populární a upřednostňováno oproti ostatním motorizovaným způsobům dopravy. Na rozdíl od Prahy se zde rozhodně nesetkáte s názorem, že když někdo jezdí na kole po městě, musí být nutně blázen. O tom, jak je zde kolo normální, svědčí i skutečnost, že městští zaměstnanci mají služební, bledě modrá kola, která nahrazují automobil k cestám do práce a na pracovní schůzky.


Velký rozdíl je v chování řidičů automobilů. Rozvážnost, ohleduplnost a neuspěchanost, která je Švédům vlastní, se promítá i do chování za volantem. V praxi to vypadá tak, že pokud se cyklista přibližuje k přechodu, kde se kříží cyklostezka se silnicí, samozřejmě má přednost stejně jako chodec v Praze, ale hlavní rozdíl je v již zmíněném chování. Automobil by stihl projet přes přechod ještě před tím, než se přiblíží cyklista, ale přesto řidič zastaví, počká až přejede a poté pokračuje v jízdě. Nezáleží na počasí ani denní době. Tato situace se opakuje kdekoliv není semafor. Možná to zní banálně, ale člověku to neskutečně zpříjemní cestu, přidá na pocitu bezpečí a dodá vědomí, že cyklista a chodec se pohybují po městě, kde pro ně existuje maximální možná dopravní priorita. Na druhou stranu toho není zneužíváno — téměř nikdo nepřechází silnici na červenou.

Malmö je celkem vyhlášené větrným podnebím, kdy od moře fouká vítr i rychlostí 50 km/h celý den několikrát týdně. Avšak tento hendikep místním téměř jakéhokoliv věku nebraní v každodenním pohybu po městě na kole. Poryvy větru jsou někdy tak silné, že při čelním protivětru člověka doslova zastaví. Před Vánoci napadlo přes noc kolem 15 cm sněhu a první místo, kde ráno začal úklid, byly cyklostezky. Malé bagříky poloviční velikosti jako nám známá multikára začaly prohrabovat cyklotrasy v celé jejich délce, další na řadě byly chodníky a až poté silnice, které na mnoha místech ani po půlce dne bez sněhu nevypadaly ani z poloviny tak čistě jako cyklostezky. Podobnou situaci jsem viděl ještě několikrát. V zimním období se jezdí zhruba o polovinu méně. Letní a podzimní hodnoty ukazovaly na jednom z počítadel blízko centra města kolem 8 až 9 tisíc cyklistů denně, v průběhu zimy to je slabě nad 4 tisíce. Na kole se jezdí za každého počasí, v pláštěnce nebo s deštníkem, na sněhu i při mrazu -10° Celsia.


Co se týká pohybu cyklistů a chodců, provoz je oddělen, přestože cyklotrasa vede paralelně s chodníkem, vzájemné míchání je vyloučeno a je striktně dodržováno, kdo se kde pohybuje. V zásadě lze říci, že povrch pro cyklisty je kvalitnější než chodník. Buď se jedná o kočičí hlavy, různé typy zámkové dlažby, anebo asfalt není tak hladký jako na cyklostezce. Na mnoha místech to slouží jako kvalitní orientace, zvláště pro turisty, kteří se najednou objeví někde na chodníku, ale nevědí, na v čí části jsou. Směrové ukazatele a značení speciálně pro cyklisty usnadňují pohyb mezi vytíženými komunikacemi tím, že je navigují na jakési zkratky, mimo hlavní komunikace, do průjezdných jednosměrek, parků a dalších cyklotras. Většina frekventovaných silnic nemá vyhrazený cyklopruh právě proto, že systém cyklostezek cyklisty odvádí mimo tyto komunikace.


Dalo by se mluvit o dopravním cyklo-subsystému, (tento pocit je pro mě velice signifikantní a s trochou přehánění lze srovnat s pohybem v berlínském U-Bahnu- vlastní svět sám pro sebe). Jestliže se cyklista začne pohybovat ve společném provozu s auty, ztrácí přehled o směru svojí jízdy a veškerá výhoda bicyklu je zapomenuta, mnohdy potkává městské kulisy, které nezná, ale nemá klid a pohodlí zastavit se a zorientovat, přitom tato místa jsou jen o několik desítek metrů mimo každodenní známou trasu. Pohyb cyklistů po chodníku, mimo několik pěších zón, kde je tolerován, není dovolen a je přísně pokutován. Cyklistu jedoucího po chodníku zde nepotkáte, nemají ovšem k tomu důvod.

Nezkušený cyklista, stejně jako v Praze, bude mít i zde problémy se rychle etablovat do provozu, který je ve špičce poměrně značný. Avšak zde nehrozí střet s automobilem, ale s ostatními cyklisty. Jiný druh opatrnosti je nutný, protože cyklistický provoz je intenzivnější než ve slunné jarní sobotní odpoledne na pražské náplavce, ale většinou bez míchání se s chodci. Místní uvyklí ostražitosti a poměrně rychlému tempu sice dají ohleduplně přednost, ale je nutné dodržovat pravidla: rozestupy, přednosti a hlavně ukazovat změnu směru jízdy. Překvapením mohou být malé skútry do objemu 50 kubických centimetrů, které se také smějí pohybovat po stezkách. Převážně znudění arabští mladící spolu často závodí a značnou rychlostí se proplétají mezi cyklisty. Čím dále od centra, tím více skútrů cyklista potkává.


Kola se parkují u stojanů, které jsou v dostatečném množství téměř na každém rohu, kde se předpokládá větší koncentrace lidí, například kolem dokola fotbalového stánku Swedbank Stadion, který je při domácích zápasech Malmö FF koly doslova zasypán. Ke sloupům veřejného osvětlení, dopravním značkám a zábradlím není parkování dovoleno, avšak na mnoha místech dopravní značka zákaz stání speciálně pro kola určitou dobu toleruje. Pokud kolo u značky nebo odpadkového koše přeci jen zaparkujete, v zásadě se nic nestane, ale není to povoleno, tak se to prostě nedělá.

Každé čtvrtletí zaměstnanci městských služeb viditelně nepoužívaná kola odřezávají a odvážejí k recyklaci, na některých místech i častěji, tento proces připomíná prořezávání starého lesa. Poměrně běžné a na pražské poměry nevídané je parkování kol přes noc na chodníku před domem, kde je kolo opřeno o stojánek a uzamčeno pouze zámkem na zadním kole. Nepsané pravidlo praví: „Pokud kolo není zamčeno, je možné s ním odjet.“ Zřejmě to je pravda absolutní, protože neuzamčené kolo se zde nevidí. Občasné policejní kontroly se zaměřují na povinnou výbavu, která se skládá z předního a zadního světla se schopností stálého svitu a zvonku. Při absenci jediného elementu hrozí pokuta až 500 SEK.


Fotografie autor.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Také se přidávám s pochvalou článku. Docela by mě zajímal pohled ostatních na onu určitou segregaci dopravních sítí?

    Už párkrát jsem se s tím setkal – hlavně tedy ve Skandinávii. Třeba mimo centrum Reykjavíku jsou k dokonalosti odkloněni nejen cyklisté, ale i chodci mají speciální stezky vedoucí zcela mimo hlavní komunikace někde v zeleni a parcích. Pro mě jakožto krátkodobého návštěvníka je to dost matoucí a dalo mi to vždy docela nadprůměrně hodně mapové práce, abych si našel chodníky, kudy přejít město pěšky, aniž bych skončil někde chůzí po krajnici polodálnice.

    Má s tím někdo dlouhodobější zkušenost? Dá se na to delším používáním zvyknout, či to přímo ocenit, nebo to člověka otravuje neustále?

  2. Ve Švédsku na předměstí Stockholmu jsem nějakou dobu služebně pobýval a toto mohu jako chodec potvrdit:

    Bylo to opravdu velmi příjemné. Od té doby to důsledně jako řidič používám i u nás, bohužel se to občas potká s nepochopením řidičů jedoucích za mnou.

  3. Tak znovu:

    Ve Švédsku na předměstí Stockholmu jsem nějakou dobu služebně pobýval a toto mohu jako chodec potvrdit:

    „Automobil by stihl projet přes přechod ještě před tím, než se přiblíží cyklista, ale přesto řidič zastaví, počká až přejede a poté pokračuje v jízdě.“

    Bylo to opravdu velmi příjemné. Od té doby to důsledně jako řidič používám i u nás, bohužel se to občas potká s nepochopením řidičů jedoucích za mnou.

  4. Chválím článek. Zažila jsem podobný přístup v rakouské metropoli, cyklisty zde milují, pro automobily naprosto všední záležitost, dá se projet všude, semafory též zvlášť pro cyklostezky, maximální spokojenost.Uvítála bych i v Praze, nebo minimálně doplnit značení :/ R.

  5. No doufám, že s těmi skůtry na cyklostezskách to nedojde až sem:(
    No když už se znudění arabští skůtřisté :) rojí na tamních cyklostezkách tak je to asi faktické vysvětlení toho , proč je v Malmö momentálně největší tlak na židovskou komunitu v EU.
    Tuhle jsem četl, že v Malmö je tolik arabů, že už tam vychází v arabštině noviny Akbar Skane a učitelé arabštiny tam mají žně…

  6. [5] Já bych vídeňské cyklisty v Praze nechtěl, dost jich je vůči chodcům neohleduplných, na chodnících s cyklopruhy projíždějí kolem chodců plnou rychlostí, nezpomalují ani na nepřehledných místech (výlez z baráku, roh budovy), v případě houfů chodců na chodníku (a tedy i na cyklistické části chodníku) si průjezd vynucují silou (prostě do vás najedou). To je zase moje zkušenost jako chodce ve Vídni (každý rok jeden týden na jaře).

  7. Luděk: Moje zkušenost z Vídně (dříve čtvrt roku studií na kole, nyní také každý rok jeden týden pěšky/vhd – nepohybuješ se náhoudou ten týden na jaře v jisté rozlehlé zhoubné budově? :-) ) je taková, že s cyklisty mají problémy především turisté, co vylezou z autobusů před Museumsquartierem a mezinárodní kongresoví návštěvníci jdoucí v davu od metra do VIC, protože ta stezka od metra Kaisermühlen k nové zástavbě je tam udělaná opravdu blbě. Celoplošně ale platí, že prasení je vlivem existence infrastruktury víceméně omezeno na vyčkávací prostory u křižovatek, a rozhodně nepřevyšuje míru obvyklou někde jinde.
    Je ale taky pravda, že vídeňská řešení cyklostezek nejsou mnoha případech zrovna nejlepší. Třeba na Ringu je ta kličkující cyklostezka už dlouhá léta, je úzká, nepřehledná, od chodníku oddělená velmi nevýrazně. A cyklistů na ní samozřejmě přibývá. Jistě sis všiml, že se tam dopravně tak „nerozmachují“ jako v Praze, a to ani na silnicích.

  8. [8] Myslím, žes mě odhalil, kde se vždy na jaře vyskytuju ;) Takže ano, konflikty cyklistů s chodci vidím hlavně v nejbližším okolí VIC, tj. na Wagramer Strasse, obzvláště vypečené je údolíčko u mostu přes Alte Donau, rychlí sestřelovači se pak vyskytují na rohu Wagramer Strasse – Franz Loidl Strasse (u obchodu) a nepříjemně se chodec cítí i na úzké An der unteren Alten Donau (jižní část, nedávno tam cyklisti dostali dopravní značku Pozor číšník s jídlem).

    Ano, konflikty jsou často s turisty, kteří si neuvědomují základní pravidlo, že na část chodníku, který je vymezen cyklistům, se prostě nešlape – a to i přes to, že v dané době je tam všude prázdno a neznalého turistu by se klidně dalo objet v druhé polovině cyklopruhu, přesto se vídeňský cyklista pohybuje rovnoměrně přímočarým pohybem zaměřeným do turisty (už jsem 2x někoho stahoval zpět na chodeckou část, takže se to obešlo bez kolize, pouze s nadávkama od cyklisty).

    Ano, vídeňský chodec už ví, jak se má po chodníku pohybovat, chodí po úplném kraji (někteří radši po trávě než po chodníku, viz údolíčko u mostu přes Alte Donau, když se tam potkají dva rozjetí cyklisti, tak chodec radši uhýbá do trávy) a pokud chtějí chodník přejít, rozhlédnou se. Ale byl jsem svědkem „vyškolení“ školáků, ta cyklistka je sice nakonec stihla objet po trávě (ve svém dovádění ji náhle vkročili i do té mezery, kde se chtěla zezadu protáhnout), takže to skončilo dobře, ale já teda kolem dětí raději jezdím pomalu a nemám problém i zastavit a počkat, až se situace zklidní. Ale to je pražská škola, kde cyklista není ten nejsilnější na příslušné komunikaci.

  9. vf : protože se ve Vídni a hlavně v okolí dopravně ( pokud myslíš indivindy autodopravu:) rozmáchli už v době, kdy se celá ČSSR skládala na jednu linku metra v Praze a jednu dálnici u které už nezbylo na obchvaty natož na nějaké kapitalistické vymyšlenosti jako protihluková opatření …

    Navíc s podílem MHD Prahu zatím jen stíhají :)

    Získat podíl 3 procent cyklodopravy v modálšéru jim trvalo 20 let…. ( od roku 1980, pokud budeme brát tu první cyklotrasu kterou pak zrušili v roce 1976 tak 30 let ), na současných 6 procent dalších 12 let … přitom na zvýšení na 10 procent mají již jen 2 roky ( tedy pokud platí plán do roku 2015 :)

    Nalejme si čistého vína, většina měst pracovala na cyklodopravě čtvrt století a více a tepr teď se někam dostává.
    Ano někde to jde i rychleji, neb lidé nemají třeba ve španělsku či řecku na benzín ..

  10. Újezďák: No, s těmi autodráhovými komunikacemi na tom Vídeň zase tak slavně není. Na délku jich mají skoro stejně jako Praha a na obyvatele asi o třetinu míň.

  11. To může hovořit i o vyšší hustotě obyvatelstva :) Navíc pokud počítáš obyčejné ulice tak tam bych nečekal, že bude v Praze podulicováno, jde mi spíš o ty širší.
    Navíc mají hlavně ty vícepruhové a stačí se podívat na kamery ve vídni a pokusit se najít takové ulice v Praze… :)Bohužel kamery z tangenty jsou mimo provoz…

  12. Vyšší hustota obyvatel, v té jejich velké vesnici? ;-) (vlastně ale možná ano, oni nemají moc „prázdných slotů“, mají rostlé město v daleko větší ploše) Podstatné je, že Gürtel v zástavbě nevypadá jako magistrála na Těšnově, ale spíš jako Rohanské nábřeží — a o to vlastně jde.

Další z rubriky

Zápisky z Wuhanu (2/2) 2

OLYMPUS DIGITAL CAMERADokončení dvojdílné série článků o dopravě v čínském Wuhanu. Cyklistika Kolo je ve Wuhanu jednoznačně..více

Zápisky z Wuhanu (1/2) 2

OLYMPUS DIGITAL CAMERAMěl jsem příležitost strávit pět dnů v čínském velkoměstě Wuhan, dělím se tedy s vámi..více

Praha hostila mezinárodní turnaj v bike polu :)

04. 08. - redakce - Inspirace
bike_polo_01Ve dnech 16. až 17. července se na Stadionu mládeže na pražské Palmovce uskutečnil bike polo..více

Ohlasy z nahé cyklojízdy 1

06World Naked Bike Ride (WNBR) projela Prahou 25. června, po celých deseti letech od poslední..více

Poznámky z Delftu (3) 6

OLYMPUS DIGITAL CAMERAV posledním pokračování zápisků z Delftu se věnuji chování zdejších cyklistů a rovněž několika paradoxům,..více

Poznámky z Delftu (2) 4

OLYMPUS DIGITAL CAMERAVe druhém ze tří pokračování zápisků z Delftu se budu věnovat historickému centru, celkovému dopravnímu..více

Anketa

Co považujete pro cyklisty na veřejných komunikaích za nejvíce ohrožující?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru