Co cyklisté opravdu chtějí?

Přinášíme překlad článku z The Atlantic Cities What’s the Best Way to Figure Out What Bike Riders Really Want?, jehož autorem je Eric Jaffe.

Doprava v Portlandu. Foto Steve Morgan / wikimedia


Čím víc peněz města investují do cyklistické infrastruktury, tím je důležitější, aby se využily rozumně. Způsobů, jak v této oblasti měřit úspěšnost, je vícero. Jednou cestou je zřídit nějaké cykloopatření na zkoušku a potom sledovat, jestli díky němu přibývá lidí na kolech. Nebo se můžeme cyklistů přímo zeptat, co by jim vyhovovalo nejvíc. Oba přístupy ovšem mají své nevýhody. První spoléhá na to, že to dopravní projektanti navrhnou dobře a že následné zvýšení počtu cyklistů je opravdu přímým důsledkem nové infrastruktury. Druhý poskytuje spíše hypotetické úvahy než skutečné vzorky chování. Poněkud přesnější metodou by mohlo být sledování cyklistů během jízdy: podle toho, jaké trasy si vybírají, poznáme, co jim vyhovuje.

Výzkum z Portlandu

Právě to nedávno udělala trojice výzkumníků vedená Josephem Broachem z Portlandské univerzity. Článek publikovaný v Transportation Research Part A přináší rozbor chování cyklistů, který by mohl projektantům napovědět při navrhování užitečnějších dopravních opatření a městům umožnit jejich efektivnější realizaci.

Výzkumníci vybrali 164 zkušených jezdců žijících v oblasti Portlandu a připevnili jim na kola přijímače GPS naprogramované tak, aby zaznamenávaly jejich polohu bez ohledu na to, kudy a kam zrovna jedou – od hlavních ulic až po neoficiální zkratky, včetně výškových údajů (kopce, lávky, podjezdy apod.). Broach a jeho kolegové také spolupracovali s organizací Oregon Metro a magistrátem Portlandu, od kterých získali podrobné informace o hustotě dopravy, zatáčkách, výškových profilech, existující cyklistické infrastruktuře a provedení křižovatek.

Celkem se výzkumníkům podařilo nashromáždit data z téměř 1450 cest vykonaných na kole (sledovali pouze cesty dopravního charakteru, ne rekreační vyjížďky). Ale informace o tom, kudy cyklisté jezdí, samy o sobě nestačí – potřebovali také vědět, kudy nejezdí. Proto bylo pro každou cestu nalezeno v průměru kolem dvaceti alternativ, aby bylo jasné, čemu se cyklisté vyhýbali.

Jak to dopadlo?

Výsledky nebyly nezajímavé:

  1. Čím kratší, tím lepší. Nic překvapivého: když všechno ostatní vyjde nastejno, cyklisté si vybírají kratší trasu. Každé procento, o které je trasa delší, snižuje pravděpodobnost jejího výběru o 5 % pro pravidelné dojíždění a o 9 % pro ostatní cesty. Cyklisté také prokázali dobrý smysl pro odhad vzdálenosti: polovina všech sledovaných tras byla jen o málo delší než nejkratší možná vzdálenost mezi koncovými body (do 10 %).
  2. Odbočování odrazuje. Významnou výjimku z pravidla o nejkratší cestě tvoří právě odbočování. Každé odbočení na jednu míli (1,6 km) jízdy mělo na jezdce stejný vliv jako prodloužení trasy o 7 % při dojíždění nebo 4 % při ostatních jízdách. Obecně nezáleželo na tom, jestli se odbočovalo doleva nebo doprava – kromě obtížných levých odbočení, která odrazovala více.
  3. Semafory odrazují i pomáhají. Broach a spol. zjistili, že semafory většinou snižují atraktivitu trasy. To ovšem neplatí v případě velmi frekventovaných míst, tam semafory spíše zkracují čekání nebo zlepšují bezpečnost, případně obojí. Každou míli si byli cyklisté ochotni prodloužit o 10 %, aby se vyhnuli frekventované křižovatce bez semaforů, a o 16 %, pokud by na takové křižovatce měli odbočit doleva. Při pravidelném dojíždění vycházelo 6 a 9 procent.
  4. Citlivost na převýšení. Kopce jsou další výjimka z pravidla o nejkratší vzdálenosti. Výzkumníci byli velice překvapeni, kolik toho cyklisté najezdí, jenom aby se vyhnuli šlapání do kopce: raději 1,7 km po rovině než 1 km do mírného (2..4%) kopce, při dojíždění alespoň 1,4 km. Prudší kopce vyvolávaly ještě delší zajížďky.
  5. Provoz nemají rádi ani zkušení cyklisté. Kde nejsou cyklopruhy, tam hustota provozu hraje v odpuzování cyklistů zásadní roli. Pokud nešlo o dojíždění, cyklisté volili frekventované ulice (víc než 20000 aut denně) jedině v případě, že by nejlepší alternativa byla více než dvakrát delší nebo přes prudký kopec. V Portlandu – kde na většině hlavních ulic cyklopruhy jsou – to nebylo tak horké, ale v jiných městech by provoz mohl rozhodovat o tom, jestli lidé vůbec někdy na kolech vyjedou.
  6. Cyklopruhy nejsou žádná sláva. Překvapivým zjištěním bylo, jak moc cyklisté dávají přednost cyklostezkám mimo silnice a zklidněným nebo cyklistickým ulicím před klasickými cyklopruhy. Vyjádřeno v číslech: cyklostezka měla na jezdce stejný vliv jako zkrácení trasy o 16 % při dojíždění a 26 % při ostatních cestách, zóna 30 jako 11 a 18 %. Cyklopruh na frekventované ulici pak není o nic atraktivnější než vedlejší ulice bez cyklopruhů.

Poslední bod je pro plánovače cyklistické infrastruktury asi nejdůležitější. Zklidněné zóny nebo stezky mimo silnice, které v mnoha městech vyjdou levněji než cyklopruhy, mohou být pro cyklisty velice atraktivní. To neznamená, že by cyklopruhy byly k ničemu – naopak, nebýt pruhů, cyklisté by se možná hlavním ulicím vyhýbali úplně – ale ukazuje se, že i zkušení jezdci mají cesty mimo hustý provoz rádi:

  • Cyklopruhy v konečném důsledku víceméně přesně vyvažují negativní vlivy souběžné motorové dopravy, ale žádnou další hodnotu nepřidávají.
  • Pokud všechno ostatní vyjde nastejno, z odhadů vyplývá, že cyklisté jsou ochotni si pěkný kus zajet, aby mohli místo cyklopruhu na hlavní ulici použít zklidněnou zónu nebo cyklostezku.

A co ti, kdo nejezdí?

Samozřejmě to má pár háčků. Největší je v tom, že použitý vzorek cyklistů měl daleko do náhodnosti – šlo o vybrané zkušené jezdce. Je sice dobré vědět, jak a proč jezdí pravidelní cyklisté, ale města usilující o zvýšení podílu cyklodopravy musí především vědět, co potřebují cyklisté potenciální. Jinými slovy: co je příčinou toho, že někteří lidé nejezdí vůbec. Také musíme brát v úvahu, že portlandská síť cyklo-infrastruktury je nadprůměrně rozsáhlá a dává mnohem větší výběr trasy než v jiných amerických městech.

Obecně vzato, tato studie poskytuje alespoň základní vodítko pro metropole, které chtějí svým cyklistům porozumět, a osvětluje klíčové drobnosti, které by se jinak při rozdělování omezených zdrojů pro infrastrukturu mohly přehlédnout. Výsledky výzkumu by také mohly inspirovat cyklisty při vývoji chytřejších vyhledávačů tras – programátoři, je to na vás.

Z článku na webu The Atlantic Cities přeložil Mirek.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Hezký, v tom se vidím.

    „Cyklopruh na frekventované ulici pak není o nic atraktivnější než vedlejší ulice bez cyklopruhů.“ … aneb každodenní volba mezi Vršovickou (ještě vylepšenou o odbočení doleva do Litevské) a Vladivostockou. Ačkoli letošní zrušení přednosti zprava a umožnění prodíždět Vladivostockou „co to dá“ rozdíly mírně snížilo, Vladivostocká stále vyhrává.

    Naproti tomu, tankodromovitost ulice U Seřadiště dosáhla po letošní zimě takového stupně, že vyhrál cyklopiktokoridor na Vršovické. Jestlipak studie v Portlandu započítala i díry na silnici, nebo je v Portlandu nemají? ;-).

  2. No ty díry jsou pražští cyklisté schopni akceptovat pouze proto, že většina jezdí na horáku. Ten kdo jezdí na tvrdých silničních pláštích (např. 35mm), ten už si povrch vybírá. Na galuskách je Praha už tak nepříjemná, že se to skoro nevidí. Takže pro městské cyklisty je povrch velice důležitý. Například písková cesta přes Rohanský ostrov byla v době otevření skvělá, ale bez údržby to už dávno není to ono. Písková cesta je sice levná a po dohotovení skvělá, ale její trvanlivost je bez údržby nevyhovující. Tedy pokud nepovažujeme ježdění na horáku na balonech za dlouhodobě vhodný standard.

  3. Jo, informace o povrchu v tomhle výcucu úplně chybí. Kočičí hlavy, retardéry, kanály, obrubníky, schody, panely, kořeny, děravý asfalt… Jak to bylo v plné verzi, nevím – není volně přístupná.

    Za sebe: jednorázově projedu cokoli, ale pro pravidelné dojíždění s nákladem dám přednost třeba i dvakrát delší cestě. Tím, že nemusím kličkovat nebo zpomalovat do kroku, to celkově může vyjít rychleji.

  4. ad 3 : Horák je pro Prahu celkem přirozená volba , to máš dlažby, koleje, betony mezi kolejema, vyjeté koleje, kanály, místy podivné nájezdy a sjezdy ze stezek a samozřejmě stále nové díry nebo pozitivní díry, tedy ony bochánkovité záplaty což je specialita českých silničářů.

    Navíc po celém městě je spousta možností jak sjet na pěšinku nebo rovnou na cyklokrosovou vložku lesíkem a to se na galuskách dá jet jen pokud člověk neváží jako já a je trošku expert :)

    A přiznám se, že bych kupříkladu vyasfaltování = zvolnočasnění Rohanského by mě asi vyhnala definitivně na silnice v okolí, představa, že se tam mrcasí lidi na bruslích je doslova děsuplná…

Další z rubriky

Cyklostezka v ulici U Plynárny po rekonstrukci 20

Už několik měsíců je dokončena rekonstrukce tramvajové trati v ulicích Nuselská a U Plynárny. V..více

Mapujeme bílá místa pražské cyklistické historie 14

29. 05. - redakce - Inspirace
Prahou na kole se cyklistickou dopravou v Praze zabývá nějakých deset let. Historie cyklistické dopravy..více

Vychytávky na cyklostezkách v Amsterdamu 3

26. 05. - Václav Kříž - Inspirace
Několik náhodných obrázků z amsterodamských cyklostezek. Podobné příklady lze nalézt i v Česku a jinde ve..více

Elektrokoloběžka: je to kolo nebo není? 20

V těchto dnech postupně publikujeme několik tematických článků a komentářů ke kauze pěších zón na Praze..více

Magistrátní cyklomapy online 7

Doba, kdy měl magistrát webovou cyklomapu, o které nikdo nevěděl, je pryč. V dubnu 2017..více

Představujeme YouTube kanál Prahou na kole :)

Prahou na kole, to není jen tato stránka, soubor návodů, analýzy, cyklomapa, Facebook, Twitter či..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Ukradli vám v Praze jízdní kolo nebo koloběžku?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru