Cyklistická etiketa podruhé

Po prvním kole debaty jsem zapracoval větší část připomínek a přináším druhou verzi doporučení cyklistické etikety. Na základě doporučení rozděluji každé doporučení na tři části: 1) tvrzení, 2) vlastní text doporučení a 3) výklad (ten je v odděleném textu). Přitom vlastní text doporučení může tvrzení vhodným způsobem dále rozšiřovat, tvrzení samotné tedy nemusí pokrývat celý text pravidla. Výklad slouží ke zdůvodnění prvních dvou částí textu a nepovažuje se za součást doporučení.

Od druhého kola debaty očekávám komentář k zapracování vašich připomínek z kola prvního, ladění formulací, vyjádření k textu výkladu, a případný předběžný zájem o to se přihlásit. I toto kolo poběží asi týden a předpokládám, že poté budeme mít hotový dostatečně kvalitní text na to, abychom se mohli pustit do jeho propagace.

Desatero etikety městského cyklisty

Verze 0.91

Preambule

Jízda na kole ve městě se řídí doporučeními na pomezí mezi pravidly silničního provozu a běžnou slušností. Doporučení cyklistické etikety vyjadřují snahu o ohleduplnou jízdu v náročném městském prostředí, kde je nezbytné zlepšovat vzájemný vztah všech účastníků provozu.

1. Nevyjíždím bez fungujících světel, zvonku a brzd.

Světla nebo blikačky si beru, i když se chci vrátit za světla: člověk nikdy neví. Mám záložní světlo na dojetí. Zvonek je při informování chodců o mé přítomnosti nejvhodnější. Dvě nezávislé brzdy nejsou na okrasu.

2. Chodce míjím ohleduplně, ať jsou kdekoliv

Chodce nesmím vylekat: před míjením vysadím. Nevidí-li mne, zazvoním včas, aby o mě věděli a případně mohli beze spěchu zareagovat. Ještě opatrnější jsem na bruslaře, pejskaře, rodiče s kočárky a malé děti.

3. Nejezdím na červenou

I když se to někdy hodí a mám vyzkoušeno, že je to bezpečné. Ostatní to totiž nepochopí. Jízda na červenou štve všechny kolem bez ohledu na okolnosti.

4. Snažím se nejezdit po chodníku

Učím se v jízdě v provozu, cvičím se tom, kde všude po chodníku nejezdit, postupně opouštím klidnější úseky a jezdím stále víc normálně po ulici. Kde by má jízda byla pro chodce obtěžující, kolo vedu.

5. Chovám se předvídatelně a ukazuji směr

Jezdím čitelně, tak, aby ostatní poznali, co chci udělat. Nemyškuji, neskáču do pruhu. Ukazuji odbočování, řazení v pruzích, a pokud možno i změnu pozice pruhu.

6. Předvídám chyby ostatních

Vždy předpokládám, že mě ostatní nezaregistrovali, nebo neodhadli mou rychlost. Jedu jen tak rychle, abych mohl zastavit tam, kam dohlédnu. Je lepší stokrát zbytečně brzdit, než se jednou s někým srazit.

7. Neohrožuji sebe ani ostatní

Jezdím tak, abych nebyl ohrožením pro sebe nebo jiné účastníky provozu. Znám dopravní předpisy, které se mě jakkoliv týkají. Poruším-li je, udělám pak něco pro to, aby se to příště neopakovalo: najdu si legální trasu, změním způsob jízdy, nebo navrhnu úřadům, aby problémové místo upravily.

8. Naschvály neoplácím

Po naschválu se nemstím se jeho původci ani nikomu jinému. Ohrozil-li mne někdo z nevědomosti, mohu ho mírně a slušně poučit.

9. Usnadňuji cestu ostatním, pouštím chodce nebo auta

Učím se pouštět chodce na přechodu nebo odbočující auto. Nepřekážím nad míru, když to jde, nechám se předjet. Pro zdvořilost se nebojím zabrat pruh, slušnost k ostatním získá uznání i u řidičů.

10. Když mi někdo pomůže, poděkuju, zamávám mu, nebo se aspoň usměju

Za slušnost se mezi slušnými lidmi děkuje, a to i na ulici. Jezdím s úsměvem, šířím pozitivní náladu a dobré jméno jízdy na kole v městských ulicích.

Závěr

Tato doporučení považuji za etalon slušného chování městského cyklisty, k jehož dodržování míním směřovat.

Za uvedená doporučení (ve verzi 0.91) se staví:

  • Prahou na kole,
  • Auto*Mat
  • Kdo chcete, přihlaste se

Výklad

Výklad obsahuje dodatečné informace k jednotlivým zásadám a částem textu etikety. Pokouší se také shrnout výsledky dosavadní debaty a zdůvodňuje úpravy ve znění.

Úvod

Preambule předjímá nedostatečnost stávajících pravidel silničního provozu a říká, že níže uvedená doporučení jsou pokusem o překlenutí těchto nedostatečností. Preambule vyjadřuje, že důležitější než psaná pravidla, která někdy selhávají, jsou funkční zásady vzájemně ohleduplného a slušného chování mezi různorodými účastníky provozu.

K pořadí pravidel: Jakkoliv by teoreticky mělo být správné jít od obecného ke konkrétnímu, rozhodl jsem se zde zcela úmyslně pro jiný postup. Velmi konkrétní pravidla 1-4 připravují kontext pro to, jak si mají čtenáři vysvětlovat obecnější a volněji uchopitelná pravidla 5-7. Pravidla 8 a 9 jsou „volitelná,“ platí do značné míry jen pro zdatné jezdce a jsou proto umístěna ke konci. Pravidlo 10 obsahuje apel na „slušnost navíc,“ pro který je závěrečná pozice nejvhodnější.

1. Nevyjíždím bez fungujících světel, zvonku a brzd

Doporučení směrem k výbavě se soustřeďuje především na častý výskyt cyklistů, co v létě nemají blikačky a pokud se někde zdrží, nemají jak svítit. Stručný text neřeší kolo se zabudovanými světly, potom je doporučení pochopitelně splněno.

Zvonek není všeobecně považován za nezbytný, jedná se ale o jediné zařízení, se kterým na vás budou ostatní reagovat jako na cyklistu. Není neslušné dát o sobě vědět na dostatečnou vzdálenost k tomu, aby se o vás míjení chodci dozvěděli, případně na vás mohli zareagovat.

Dvě účinné brzdy jsou v pravidle uvedeny, jakkoliv používat kola bez brzd není zase až tak časté. V debatě zazněl požadavek na připomenutí odpovídajícího vybavení kola a konkrétně na brzdy, proto jsem jej nakonec zapracoval v této konkrétní podobě.

2. Chodce míjím ohleduplně, ať jsou kdekoliv

Zde se úmyslně nedělá rozdíl mezi stezkou pro cyklisty, smíšenou stezkou a chodníkem. Jakkoliv jsou formální pravidla nastavená v každém případě jinak, způsob používání se většinou téměř neliší (výjimkou jsou zalidněné chodníky, k nim se ale zvlášť vztahuje jiné pravidlo). Z hlediska slušnosti je dopravní režim při míjení nepodstatný.

Podstatný je ale vhodný postup při míjení chodce, který vám zajistí efektivní průjezd (s minimálním zpomalením) a současně chodce nevyděsí. Je třeba zdůraznit: Na chodce, kteří o vás zjevně nevědí, a neponechávají dost místa k bezpečnému vyhnutí, se zvoní už z větší vzdálenosti (zhruba 5 sekund předem, tedy na vzdálenost asi 30-50 metrů). To je dost času na to, aby chodci zareagovali a umožnili průjezd, a pokud nereagují, tak to dává čas na to, abyste vy jste mohli zpomalit a zazvonit znovu, díky menší rychlosti opět se zhruba 3-5sekundovým předstihem. Toto se opakuje do doby, než a) chodci zareagují a uhnou, b) neuhnou, ovšem vy už za nimi v tuto chvíli jedete krokem, díky čemuž je můžete požádat nyní i slovně, a to s mírou naléhavosti odpovídající dopravnímu režimu.

Samozřejmě, můžete-li zachovat bezpečný boční odstup (což je nejméně metrová, nebo 1,5 metru široká mezera), tak příliš zpomalovat nemusíte. Zůstává-li místa méně než na metrový odstup, je rozhodnutí o tom, zda spíš zvonit, nebo spíš zpomalit, na vás. Míjet natěsno chodce, který o vás vůbec neví, je ale prasárna, i když pojedete desítkou.

3. Nejezdím na červenou

Projíždění červené je chování, které je nejvíce „na tapetě,“ i když se ho dopouští jen menšina cyklistů (průzkum z Portlandu ukázal, že asi 6%). I když míra projíždění červené záleží na lokalitě a jsou místa, kde je semafor nastaven naprosto nesmyslně, i když jsou semafory, co nejsou schopné cyklistu detekovat, i když jsou fáze, kdy je to bezpečné, a dokonce i když v diskusi nad tímto pravidlem zaznělo mnoho hlasů proti takhle přísné formulaci, rád bych se jí zde držel.

Jízda na červenou totiž má, na rozdíl od jiného nežádoucího chování, tu vlastnost, že rozběsní nejen ty, kterých se přímo dotýká, ale i všechny, kteří jsou jízdy na červenou svědky — a to včetně ostatních cyklistů. Na rozdíl (například) od jízdy po chodníku se dá navíc bez projíždění červené v Praze na kole fungovat skutečně docela dobře.

4. Snažím se nejezdit po chodníku

V předběžné debatě zazněly hlasy, že jízda po chodníku by v tomto bodě měla být striktně vyloučena. Je zde riziko, že už jen implicitní předpoklad, že cyklista podle těchto doporučení „může“ porušovat předpisy, vyloučí možnost propagovat tato pravidla ze strany městských institucí. Vzhledem ke stavu infrastruktury neumožňujícím leckde jiné bezpečné řešení, faktu, že většina cyklistů si zpočátku bez jízdy po chodníku do města vůbec netroufne, a skutečnosti, že i zkušených cyklistů, kteří by po chodníku nikdy nejezdili, existuje naprosté minimum, jsme se pokusili formulaci vyladit mírněji.

Doporučení chápe jízdu po chodníku vnímána jako věc, které se cyklista snaží maximálně vyhnout, ovšem tam, kde to dotyčný nezvládá, vede k sebezdokonalování spočívajícím ve zlepšování dovedností jízdy v provozu a omezování jízdy po chodníku víceméně jen na nevyhnutelné případy. Konečně je zde natvrdo doporučeno vedení kola tam, kde by jízda chodce obtěžovala.

5. Chovám se předvídatelně a ukazuji směr

První z obecnějších pravidel, v tomto případě z dvojice „jsem předvídatelný“ a „předvídám.“ Formulace poukazuje na maximální transparentnost, předívatelnost a ukazování tam, kde je to žádoucí.

Kromě odbočení vlevo nebo vpravo je za určitých okolností žádoucí signalizovat i zabrání pruhu, nebo držení se v něm, například na velkých kruhových objezdech, kde hrozí „zavření“ od odbočujícího auta. Sihgnalizace zde může být „polovičatá,“ tedy ukázáním šikmo vlevo dolů.

6. Předvídám chyby ostatních

Toto je pravidlo předběžné opatrnosti — kdykoliv vám může pod kola někdo skočit. Zvlášť to varuje před poměrně oblíbeným zlozvykem nahrazovat zpomalení před nepřehledným místem pouhým prozvoněním, vyjadřujícím „pozor jedu!“ a předpokládajícím, že kdokoliv je tam na druhé straně, preventivně uhne. Jakkoliv je zpravidla žádoucí dát o sobě před nepřehledným úsekem vědět, nelze to považovat za náhradu zpomalení na bezpečnou rychlost.

7. Neohrožuji sebe ani ostatní

Toto pravidlo je asi nejkomplikovanější, protože spojuje dvě poměrně nesourodé zásady: ohleduplnou a bezpečnou jízdu a vyrovnávání se s dodržováním předpisů. Spojuje to, že 1. především nejezdím nebezpečně, ale 2. se může stát, že dojde k porušení předpisů, a potom 3. dělám něco pro to, aby se to neopakovalo.

Důvod pro sdružení těchto pravidel do jednoho je potřeba zdůraznit, že jakkoliv toto desatero nevylučuje, že by i slušný a ohleduplný cyklista pravidla silničního provozu někdy porušil, dotyčný tak rozhodně neučiní způsobem, který by kohokoliv jakkoliv ohrožoval.

Závěrečná část pravidla potom směřuje k tomu, že porušování předpisů obecně není žádoucí a když člověk ty předpisy poruší, měl by udělat něco pro nápravu stavu, který ho k tomu vede. Kde cyklista porušuje předpisy svévolně, měl by se snažit, aby to příště neudělal. Je-li (třeba i částečně) na vině infrastruktura (a to je velmi často), je třeba si stěžovat. To není aktivismus, to je jen prosazování oprávněného zájmu na správném místě.

8. Naschvály neoplácím

Krizové situace, ve kterých vás někdo ohrozí zjevně úmyslným jednáním, jsou obtížné na následnou reakci. Rozhodně není žádoucí eskalovat konflikt, snažit se dotyčnému ukázat „zač je toho loket“ třeba pokusem o opětovné předjetí za každou cenu, nebo dokonce vybíjením se na jiných účastnících provozu.

Může se ale stát, že jste byli ohrožení z nedbalosti, proto, že někdo podcenil vaši rychlost či neodhadl směr jízdy. Potom nemusí špatně dopadnout pokus o vysvětlení problému.

9. Usnadňuji cestu ostatním, pouštím chodce nebo auta

Je zjevné, že toto není rada pro začátečníky, a třeba pro pouštění chodce musíte mít naprostou kontrolu situace v pruhu za sebou. Jsou to věci, které se musejí nacvičovat přímo v provozu, a když to člověk neumí, nelze ho k tomu nutit. Ovšem, když se to naučíte, dokážete dvě téměř neuvěřitelné věci: Jednak svou přítomností budete zvyšovat kapacitu komunikací, jednak prokážete, že se považujete za integrální součást provozu a ne někoho, kdo „využívá“ jeho „slabá místa“. Že chápete provoz jako prostor, kde se všichni snaží dostat k cíli bez problémů, nejen vy.

Velmi ošemetné může být to „nepřekážení“, třeba v ulicích s velmi úzkými pruhy, nebo s tramvajovými kolejemi. Je to věc, která se obtížně učí, zda někoho pustit, vyžaduje často velmi dobrý odhad a někdy se tím skutečně můžete přímo ohrozit. Míru toho, kdy cyklista dá přednost setrvalejšímu zabrání pruhu, aby se do něj nemusel z krajnice obtížně vracet, či kdy se naopak schová do delší mezery mezi parkujícími vozidly, aby pustil třeba tramvaj, si musí každý určit podle svých schopností a dovedností.

10. Když mi někdo pomůže, poděkuju, zamávám mu, nebo se aspoň usměju

Zde komentář asi není třeba :-)

Závěr

Závěr obsahuje závazek pokud možno dodržovat uvedená doporučení. Na závěr je uveden seznam těch, kdo se za tato pravidla staví. Cílem je nyní, až budou doporučení doladěna, aby se k nim jako k „etalonu slušnosti“ přihlásilo co nejvíce lidí. Bude-li pod těmito pravidly „podepsáno“ několik stovek nebo ještě více lidí, a řada institucí zabývajících se cyklodopravou, získají dostatečnou sílu k tomu, aby bylo možné poměřovat jimi chování cyklistů na ulicích lépe, než tím, jak dodržují nedokonalá pravidla silničního provozu.

Žádost o komentáře

V tomto kole komentářů prosím o následující:

  • Ozvěte se, kdo máte pocit, že jsem vaše připomínky dostatečně nezapracoval, nebo alespoň nevysvětlil, proč jsem je nezapracoval tak, jak byste si asi představovali. Komentářů bylo mnoho desítek a mohlo se to stát.
  • Navrhujte ještě lepší formulace jednotlivých bodů
  • Polemizujte s texty ve výkladu desatera, které se stane oficiální součástí textu a proto musí být také dobře vyargumentované.
  • Hlaste se, kdo se chcete předběžně k desateru přihlásit. K definitivnímu textu uděláme nějaký „petiční systém,“ kde to bude možné připodepisovat, uvítám ale, když předběžně projevíte zájem tady v komentáři.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Jo, líbí … k jednotlivým bodům:

    1) velmi pozitivně kvituji zahrnutí požadavku na brzdy

    3) bych prostě jízdu na červenou vyloučil natvrdo. Všem jedním metrem, motoristu to stojí slušný počet bodů a tučnou pokutu, i kdyby tu červenou projel krokem a ve čtyři ráno, kdy „nikomu nevadí“. Mimochodem, Portland … dovedete si představit ten masakr, kdyby naopak 6% motoristů nerespektovalo světla?

    4) dokážete si představit, že pojedu na chopperu krokem po chodníku (nikoho tak neohrožuju a mám podstatně lepší brzdy, než bycikl), zastaví mne policista a já mu budu argumentovat, že jedu po chodníku „tam, kde to dotyčný nezvládá, vede k sebezdokonalování spočívajícím ve zlepšování dovedností jízdy v provozu a omezování jízdy po chodníku víceméně jen na nevyhnutelné případy„. Už jenom za formulaci, že to nezvládám, bych – právem – o možnost další jízdy, neřku-li o řidičák, přišel. (Schválně jsem pro příklad volil motocykl, a to typu chopper, vzhledem k podobné prostupnosti davem a určení ke klidné jízdě)

    Shrnuto: celkově považuji toto memorandum za rozumný krok, jen bych se víc soustředil na myšlenku „jednoho metru“. Chcete (cyklisti) být bráni jako rovnoprávní účastníci silničního provozu? Tak přijměte stejná práva (a i povinnosti a omezení) jako motoristé – jen tak předvedete, že nejste vyčuránci, kteří si chtějí vylobbovat privilegia, ale důstojní a rovnocenní patrneři.

  2. Bod 3 opravdu potřebuje přeformulovat. Při pohledu rejpalovskou optikou mi vyzněl takhle: „Jezdit na červenou se hodí a je to bezpečné a vyzkoušené, ale neměl bych to dělat, protože to ostatní nechápou a vadí jim to.“ Na červenou nejezdím, protože to zákon zakazuje, ne proto, že to někoho štve.

  3. Kadel, NightRider: Právě pojetí „dodržovat pravidla, protože jsou to pravidla,“ případně „stejný metr všem“ naráží dost na své hranice ve chvíli, kdy ten stejný metr víceméně nelze aplikovat právě v důsledku nedokonalých pravidel (čímž nemyslím jen pravidla provozu, ale daleko spíš normy a obecnou projekční praxi). Kdyby to bylo tak jednoduché, tak místo chození kolem horké kaše chodníků a jízdy bez ohrožování stačí napsat „Jezdím podle předpisů“ a máme to v kapse. Bohužel, tak to prostě není. Dokud nebudou některé smyčky před semafory schopné detekovat přijíždějícího cyklistu, dokud nebude komunikace, kam cyklisti smějí, splňovat požadavky pro jejich bezpečnou jízdu podle západní dobré praxe tak, aby cyklisti sami od sebe nevolili chodník, dokud budou ulice v rostlé zástavbě jednosměrné pro všechny kvůli parkujícím autům a podobně, tak tu prostě stejný metr mít nastavený nemůžeme. Můžeme se ale snažit o tři věci:
    – aby chování cyklistů, které je v rozporu se stanovenými normami, obtěžovalo jen minimálně,
    – aby samotní cyklisté směřovali k chování, které bude jízdu v rozporu s normami minimalizovat,
    – a aby se postupně měnily podmínky (předpisy, místní úpravy) tak, aby jízda v rozporu s pravidly nebyla nejrozumnějším řešením té které konkrétní situace.

    Nebráním se ale tomu bod 3 nějak přeformulovat. Shodneme se na tom, že doporučení by mělo tvrdě prohlašovat, že na červenou se nejezdí. Následně je ale potřeba to vysvětlit těm, kdo argumentují (viz debata k předchozímu článku) tím vším, proč na červenou někdy jet (cyklistu nevezme smyčka, nikdo mě nevidí, apod.). To je tam potřeba vyjmenovat a přímo uvést, že ani tohle nejsou důvody k tomu na červenou projíždět. Podmínky v Praze v praxi umožňují tolerovat určité chování, které je v rozporu s předpisy.

    Co tedy takhle?

    3. Nejezdím na červenou

    Ani když se domnívám, že je to bezpečné, a už vůbec ne z pohodlnosti. Ze všech dopravních přestupků je tento nejzávažnější a nejkritičtěji vnímaný.

    A na zvážení dodatek: Dostanu-li se do pasti způsobené nereagující detekční smyčkou, vyřeším problém (…jak?).
    – na vlastní riziko?
    – s maximální opatrností?
    – jako chodec?
    – jinak (máte nápad?)

    Tohle se totiž nejspíš ošetřit musí, ani pravidla slušného chování nemohou po člověku vyžadovat, aby stál před křižovatkou třeba i několik cyklů jak pitomec, dokud se za něj nezařadí nějaké auto.

  4. [5] Jo, s touhle formulací souhlasím bez výhrad.

    K dodatku: nereagující semafory řeším chodeckou metodou, dostrkám k nejbližšímu přechodu a tam zmáčknu čudlík. Zdlouhavé, ale bezpečné a legální. Na vjíždění do červené nemám žaludek, ať to vypadá jak chce bezpečně – nikdy nevím, jestli odněkud něco nevylítne sedmdesátkou. Nehledě na automatické policejní foťáky na některých křižovatkách :-).

  5. 5: Ono totiž napsat „Jezdím podle předpisů“ je to jediné zcela správné, co lze udělat. Nicméně, pojďme si rozebrat Vaše argumenty:

    …dokud nebude komunikace, kam cyklisti smějí, splňovat požadavky pro jejich bezpečnou jízdu … dokud budou ulice v rostlé zástavbě jednosměrné pro všechny kvůli parkujícím autům … Stejný pocit ohrožení mohou pociťovat (a z vlastní zkušenosti mohu řící, že pociťují) motocyklisté, zvlášť na lehkých a vratkých strojích. Přesto si nějak nestěžují. Když tedy takovéto výjimky, tak pro všechna jednostopá vozidla.

    Jednosměrné ulice nejsou jednosměrné „kvůli parkujícím autům“ ,ale proto, že jsou úzké z nejrůznějších důvodů. Opět nechápu, proč, v případě „zobousměrnění“ (které mi, osobně, připadá velmi nebezpečné, zvlášť pro cyklistu, jedoucího v „protisměru“), nelze toto zobousměrnění aplikovat na všechna jednostopá vozidla. Stejně tyto „obousměrné jednosměrky“ bývají v zónách silně omezené rychlosti, nebezpečí kolize cyklisty s protijedoucím autem je tak, paradoxně, vyšší, než stejné nebezpečí pro motocyklistu (kvalitní motocykl ve 30km/h zastavím na podstatně kratší dráze, než průměrné kolo s daleko horší relativní efektivitou brzd).

    Jako jediný reálný problém pro cyklistu mi tak zbyla nízká citilivost smyček u řízených křižovatek. Nicméně – kolik jich je a jaký je poměr nákladů na úpravu detekčního zařízení oproti budování drahé cyklistické infrastruktury, o tolerování průjezdů křižovatkou na červenou už vůbec nemluvě? Dostanu-li se dopodobné pasti jako motorista (např. přejezdem autem mezi pruhy na poslední chvíli, případně na motocyklu jízdou mezi pruhy, typicky<a href="http://www.mapy.cz/s/7LfS&quot; Chodov, odbočení z Pod Chodovem na jih), co mám dělat? Zacouvat na detektor (zde skoro až pod most)? Flastr. Projet na červenou? Flastr. Nikdo se se mnou nebaví. Prostě musím počkat a stejně holt bude muset počkat i cyklista. Pokud by bylo do úprav citlivosti smyček namířeno stejné úsilí, jako do cíleného omezování motorové individuální dopravy, mohla by každá řízená křižovatka být vybavena tak, že by cyklistu nejen spolehlivě detekovala, ale ještě mu popřála hezkou jízdu :)

    Snažit se můžeme každý, o co chceme. Dokud ale nebude státní dozor nad dopravní kázní cyklistů alespoň srovnatelný s obdobným dozorem nad mototristy, bude prasících cyklistů vždy podstatně víc, než motoristů.

  6. Kadel (7,8): Tady se moc neshodneme. To, že někde mají podobný problém motocyklisté, není pro cyklisty nijak zvlášť relevantní. Však ona by se v leckteré jednosměrce bez problémů vyhnula i dvě auta :-) No a u těch detekčních smyček je dost velký rozdíl mezi tím, když se někdo dostane „do pasti“ vlastní chybou, a když nedostane šanci udělat to správně.

  7. Mozna mi tam nekde chybi take zminka o tom, ze by meli byt k sobe vzajmne ohleduplni i cyklisti a dodrzovat pravidla. Xkrat se mi stalo, ze me ohrozil hlavne duhy cyklista, do prace jezdim da se rict celorocne po Praze. diky

  8. Kopíruju sem z diskuse na nakole.cz: V komentáři k preambuli připojit pravidlo 8 do skupiny 5-7 a pravidlo 9 označit jako „Pravidlo 9 zvládnou dobře jen technicky velmi zdatní jezdci, proto je ke konci seznamu.“

  9. 9: …To, že někde mají podobný problém motocyklisté, není pro cyklisty nijak zvlášť relevantní …

    Tím se ale naše myšlení posouvá z pozice hledání objektivního, rovnoprávného a bezpečného soužití všech druhů dopravy ve sdíleném prostoru do pozice cyklofašistické lobby. A pardon, tam já nepůjdu. Právě tohle myšlení totiž vyvolává onu nevraživost mezi pumpičkáři a plechovkáři. Narozdíl od tohoto myšlenkového proudu mám rád férové jednání, ne surfování na momentálních vlnách preferencí bruselských parazitů a hrabání pod sebe.

    A při vší úctě – přejetí z jízdního pruhu do jiného pruhu není „vlastní chyba“, ale běžný manévr. To, že přejedu později, než v místě, které si nějaký takyprojektant vymyslel (a naprojektoval tam detektor) mojí chybou rozhodně není.

    Nicméně – pořád jsem nezaznamenal jediný argument pro to, proč, když už se jednosměrky zobousměrňují, proč jen pro cyklisty? Čím jsou výjimeční oproti jednostopým motorovým vozidlům? Tím, že jsou líní šlapat objížďku jednosměrky? Nebo čím?

  10. Kadel: Ach jo, nešlo by to bez těch invektiv?

    Rozbor, proč oddělovat cyklisty mopedy/motorky, se dá najít třeba zde: http://bicycledutch.wordpress.com/2013/02/23/the-moped-menace-in-the-netherlands/ . Holanďani mopedy z cyklostezek (ve městě) docela nekompromisně vyhánějí, snaží se od cyklistů separovat dopravu schopnou „rychlé“ jízdy (a to tam mají ještě ty mopedy na 25 km/h, které ale by asi jako kategorie měly spíš zmizet a uvolnit místo elektrokolům). Imho mopedy jsou schopné jízdy v dopravním proudu, takže mohou snáz používat hlavní komunikace a tudíž pro ně není plošná prostupnost území tak nezbytná. Taky pro ně není tak „vražedné“, když to objetí bloku znamená navíc třeba patnáct metrů ztraceného spádu :-) . Já s tím takový problém nemám, potkat v bikeboxu motorku mi nevadí, jiným ale jo. O „motocykloobousměrkách“ nemám informace, že by se někde zaváděly, v režimu například obytné zóny si to ale celkem i dovedu představit. Na druhou stranu, třeba takový Bristol je „motorcycle friendly“ city, mají tam třeba dovolené motorky v buspruzích, v centru hodně stojanů pro motocykly, apod.

  11. 13: Ten článek je velmi tendenční. Co také čekat na cyklistickém médiu, koneckonců, na motoristickém by to bylo jednostranné zase z druhé strany. To není cesta.

    K obsahu článku:

    Jezdí motocyklisté v cyklopruzích rychle? Měřme a pokutujme! Ale pokutujme i ty cyklisty, kteří tu třicítku nerespektují stejně! (kolik cyklistů jezdí na třicítce třicet?) A stejně citelnými sankcemi.

    Všechno ostatní jsou v podstatě dost plané žvásty o tom, že se jim nechce nosit helmičky a že cyklisté se bojí a že autor článku nemá skútry rád. Jakýkoli věcný argument chybí.

    Objetí bloku znamená ztrátu 15 metrů spádu? Možná … cyklista to zaplatí sádlem, motorista předraženým palivem. Nevidím rozdíl. Navíc objíždění jednosměrek představuje vyšší míru exhalací (dlouhá smyčka s průjezdem více křižovatek, brzdění, akcelerace …)

    Znovu opakuji – jedinou cestou „sociálního smíru“ mezi pumpičkáři a petrolheady je striktní aplikace jednotného metru ukázněnosti v dopravě. A takový smír je základem koexistence, jinak jen roste napětí. Každá jiná cesta zavání snahou o protěžování „mého oblíbeného“ způsobu dopravy a dráždění „těch druhých“ muletou těsně před očima.

  12. Když už jsme u těch „tendenčních“ podkladů, tak ještě jeden přisypu přímo za sebe: ig-fahrrad.org/wiki/VOCA/lib/exe/fetch.php/organizations/filler_voca_wien_12.ppt . Tehdy jsem si připravil dost důkladné zamyšlení nad pravidly provozu, jejich porušováním (nejen u cyklistů) a cestami, jak z toho ven. Spoiler alert: je to prezentace z mezinárodního setkání cykloaktivistů, takže pozor na osypky z pouhého otevření! ;-)

  13. 15: Děkuji za link … nejlepší je stránka 7.

    – 2 ze 700 cyklistů neprasí na přechodu.
    – 40% ignoruje červenou na přechodu na frekventované křižovatce
    – 47 z 50 cyklistů ignoruje červenou na vjezdu do křižovatky, aby nemuseli minutu čekat.

    To přeci nemůžete myslet vážně, že s tímhle chováním (průzkum, bohužel, opravdu odpovídá realitě) Vás někdo bude brát jako partnery v silničním provozu, a ne jako nevychovanou verbež? Představte si, že by se takhle chovali motoristé. Zlatá medaile.

    Stříbro získává stránka 8, úvahou „ano, můžete sesednout … ale pro to nebylo kolo stvořeno“. Koho to zajímá? Auta také nebyla stvořena k čumění v kolonách, ale při současném „oživování“ (rozuměj – blokování stále více a více průjezdných tras, ubírání jízdních pruhů, omezování rychlosti na rychlostních tazích) je kolon čím dál, tím víc.

    Bronz pak získává věta „Many breaches are enforced by infrastructure.“ Aha, takže neprasí lidi, protože jsou prasata, ale ku prasení je, chudáky, nutí ta zlá infrastruktura.

    Inu, děkuji za provětrání plic před spaním …

  14. Bod 4 bych ještě přitvrdil na, současný text naznačuje, že normální je jezdit na chodníku, ale měli bychom se snažit s tím přestat. Radši bych viděl něco ve smyslu „na chodník jen výjimečně a pouze tehdy a pokud tak, že neomezím chodce“.
    Chybí mi něco o přejíždění přechodů. To je podle mě něco, co se dá tolerovat jen tam, kde jde jde o (smíšenou) cyklostezku a kříží „vedlejší“ komunikaci a i tam bych byl spíš pro lobování za zavedení legálního cyklopřejezdu, na který budou řidiči upozorněni značkami. Rozhodně považuju za uberprasárnu jet po chodníku a pak plynule pokračovat po přechodu. I když mají chodci zelenou, jako řidič tam nepočítám s 4x-5x rychlejším cyklistou (něco jiného je čekat na červenou a pak přechod přejet rychlostí chůze).
    Jinak se pod to rád podepíšu.

  15. 18 k příspěvku 17 – Děkuji, nemusíte se obávat, nerozčilil jsem se ani v nejmenším, jen jsem se řehtal tak, že se mne přišla zeptat sousedka, co to kouřím.

    19: zcela souhlasím, ale, upřímně řečeno, ve srovnání s projížděním křižovatek na červenou je to muška … až takových prasičů pár za tohle zaplatí (minimálně) zmuchlaným kolem a motorista bude osvobozen, protože bicykl na přechodu pro chodce prostě nemá co dělat, snad je to, v souladu s darwinovskými principy, přejde samo. Koneckonců, viz prezentace pana Fillera (link v příspěvku 16), strana 7 … 698 ze 700 cyklistů přechod zneužije. Tak co.

  16. Tak já se pod tohle nepodepíšu.

    Disclaimer: z toho, že na mě auta netroubí, neřvou ani neukazují si myslím, že jezdím ohleduplně.

    3: Rozběsňují se i chodci na silnici, stezce pro cyklisty nebo v prostoru pro cyklisty na stezce dělené. Rozběsnění je jejich problém (i když leckdy to stejně nemá koho rozběsnit, třeba proto, že ve tři ráno u toho semaforu nebeského klidu prostě fakt nikdo není) a nevidím jiný rozdíl proti jinému „infrastrukturnímu“ porušování předpisů (Mánes s prasbou po chodníku k Divadlu (čehož se nedopouštím), Agip).

    7: S formulací v bodu nesouhlasím (zdá se mi, že implikuje porušil předpisy → jel nebezpečně), s vysvětlením teď již ano.

    Kadel: „To přeci nemůžete myslet vážně, že s tímhle chováním Vás někdo bude brát jako partnery v silničním provozu, a ne jako nevychovanou verbež?“

    Kdo je „MY“?

    „Představte si, že by se takhle chovali motoristé.“

    Myslím, že najdu jednosměrky (Šeříková) nebo různá jiná omezení, která také porušují skoro všichni motoristi – třicítku (Vyšehradský tunel, Mánes — Divadlo), parkování, tlačení se do křižovatky, když není na druhé straně volno (Lipová x Ječná)… O tom, zda to někoho omezuje nebo ohrožuje, to ale nevypovídá vůbec nic.

  17. Kadel: Jestliže nějaké pravidlo dlouhodobě porušuje 99,7% lidí a přesto to nemá žádné následky, není na čase zamyslet se nad smysluplností toho pravidla? Proč to hned nazývat prasením? Dokážete vůbec připustit, že i v pravidlech může být nějaká chyba?

    „Představte si, že by se takhle chovali motoristé. “
    Když Praha spojila do té doby izolované měřené úseky na Jižní spojce v jeden, o čemž řidiči nevěděli, zaznamenali překročení rychlosti u 25% procent z nich. Opravdu si nemyslím, že cyklisté a motoristé jsou jiný živočišný druh s odlišným přístupem k pravidlům.

  18. Jenda: Ad semafory vs. např. chodníky: Já tam dost zřetelný rozdíl vidím. Máme taková porušení předpisů, která dělá člověk více „sám“ a taková, kde je více na vině nekvalitní místní nebo zákonná úprava. To druhé jdou třeba přechody krájející cyklostezky, jednosměrky nebo koridory, které nenabízejí ani stezku ani přiměřeně klidný provoz, a tam všude je třeba přihlížet k okolnostem. Projíždět světla na červenou je s výjimkou situace „chycení do smyčky“ věc, které se můžete docela bezproblémově vyhnout.
    Současně „prasení“ na chodnících řeší jednak pravidla pro míjení (nesmím chodce vyděsit), jednak formulace „když je chodník zalidněný, kolo vedu.“

    Bod 3 doplním větou, kterou jsem načal už výše, tedy:

    Dostanu-li se do pasti způsobené nereagující detekční smyčkou, vyřeším problém (nějak – bude doplněno).

    JacquesClouseau: Ten náznak celkem odpovídá realitě. Dneska se po chodníku hojně jezdí a jen tak se s tím nepřestane. Může se to ale přeformulovat – třeba takhle:

    4. Snažím se nejezdit po chodníku

    Jezdím-li někde po chodníku, hledám způsoby, jak se tomu příště vyhnout. Učím se v jízdě v provozu, postupně opouštím klidnější úseky a jezdím stále víc normálně po ulici. Kde by má jízda byla pro chodce obtěžující, kolo vedu.

  19. Jenda – k bodu 7 (bezpečnost vs. předpisy). Jestli tam vzniká implikace „porušil předpisy → jel nebezpečně“, tak je potřeba to přeformulovat. Uvažoval jsem o tom trochu víc a myslím, že je vhodné tohle pravidlo nakonec přece jenom rozdělit na dvě, i když s tím nejsem moc spokojený, protože tím nám vznikne „jedenáctero“ – no, aspoň to nebude mít možná trochu závádějící biblický rozměr.

    Takže:

    X Znám předpisy a zásady bezpečné jízdy

    Znám pravidla silničního provozu a jiné předpisy, které se mě při jízdě na kole týkají. Znám a přiměřeně ovládám zásady bezpečné jízdy v městském provozu (vyhýbání se dveřní zóně apod.)

    – Toto umístím asi jako č. 2 (č. 1 a 2 jsou věci, které je třeba splnit ještě před vyjetím, tak aby to bylo u sebe).

    7. Neohrožuji sebe ani ostatní

    Jezdím tak, abych nebyl ohrožením pro sebe nebo jiné účastníky provozu. Poruším-li přitom dopravní předpisy, udělám pak něco pro to, aby se to příště neopakovalo: najdu si legální trasu, změním způsob jízdy, nebo navrhnu úřadům, aby problémové místo upravily.

    Nyní je implikace jasná: Jezdím bezpečně → možná poruším předpisy, (ale dělám to proto, že jedu bezpečně)

  20. Vedle na Nakole se trochu rozjela debata o pravidlu 9 (pouštění), a o tom, nakolik je nezbytné při tom zabírat pruh. Tak se povedlo se tam tu formulaci myslím docela poladit.:

    9. Usnadňuji cestu ostatním, pouštím chodce nebo auta

    Učím se pouštět chodce na přechodu nebo odbočující auto. Nepřekážím nad míru, když to jde, nechám se předjet. Slušnost k ostatním mi získá uznání u chodců i řidičů.

    Následně výklad:

    Je zjevné, že toto není rada pro začátečníky, a třeba pro pouštění chodce musíte sledovat situaci v pruhu za sebou. I cyklista je povinen umožnit nerušeně přejít chodcům, v situaci, kdy ale máte za sebou auta (ať už vás předjíždějí, nebo jedete v řadě za sebou), je ale to zda zastavíte, nebo ne, velice dobře zvážit. Závisí i na odstupu aut za vámi, zda se vás právě chystají předjet, nebo jsou naopak ještě dost daleko.

    Pro samotné pouštění můžete zastavit při kraji, nebo (nemáte-li za sebou auta), najet na střed pruhu a naznačit chodci či řidiči, že jej pouštíte. Postup je na vás a konkrétní situaci. Pouštění je dovedností, která se musí nacvičit přímo v provozu, dá práci získat v tom sebejistotu a když to člověk neumí, nelze ho k tomu nutit. Ovšem, když se to naučíte, dokážete dvě téměř neuvěřitelné věci: Jednak svou přítomností budete zvyšovat kapacitu komunikací, jednak prokážete, že se považujete za integrální součást provozu a ne někoho, kdo „využívá“ jeho „slabá místa“. Že chápete provoz jako prostor, kde se všichni snaží dostat k cíli bez problémů, nejen vy.

    Velmi ošemetné může být to „nepřekážení“, třeba v ulicích s velmi úzkými pruhy, nebo s tramvajovými kolejemi. Je to věc, která se obtížně učí, zda někoho za sebou nechat předjet vyžaduje často velmi dobrý odhad a někdy se tím skutečně můžete přímo ohrozit. Míru toho, kdy cyklista dá přednost jízdě v bezpečné vzdálenosti od kraje vozovky nebo parkujících vozidel, aby se do něj nemusel z krajnice obtížně vracet, či kdy se naopak schová do delší mezery mezi parkujícími vozidly, aby pustil třeba tramvaj, si musí každý určit podle svých schopností a dovedností.

  21. Kadel 13: Proč zobousměrňovat jednosměrky jenom pro cyklisty? Podle mě se tu zapomnělo na podstatný důvod jednosměrek a tím je omezení tranzitu obytnými čtvrtěmi (ne těmi označenými, těmi, kde se bydlí) a jejich vyhnání na „tranzitní komunikace“. Pro mě krásným příkladem je Dykova, tam evidentně někdo nechtěl, aby se tamtudy objížděla Korunní, nebo Koubkova u Fugnerova náměstí, kde všechna doprava skončí na magistrále, pro 99% motoristů je to nejpohodlnější, 99% cyklistů na magistrálu nechce.

    A teď si představme, že na takovém místě bydlím. Pokud mi kolem plotu projde řekněme 50 chodců za hodinu, tak na zahrádce možná uslyším cvakání dámských podpatků, v kuchyni neuslyším nic, rybíz na zahradě ani fasádu mi to nezapráší. Pokud mi tam projede 50 cyklistů za hodinu, na zahrádce možná uslyším cvakání přehazovačky nebo svištění pneumatik, v kuchyni neuslyším nic, o rybíz ani fasádu se nebojím. Pokud mi tam projede 50 mopedů za hodinu, tak je uslyším i na zahrádce i v kuchyni, budu z nich na nervy, rybíz vykopu a zasadím něco nejedlého, fasáda se uvidí. Auta jsou jen dalším stupněm.

    Takže jako rezident nemám důvod bránit průjezdu cyklistů (ale mopedy tam nechci, byť jsou jednostopé). Jediný důvod, proč cyklisté nemůžou projet ve směru, ve kterém chtějí, je, že pro ně platí stejná pravidla jako pro motorová vozidla a toho, kdo to značil, nenapadlo, že by jim měl dát výjimku, protože si na ně vůbec nevzpomněl.

    To mi taky dává tu drzost (tuším, tak tak jste to označil) chtít jiná pravidla pro cyklisty než motoristy. Jsem přesvědčená, že se cyklistům brání v pohybu aniž by to někomu přineslo nějakou výhodu, prostě jen pro to, že se na ně zapomnělo. Pokud by to někomu výhodu přineslo, pak diskutujeme, jestli ta výhoda stojí za omezení něčího práva pohybu.

  22. Co se jízdy na červenou týče – já třeba jezdím na červenou v noci z Meteorologické na Libušskou, protože pokud tam nestojí auto, tak tam ten semafor zelenou prostě nehodí. Na druhou stranu, myslím, že to není z kategorie „štve to všechny kolem“, protože to jsou okamžiky, kdy se kolem žádní „všichni“ nevyskytují. Respektive vyskytují se v okolních domech, ale spí.
    Přestupek, přestupek… jo, stejný přestupek, jako když tu silnici přejdu na červeného panáčka. Koho to zajímá? Nikoho. Takže za nosnou argumentaci bych opravdu pokládala „lidi to štve“, nikoli „je to přestupek“.
    Nehodlám to hrotit zase tak, abych slezla z kola, zmáčkla si knoflík pro chodce, převedla kolo na zelenou a zase nasedla, to celé za situace, kdy tam neprojede ani jedno auto.

    Taky není chodník jako chodník, já jsem třeba dost dlouho chodila na brigády v průmyslové oblasti Malešic, a tam se kromě hodin, kdy se lámou směny (6, 14, 18, 22 hod) prostě nikdo nevyskytuje a je tam totální pusto. A naopak silnice bývají hezky volné, a v nočních hodinách si to tam řidiči rádi pěkně „pustí“. Takže cestou z noční směny nebo na ranní směnu (prostě za tmy) jsem jezdila po chodníku, a každému to mohu doporučit.
    Možná by se to mohlo přeformulovat na „chodník v obydlené části města“, ale myslím, že je to zbytečné, nejde o zákony, ale o pravidla etikety, a u jejich výkladu lze uplatnit zdravý selský rozum.

    A nemyslím si, že by to byla nějaká cyklistická specialitka, naprostá většina motoristů také selektivně porušuje předpisy, a jsou i situace, kdy je to dilema „porušit předpis nebo jet jak kokot?“, a myslím, že moje noční cyklojízda po chodníku jde ruku v ruce s jejich nočním nedodržením rychlosti.
    Ale je mi jasný, že když někdo řekne jenom „když je to vhodné, jedu po chodníku“, tak si většina lidí představí kolo kličkující mezi davy chodců.

  23. A nemyslete si, že je to nějaký můj „když jedu na kole, tak můžu předpisy porušovat“ přístup.
    Stejně tak mám na rodinném autě antiradar, a ve tři ráno na dálnici držím průměr kolem 150 km/h (pokud nemám naloženou střechu).

    Ale přijde mi dost ujeté požadovat po cyklistech, aby oni začali s aplikací „perfektního dodržování pravidel“, když jim nejde o pokuty, ale o život nebo zdraví. Já bych to zahájila nějakou akcí Kryštof na motoristé x cyklisté, v první řadě na nebezpečné předjíždění, v druhé řadě na nedání předností v jízdě nebo odbočení vpravo těsně před kolem… těžko lze dodržovat předpisy „jako bych jel autem“, když vás ti řidiči aut neberou jako auto. A myslím, že je lepší být živý, zdravý, bez ŘP a o deset tisíc chudší, než nadosmrti jezdit na vozíku, případně být pod drnem.
    Prostě ta iniciativa za „striktní dodržování pravidel“ musí vzejít z téhle strany.

  24. 22: Moc pěkný příklad. Není náhodou tedy na místě zvážit, že omezování rychlosti na rychlostních tazích Prahou je, právě na základě toho, že poměrně velké množství vozidel se pohybuje rychleji, než určují předpisy, je zbytečné omezování? Vždyť se nic neděje, ne? Proč tedy na Jižní spojce nejsou měřené úseky oázou a neměřené masakřištěm? Proč se na magistrále směrem ven z Prahy (čím dřív pryč, tím líp) motoristé plazí 50km/h, ač tu byl za nemalé daňové peníze položen akusticky tumící asfalt?

    Nebo to zkusím jinak – 99,9999% lidí nechce platit daně. Viděno Vaší optikou – důvod ke zrušení daňové povinnosti?

    26: To je mi Vás tuze líto, že se Vám nelíbí, že kolem Vás probíhá doprava na dopravních tepnách. Pak doporučuji se přestěhovat někam do hor. Já mám zase jiný problém – zdědil jsem byt na hraniční ulici Ladronky. Dřív tam byl klidný park, dnes tam, po několika letech klidu, v rámci „revitalizace“ prakticky každý weekend ječí nějaká pubertální kapela nebo nějaký sluníčkově pozitivistický happening a když otevřu okno a podívám se z něj, místo dřívějšího pohledu do zeleně mám výhled do větrajících mezinožních tunelů cyklistů, inlinistů a jiných, co leží na trávníku cca 20m od mých oken. A taky s tím nic nenadělám. Mně zase nevadí běžný silniční provoz, protože vozovka je od slova vůz. Takové už je město.

    Poslechněte si názor prof. Moose z Fakulty dopravní – doprava je jako voda, někde ji zahradíte a hledá si cesty jinudy. A buzerační „vyhánění“ dopravy jednosměrkami je jen bezohledné vytlačování vody na dvorek sousedovi.

    aish celkově: Jedním ze základních pravidel soužití je respektování pravidel všemi zúčastněnými. Jakékoli vymáhání výjimek z těchto pravidel, neřku-li zdůvodňované stylem „já (nebo my) vím, jak by to jako mělo podle mne být, to mne opravňuje pravidla porušovat“ vede vždy k nárůstu nevraživosti. A to přeci nechceme.

    … těžko lze dodržovat předpisy „jako bych jel autem“, když vás ti řidiči aut neberou jako auto … Nedivte se. Dopravní předpisy tu nejsou jen pro Vás, ale i pro ostatní účastníky provozu. No a ti, automaticky, předpokládají, že se podle nich budete chovat. Takže když, např. v typickém zdejším příkladu, vjedete do přižovatky na červenou, protože přeci nikoho nevidíte,a náhle se objeví ve „volném“ směru auto a trefí Vás, učinila jste právě něšťastným řidiče toho auta, protože se bude, poměrně obtížně, obhajovat proti současné, tendenční vlně defaultně obviňovat motoristy.

    Všimli jste si, například, že nikdy titulek zprávy v médiích nezní „cyklista vlítnul pod auto“, ale „auto srazilo cyklistu“, i když je vina jednoznačně na straně cyklisty?

    Nepřijde mi „ujeté“ požadovat po cyklistech dodržování dopravních předpisů, stejně, jako mi nepřijde „ujeté“ to chtít po motoristech. A pokud jsou pravidla špatně nastavena, pak by, naopak, měli všichni účastníci provozu volat po změně, ne si stavět pravidla vlastní a vykňourávat si výjimky. Jediné dlouhodobě možné sdílení prostoru je rovnoprávné sdílení.

  25. Ještě k projíždění červené …

    – cyklistka esemeskuje za jízdy …
    – načež projíždí dvě červené, aniž by se rozhlédla, či zpomalila, a vlétá do kruháče
    – vesele esemeskuje dál
    – na další křižovatce opět na červeno málem vletí pod autojeřáb.

    Že jsem si to vymyslel? Ale kdepak. Bouchal jako vyšitej.

  26. Kadel 29: Zdá se mi to, nebo záměrně překrucujete, co ostatní napíší?

    50 na magistrále (pokud se bavíme o úseku cca mezi Pankrácem a Chodovem) je pokusem vybalancovat požadavek lidí, co chtějí projet, požadavek lidí, co tam bydlí (a bydleli v době, kdy tam první skupina zdaleka nedělala takový hluk jako teď) a nechtějí si hlukem ničit zdraví, a ekonomickou stránku věci. Osobně si myslím, že to není řešení dobré, že se mělo víc investovat do odhlučnění a rychlost nechat vyšší, ale do financí města nevidím.

    99% lidí sice nechce platit daně, ale zároveň naprostá většina z nich chápe, že jsou výdaje, které stát má a mít má a proto daně platí. Úmyslných daňových podvodů je podstatně méně. Pokud by 99% lidí daně neplatilo, tak je asi opravdu špatně pravidlo o jejich placení…

    Nikdy nebudu bydlet u dopravní tepny. Vždycky v nějaké klidnější a zapadlejší uličce. Pokud někdo chce bydlet u dopravní tepny (je mu milejší třeba blízkost metra), tak je to jeho volba a já chápu, že město bude investovat do toho, aby na té tepně byly odhlučněné tramvajové koleje, slušnej asfalt a v mnoha případech se třeba obyvatelům přispívá na protihluková okna. Na oplátku čekám, že jim tam město vytlačí tu vodu, co by se jinak cpala mojí postranní uličkou (ať už pozitivní motivací jako je vyšší rychlost a rovnější cesta, nebo negativní, jako jsou jednosměrky), takže já si budu moct nechat své okno otevřené. Ono je to tak příjemnější i pro ty řidiče, protože dopraví tepna je navádí srozumitelně a obsahuje značení cílů, kam chtějí dojet, jenom masochista touží projíždět neznámým místem klikatými postranními uličkami.

    Na Ladronce jsme holt znovu u toho, že porovnáváme Vaše právo na tichý výhled do zeleně s právem pubertální kapely a jejích cykloposluchačů se o víkendu bavit. Tamější situaci neznám, tak jen doufám, že v rámci pravidel vás od desíti od večera nechají hledět do zeleně nebo spát, jet celý víkend nonstop by mi nepřišlo ohleduplné.

    No a u zbytku už si vůbec nejsem jistá, že chápu vaší reakci. Pokud aish píše, že je nemožné chovat se jako auto, když vás ostatní jako auto neberou, a vy jí oponujete, že když se jako auto nechová, tak to ostatní činí nešťastnými, tak jsem taková zmatená. Je to ta o slepici a vejci, nebo je neporozumění ještě někde jinde?

  27. „Jediné dlouhodobě možné sdílení prostoru je rovnoprávné sdílení.“ Když odbočím od pravidel silničního provozu, tak rovná práva ve sdílení znamenají, že jako chodec mám stejná práva jako majitel automobilu, který zabere bezplatně 12 m2 veřejného prostoru a vypouští svoje exhalace a prach do veřejného prostoru, aby je dýchali jiní. Jenže já taková práva na druhých neuplatňuji, nechci ostatním škodit a pokud někoho omylem poškodím, tak se s ním snažím domluvit a vyrovnat se, například finančně. Měl byste to dělat taky tak.

  28. [23] Jaký je rozdíl když ztratím dvě minuty objetím bloku s jednosměrkou a když dvě minuty čekám na semaforu?

    Kadel: „No a ti, automaticky, předpokládají, že se podle nich budete chovat.“

    A když je moje chování takové, že sice formálně předpisy porušuje, ale přitom je kompatibilní s těmi, kdo předpokládají, že je dodržuji, tak je špatně co?

    „Jedním ze základních pravidel soužití je respektování pravidel všemi zúčastněnými. Jakékoli vymáhání výjimek z těchto pravidel, neřku-li zdůvodňované stylem „já (nebo my) vím, jak by to jako mělo podle mne být, to mne opravňuje pravidla porušovat“ vede vždy k nárůstu nevraživosti.“

    Nesdílím tuto myšlenku. Nejsem nevraživý, když mě v noční Praze bezpečně předjede automobil osmdesátkou.

    „a náhle se objeví ve „volném“ směru auto a trefí Vás, učinila jste právě něšťastným řidiče toho auta, protože se bude, poměrně obtížně, obhajovat proti současné, tendenční vlně defaultně obviňovat motoristy“

    Tak za prvé by musel jet 250 a za druhé ti tady nevadí chování cyklisty, ale tendenční vlna, ne?

    [30] Jak to souvisí s projížděním červené?

  29. 32: Pardon, doporučuji se lépe držet tématu. Bavíme se o problematice bezpečnosti silničního provozu, dodržování dopravních předpisů atd. – ne o záborech prostranství. Nemáte-li jiný argument, než offtopic, nepoučujte mne, co bych jako měl dělat. Přinejmenším – tématu se, narozdíl od Vás, udržet dokážu.

  30. 30: s projížděním červené to souvisí tak, že jde o projíždění červené. Moc se omlouvám, ale prostšími slovy to už vyjádřit neumím.

  31. 33: A Vy jste se jich ptal, zda Vaše chování je „kompatibilní“? Proč zde pak pan Filler píše, že projíždění křižovatek na červenou „rozčílí všechny, i cyklisty“ (a má, mimochodem, naprostou pravdu)? Tak já Vám říkám, že kompatibilní není, naopak, je dacanské. Typický příklad – vezměte si běžnou ulici, třeba Přátelství v Uhříněvsi. Jeden semafor za druhým, běžná padesátka. Inteligentní křižovatky, pokud jedete opravdu padesát, skáče Vám tam jedna zelená za druhou. Z boční ulice Vám na červenou vyjede prase. řekněme 30-40km/h, což je na kole běžná rychlost.

    Pokud to tam znáte, víte, že do bočních ulic vidět není a – překvapivě – z nich na hlavní taky moc ne, zeleň až k silnici a zástavba blízko. Nikdo nejel 250, jak hloupě píšete, a přesto mi, jako automobilistovi, najednou letí trubky a pytel vody a kostí přes auto. Prima pocit, zažít bych to nechtěl.

    Závěrem – vadí mi obojí. Chování cykloprasat (znovu opakuji, nikoli kultivovaných cyklistů, rozhodně neházím všechny do jednoho pytle) mi vadí stejně, jako chování prasat motorizovaných. A stejně mi vadí i tendenční vlna obhajovat dacanství za každou cenu, poukazováním na „chudinku slabounkou“, „špatné předpisy“ a „strach z těch zlých aut“.

    A pro doplnění – v mládí jsem toho hodně najezdil na silničním galuskáči a pak na postupně rostoucích motocyklech, takže vím moc dobře, co je to pohybovat se mezi auty. A nikdy, za těch cca 10-15 let, jsem neměl problém s tím, že by se vůči mně nějaký automobilista choval agresivně – čím to asi bude? A čím bude to, že jsem za celých skoro 40 let, co se na silnicích pohybuji (a že ne málo), nezavinil jedinou dopravní nehodu?

  32. ad Kadel 29:
    Jak nás v autoškole učili, pravidla silničního provozu nebyla vynalezena proto, aby policajti mohli dávat pokuty, ale proto, aby ten silniční provoz nějak rozumně fungoval. Tudíž důvodem jejich dodržování je „aby ten provoz nějak rozumně fungoval“, nikoli „abych mohl dělat ramena, že jsem ten nejvíc košer borec, který jezdí naprosto bez poskvrnky“.

    Uvedla jsem dva konkrétní případy porušování pravidel:
    1) jízda na červenou na semaforu, který neregistruje cyklisty, za nulového provozu (za denního provozu není problém zastavit tak, aby se vedle nás vešlo auto, kterého si semafor všimne)
    2) jízda po chodníku v čase 22-06 hodin v neobydlené (zcela průmyslové) čtvrti
    Oboje příklady, kdy je ABSOLUTNĚ JEDNO. V prvním případě jde jenom o to, že sesedat z kola je prostě kravina, ale v druhém případě už jde vyloženě o život. A nevím jak vy, ale já budu radši živé a zdravé zkurvené cykloprase, než zmrzačená světice.
    (technicky vzato by bylo také možno skuhrat na magistrátě, aby se kolem fabrik postavila oddělená cyklostezka, nebo aby se tam v noci nahnaly davy policajtů, kteří budou měřit rychlost a dávat řidičům dýchnout, ale obojí by znamenalo naprosto vyhozené prachy, protože v tomto případě se to dá prostě vyřešit jízdou po chodníku a nikoho to neobtěžuje)
    Jo, možná by se tam dala prsknout značka „22-06 stezka pro cyklisty a chodce, 06-22 chodník“, ale praktický důvod k tomu není, protože se to dá řešit selským rozumem.

    Denní ježdění po chodníku je samozřejmě větší problém. Opakovaně se – u lidí, kteří začínají s / uvažují o ježdění na kole po Praze – setkávám s tím, že mají problém s auty, která je míjí příliš těsně. No, osobně jsem to vyřešila prostě tím, že jezdím tak, abych zaprvé měla vpravo dost místa na vyhýbání se dírám ve vozovce / autům která mě těsně míjí, a zadruhé aby se auta prostě MUSELA vychýlit z přímočarého směru (protože pak je větší šance, že už to bude stát za to). Výjimkou budiž silnice, kde je dostatečný prostor na krajnici, ale to už se bavíme o situaci mimo město. A kde to není na předjíždění, tam jedu tak, aby prostě muselo do protisměru celé auto.
    No, ale začátečníci mají ten problém, že se šinou co nejvíc vpravo, což jim přijde bezpečné, ale ono to bezpečné není, ale když je přesvědčíte aby jeli víc vlevo, tak je odradí první netrpělivé vozidlo, které na ně začne vytrubovat. A třeba i oprávněně, protože cyklista – začátečník zapomene a nadále pokračuje v přímočarém pohybu, ačkoli nyní už lze jet více vpravo (třeba proto, že začal být zákaz parkování).

    A jak jsem to tak psala, tak jsem si uvědomila, že „tihle lidé“ jsou vlastně cyklistickou variací autoškoly, akorát to holt na sobě nemají napsané, tudíž to nikdo neví.
    Možná by bylo nejvhodnější, kdyby se zavedly třeba reflexní vesty se stejným Z, jako mají řidiči-začátečníci… myslím jako takový obyčej mezi lidmi, samozřejmě by se to muselo nějak mediálně zpropagovat, i když řidičům by to asi bylo logicky jasné, aby bylo zřejmé, že tenhle člověk se teprve učí jezdit v městském provozu, a když „zbytečně jede tak, že nejde předjet“ tak to nejspíš nedělá naschvál.
    I když jen částečné řešení, pořád budou lidi, kteří by vás nejradši předjeli cestou kolem tramvajového ostrůvku…

  33. Jo, a je potřeba si uvědomit, že valná část motoristů která nenávidí cyklisty je nenávidí proto, že jezdí na kole. Oni třeba říkají věci jako „oni jezděj na červenou“ a tak podobně, ale jen u části lidí je nevraživost založená na tom, že se lekli když se jim cyklista vyřítil do cesty po přechodu apod., další části prostě primárně vadí to, že jim cyklista „překáží“ v cestě a že ho musí předjíždět, místo aby jeli furt rovně a pořád stejnou rychlostí (takže jim vadí i „zbytečné“ semafory, stopky, přechody, omezení rychlosti…), a že „budu jezdit předpisově“ není cesta k tomu, aby všichni byli spokojení. Akorát část lidí bude muset vynalézat novou argumentaci proč nenávidí cyklisty, ale to je tak všechno.

    Nicméně doufám, že motoristů, jejichž hlavní problém s cyklisty se dá shrnout jako „voni mi tam dycky vjedou a já se sotva vyhnu!!!“ je většina, a tohle se řešit dá.
    Mj. tím, že budete jezdit dost vlevo na to, abyste mohli „poruchy vozovky“ objíždět zprava. Čímž ale zase nasere ty, kteří chtějí jet rovnoměrným přímočarým pohybem. No, to je asi důležitý si uvědomit, že se nedá zavděčit všem.

  34. [35] Asi jako kdybych napsal „jo a mimochodem, ještě k tomu automobilismu“ a dal odkaz na nějaké prase v autě. Jistě by to s automobilismem souviselo, ale k diskuzi by to podle mě nijak nepřispělo.

    [36] Myslím, že stále mluvíte o něčem jiném než já. Já jsem totiž hovořil o situaci, kde je vidět a auto by muselo jet 250. Vy teď vytahujete nějaké křižovatky, kde vidět není. Tam samozřejmě takhle nepojedu. A taky mluvíte o nějakých rychlostech cyklisty, o kterých jsem vůbec nic neřekl. Nejsem debil a nevjedu tam 40 (konec konců, 40 jsem na kole nejel ani nepamatuju).

    Dokonce jste si vymyslel, že jde o projetí *křižovatky*, což jsem také nikde nenapsal! Co mi to podsouváte?

    Takže se pořádně podívejte na semafor na 50.0581883N, 14.4327072E a řekněte mi, co přesně se vám nelíbí, když ho ve 3 ráno, nikdo nikde, projedu na červenou.

  35. 38, aish: … Jak nás v autoškole učili, pravidla silničního provozu nebyla vynalezena proto, aby policajti mohli dávat pokuty, ale proto, aby ten silniční provoz nějak rozumně fungoval. Tudíž důvodem jejich dodržování je „aby ten provoz nějak rozumně fungoval“ …

    Zlatá slova. A proto každý, kdo je nedodržuje, potenciálně ohrožuje ostatní. Jednoduché jak facka. Děkuji.

    … A nevím jak vy, ale já budu radši živé a zdravé zkurvené cykloprase, než zmrzačená světice …. Nebylo by náhodou úplně nejlepší být za řidítky slušným (moto)cyklistou a za volantem slušným řidičem? Vámi navržená životní dráha mne poněkud neláká, ale možná jsem staromódní.

    … u části lidí je nevraživost založená na tom, že se lekli když se jim cyklista vyřítil do cesty po přechodu … A to je jako normální? Vždyť si jenom vezměte, co říkáte … cyklista vyřítil po přechodu … Přechod je od slova chodit a kdo se na silnici hloupě řítí, patří do řiti.

    … že „budu jezdit předpisově“ není cesta k tomu, aby všichni byli spokojení… Samozřejmě, že není. Je to ale základní předpoklad toho, abychom se na silnicích nepobili navzájem. Společenská pravidla respektují ve svých koloniích i mravenci a včely, cyklisté to nedají?

    Jak jsem napsal, mám za sebou na silnici už čtvrtý křížek. Nikdy jsem nebral slušně a předvídatelně se chovající cyklisty za ty, kdo „mi překáží“. Překáží mi namyšlení blbci, kteří si myslí, že svět čeká na to, až oni ho budou řídit.

  36. 40: na červenou se prostě nejezdí, a to s ničím. Jestli s tím máte nějaký osobní problém, nepatříte na veřejné komunikace. Ani v autě, ani na kole a pěšky by Vás měl někdo hlídat. Ve Vašem vlastním zájmu.

  37. Kadel:
    klobouk dolů před vámi. dlouho tak přesně nikdo nepopsal, oč tu jde.
    smekám před vaší trpělivostí, korektností i schopností věcné argumentace. tím spíš, že s oponenty se zdejší editor nemaže a hned maže:)

    vydržte, vašeho hlasu třeba velmi.

  38. „na červenou se prostě nejezdí“

    Protože to Kadel řekl. Protože proto. Tečka.

    Zajímalo by mě, jestli jste nikdy žádný předpis úmyslně neporušil.

  39. ad. 44 Jenda – vzdycky, kdyz uz zacnu mit pocit, ze neni vse ztraceno a ze nekteri na kole jezdici i uvazuji, vyskytne se neco jako Vy a sup, jsme zpatky :-(

    Nejsem na silnicich a ulicich aktivni tak dlouho jako Kadel, jsem ted asi tak v ridicskych kristovych letech. Troufnu si rict, ze zkusenosti ziskane u me jiz prevazuji nad zkusenostmi prenesenymi (tedy ze uz ledasco pamatuji). Vidim to tak: v pravidlech provozu na silnici je pomerne hodne prostoru pro „kreativni vyklad“. Ledasco se da jet po svem a lepe nez kdybych se slepe ridil zakonem. A je na kazdem jednom z nas, jak se s tim popasujeme.
    Jenze, jsou veci, ktere jsou pres. Treba jet po dalnici v protismeru. Ignorovat cervene blikajici prejezd. Poslat ji z vedlejsi na hlavni bez prednosti. Jet kdekoliv na cervenou mezi ne patri – protoze – Vase cervena (vetsinou) znamena ze jinde je zelena. A bohuzel, patri k ustalenym zvyklostem, ze na krizovatce, kde blikaji svetylka se nerozhlizime.
    Vam to Jendo vyjde 100x, mozna 1000x, ale jednou se potkate se svym osudem.
    Budiz Vam utechou, ze pak budete mit vlastni blyskavy sloup s blyskavym byciklem namireny smerem k nebi.

  40. [43] Omlouvám se, ale žádnou věcnou argumentaci ohledně projetí semaforu na červenou jsem od Kadla ještě neviděl. Naopak, viděl jsem od něj podsouvání a OT argumentaci nebezpečnými místy – což je ale logický naprostý nesmysl, protože mé tvrzení, že existuje semafor, kde je projetí na červenou bezpečné, nelze vyvrátit důkazy, že existují semafory, kde to bezpečné není.

    Ale budu moc rád, když „vydrží“, pevně věřím, že pokud nebude ignorovat základy logiky, nakonec se dohodneme. Ostatně tvrdí, že konám něco vysoce rizikového, co mě může stát život. Je v mém zájmu ho vyslechnout.

    [42], [44] Rád bych opravil a rozšířil svou otázku z pozdního večera: Platí váš názor o zákazu řízení na kohokoli, kdo úmyslně poruší jakékoli pravidlo silničního provozu? Pokud ne, proč? Čím je jízda na červenou výjimečná?

    Proč neplatí tento požadavek i na ty, kdo zákon porušili omylem, tedy zjevně svojí neschopností ovládat vozidlo a dávat v provozu pozor? Nebo platí? Pak by ale podle vás nemohlo řídit snad 99 % řidičů.

    Existuje obdoba tohoto vašeho požadavku i v jiných zákonných oblastech než je silniční provoz?

    [45] Když už jste mi to takhle „nandal“… Mně se zatím zdá, že v tomto sporu uvažuji snad jediný. Od ostatních jsem se zatím dočkal pouze urážek, útoků, logických klamů a prostě na první pohled nevalidních tvrzení. Pozor – teď nejde o to, jestli mám pravdu. Kritizuji způsob, kterým mi je můj názor vyvracen. Myslím, že se v této diskuzi chovám docela slušně – proč na mě reagujete jako na trolla?

    „Jet kdekoliv na cervenou mezi ne patri“ – prosím, zkuste tento výrok dokázat (pak jste vyhrál 1:0). Nebo mi alespoň vyvraťte, že na semaforu, který odkazuji výše (50.0581883N, 14.4327072E), to lze – pak to bude remíza 0:0. Zatím ale tvrdíte něco, k čemu jsem již uvedl protipříklad a nikdo mi ho ještě nevyvrátil.

    „Jet kdekoliv na cervenou mezi ne patri – Vase cervena (vetsinou) znamena ze jinde je zelena.“ – proč na začátku použijete kvantifikátor „kdekoli“ („všechna“) a pak najednou užíváte „většinou“ („některá“)? Vždyť je snad jasné, že to půjde jednoduše vyvrátit – nezúčastněným ufonem bez znalosti jakýchkoli faktů, ta věta prostě nic neukazuje – prostě Non sequitur. Je to nepravdivé tvrzení samo o sobě.

    „A bohuzel, patri k ustalenym zvyklostem, ze na krizovatce, kde blikaji svetylka se nerozhlizime.“ to jsem přece nikde nepožadoval (mimochodem stejně byste měl, může jet sanitka)

    „Vam to Jendo vyjde 100x, mozna 1000x, ale jednou se potkate se svym osudem.“ To je možné, ale to lze bohužel říct snad o jakékoli činnosti.

  41. 46: Jendo, nikdo Vám to nechce „nandat“, povídáme si tu proto, že chceme (doufám) nalézt nějaká výchdiska, ne udělat jeden z druhého blbce ku potěše vlastního narcisismu. Ptáte se, čím je jízda na červenou výjimečná? Vezměte si, jako příklad, dvě společenská pravidla

    1) Nezabiješ
    2) Ve společnosti se neprdí.

    Je jasné, že jejich porušení má nejen na Vás, ale především na Vaše okolí velmi rozdílný efekt. No a jízda křižovatkou na červenou je z kategorie první – kdybyste byl na světě sám, jezděte si třeba na hnědou. Ale v křižovatce plní světla funkci komunikačního zařízení pro všechny zúčastněné.

    Uvědomte si, že když formulujete nějaká pravidla, musí jejich formulace být jednoznačná a jejich platnost nezávislá na okolnostech, kde se aplikují.

    Máte tedy možnost říci buďto

    i) Cyklistům se průjezdy na červenou tolerovat budou, nebo
    ii) Cyklistům se, stejně jako všem ostatním, tolerovat nebudou.

    Variantou i) otevíráte Pandořinu skříňku. Varianta ii) sice s sebou přináší opruz, někdy oprávněný, někdy ne, ale zato je intrinsicky velmi bezpečná.

    A který opruz světly považuji za neoprávněný? Znáte takové ty „zklidňovací“ semafory na začátku obcí, co v klidu svítí červenou a jsou nastaveny tak, že po detekci vozidla Vás stejně donutí zastavit a po 3-5 sekundách Vás milostivě „pustí“. To je teprv nádherná škola pohrdání dopravním značením. A stejně tam, jako blbec, vždycky stojím …

    Dále – porušení pravidel omylem je přeci jiná kategorie. Neomylný není nikdo a když mne (opět příklad) zcela viditelně omylem oprasí cyklista (nebo já jeho), načež ale následuje dostatečně omluvná symbolika, rozhodně mu nepojedu hodit kotvu o obrubník a věřím, že, pokud je slušný, ani on mi za to neokope a nepoplive auto.

    Všechno je to o snaze koexistovat, ne o snaze vymoci si jednostranná privilegia pro sebe a pak to, jak jste napsal, „nandavat“ ostatním.

  42. [47] Nandání se vztahovalo k prvnímu odstavci #45 obsahujícím… ehm… povzdechnutí.

    Obávám se, že se stále naprosto míjíme:

    Nechápu vaše přirovnání k Nezabiješ, když já i vy akceptujeme, že existují situace, kdy projetí semaforu zjevně nikomu neublíží (zklidňovací semafory), zatímco zabití ublíží vždy. Vytáhl jste to jako fakt, ale já se z vás právě snažím vyrazit, jak jste k tomu došel.

    Dále pak otevíráte falešné dilema, existuje přece ještě možnost iii, že se budou tolerovat nejen cyklistům, ale i ostatním. Můžu se zeptat, nepočítal jste s tím, že bych o takové možnosti uvažoval, proto, že mě (chybně) považujete za fanatického pumpičkáře, který si myslí, že by takové výsady měl mít jenom on? Doufám, že to je jen moje paranoia.

    „A který opruz světly považuji za neoprávněný? Znáte takové ty „zklidňovací“ semafory na začátku obcí, co v klidu svítí červenou a jsou nastaveny tak, že po detekci vozidla Vás stejně donutí zastavit a po 3-5 sekundách Vás milostivě „pustí““

    Ano, a na začátku diskuze jsem myslel přesně tento semafor. Křižovatky jste si vyfantazíroval poprvé v #36 vy.

    „To je teprv nádherná škola pohrdání dopravním značením. A stejně tam, jako blbec, vždycky stojím …“

    To je hezké, já ho zase většinou projíždím. Myslím ale, že tyto postoje jsou jasné už od počátku diskuze. Jejich opakováním se nikam nedostaneme. Mohl byste třeba rozvést, proč tak činíte – já, jak jsem již napsal, tak činím proto, že pravidlo, které mi přijde nesmyslné, prostě porušuju,.

    „Všechno je to o snaze koexistovat, ne o snaze vymoci si jednostranná privilegia pro sebe“

    Opět nechápu. Nabyl jste snad dojmu, že se snažím vymoci si pro sebe jednostranná privilegia? Vždyť výše explicitně píšu, že mi nevadí, když někdo kolem poruší předpisy tak, že mě ani jiného neohrozí/neomezí – ať už je to projetí opuštěného semaforu na červenou nebo bezpečné předjetí osmdesátkou ve městě, což jsem dával jako příklad v #33

    „a pak to, jak jste napsal, „nandavat“ ostatním.“

    Ježiši kriste, nemyslel jsem tím žádné nandavání na silnicích, ale Františkovu urážku, že „neuvažuji“.

  43. 48: … Dále pak otevíráte falešné dilema, existuje přece ještě možnost iii, že se budou tolerovat nejen cyklistům, ale i ostatním. Můžu se zeptat, nepočítal jste s tím, že bych o takové možnosti uvažoval, proto, že mě (chybně) považujete za fanatického pumpičkáře, který si myslí, že by takové výsady měl mít jenom on? Doufám, že to je jen moje paranoia …

    Oj, to je odvážná myšlenka. Ta už ale implikuje opravdu reálné ohrožení „slabších“ účastníků silničního provozu, ne ty kecy, co zaznívají jako obhajoba lobbování za jednostranné výhody pro cyklisty … Dostatečně křiklavý model? Špatná viditelnost, rumunský kamión s polospícím řidičem v „červeném“ směru a lehací kolo v „zeleném“. Ani si ho nevšimne. A kdo je pak vinen? Na červenou se přeci může jezdit dle vlastního uvážení, řidič kamiónu za to tedy nemůže. Ležící pumpičkář jel na zelenou a nic neporušil, takže taky ne. Jenom to odnesli oba … Lehač životem a kamiónista traumatem na celý zbytek života. A teď, babo, raď.

    Tady Vám neporadí ani cikánka s právním vzděláním, která, poté co vlevo odbočující řidič nedal v křižovatce přednost protijedoucímu vozidlu (tedy nerespektoval pravidla, nejspíš dle vlastního uvážení), vytváří fantasmagorie, zda ten protijedoucí (co nic neporušil) náááááhodou třeba netelefonoval a vůbec je podezřelej, protože má octoffku ftuningu (pro neznalé překlad: Škodu Octavia s drobnými estetickými doplňky bez vlivu na funkčnost vozidla) a takový jezdějí přeci dycky jako tidlencti piráti, viď, Mařko.

    Jo – a za fanatického pumpičkáře Vás, samozřejmě, nepovažuji, neb Vás neznám osobně. Na posuzování lidí bez znalosti věci se tu občas vyskytují různí drobní obratlovci. O variantě iii) jsem skutečně neuvažoval úmyslně, protože je opravdu hodně nebezpečná pro všechny, nezávisle na použitém vozidle (či nohou).

  44. Vráťo, proč me sem taháš? Vždyť tu akorát exhibuje jeden motovymaštěnec (normálně se tak nevyjadřuji, ale chci aby se tu host cítil jako „doma“). Že ty si přeješ abych zahájil trollback :-)

    K jízdě na červenou- například pravé odbočení z Jičínské do Vinohradské (kde je vyhrazený pruh) je zcela bezproblémové bez ohledu na to co svítí na semaforu. Fakticky je to obdoba odbočení z Veselské do Tupolevovy: http://goo.gl/maps/3dvsu Ta formulace samozřejmě paušálně neomlouvá jakoukoliv jízdu na červenou. Jen upozorňuje že i v situaci kdy to je vstutku bezproblémové by cyklista měl zvážit zda chvíli nepostát na místě. Náš motoaktivista (doufám že mé snahy váží!) si s naprostou samozřejmostí vybírá situace, které nikdy nikdo z pohledu cyklisty za bezpečné nepovažoval a ani považovat nemohl. Proč tedy vlastně trolluje?

    S karbonovým kolem si užijete spoustu legrace. Jak jsem měl řešit tuto situaci (ovšem bez aut která by podráždila smyčku): http://goo.gl/maps/hM5MX

    Fakt že jsou pozemní komunikace primárně uzpůsobeny pro provoz automobilů je nepopiratelný fakt. K čemu jsou třeba parkovací místa? Nikdo jiný než automobilisté jej nepotřebuji. Stejně tak jsou automobilům přizpůsobeny pravidla. Je tedy poněkud pokrytecké tvrdit „máme jedna pravidla, platí pro všechny, všichni je musí dodržovat“. Zkuste si představit že by pravidla byla nastavená tak, aby vyhovovala cyklistům. Rychlost 30km/h všude, z kopce 50km/h (aby cyklisty nikdo další neohrožoval vyšší rychlostí), zrušit parkování (pro cyklistu zbytečnost) a obousměrný provoz ve všech ulicích. Cyklisté vždy dávají přednost chodcům, motoristé chodcům a cyklistům. Zrušení povinnosti používat chodník a přechody (cyklista se díky své šířce a obratnosti chodcům snadno vyhne). Byli by i pak všichni motoristé za „dodržování všech pravidel padni komu padni“, nebo by se snažili o změnu a redefinici pravidel tak v rámci nějakého kompromisu lépe odpovídaly jejich potřebám?

    Co se zobousměrnění jednosměrek pro jednostopá vozidla týče: (elektro)mopedy asi jo (velmi stručně- ty na které stačí skupina B). Pouštět tam lidi s půltunovou mašinou a šířkou přes metr je blbost. Skůtr a kolo se s protijedoucím vyhne (zapluje mezi zaparkovaná auta nebo na volné parkovací místo). S mašinou by to nefungovalo.

    Mohl bych takhle pokračovat až doalelujá, ale motofašista sem přišel akorát trollovat, nebudu s ním ztrácet čas.

  45. Safra, nemohlo by to kontrolovat jestli jsou uzavřené všechny tagy?

  46. Jenda (47). Snazim se podporit K. v jeho snaze Vam vysvetlit asi nevysvetlitelne.
    Ano, mijime se.

    Hrabosh (50+51) Dekuji. Kombinace tech dvou po sobe jdoucich prispevku obsahuje uzasny extrakt z Vaseho uvazovani. Tedy ja mam kolo, pojedu si po svem. Taky mam pocitac s internetem a budu psat prispevky. At se mi „to“ na ulici kouka postarat o bezpeci a pohodli a v prispevcich se mi „to“ postara o uzavirani tagu.

    ADMIN, omlouvam se za osobni invektivu, ale to proste neslo pominout. Za OT to nepovazuji, o etikete a cykloetikete to vypovida mnohe.

  47. Já mám kolo, pojedu si po svém? To jsem někde napsal? Proč mi něco takového podsouváte?

    Upozornil jsem že jsou situace kdy je skutečně dodržování ustanovení zppk nesmyslné a vysvětlil proč (o tom jak se v takové situaci chovám jsem nic nenapsal). Vráťa se pak snaží o nějakým způsobem tento fakt reflektovat.

    Poté jsem převedl logiku používanou motofašisty do cyklistického prostředí. Ve skutečnosti se tedy vůbec nejedná o moje uvažování, ale pouze o cyklistickou paralelu k mototeroristickým příspěvkům. Určitě si je při troše snahy dohledáte. Lidé co mě znají vědí že tohle je moje docela oblíbená debatní figura.

    Ve skutečnosti mojí vlastní úvahu obsahuje pouze poslední odstavec o zjednosměrnění obousměrek.

    Moc nechápu co se Vám nepozdává na používání různých asistenčních systémů (namátkou kontrola uzavřených tagů, ABS, ESP, kontrola zapnutých pásů, automatické rozsvěcení světel a další; na kole nic takového zatím nemáme, stará dobrá mechanika :-) ) a snaze nastavit taková pravidla aby byla pro uživatele bezpečná a pohodlná (=aby jim vyhovovala).

  48. Myslím, že prosté přečtení předchozí diskuse, spojené s alespoň lehkou snahou pochopit obsah jednotlivých příspěvků názorně ukazuje, kdo kam chodí trollovat. Děkuji za ukázku a přimlouvám se za nebanování uživatele „Hrabosh“ za přímé osobní útoky, Ač jsou směrovány na mne, já je považuji za zábavné – a jejich obsah mi poskytuje i nesporné potvrzení kvality mých myšlenek.

  49. Kadle, pokud jste se v mém sarkastickém příspěvku poznal, tak Vám musím pogratulovat k neobyčejnému pozorovacímu talentu. Doufám že Vám můj příspěvek pomůže pochopit co jste napsal špatně a příště se tomu vyhnete. Protože, jak jsem napsal hned v úvodu, jednalo se o trollback ;-)

    Pokud se ovšem domníváte, že svým příspěvkem nějak oceňuji kvalitu Vaši myšlenek, tak se mýlíte. Myslím že jsou příliš zatížené předsudky, myšlenkovými stereotypy a nepodloženými klišé.

    Také bych Vás rád upozornil že se v žádném případě nejednalo o přímý osobní útok. Nejmenoval jsem Vás, nebyl tedy přímý. Neurážel jsem Vás, nebyl tedy ani osobní. Pouze jsem Vaše příspěvky použil jako odrazový můstek k obecné kritice chování určité skupiny lidí, ke které které jste (imho správně) sám přiřadil. Podle všeho to vypadá že jste i zjistil že debatovat tímto způsobem nemá valný smysl a proto nejenom já do budoucna ocením když se podobnému způsobu chování a diskuse vyhnete.

  50. … Pokud se ovšem domníváte, že svým příspěvkem nějak oceňuji kvalitu Vaši myšlenek, tak se mýlíte …

    Nemýlím se. Naopak, to, že Vy s mými myšlenkami nesouhlasíte, je jejich nejhodnotnějším puncem kvality.

  51. Určité myšlenkové postupy nechápu. Takže když například napíšu Jaklova blbost hraničí s nekonečností vesmíru a s čímž velmi pravděpodobně nebudete souhlasit, tak to pak znamená že můj příspěvek je myšlenkově brilantní?

    Dále, mohl byste mi připomenout kde jsem vyjádřil nesouhlas s Vašimi myšlenkami? Já se pouze nesouhlasně vyjadřoval k Vašemu nevhodnému chování. Jestli si zakládáte na používání žumposlovníku a podsouvání nesmyslů debatním partnerům, prosím, bránit Vám v tom nemohu. Já se raději bavím a stýkám s lidmi, kteří vědí jak se chovat a kteří se vyjadřují kultivovaně a nezkouší pořád nějaké podpásovky.

  52. Člověk až žasne, kolik mají lidé prostředků na krmení trollů. Ale dobrá, jako cvičení v umění přesvědčivé argumentace, která je tady marná, ale u lidí „nerozhodnutých“ či jinak nepostižených anticykloaktivismem může sehrát nějakou roli.

    O desatero je velký zájem, jistě zaslouženě, akorát se to asi nedá brát jinak než proklamace pro „vnější“ veřejnost, že aspoň ti organizovanější a uvědomělejší nechtějí zbytečně prasit a o problémech vědí. Dovnitř komunity dopravních cyklistů v Praze to podle mě nemůže mít větší vliv na cokoli, už proto, že s k desateru dostane jen malý díl těchhle lidí, ale myslím (a je to paterné i z diskuze) i proto, že většina bude beztak jezdit podle sebe, majíc pro to své důvody a vycházejíc ze svých zkušeností (o prasičích samozřejmě nemluvím, to je dáno převážně osobnostním profilem). Ale jako východisko k debatě třeba dobré.

    I když sám podepíšu ledacos, třeba pokud jde o petice, a obsah desatera mi přijde přijatelný, smysl a funkce takového dokumentu mi připadnou nereálné, když už mi díky výkladu výše úplně neunikají, a až bych řekl absurdní. Možná tím, jak se naprosto neslučuje forma a proklamovaný cíl – vypadá to jako modrý deníček městského cyklisty, něco, co se obrací bytostně na něho, co on si má zvnitřnit, ale přitom to má být jakýsi prostředek k tomu, aby cyklisty vnímali jinak ostatní, a to podle cyklistických měřítek (jakkoli naprosto uznávám jejich podloženost). Tento cíl je zcela legitimní a chvályhodný, ale fakt nevím, jestli tohle někdo pochopí a ani si neumím představit mechanismus, díky němuž by to mohlo mít nějaký oučin.

  53. Konkrétní připomínky ke konkrétnímu textu:

    Co je to záložní světlo? Z formulace jako by vyplývalo, že mám vozit i za světla dvě světla, z nichž jedno je záložní. Pak by to byl asi závazek, který málokdo bude chtít dodržovat (ono člověk má na vožení na zádech taky jiné věci než příslušenství ke kolu, už to tak je to nad míru, zvlášť když se vozí účkový zámek).

    Zvláštní opatrnost na bruslaře a pejskaře: jako asi se to hezky bude v desateru vyjímat, ale prostě těžko bych se mohl zavázat k tomu být buddhou – zejména samozvané bezohledné čoklisty snáším opravdu špatně, a i když jim čokla asi přejet nebudu chtít, ona „opatrnost“ bude vypadat jinak než u kočárků a dětí.

    „Vysadím“ – „zvolním“, „zpomalím“? Znělo by mi to přirozeněji.

    „Ostatní to totiž nepochopí.“ Tahle věta je propadák, fakt, obsahem, nešťastnou formulací, začleněním do textu. Osobně bych ji rychle vypustil a možná ani nenahrazoval.

    4: „cvičím se tom“ > „v tom“

    6: „pozice pruhu“ > „v pruhu“

    6 a 7: před „nebo“ ve smyslu slučovacím se nedělá čárka

    Poslední bod – zase, pro propagační účely hezké. Ale lidi jsou různí a na mě je to moc sluníčkové, na pozitivní náladu se můžu vykašlat, až na výjimky nemám důvod se křenit při jízdě od ucha k uchu, nemám jej ani mimo kolo, natožpak v pražském provozu. Víc si nadávám po fousy. Ale děkovat pokynutím apod., to ano.

  54. [49] Podle mě ve vámi uvedených příkladech nebyla splněna podmínka, že nesmí existovat možnost, že někoho ohrozí nebo omezí.

    Hrabosh: Ač s vašimi názory víceméně souhlasím, nemohl byste to příště zkusit napsat trochu kulturněji? Myslím, že ostrou formou jen degradujete sdělení.

    Lei: Osobně mám prostě vzadu na kole trvale přidělaná dvě světla. Z toho jedno je tak napevno, že ho ani nemusím sundavat, když parkuju. Ale když má někdo kolo bez košíku (usuzuji tak z poznámky o nošení na zádech), tak mu těžko radit :)

  55. Možná jsem jen nevybral správný nosič či košík a správně je neupevnil. Nicméně vzhledem k těm kostkám a vůbec terénu, kterým projíždím, jsem rád, že si nevytřesu duši z těla, popř. že vydrží blatníky jakžtak v použitelném tvaru a z kola nic neodpadává. Neumím si představit, jak bych vozil košík, i když jsem, když jsem s kolem v Praze začínal, si jeden zakoupil a zkoušel to (má blbost byla, že jsem si koupil košík na rychloupínák, ale to člověka nenapadne a není to ten hlavní problém, myslím). Občas v něm vezu klarinet, přesně do něho zapadne, stejně není kam dát, když mám na zádech kytaru.

  56. 60: již sama obecná teorie pravděpodobnosti nás učí, že pravděpodobnost není nikdy nulová, ani jedničková (tedy jistota „ne“ a jistota „ano“), k těmto hodnotám se jen asymptoticky blíží. Takže jaká je hodnota pravděpodobnosti pro splnění Vašeho kritéria „… nesmí existovat možnost, že někoho ohrozí nebo omezí ….? Je to 0,5? 0,7? 0,9? 0,9999?

    Vždycky existuje pravděpodobnost nečekané situace, ve které se náhle dostanete do situace, kdy „ohrozíte či omezíte“ a už s tím nejde nic dělat. Je tato pravděpodobnost dostatečně nízká? A jak nízká musí být, abyste byl ochoten na ni vasdit svůj život či zdraví?

    Myslím, že zcela stačí počet nehod, které vznikají nedbalostním (přehlédnutí), či úmyslným (praseckost) nerespektováním zrovna tak důležitého momentu, jako je řízení průjezdu jedním z nejnebezpečněších míst na dopravních tazích – křižovatkou.

    Veškeré úvahy typu „ono by to mohlo dopadnout dobře, zrovna tu nikdo není / je nízký provoz / musel bych dlouho čekat / nikdo mne nepotrestá“ jsou jen zvyšování pravděprodobnosti neštěstí. Někde malé, někde velké, ale rozhodně zvyšování.

    Jedinou správnou cestou je naopak spojení sil všech účastníků silničního provozu a tlak na optimalizaci jednotlivých, konkrétních dopravních úprav. Ale koncentraci tohoto tlaku rozhodně neprospívá snaha o prosazování partikulárních zájmů jedné skupiny na úkor druhé („vytlačíme ta hnusná auta a vytvoříme sluníčkovou oázu nadlidí na bicyklech“), ale naopak spolupráce a koordinace všech sil, které mohou věc ovlivnit. Ale na to se těžko získávají eurokomunistické granty, to je nevděčná práce, většinou „za svoje“. A na tom „neziskovku“ neuživíte.

  57. „Takže jaká je hodnota pravděpodobnosti pro splnění Vašeho kritéria“

    Taková, aby byla stejná, jako kdybych počkal na zelenou.

    „řízení průjezdu jedním z nejnebezpečněších míst na dopravních tazích – křižovatkou“

    Po třetí vám říkám, že křižovatku jste si tu vyfantazíroval vy.

    „Veškeré úvahy typu „ono by to mohlo dopadnout dobře, zrovna tu nikdo není / je nízký provoz / musel bych dlouho čekat / nikdo mne nepotrestá“ jsou jen zvyšování pravděprodobnosti neštěstí.“

    Stejně tak, jako je zvyšováním pravděpodobnosti úvaha „pojedu ten kousek po silnici, i když bych to mohl objet 5 km po cyklistezce“ nebo vůbec úvaha „pojedu“. Nebo třeba úvaha „na magistrále povolíme v daných úsecích 70 místo 50“ či „zrušíme zónu 30“. Proč jsou některé z nich v pořádku a některé ne?

    „Ale koncentraci tohoto tlaku rozhodně neprospívá snaha o prosazování partikulárních zájmů jedné skupiny na úkor druhé“

    „Ale na to se těžko získávají eurokomunistické granty, to je nevděčná práce, většinou „za svoje“. A na tom „neziskovku“ neuživíte.“

    Nespletl jste si mě s někým?

  58. 63: K jednotlivým bodům:

    Taková, aby byla stejná, jako kdybych počkal na zelenou. Tedy principielně nedosažitelná, protože odstranění libovolného rizikového faktrou vždy pravděpodobnost neštěstí sníží.

    Po třetí vám říkám, že křižovatku jste si tu vyfantazíroval vy. Po třetí Vám opakuji, že drtivá většina světelné signalizace je právě na křižovatkách, kde její nerespektování je zároveň nejnebezpečnější. V bodu 3) memoranda o etiketě ale nic o rozlišování typu semaforů nevidím, pravidlo tedy musí platit pro všechny semafory bez rozlišení. Samozřejmě, pro demonstraci nebezpečnosti, zcela cíleně vybírám ty nejkřiklavější, zatímco, logicky, Vy jako oponent ty nejbezpečnější. Tak už to v diskusi bývá.

    Nespletl jste si mě s někým? Zde došlo, vlivem mé formulace, k nedorozumění. Samozřejmě netvrdím, že zrovna Vy jste cykloaktivistickým parazitem, co místo poctivé práce čerpá tendenční granty REHP (Rady Evropské Hospodářské „Pomoci“) a živí z toho nátlakové neziskovky. Ani to tvrdit nemohu, neznám Vás. Nicméně takoví mezi námi jsou – a nejsou daleko. Má formulace byla v obdobném módu, kdy konstatováním „z hoven bič neupleteš“ rovněž neimplikuji přání, abyste šel splétat fekálie. Pokud se Vás osobně dotkla, přijměte moji omluvu, snaha nebýt za něco takového byť jen považován hovoří o nesporných osobních kvalitách.

    Každé rozhodnutí vyjet, ať už na jakémkoli dopravním prostředku, s sebou nese zvýšení míry nebezpečí. Není ale zrovna nejchytřejší k této míře základní přidávat další procentní body pravděpodobnosti neštěstí vědomým prasením proti předpisům. Znovu opakuji, nikdo nejsme na světě sám.

  59. Tedy principielně nedosažitelná, protože odstranění libovolného rizikového faktrou vždy pravděpodobnost neštěstí sníží.

    Jste ochoten připustit, že se pravděpodobnost někdy vůbec nezmění? Představte si třeba ten zklidňující semafor – jediné, co automatika udělá, když vás detekuje, je, že rozsvítí zelenou. Nic jiného se nezmění. Jak tohle rozsvícení žárovky změní riziko?

    V bodu 3) memoranda o etiketě ale nic o rozlišování typu semaforů nevidím, pravidlo tedy musí platit pro všechny semafory bez rozlišení. Samozřejmě, pro demonstraci nebezpečnosti, zcela cíleně vybírám ty nejkřiklavější, zatímco, logicky, Vy jako oponent ty nejbezpečnější. Tak už to v diskusi bývá.

    Jenže mým cílem není jezdit na červenou vždy a všude, to bychom si asi teď nepsali. Mně jde jen o ty případy, kdy to považuji za naprosto bezpečné. Proto je nesmyslné, když argumentujete křižovatkou na magistrále ve špičce – snažíte se tím totiž dokázat něco, s čím souhlasím.

    A tím, že jsem popřel bod 3, který platí pro všechny semafory, přece neříkám, že to nesmí platit pro žádný semafor.

  60. 65: Jste ochoten připustit, že se pravděpodobnost někdy vůbec nezmění? Jsem, samozřejmě, ochoten připustit, že míra zvýšení nebezpečnosti se bude případ od případu výrazně lišit, a to klidně i v několika řádech. Oba naše extrémní případy tento rozdíl velmi názorně demonstrují. Jenže tvořím-li pravidla („na červenou se nejezdí“) a modifikující protipravidla („na červenou můžu, je-li míra zvýšení nebezpečnosti zanedbatelná“), musím dodržet značnou míru obecnosti použitelnosti těchto pravidel. Příklad – pokud bude na semaforech umístěna doplňující tabulka, povolující např. průjezd červené za určitých podmínek (taková plechová tabulka bývala, zcela rozumně a užitečně, např. na semaforu před Právnickou fakultou při příjezdu z mostu a odbočování vpravo ke Karlovým lázním, proč zmizela?), pak, samozřejmě, nenamítám ani píp. Jenže projetím toho „zklidňovacího“ semaforu (což, mimochodem, i já považuji za takřka dokonale bezpečné a bezkolizní) anulujete touhu nějakého samozvaného zklidňovatele, který tam ten semafor umístil právě proto, aby řidiče (všech) vozidel buzeroval. Pokud se Vám (nám?) podaří prosadit např. takovéto úpravy (tabulkami) na vybraných křižovatkách, sláva. Samozřejmě rovnoprávně pro všechny účastníky silničního provozu, to je bez debat.

    A pokud se nám podaří (možná?) společnými silami motoristů a cyklistů odstranit buzerační semafory dle Vašeho příkladu, sláva třikrát. Cesta ale není v partyzánském projíždění, ale v ovlivnění příslušného orgánu, který takovouto dopravní úpravu prosadil, schválil či realizoval.

    Mám pocit, že příliš pitváme detail na podstatně rozsáhlejším problému, který bych nazval racionalizací dopravního značení. A k této racionalizaci rozhodně nepřispívají semafory dle Vašich příkladů, dále pak nesmyslná omezení, vozidla poškozující a místy i nebezpečné vodorovné prvky na vozovkách (například trefit v noci na motocyklu – a o to hůř na kole – zvýšený práh, oddělující pruhy, dnes tak oblíbený v Praze, je o ošklivé potlučení, neřku-li poškození vozidla, ať už kola či motocyklu, o vozidla poškozujících retardérech nemluvě) a věc, kterou bych nazval „silniční přeznačení“.

    Dnes je totiž na silnicích, zvlášť ve městech, tak nesmyslně hustý les dopravních značek, omezujících, přikazujících, zakazujících a upravujících, že, logicky, jejich vážnost v očích řidičů klesá, devalvují. U všech řidičů, tedy i u cyklistů. Nerozpoznáme ty skutečně nutné a užitečné od buzerujících. A tento pocit se, logicky, přenáší i na vztah ke světelné signalizaci.

  61. O nějakém ježdění na červenou by se dalo uvažovat jen v případě, že by bylo „dle zákona dostupné“ VŠEM účastníkům provozu.
    Nějaká budoucí cedulka jen pro nás cyklisty by darmo vyvolávala (ne)/(ná)/(zá)vist ostatních..

    Třeba tak jak je to v USA, tam všichni mohou odbočit vpravo na červenou.

    Pokud tam pokud není napsáno, že se nesmí odbočit na červenou tak se odbočit může.

    Takhle si představuji dopravní předpisy.
    Co nejmíň značek!
    Né jako u nás, kde i když se zavede zóna něčeho je stejně na každé křižovatce v zóně potřeba napráskat značky pro všechny možné možnosti :(

    Tam kde to má logiku blbuvzdorné bezpečnosti se něco může. Tedy odbočení na červenou vpravo je asi právě to blbuvzdorné maximum.

    Logika v projetí červené rovně nebo vlevo není žádná , protože je závislá na mnohem větši možnosti přehlédnutí dalšího účastníka . Hledat logiku v tom, že mám jízdní prostředek z nějakého materiálu, který mě krom úspory váhy a vibrací znevýhodňunuje na indikaci semaforu nelze. Je to moje volba, když budu jezdit na kole z bambusu nebo karbonu budu třeba kůl, ale na indukční smyčce kůl v plotě., je to moje volba :)

  62. Hned zkraje se omlouvám za příspěvek který se týká původního tématu jen velmi okrajově, ale všichni jsou už zvyklí že do této polohy dodriftuje nemalé množství diskusních témat. Vzhledem k tomu že Kadel ještě nedostal možnost odpovídat na moje zvídavé otázky, tak mi snad Vratislav odpustí.

    60 Jenda: formu jsem zvolil takovou aby někteří lépe pochopili co měl Vráťa (14) na mysli když se ptal zda by to nešlo bez těch invektiv. Rozhodně se tímto způsobem běžně nevyjadřuji a ani vyjadřovat nehodlám.
    **************************
    62 Kadel (za chvíli Vám asi začnu říkat Evans): tvrdíte Veškeré úvahy typu (…) jsou jen zvyšování pravděprodobnosti neštěstí. Uváděl jsem konkrétní příklad- odbočení doprava z Jičínské do Vinohradské. Zkuste mi oč je vyšší pravděpodobnost nějaké závažné kolize když cyklista tento manévr provede na křižovatce která není řízena světly (tj. dá přednost chodcům a cyklistům na hlavní) a když pojede na světlech. Já tam prostě žádný rozdíl nevidím.
    **************************
    62 Evans: Váš požadavek na neprosazování partikulárních zájmů cyklistů je nesmírně drzý a pokrytecký. Například maximální rychlost v obci 50km/h (v ulicích kde nejezdí veřejná doprava, abyste se nemohl chytat okrajových případů) je partikulární zájem motoristů. Nikdo jiný tak vysoký rychlostní limit nepotřebuje. A je také zcela zjevné že nižší rychlostní limit znamená vyšší bezpečnost. Nepochybuji o tom že bych mohl snadno dohledat nějaký příspěvek ve kterém jste omezení rychlosti v Karlíně nebo na Žižkově označil za „buzeraci, šikanu etc“. Tím pádem jste obhajoval partikulární zájem motoristů, ale od cyklistů žádáte aby se chovali jinak? Druhým podobným příkladem je parkování. Nepochybně také hájíte zabrání 40% celkové šířky komunikace pro partikulární potřeby motoristů. Vzhledem k tomu je často místním značením umožněné parkování těsně vedle přechodu nebo křižovatky, tak se opět jedná o prosazenéní partikulární výhody pro motoristy na úkor všeobecné bezpečnosti.

    Myslím že Vám už musí být jasné že Váš požadavek na neprosazování partikulárních zájmů je nejenom pokrytecký (sám partikulární výhody pro motoristy obhajujete), ale také nesmyslný a hloupý. Každá skupina uživatelů má zájem na některém konkrétním opatření, které je výhodné jen pro ni,ale pro ostatní ne. Místo nesmyslného požadavku na vzdaní se artikulování a prosazení partikulárních zájmů jednotlivých uživatelů je potřeba hledat kompromis mezi těmito partikulárními a velmi často protichůdnými požadavky jednotlivých uživatelů.

    Vynechme pro tuto chvíli z dalších úvah chodce- mají chodníky a tam s ostatními účastníky provozu příliš neinteragují (což také není 100% pravda, chodníky jsou nespojité a oddělené přechody, ale v prvním přiblížení to nechme tak). Nicméně narážíme na konflikt zájmů motoristů, kteří stojí o maximální počet parkovacích míst a maximalizaci rychlosti a cyklistů, kteří stojí o maximální prostupnost území a rychlost která je neohrožuje na životě. Představujete si kompromis tak, že 100% ulic bude mít povolenou rychlost která vyhovuje právě a jenom motoristům? Představujete si kompromis tak, že motoristé budou mít k výhradnímu užívání vyhrazeno 40% šířky komunikace (parkování), cyklisté 0% a ještě přitom budou, kvůli zjednosměrnění omezeni ve Vámi tolik adorované svobodě dopravy?

    Proč? Proč je podle Vás v pořádku když mají motoristé k výhradnímu užívání vyhrazeno 40% šířky komunikace a když by měli mít cyklisté místy vyhrazenou část komunikace jen sami pro sebe, tak se podle Vás jedná o naprosto nepřípustné prosazování partikulárních zájmů? Kadle, v tomto odstavci je napsaná otázka. Zkuste na ní odpovědět bez používání oblíbených floskulí

  63. 67 újezďák: Nějaká budoucí cedulka jen pro nás cyklisty by darmo vyvolávala (ne)/(ná)/(zá)vist ostatních. Myslím že přesně k tomu směřuje bod týkající se jízdy na červenou. Fakticky má prostě cyklista neoddiskutovatelnou výhodu- je asi o dva metry užší než auto. Takže manévr který, pokud je proveden cyklistou, je nekonfliktní a nikoho neohrozí ani neomezí, tak auto ho s ohledem na svoje rozměry prostě provést nemůže. Úvaha, když nemůžou auta, ať nesmějí ani cyklisté je na úrovni „chcípla mi koza, ať chcípne také sousedovi“. Motoristé jsou zase zvýhodňováni jinak. Kromě výše uvedeného jsou například světla (a zelené vlny) nastavené na rychlosti kterých cyklista prostě nemá šanci dosáhnout. Staví se pro ně extrémně nákladné tunely do kterých se cyklista (na kole, a chce se mi dodat teoreticky :-) ) prostě nesmí. Když nemůžou do tunelů cyklisté, tak nikdo. Když nemají cyklisté zelenou vlnu, tak nikdo. Nesmysl. Stejně tak to je s Tvým oddůvodněním (ne)zákazu pravého odbočení na červenou. Bohužel závist by asi byla příliš velká a nestojí to za ni.
    ********************
    V USA mají o dost širší ulice a obvykle tam mají více pruhů, tam takové pravidlo může fungovat i i pro automobily.

  64. 67: Přesně tak, pochopitelně jsem měl na mysli doplňkové tabulky, určené rovnoprávně všem účastníkům provozu. Ona totiž jakákoli protekce vždycky vyvolá (ne)/(ná)/(zá)vist těch ostatních.

    Odbočení vpravo je skutečně to „blbovzdorné maximum“, ale ani to nelze uplatňovat paušálně na všech křižovatkách. Proto taky ta úvaha o tabulkách.

    Naopak, cítím s cyklisty, kteří jsou omezeni nevhodně volenými detekčními prostředky u řízených křižovatek. Za to opravdu nemohou a jde o diskriminaci. Sem by stálo za to napřít nějakou sílu. Místo buzeračních úsekových měřičů, vynucujících například nesmyslně nízkou rychlost na silnicích, které byly už z principu projektovány jako rychlostní, by jistě například Camea.cz dokázala dodat (nejspíš i za nižší cenu) odpovídající detektory, detekujicí vozidla např. optickým rozpoznáváním (což by poznalo i cyklistu na karbonu) … jenže z toho by netekly magistrátu peníze, takže nebude nic.

    „Přepráskání“ značkami je logickým následkem přebujelé regulace. Stejně, jako by byla dalším následkem takové regulace legislativa, prošpikovaná výjimkami pro cyklisty, pejskaře, inlinisty, lidi ve vlněných svetrech, modrooké, blonďáky … síla je v jednoduchosti, promyšlenosti a rovnosti.

  65. 69 speciál trolbek ? No ostatně vy, na vámi vybrané lidi, dokážete reagovat doslova včeličkózním trolbekováním každý den, to znám z osobní zkušenosti, kdy mě s laskavostí vám vlastní prudíte na jiném cyklowebu. J
    ediný problém je, že základní troll jste vy a trolbek používáte jako štít pro vlastní záštiplnou agitku.

    Ale nešť, zpět k vašim „argumentům“

    Koza se nenažrala ani sousedi nechcípli. Hrabosh neporodil argumentačního slona :

    Žádné kozy ani sousedi totiž v provozu nejsou, jsou tam jen a pouze účastníci provozu a ovšem vy, vaše milost Hrabos vulgo “ Vráťo proč mě sem taháš“ na entou :) Provádíte plnění náročných úkolů zítřka ?

    Vaše vymezení účastníků provozu na pozemních komunikací na cyklisty, oběti systému určeného autům a samotná auta, pro které je třeba stavět předražené tunely , kulhá na všechny vaše tlapky, vážený trolle Hraboshi.

    Vždycky od vás a vám podobných dostaneme ten samý argument, auta !

    Auta mají výhodu. Hovno Hraboshi hovno mají.*
    Jsou to prostě účastníci provozu na pozemních komunikacích s výhodami a nevýhodami a s nějakým poměrem cena výkon / naplnění potřeb jejich majitele.

    Kola mají nevýhodu proti autům. Hovno Hraboshi hovno mají.
    Jsou to prostě účastníci provozu na pozemních komunikacích s výhodami a nevýhodami a s nějakým poměrem cena výkon/naplnění potřeb jejich majitele.

    Auta, auta, auta… jak se ten argument hodí, kdy jsou kolem nás v ulicích tak by jsme nejraději zahnali pod zem, když se jim staví tunel, okruh nebo dálnice tak je to jejich zvýhodnění, protože je pro ně výhodné nejezdit městem ale pod městem nebo okolo, fuj a my tam nesmíme…

    Když je např. debata o přilbách, tak se pokaždé objeví boreček vašeho formátu , který řekne, že přilba proti autu nepomůže. No to nikdo nerozporuje, ale že pomůže / ochrání proti normálním pádům, srážkách s okolím tuší každý , ale to je potřeba přebít autem.

    Když se objeví možnost, že na červenou můžou jezdit všichni účastníci provozu tak se vesele plkne , ale auta mají předražený tunely kam nesmíme a my máme úzký profil a tak manévry….

    Odbočit vpravo se v USA může i na komunikaci karlínského typu, takže váš argument ,že na červenou to tam může fungovat i pro automobily neb je tam všude široko padl . Naopak dost často je zákaz odbočení vpravo právě na těch širokých ulicích, protože kvůli více pruhům jsou méně přehledné.

    Prostě zase argumetační nouze v přímém přenosu.

    * to byl šrapnel Hraboshi, ale Vilma vám ukradla tužku…

  66. 71 újezďák: Ano, velmi správně sis povšimnul že trollbackuju jen velmi konkrétní lidi- ty kteří to zasluhují (tj. trolly). Zbytek nekomentuji, nedá se to číst, nemá to ani hlavu ani patu a ani tím nereaguješ na moje příspěvky. HAND

  67. Takže od trollů zpátky k tématu.
    Problémem není porušování pravidel nějaké etikety. Problémem je nedodržování zákonů – ať už z neznalosti (která, jak známo, neomlouvá) nebo drzosti.

    Chcete tedy udělat něco užitečného? Připravte komentované vydání (komentované právníkem, ne aktivistou) zákonů a vyhlášek týkajících se provozu. A pak si můžete stoupnout někam kolem Národního divadla a rozdávat ten spisek všem cyklistům, kteří nevědí, jak jezdit. V tomhle kraji jich bývá dost ;-)

  68. Ne nevšiml, jen jsem si nějakou dobu říkal, že se někdo asi rád chová jako to hovado a a ještě k tomu má partu kamarátů nebo alternicků.

    No a nakonec se ono hovado hrdě přiznalo a nazvalo své zarputilé trolování jaká ironie trolbeckovaním troll který slušné diskutující s JINÝM NÁZOREM soustavě napadá.

    Medvědí služba městské cyklistice, agilní troll, cyklista…

    Vy trollbeckujete a a takový Hitler vlastně jen bránil svou vlast, co ?

    Trapné výmluvy a zkratkové floskule, agitátor v jeteli.

    RUKA :)

  69. Pěkné, ale poskládal bych to trochu jinak.
    7. Když se někam pohybuji, jde o to, abych se někam bezpečně dostal, proto by toto pravidlo mělo být na prvním místě.
    1. Bez světel a fungujících brzd nemůžu dostát předchozímu, tedy na druhé místo.
    2.K chodcům jsem ohleduplný, ať jsou kdekoliv(i na silnici). -> Absolutní odpovědnost. Nutno na 3. místo.
    5. a 6. Předvídám a jsem předvídatelný, nesmí být v 2. polovině.
    Dál jaksi asi nemá smysl přeskupovat. Jen pravidlo 9 bych předělal v tom smyslu, že primárně pouštím chodce a prostředky VHD.

  70. Tak vidím, že stačí, abych byl dva dny offline a už to tu zase utíká. Upozorňuji proto, že tahle diskuse by se měla držet tématu, zejména proto, že se z ní snažím vyextrahovat konkrétní připomínky k textu a přemíra dlouhých OT příspěvků ji činí nepřehlednou nejen pro mne, ale i pro další, kdo by se rádi věnovali tomu, k čemu je určena. Dál bych rád připomněl, že jakkoliv je diskuse pod tímto článkem otevřená, jejím cílem je vyladit desatero z pohledu těch lidí, kteří jezdí po městě pravidelně na kole. Názory zvenčí jsou sice někdy zajímavým vhledem, ale v tuhle chvíli to tu prostě nemá co dělat.

    Lei (58): Zdá se ti ten koncept překombinovaný? Uvažoval jsem, jak to udělat jinak. První možností je mít pravidla pragmatičtější, ale pak s nimi nelze jít mimo komunitu, tedy by je nešlo ani veřejně šířit – a tím by se ztratila podstatná část smyslu. Druhou možností je třeba deklarace „městských cyklistů, co se zavazují jezdit podle pravidel,“ ale to je s přihlédnutím k podobě některých pravidel a stavu místních úprav něco mezi blbostí a sebevraždou. Jinak nepodceňuj to, že se to k lidem nedostane. Postupy se připravují.

    (59):

    Mám záložní světlo na dojetí. => V sezóně, kdy světla používám, mám na dojetí zálohu.

    Zvláštní opatrnost => Jak lépe? Zvláštní pozornost?

    Vasadím / zpomalím, etc. Zpomalím tam bylo, to se nelíbilo. „Přestanu špalat“?

    Jízda na červenou: Tam by ale mělo být vysvětleno, proč se, na rozdíl od jiných porušení předpisů, tady prostě nerelativizuje. Tedy takto?

    3. Nejezdím na červenou

    I když se to někdy hodí a mám vyzkoušeno, že je to bezpečné. Pro ostatní účastníky provozu to není přijatelné. Jízda na červenou štve všechny kolem bez ohledu na okolnosti. (a pak ta věta o pasti v semaforech, co ještě není dotažená)

    Ostatní body po 10 OK, opravím.

    Bod 10: Nepřijde mi to přehnané. Jeden můj kamárad vždycky říkal, „kdo se má ve městě na ty kyselý ksichty pořád koukat“. Kromě toho je to pořád ve sféře doporučení.

    Rosťa (75): Už jsem to vysvětloval, ano, můžeme jít od obecného a důležitého ke konkrétnímu a jednotlivostem, ale aby to bylo srozumitelné i „ven“, je myslím obrácené pořadí lepší.

  71. Shrnutí:

    Jedenáctero městského cyklisty – Verze 0.92

    Preambule

    Jízda na kole ve městě se řídí doporučeními na pomezí mezi pravidly silničního provozu a běžnou slušností. Jedenáctero městského cyklisty vyjadřuje snahu o ohleduplnou jízdu v náročném městském prostředí, kde je nezbytné zlepšovat vzájemný vztah všech účastníků provozu. Níže vyjmenovaná pravidla považuji za příklad slušného chování a míním směřovat k tomu, abych je dodržoval.

    1. Znám předpisy a zásady bezpečné jízdy

    Znám pravidla silničního provozu a jiné předpisy, které se mě při jízdě na kole týkají. Znám a přiměřeně ovládám zásady bezpečné jízdy v městském provozu (vyhýbání se dveřní zóně apod.)

    2. Nevyjíždím bez fungujících světel, zvonku a brzd.

    Světla nebo blikačky si beru, i když se chci vrátit za světla: člověk nikdy neví. V sezóně, kdy světla používám, mám zálohu na dojetí. Zvonek je při informování chodců o mé přítomnosti nejvhodnější. Dvě nezávislé brzdy nejsou na okrasu.

    3. Chodce míjím ohleduplně, ať jsou kdekoliv

    Chodce nesmím vylekat. Před míjením zvolním. Nevidí-li mne, zazvoním včas, aby o mě věděli a případně mohli beze spěchu zareagovat. Zvláštní pozornost věnuji bruslařům, pejskařům, rodičům s kočárky a malým dětem.

    4. Nejezdím na červenou

    Ani když se domnívám, že je to bezpečné, a už vůbec ne z pohodlnosti. Ze všech dopravních přestupků je tento nejzávažnější a nejkritičtěji vnímaný. Dostanu-li se do pasti způsobené nereagující detekční smyčkou, dostanu se z ní s maximální opatrností.

    5. Snažím se nejezdit po chodníku

    Jezdím-li někde po chodníku, hledám způsoby, jak se tomu příště vyhnout. Učím se jízdě v provozu, postupně opouštím klidnější úseky a jezdím stále víc normálně po ulici. Kde by má jízda byla pro chodce obtěžující, kolo vedu.

    6. Chovám se předvídatelně a ukazuji směr

    Jezdím čitelně, tak, aby ostatní poznali, co chci udělat. Nemyškuji, neskáču do pruhu. Ukazuji odbočování, řazení v pruzích, a pokud možno i změnu pozice pruhu.

    7. Předvídám chyby ostatních

    Vždy předpokládám, že mě ostatní nezaregistrovali, nebo neodhadli mou rychlost. Jedu jen tak rychle, abych mohl zastavit tam, kam dohlédnu. Je lepší stokrát zbytečně brzdit, než se jednou s někým srazit.

    8. Neohrožuji sebe ani ostatní

    Jezdím tak, abych nebyl ohrožením pro sebe nebo jiné účastníky provozu. Poruším-li přitom dopravní předpisy, udělám pak něco pro to, aby se to příště neopakovalo: najdu si legální trasu, změním způsob jízdy, nebo navrhnu úřadům, aby problémové místo upravily.

    9. Naschvály neoplácím

    Po naschválu se nemstím se jeho původci ani nikomu jinému. Ohrozil-li mne někdo z nevědomosti, mohu ho mírně a slušně poučit.

    10. Usnadňuji cestu ostatním, pouštím chodce nebo auta

    Učím se pouštět chodce na přechodu nebo odbočující auto. Nepřekážím nad míru, když to jde, nechám se předjet. Slušnost k ostatním mi získá uznání u chodců i řidičů.

    11. Děkuji a jsem pozitivní.

    Když mi někdo pomůže, poděkuji, zamávám mu, nebo se aspoň usměji. Šířím pozitivní náladu a dobré jméno jízdy na kole v městských ulicích.

    Technicky tedy:
    – Počet zvýšen na jedenáct (býv. č. 7 rozděleno).
    – Závěr sloučený s preambulí, ať se neplýtvá textem.
    – nové pravidlo – znalost předpisů a zásad bezpečné jízdy
    – Vybavení upraveno – záložní světla
    – chodci – zvolním před míjením
    – na červenou: odstraněno nepochopení, doplněno řešení nereagující detekce.
    – předpisy a bezpečná jízda – rozděleno
    – pouštění – zkráceno (podrobnosti v upraveném komentáři)
    – závěrečné pravidlo (pozitivní chování) – celé přeformulováno.

    Další debatu prosím k formulaci bodů.

  72. 75: Dovolím si navrhnout mírně odlišnou formulaci bodu 3):

    3. Nejezdím na červenou

    I když se to někdy hodí a mám vyzkoušeno, že je to může být i relativně bezpečné. Pro ostatní účastníky provozu to není přijatelné a někdy i velmi nebezpečné. Jízda na červenou štve všechny kolem bez ohledu na okolnosti.

    A pak ta věta o pasti v semaforech, co ještě není dotažená :)

  73. ROLLBACK: než jsem to dopsal, objevila se varianta 77. Zde je bod 4) (původně 3, prostě červená) ještě lépe formulován, odvolávám, co jsem nařídil a nařizuji, co jsem odvolal.

  74. Vráťo: Myslím, že tak, jak jsem to přeřadil, to je dost srozumitelné i u lidí mimo tuto komunitu.
    1. Jezdím ohleduplně k sobě i k ostatním.(i kdyby to mělo znamenat pravidel silničního provozu.)
    2. Bez světel a funkčních brzd nevyjíždím.
    3. K chodcům se vždy chovám ohleduplně.
    4. Jezdím předvídatelně pro ostatní.
    5. Předvídám/ předpokládám cizí chyby.
    6. Nejezdím na červenou(krom výjimečných případů.)
    7. Po chodníku jezdím co možná nejméně.
    8. Naschvály neoplácím.
    9. Pokud to jde, pouštím, a to zejména chodce a prostředky hromadné dopravy.
    10.Vždy jezdím s úsměvem.

    Myslím, že dávat poučení o ohleduplnosti k ostatním jinam, než na začátek, není dobré. Tady nejde o to, že je to obecné. Tady jde o to, že to jaksi vystihuje smysl tohoto kodexu.

  75. S ohledem na vývoj diskuse, která se nevěnuje tématu, ale přešla od trollingu do roviny osobních útoků, si dovoluji debatu zde zastavit, a odstranit problémovou část. Současně se omlouvám těm, kdo zde dokázali vést poměrně dlouhou dobu věcnou debatu i přes velmi odlišné názory.

    Prosím čtenáře, kteří mají další připomínky k textu zásad cyklistické etikety, aby je zasílali na mail redakce@prahounakole.cz .

Další z rubriky

Výluka na cyklostezce v Amsterdamu 8

21. 07. - Václav Kříž - Inspirace
Několik záběrů z běžných výluk na stezkách v Amsterdamu.

Neoficiální mistrovství světa v bike polu se bude konat v červenci v Praze :)

12. 07. - redakce - Inspirace
Přišlo léto a s ním další ročník mezinárodního turnaje v bike polu, o kterém jsme..více

Cyklistická historie 2 – doba rozvoje 1

Pro tento článek děkuji všem, kdo přispěli komentáři pod článkem předchozím, zejména Filipánovi. Mohu tak..více

Jezděme v pohodě! 3

Doprava v Praze sice není žádným rušným Londýnem, přesto se ale občas nepříjemné momenty vyskytnou. Ráno..více

Mapujeme bílá místa pražské cyklistické historie 16

29. 05. - redakce - Inspirace
Prahou na kole se cyklistickou dopravou v Praze zabývá nějakých deset let. Historie cyklistické dopravy..více

Vychytávky na cyklostezkách v Amsterdamu 3

26. 05. - Václav Kříž - Inspirace
Několik náhodných obrázků z amsterodamských cyklostezek. Podobné příklady lze nalézt i v Česku a jinde ve..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Ukradli vám v Praze jízdní kolo nebo koloběžku?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru