Absurdita Šeříková

Kde je dnes z hlediska cyklodopravy nejkontroverznější ulice v Praze? Je to nějaká výpadovka, kam by se cyklista bál? Nikoliv. Úsek ulice, o jehož řešení pro cyklisty se vede asi nejdlouhodobější spor, má pět domů, je dlouhý 56 metrů a nabízí celkem dvacet parkovacích míst. Šeříková na Praze 1.

Jet tudy je logické.

Jet po značené trase A1 (červené šipky) a vyhnout se přitom Šeříkové (v modře značeném úseku), toho se rozumný člověk dopustí jen jednou.


Šeříková ulice leží na rozhraní blokové zástavby Smíchova a uliček Malé Strany a je příjezdovou branou do parku Kampa. Ve směru z centra jí vede páteřní trasa A1. Ve směru do centra je Šeříková jedinou ulicí, kterou se na kole můžete vyhnout ucpané a problémové tramvajové křižovatce Újezd. Legálně to ovšem možné není a městská část Praha 1 už řadu let dělá všechno pro to, aby to nelegální také zůstalo. Výsledkem je absurdní stav, kdy ulicí v sezóně projede dvakrát víc cyklistů nelegálně v protisměru, než dohromady aut.

Fakta o ulici Šeříkové:

  • Podle sčítání z roku 2010 projelo Šeříkovou ulicí v pracovní den cca 200 cyklistů po směru, 200 cyklistů proti směru a zhruba 100 aut po směru.
  • V ulici je 18 parkovacích míst v modré zóně, z toho dvě vyhrazená pro invalidy
  • Šířka ulice (chodník/vozovka/chodník)je 2,90 m / 8,00 m / 2,90 m. Podélné parkování po obou stranách ponechává volný průjezd v šířce cca 4,0 metru.
  • Délka úseku je 56 metrů

Osm let, devět variant

Snaha o zobousměrnění Šeříkové ulice pro cyklisty trvá už řadu let. Za tu dobu vzniklo mnoho variant řešení, všechny ale byly městskou částí pod trapnými záminkami zamítnuty. Díky své činnosti v komisi HMP pro cyklistickou dopravu jsem měl možnost seznámit se se všemi návrhy, které se postupně nosily na městskou část. A protože se celá věc ostudně vleče, rozhodl jsem se je zveřejnit.

Navržených variant bylo postupně celkem devět (poznámka: to, co zde uvidíte, jsou návrhy vykopírované ze souhrnného materiálu popisujícího všechny navržené varianty a předloženého na MČ Praha 1 v červenci 2012 v rámci posledního pokusu ve stylu „vyberte si, jak to vlastně chcete“. Původní varianty šly na městskou část samozřejmě postupně daleko dříve.).

Nejprve původní (a stále ještě současný) stav:

Na vyhnutí cyklisty a auta jsou zde čtyři metry. Fakticky se tu vyhnou i dva osobní automobily. A můžeme se podívat na návrhy.

První řešení s minimálním počtem značek asi bylo příliš minimalistické …

… bylo tedy třeba doplnit piktogramy a výstrahu před cyklisty v protisměru (návrh 2). Praze 1 to stále přišlo málo…

… tak se navrhlo více piktogramů a velká výstražná cedule (návrh 3). Stejně se to ale nelíbilo.

Ani když se to zkusilo ve variantě sjednocení značení s ulicí Říční (návrhy 4-6).

Návrh 7: Další možností je „obyčejná“ cykloobousměrka (více cedulí, ale jednoznačný režim). Zřejmě je to ale pro městskou část Praha 1 příliš obyčejné.

Návrh 8: A komu to nestačí, může mít na vjezdu cyklopruh.

Návrh 9: K návrhu číslo 8 bylo slovně doplněno, že se celá oblast dá také uvést do režimu zóny 30, ale že to podle normy stejně není nezbytné. Šlo vlastně o další samostatný návrh, který ale skončil tam, kde osm předešlých.

Fakta ke snaze zobousměrnit ulici Šeříkovou pro cyklisty:

  • Do seznamu navrhovaných cykloobousměrek (bývalé Komise Rady pro cyklistickou dopravu) byla zapsána 26.4.2005, tedy před více než osmi lety.
  • Přilehlá ulice Říční je pro cyklisty zobousměrněna při šířce vozovky 3 metry.
  • V roce 2013 byla pro cyklisty na Praze 1 zobousměrněn další úsek ulice Haštalské v místě, kde je kombinace podélného a šikmého stání a pro průjezd zbývá šířka menší než 4 metry (zde).
  • Technické řešení cykloobousměrky v Šeříkové bylo v minulosti navrženo mnohokrát a nejméně v osmi variantách (viz přiložené návrhy).
  • Žádná z navržených variant nezahrnuje snižování počtu parkovacích míst.
  • Většina z nich nezahrnuje snížení rychlosti na 30 km/h, ačkoliv v ulici dlouhé 56 metrů padesátka stejně nemá smysl.
  • Vývoj ukazuje, jak bylo postupně na základě požadavků městské části doplňováno stále další a další vodorovné značení.

Vedoucí sekretariátu radního pro oblast dopravy na Praze 1 Ing. Jiří Veselý přesto i nadále tvrdí, že se do Šeříkové cykloobousměrka nevejde. Nevejde se tam, i když jeho podřízení dostali na stůl devět návrhů, jak to legálně udělat, a i když už má na území městské části několik cykloobousměrek (a dokonce i autoobousměrek), kde je vozovka užší.

Co dál?

Poslední pokus otevřít jednání s městskou částí proběhl ze strany TSK docela nedávno, když byla Šeříkova přiložena k seznamu návrhů na zobousměrnění, z nichž se realizovala například Jeruzalémská nebo Haštalská (která je užší než Šeříková!). Marnost nad marnost, výsledek byl opět nulový. Samozřejmě, budou další pokusy.

Auto*Mat napsal k Šeříkové žádost o informace, z jakých důvodů byly všechny varianty zamítnuty. A vy, kdo zatím máte Šeříkovou na své trase, po ní prostě jezděte, jako by se nechumelilo. Projíždět tuto konkrétní ulici v protisměru se po osmi letech marné snahy o zobousměrnění nedá považovat za nic jiného než oprávněný akt občanské neposlušnosti. Pokud ale chcete napomoci tomu, abyste jednou touto ulicí mohli jezdit legálně, zeptejte se na Praze 1, které přesně normě čí zákonnému ustanovení by cykloobusměrka v Šeříkové odporovala.

Budapešť: cykloobousměrka, ze které by Šeříková zezelenala závistí. V Budapešti asi mají užší auta...


Jak zpravidla jezdíte na kole ze Smíchova na Malou Stranu?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Pan Veselý je z Topky, třeba by mu p. Hudeček mohl domluvit. Pokud má tedy p. Veselý nad svým odborem nějakou moc.

  2. Situace je trochu složitější a záděr je i někde jinde. Veselý je v zásadě „jen“ na ráně (tedy kromě toho, že nemá zájem tam tu cykloobousměrku mít). Uvidíme, jak dopadnou ty stošestky.

  3. Nějak mi v anketě chybí možnost, přijedu cyklopruhem po Janáčkově nábřeží a je pak pro mě rychlejší a pohodlnější, než objíždět několik bloků do šeříkové snést kolo po schodech Na malostranském Nábřeží a pokračovat.

  4. Sice nechápu proč tam snadnejvícnejdlouhodoběji:) nechcou pustit cyklisty z obou stran, což je fakt blbost na entou projeli by jsme tam úplně v pohodě , ale musím se zastat těch chudáků co tam bydlej ohledně parkování aut TĚCH PÁR AUT, které se zde používá jako argument

    18 placených negarantovaných parkovacích míst plus 2 pro invalidy pro celkem 5 domů o 4 až pěti patrech + nástavby tedy zhruba pro cca 80 partají a to celé obklopené zónou ve kterou podobně bojují o parkování tisíce dalších lidí a to v prostoru, kde památkáři nechtějí ani slyšet o výměně kliky u dvěří domu natož o výstavbě podzemních garáží.

    Dlouhá léta jsem přímo do Šeříkové jezdil do prostoru jedné církve, někdo by to označil za pouhou modlitebnu a vůbec jsem místním to parkování nezáviděl.Přijíždělo nás tam tak 30-40 lidí i s dětmi… samozřejmě ne všichni auty, ale…

    80 bytů v Praze v centru je pořád ještě minimálně 20-30 bytů s obyvateli, kteří jsou rádi, že ujdou 100 metrů s plnou taškou a pro nějž není záchytné parkoviště nebo nějaký blbákovský příkaz parkujte někde dál přestože si platíte rezidenční kartu, ŽÁDNÉ ŘEŠENÍ

    Dopadne to tak, že po případném pokusu o vytlačení aut tam bude místo 2 rezervací těch rezervací 20…. a to se vsadím že bude…

  5. Kouknu na bezrealitky a co nevidím:
    Nabízíme k pronájmu parkovací místo v podzemních garážích Rezidence Anděl City, ulice Karla Engliše 2, Praha 5, cena pronájmu 3.000 Kč měsíčně.
    Nabízím k pronájmu parkovací stání v podzemních garážích 5 minut od stanice metra Anděl. Cena: 2.500,-Kč/měsíčně. Dohoda možná.
    Jsou to tři zastávky tramvají, kdyby se člověk snažil asi by se dalo sehnat i něco blíž. Jasně, musí se za to platit a to bude ten problém.

  6. ano neměla by ubýt,také jsem řekl, že se tam kola v pohodě vejdou, ale na jiné diskusi jsem zaznamenal takový názor že kvůli 20 autům atd atd … :)

    Měl jsem kdysi auto zaparkované v garážích u Kohinooru jen 4 zastávky tramvají od místa bydliště a k tom navrch 400 metrů na a 300 z tramvaje.
    Rodina, nákup, malé děti vyložit vynosit do 4 patra přes mezanin v prvním patře čili 5 pater , nechat ženě děti na krku a sejít do auta a za přijít cca 30 a v nedělních intervalech třeba za 45 minut po vyložení dětí… úžasné řešení, které krom pejskařů kteří zasrali celou grébovku, hospody v domě a narkomanů před školou přispělo k tomu, že jsme se z centra pohli…

    Navíc Lidé kteří s taškou neujdou víc než 100 metrů mívají problém zaplatit byt v centru natož si zaplatit 3000 za jedno garážové stání za měsíc a TO BUDE TEN PROBLÉM poslední který udělá z bytů kancelář právní skupiny která nebude poptávat jedno parkomísto ale místo pro všechny včetně sekretářek… báječný řešení.
    Přesně to nejlepší co je třeba udělat pro vylidnění centra je z něj vytlačit normální lidi, kteří dnes holt platí ÚDAJNĚ MÁLO za to že mohou zaparkovat kdekoliv v zóně okolo jejich bydliště a těšit se jak tam bude líp…

  7. Jen krátce k předchozímu příspěvku (9), konkrétně k těm feťákům v centru (pejskaři tu Grébovku zase tolik nezasrali, běžte se tam podívat): třeba když budou mladí jezdit na kole, nebudou tolik fetovat…. ale je to jen parafráze – možná naivního – rčení „kdo si hraje, nezlobí“…

  8. 8. Vráťo víme, ale zjevně to některým diskutujícím se stejně vyjádřit k (potenciálnímu) rušení parkovacích míst v historickém centru.
    Tyhle nářky…

    Já bych chtěl bydlet ve funkcionalistické vile s prostornou halou a prosklenou pracovnou. Se zahradou kam bych si mohl jít sednout. A místo toho bydlím v paneláku. Prostě na to nemám. Jestli chce někdo bydlet na Malé Straně, musí se smířit s tím že to bude dražší než nájem v Teplicích a marná sláva, musí na to mít příjmy (stejně jako já na bydlení ve vile).

    Pobavila mě představa člověka, který sotva ujde s taškou 100m, stěží zaplatí nájem, ale stále mu zbývá dost peněz na to aby živil auto. Člověk který nemůže chodit s taškou může a) použít služeb osobního asistenta, vozí obědy, obstarávají nákupy a pochůzky b) objednat zboží přes internet c) takový člověk má obvykle kriplkartu a právo na vyhrazené místo. Ale my se nebavíme o (potenciální) likvidaci míst pro invalidy.

    Nechápu jak jsem mohl dospět. Moje matka nikdy auto nevlastnila, ani nikdo v okolí. Bydleli jsme sami ve třetím patře bez výtahu. Podle toho co tu čtu jsem měl zahynout hladem a podvýživou nejpozději ve druhém roce života. A jak mohla vyrůst ona (tři sourozenci, prarodiče bez auta, maloměsto) je už zcela mimo mé chápání.

  9. Dovolím si poznamenat, že parkovací místa nejsou posvátná kráva. Bern zmrazil počet parkovacích míst na úrovni roku 1993. Kodaň po třicet let ubírala 2% parkovacích míst ročně. Jsou ta města vylidněná? Nejsou. Co v ČR vylidňuje centra měst, není parkovací politika ve vnitřním městě, ale živelný a neřízený územní „rozvoj“ na okrajích, který odsává aktivity ven z vnitřního města a navíc je, jako vedlejší efekt dále negativně působící na centrum, činí dobře dostupné pouze autem.

  10. Jen pro doplnění, v Praze 1 je necelých 9 tisíc parkovacích míst na ulici, v modré zóně 6700 přičemž tu bydlí cca 30 tisíc obyvatel. Když se tu projdete večer, poté co odjedou auta dojížďečů, zjistíte, že je tu spousta míst volných. Místním lidem používajícím auto by zejména pomohlo, aby nemuseli stát v kolonách, pokud už se potřebují někam dostat, tedy aby do centra nezajížděli dojížděci do práce autem (alespoň ti, kteří přepravují jen vlastní osobu) a aby si přes centrum nezkracovali někteří cestu. Počet parkovacích stání by naopak mohl klesnout, pokud by právo na parkování v modré zóně přestali mít automaticky firemní auta zde sídlících firem. Buď jde zvednout roční poplatek nebo to udělat jako ve Vídni, kdy musí člověk zde pracující dokázat, že auto potřebuje k podnikání a nedokáže se sem dopravit jinak než autem. Vzhledem k realitě našeho magistrátu by byl vhodnější vyšší poplatek (místa se mohou i dražit), vídeňský přístup by měl v našich podmínkách značný korupční potenciál.

  11. 10 – no hovořím o Grébovce 1984-1999 co jsem tam měl byt :) Jak je tam dnes netuším, ale před 15 rokama se tam pro hovna nedalo do grébovky ani v klidu dojet s kočárem, natož tam nechat děti běhat…

    11. ano všichni lidi co bydlí v centru se tam přistěhovali až dnes a to zásadně po zralém rozhodnutí na co mají a nemají.

    Vlastně jinak řečeno a ctěný autor to rád naznačil, starší lidí jsou vlastně kriplové, kteří mají mít kriplkarty nebo se nechat obsluhovat asistencí,která nic nestojí ( většinou stojí víc než vlastnění auta, ale to se nehodí jako argument) , kdo se o sebe stará sám a nevyužívá internét je prostě úplně autovej a když si k tomu dokáže platit auto tak by měl především držet hubu nebo z centra vyzmizet.

    Ano bydlím mimo centrum, není to funkcionalistická vila ale zahradu s kompostem mám.

    Vyrostl jsem s otcem a matkou v 6 patrovém doměve Vršovicích s výtahem, když už jsou potřeba ty tragické detaily , většina lidí v okolí auto, včetně naší rodiny, měla a přežraností a chorobami z nadhodnoty jsme rozhodně netrpěli . Jedině snad, že to auto jsme měli asi 17 roků furt stejný… Před domem jsme měli jednosměrku a když se tak zamyslím, tak v ní nikdy nikdo na kole nejezdil, vůbec nechápu jak jsme to mohli bez kol přežít… :)

  12. Tedy pokud má P1 9 míst na 30 obyvatel, to mi přijde jako pražský nadstandard, zajímalo by mě kolik to vychází třeba na Proseku. Lidé by se měli smířit s tím, že zkrátka není prostorově reálné aby měl každý auto před domem, to prostě nejde když jedno auto zabírá řekněme 5 m na délku, bohužel rodiny co auto nemají kompenzují ty co mají dvě.
    Bez urážky starých, kdo nedojde 100 m asi nemá ani řidičské oprávnění, nebo jak píše neuctivě Hrabosh, má právo na stání pro invalidu. Jinak souhlasím, že na druhou stranu jezdit 4 zastávky k autu je mírně řečeno nepohodlné.
    Bez znalosti obyvatel Kodaně, mám pocit, že problém množství os. aut u nás je hlavně chalupaření, pokud bych chalupu neměl auto se zejména v Praze jeví pro IAD jako opravdu dosti nadbytečné.

  13. 15: Praha 1 ale musí trpět firemní auta, která sem denně přijíždí, takže to stání na ulici slouží z velké části denním dojížďečům, nejen rezidentům jako na Proseku.
    Lidi co mají auto pro cesty na chalupu ho nemusí mít nutně před domem, aby tam týden bez užitku zabíralo veřejný prostor. Můžou ho mít mimo centrum v parkovacím domě / hlídaném parkovišti, v pátek s ním přijedou před dům, naloží náklad a jedou na chalupu, v neděli zpátky.

  14. vlakno: Takhle to má zařízené i můj otec v Horních Počernicích. Parkovací dům je o čtyři bloky dál, asi 550 metrů daleko pěšky, před barákem na sídlišti parkuje jen, když se s něčím otáčí, nebo jede pryč za pár hodin. A ještě si může cestou pro auto zapálit, protože doma i v autě má zakázáno kouřit ;-) .

  15. 17, skoro bych se vsadil, že volba parkovacího domu je v tomto případu volbou o bezpečnosti majetku, tedy auta :)

  16. 16, protože z centra města jsou vytlačováni rezidenti , je celkem jasný, že v okolí domu s byty je nižší potřeba parkování než okolo domu plného firem.

    Ohledně Proseku minimálně „na docvak od metra“ jsem skeptický i těch přespolních tam bude fůra, mám z odposlechu ověřeno, že lidi parkují už i u nás v Újezdě nad lesy a to blízko stanic přímé autobusové linky na nádraží Klánovice (251) Vyhnou se tak nutnosti platit za záchytné parkoviště a hlavně pravidelné koloně k němu. V logičtějších Uvalech to nehrozí, neb tam už neplatí lítačka.

  17. V neděli večer je to na Proseku úplně plné, takže dojížděči zaberou jen to co residenti uvolní ráno po – pá.
    S firmami je to potíž, na druhou stranu jaké firmy sídlí na P1, které nutně potřebují mraky aut, řekl bych že moc jich nebude, kancelářská budova plná kravat potřebuje auto zejména pro jejich IAD, po cestě městem mohou použít taxi když jim není mhd dost sexy.
    16: mohu mít auto někde schované, ale proč, když mohu křičet a nakonec se třeba i domohu více míst u nosu. Též bych řekl, že placené parkovací domy jsou spíše plněny obavou o auto než z potřeby jej někam umístit.

  18. Myslím, že s krádežema to tam není tak horké, i když to mohl být jeden z faktorů (těmi dalšími mohlo být to cigárko po cestě, oblíbená hospoda se známými těsně vedle garáží, cenově přijatelná nabídka toho stání, atd.). To naše malé sídlišťátko začalo být v devadesátých letech tak přecpané, že otec došel k závěru, že než tahat bagáž na chalupu 100 metrů za dva rohy, je lepší mít auto v garáži a pro nakládku si dojet přímo před barák, kde se zastavení na krátkou chvíli snese (věta „za deset minut s věcma před barákem“ se tehdy stala běžnou součástí naší chalupářské logistiky a zakořenila natolik, že ještě dneska pro mámu výraz „jdeme hned“ znamená „mám ještě čas zalejt kytky“).

    Ostatně, na primárním důvodu tolik nezáleží – podstatné je, že to tak prostě může fungovat, a když je auto garážované v přiměřené docházkové vzdálenosti, není to větší problém.

  19. 20: „jaké firmy sídlí na P1, které nutně potřebují mraky aut, řekl bych že moc jich nebude, kancelářská budova plná kravat potřebuje auto zejména pro jejich IAD, po cestě městem mohou použít taxi když jim není mhd dost sexy.“
    Já bych taky řekl, že těch co nutně to auto potřebují, je minimum, nicméně jich sem zajíždí dost na to, aby to tu dvakrát denně (nebo možná kontinuálně) solidně ucpali a přes den to tu bylo dostatečně neobyvatelné (minimálně nepříjemné pro chodce, natož cyklisty). Větší klid od AD tu bývá jen ráno, večer (pokud člověk nebydlí u nějakého vyhlášeného baru) a o víkendu.
    Když někdo bydlí v satelitu a pracuje v centru, z auta ho jen tak nedostanete. Řešení vidím v redukci stání na ulici, dražbě / zvýšení ceny za stání pro firemní auta, mýta do širšího centra (nedávno dobrý – a inspirativní – článek na stránkách auto*matu o systému v Miláně), případně v kombinaci. Zneprůjezdnění Malostraňáku a Křížovnického nám. by taky pomohlo (přimlouvám se ale, aby na Smetaňáku i na Újezdě zůstala u domů jednosměrka pro obsluhu místních – jakmile se člověk už nemůže dostat před dům s autem, opravdu se tam přestává bydlet.)
    Teď na idnesu visí článek co Hudeček plánuje v centru, celkem do toho šlape. Dneska jsem ho potkal ráno v Pařížské, když jsem vyjížděl na nábřeží, v jeho čapce mířícího přes staromák do roboty, jsem si říkal konečně cool primátor :).

Další z rubriky

Kde si dávat v Praze bacha? 9

Screen Shot 2016-07-24 at 19.03.00Od začátku července je v provozu mapa nehod s účastí cyklistů v Brně, Praze a Ostravě. Autor..více

Jak dopadla Praha v anketě Cyklobarometru 2016? 2

cyklobarometr01Celokvětnová akce „Do práce na kole“ se stává čím dál známější a oblíbenější nejen mezi nadšenci..více

Praha 6 koná 8

jm_delostrelecka_smallMožná jste zaznamenali, že vznikly cykloobousměrky v ulicích Dejvická a Národní Obrany. Není to ale..více

CycleHack 2016 1

DSCF302024. až 26. června proběhl ve 38 městech po celém světě další ročník komunitní události..více

Jak by mohl vypadat pražský bikesharing? 4

bikesharing_stanice_praha_02Koncem března byl započat tendr, který by měl vést k výběru dodavatele a provozovatele pražského bikesharingu...více

Podbaba: vzorový problém s chodníkem 19

neprasim5Chodník. Máloco dokáže vyvolat takové kontroverze a debaty. Nejezděte po něm. Tečka. Konec článku. Přečtěte..více

Anketa

Co považujete pro cyklisty na veřejných komunikaích za nejvíce ohrožující?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru