Řekněte své „Neprasím!“

Cyklistická etiketa, jejíž znění mnozí z vás pomáhali připravit, je konečně venku. Seznamte se s jejím definitivním zněním, pošlete ji (v PDF) svým přátelům a známým – i těm, kdo nejezdí na kole. A pokud nechcete, aby se v Praze na kole prasilo, připojte se k těm, kdo se chtějí podle pravidel etikety na kole chovat.

Čas nazrál

Již několik let v Praze prožíváme boom jízdy na kole. Řešení ulic ale stále není pro cyklisty dostatečně „čitelné“: prostor není upraven tak, aby bezpečná, efektivní a současně ohleduplná jízda vyplývala z obvyklé dopravní úpravy. Místní ulice nejsou pro „parkovací“ jednosměrky plošně průjezdné, hlavní ulice nenabízejí bezpečný vyhrazený prostor ani řazení cyklistů v křižovatkách. Nejfrekventovanější cyklistické tahy jsou přetržité, obsahují nesmyslné, obtížné a obtěžující pasáže. Volba vhodného způsobu jízdy je na cyklistovi daleko víc, než kdyby se pohyboval pěšky nebo autem.

V městských ulicích přibývá lidí na kolech v míře doposud nevídané. Začínající městští cyklisté jsou tak v prostoru, který pro ně není uzpůsoben, vnímáni mnohem citlivěji. S rostoucím počtem lidí na kole bohužel roste i počet těch, kdo se se ve městě chovají bezohledně. Veřejná správa na to zatím reaguje zásahy městské policie nebo kampaněmi proti jízdě po chodníku. Tyto aktivity mají nevýhodu: provází je riziko, že se kola jako dopravního prostředku vzdají i lidé, kteří nejezdí neslušně. Současně chybí osvěta ke správnému používání cykloopatření, i k vzájemné ohleduplnosti všech účastníků provozu ve veřejném prostoru města.

V této situaci bylo prakticky nezbytné, aby iniciativa k utlumení negativních reakcí na nedostatečně ohleduplné chování některých cyklistů, vzešla ze strany městských cyklistů samotných. A tak se i stalo — impuls k této aktivitě vzešel z myšlenky čtenáře Prahou na kole, Daniela Čermáka. A jakkoliv si Prahou na kole neosobuje hovořit za sto dvacet tisíc dopravních cyklistů v Praze, vhodnější iniciátor zde v tuto chvíli není.

Principy cyklistické etikety

Prahou na kole proto iniciovalo deklaraci zásad, k jejichž dodržování se může přihlásit každý, kdo jezdí na kole po Praze (případně i jiných městech). Koncept pravidel byl veřejně představen a komunitou komentován a vylepšen.

Najít nejvhodnější znění bylo někdy obtížné. Jsou témata, kde neexistuje konsensus v rámci komunity a velmi citlivě bude nepochybně vnímáno, že pravidla nakonec do jisté míry připouštějí chování v rozporu s dopravními předpisy. Definitivní znění je kompromis mezi tím, aby šlo daná pravidla reálně dodržovat, a tím, aby byla přijatelná i pro tu část veřejnosti, která na kole nejezdí.

Připravená pravidla cyklistické etikety vycházejí z předpokladu, že ulice ve veřejném prostoru města neslouží jen k dopravě. Funkční zásady vzájemně ohleduplného a slušného chování v uličním prostoru proto stojí nad lpěním na pravidlech silničního provozu tam, kde při stávající místní úpravě selhávají.

Stručné znění cyklistické etikety. Kliknutím zobrazíte PDF.


Řekněte své „Neprasím!“

Součástí etikety je závazek dodržovat uvedená doporučení. Chceme-li my cyklisté, aby se všichni lidé k sobě v uličním prostoru chovali ohleduplně, je i na nás, abychom deklarovali, že se hodláme v ulicích chovat slušně. Podpora konkrétních lidí a institucí zabývajících se cyklodopravou potvrdí cyklistickou etiketu v konečném slova smyslu jako záměr od městských cyklistů vzešlý.

Je samozřejmě jen na vás, zda se přihlásíte k tomu, že se chcete podle cyklistické etikety chovat. Můžete mít dojem, že některé zásady jsou přehnané. Máte-li s některými pravidly problém, zamyslete se nad tím, co asi vedlo právě k této formulaci. A berte je jako jakýsi ideál, ke kterému třeba v tuto chvíli nedosahujete, ale rozhodně se můžete tím směrem posunout. Jsem přesvědčen, že cyklistická etiketa tak, jak se ji povedlo po mnoha desítkách připomínek zformulovat, bude přijatelné jak pro každodenní městské cyklisty, tak pro ty, kdo kolo ve městě zatím jen zkoušejí, případně se v městských ulicích s cyklisty setkávají.

Řekněte všem, že na kole neprasíte a chcete se chovat podle zásad cyklistické etikety. Stačí, přidáte-li se mezi ty, kteří již tak učinili:

Hlásím se k pravidlům cyklistické etikety

Pravidla cyklistické etikety chápu jako příklad slušného chování a míním směřovat k tomu, abych je dodržoval(a).

[signature]

356 signatures

Sdílejte se svými přáteli

   

Poslední podpisy
356Alena ŠkopováSrp 17, 2016
355Marek ŠmidrkalSrp 10, 2016
354Pavel ŠmakSrp 07, 2016
353Jurij MardarSrp 02, 2016
352Kateřina KehárováČvn 22, 2016
351Matěj JakoubekKvě 16, 2016
350Standa ChoutkaKvě 16, 2016
349Nina RosenbergerovaKvě 15, 2016
348malvina rezacovaKvě 15, 2016
347Michal ŠafránekKvě 15, 2016
346Barbora KreuzerovaKvě 15, 2016
345Walter NürnbergerDub 29, 2016
344Roman PolicarDub 04, 2016
343David BernsteinDub 01, 2016
342Juraj RichtárikBře 29, 2016
341Jiri BlahaBře 18, 2016
340Martin ŠteflZář 23, 2015
339Jan BartoňSrp 23, 2015
338Petra Klára TýnovskáČvc 18, 2015
337Hana TischerováDub 30, 2015
336Daniel PanchártekDub 29, 2015
335Pavel KamžaDub 29, 2015
334Stanislava VeselkováDub 28, 2015
333Daniel SrbDub 27, 2015
332Tomáš ŘehořDub 27, 2015
331Michael RuprechtDub 24, 2015
330Jan ZajícDub 24, 2015
329VÍT URBANDub 23, 2015
328Petr FaitDub 23, 2015
327Ondřej DufekDub 23, 2015
326Jan DlouhýDub 14, 2015
325Petr AdamčíkDub 13, 2015
324Tereza DouchováBře 24, 2015
323Aneta PecharováZář 13, 2014
322Tereza VandrovcováZář 08, 2014
321Ondřej BojarSrp 28, 2014
320Miroslav VokáčSrp 19, 2014
319Martin SkalskýSrp 19, 2014
318Miroslav ŘezníčekSrp 19, 2014
317Jiří KazdaSrp 19, 2014
316Ondřej ZuskaSrp 19, 2014
315Igor VysokýČvc 31, 2014
314Martin KocunČvc 31, 2014
313Andrea RadováČvc 24, 2014
312Helena BuchtováČvc 24, 2014
311Martin PelcnerČvc 21, 2014
310Heřman MannČvc 14, 2014
309Šimon ŠonovskýČvc 02, 2014
308Franta VořežprutČvn 28, 2014
307Honza ŘepaČvn 25, 2014

Cyklistickou etiketu dále podporují (stav ke dni 11.9.2013):

  • Prahou na kole,
  • iniciativa Auto*Mat,
  • nadace Partnerství

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Nešlo by opravit v pdf ty rozdělovníky (divisy) tak, aby byly na stejné řádce s děleným slovem, když už musí být text zarovnán do bloku.

  2. Díky,
    je to výborný text a s pokorou přiznávám, že zásadně převýšil mé mrzké očekávání.
    Já se nepodepíšu, protože jezdím na červenou a nehodlám toto své počínání opustit. Jedu-li na červenou, tak jen v případě, kdy nemohu ohrozit ani omezit jiného a ani v nich nemohu pocit ohrožení, či omezení vyvolat, tedy obvykle, když jsem na křižovatce široko daleko jediný. A není-li poškozeného, není viny.
    V podpisu by mi nebránila formulační nepřesnost (nijak zásadní): „Dopustím-li se přestupku, abych neohrozil …“ NE NE a NE. Zabránění ohrožení není přestupek. Nemůžete trestat hasiče, že vám vyrazili dveře, vnikli do domu, polévají vše vodou, vyhazují majetek na ulici či vás dokonce násilím vyvádějí. Do jazyka cyklisty: pokud způsob vaší jízdy zvýší bezpečnost oproti striktnímu dodržování dikce zákona, nemůže jít o přestupek. Jen pozor na to, že nečekaný manévr bezpečnost obvykle sníží (což nepopírá předchozí větu).

    To že nepodepíšu je můj problém. Opravdu děkuji za velmi kvalitní text. Líbí se mi, považuji jej za správný a fandím všem, kteří se jej budou držet.

  3. Vzhledem k tomu, že jsem přispíval (byť po troškách) od samého počátku dění kolem tohoto dokumentu, gratuluji ke zrození vcelku pohledného potomka. Líbí.

    Jen jsme zapomněli na jednu důležitou věc, která by zasloužila samostatný bod – „Nechlastám“.

    Letošní horké léto mne velmi poučilo o tom, jak vypadá vztah silničních cyklistů k alkoholu. Když jsem zažil, jak si (draze otrikotovaný) střízlík poloviny mé váhy a 160 cm „výšky“ nalil do hlavy v horku tři plnotučné Plzně (jednu za druhou bez pauz, jeho obdobná samička dvě a půl) a pak se hrabali na kola, povstal jsem od večeře a šel se cvrka optat, jestli to myslí vážně. Jeho jediná otázka byla – Vy jste od policie? Po ujištění, že ani zdaleka ne, mi odvětil cosi ve smyslu, ať si vys*** voko, nasedli a odšněrovali kamsi do městského provozu.

    Prasata. Nebo ne?

  4. červená ani plná čára mě na některých (!) místech nezastaví, občas ohrožuju sebe a jako agresivní cholerický flegmatik mám problém i s bodem 9. ;-) Nesnáším rád sliby, které nejsou na 100%. Takže dilema. Přes vlastní nedokonalosti, omlouvaje se snad nějakými vyššími cíli, podepisuju!

  5. Jistě záslužné, ale 9-11 vzhledem k mé povaze i k mým názorům asi moc nepůjde.

    Necítím potřebu podepsat. Jak už jsem psal tehdy, není mi ani jasné, jakým způsobem se tu má dokázat co u koho.

  6. Technická poznámka: Proč je to PDF vytvořeno jako bitmapový obrázek? Vždyť to hlavní je text… Soubor je kvůli tomu zbytečně veliký a divně to rastruje, když dokument zvětšuji…

    Dokonce z metainformací v dokumentu to vypadá, že dokument byl původně tvořen v Adobe Illustratoru, ale pak to někdo prohnal ještě Photoshopem, což moc nechápu.

    A mimochodem, u neziskovek bych spíš čekal nějaký Inkscape nebo Scribus a ne drahý software od Adobe a ještě na Macu… :-)

  7. Marek Turnovec: Původní verzi dělal kolega architekt, který ale ve středu odjel. Bohužel jsem si to pořádně neprohlédl, tak mi v tom utekly dost velké typografické chyby. Tak se to dnes narychlo upravilo s tím, že v pondělí, až se původce dokumentu vrátí, se to udělá pořádně. (instalovat Scribus mě nenapadlo)

  8. Dík za tuhle iniciativu. Chodci na smíšené stezce u Žlutých lázní jsou chudáci. Skoro bych řekl, že (někteří) cyklisti už jsou bezohlednější než řidiči aut. Když brzdím před chodci, tak mě často někdo zezadu předjede a vlítne mezi ně. Na náplavce by pomohlo, kdyby město udělalo schůdnější pruh i pro chodce. Ode dneška se tam ale přestanu pokoušet projet, když je farmářský trh a kolo poslušně provedu. Stejně tak to už dělám ve Vyšehradském tunelu.

  9. Co se týče ježdění na červenou, tak souhlasím s Ivošem. To mi však nebrání podepsat, protože tato etiketa za to rozhodně stojí. Jak sami píšete, cyklistů je čím dál tím víc a mnozí z nich se opravdu chovají hůře než někteří autisté. Vůbec si neuvědomují, že v tom městě (na silnici / cyklostezce / chodníku) nejsou sami :-( Proto plně podporuji tuto iniciativu a jakékoliv šíření slušného chování, respektu, tolerance a vstřícnosti, nejenom mezi cyklisty, ale vůbec mezi všemi neustále se někam přepravujícími lidmi! :-)

  10. Mohl bych se podepsat, az na tu cervenou, zamerne jezdim casto na cervenou. ziju ve Spanelsku a tady je to rozhodne nejbezpecnejsi zpusob jizdy, anzto pri jizde na cervenou auta stoji a ja minimalizuju pocet tech, co me miji ve meste pri sedmdesatce. Je mi lito. Jinak vsema deseti podepisuju :)

  11. jezdeni na cervenou – regulerny skuseny cyklista v meste vie ze nebezpecenstvo prechadzania na cervenu zavisi od krizovatky. hlavne nebezpecenstvo striehne od policie.

    snazim se jezdit mimo chodniky – chodenie po chodnikoch v prahe je pre mna nutnost pretoze na ceste nie su casto ziadne pruhy pre cyklistov, cadicove kocky su nebezpecne, kanale a vytlky su nebezpecne. zalezi od trafiku ale povacsine aj v centre sa auta a motorky idu viac ako 50. zaujimava situacia je aj ked minate stojace auta a zrazu sa otvoria dvere na niekto chce vystupit.

    Cyklistova safety je nad hocakymi pravidlami, a simultanne sa dokaze spravat uber-ohladuplne

    ps: v dokumente by som spomenul aj defensive cycling, inak dobra prace :)

  12. Kopíruji z doposud nedokončeného delšího textu vysvětlujícího etiketu víc do hloubky:

    Projíždění červené je chování, které je nejvíce „na tapetě.“ V diskusi nad tímto pravidlem nicméně zaznělo mnoho hlasů proti striktní formulaci: design křižovatek často nepočítá s převažujícím směrem jízdy cyklistů, čekací doby na výzvu jsou pro pěší a cyklisty dlouhé (přitom větší rychlost cyklisty jej činí na čekání na křižovatce mnohem citlivějším), a řada průjezdů v „hluchých“ prostorech je relativně bezpečná.
    Přesto v definitivním znění zachováme přísné znění, a to z jednoho důvodu: Jízda na červenou má (na rozdíl od jiného nežádoucího chování) tak silný negativní vliv na okolí, že prostě ji nelze nelze tolerovat. Na rozdíl od řady jiných „usnadnění“ se přitom bez jízdy na červenou dá v Praze jezdit i tak velmi efektivně. Jízda na červenou pomůže jednotlivci zpravidla příliš málo na to, aby to vyvážila negativní reakce, které vyvolává u svých svědků.

    Jedinou výjimkou z definovaného pravidla je situace, kdy cyklistu nezaregistruje detekční smyčka. To bylo nutné řešit, protože do takové pasti se cyklista opravdu leckdy dostane. I pak ale existují pomocné strategie:

    – Před semaforem, kde předpokládáte indukční smyčku, se asi patnáct metrů předem řaďte doprostřed pruhu (často jsou vidět rýhy v asfaltu).
    – Je-li za vámi auto, počkejte si na něj, ať vám cestu otevře.
    – Je-li k dispozici přechod, použijte ten.
    – Můžete zkusit položit kolo do místa, kde smyčku vidíte nebo předpokládáte.
    – Nejste-li schopni smyčku aktivovat ani obejít, jedná se v zásadě o selhání signalizace. Můžete se chovat, jako kdyby nefungovala – počítejte ale s tím, že ostatní směry mají zelenou a nesmíte nikoho omezit (nejlépe je, když vás při tom nikdo ani neuvidí).

  13. Můžete mi někdo poradit, jak se bez průjezdu na červenou, anebo bez vjetí na chodník a použití tlačítka pro chodce, dá projet křižovatka Ortenovo náměstí – Vrbenského? Jednou jsem tam na červenou stál i pět minut a čekal. Za tu dobu po hlavní projelo jedno auto a i to odbočovalo doprava v nekolizním směru. Vyhodnotil jsem situaci jako poruchu semaforu a se zvýšenou opatrností jsem projel na červenou. Od té doby na této křižovatce prasím … anebo považuji semafor za rozbitý, vyberte si sami. Poraďte mi, jak neprasit.

  14. ad bod 5) V civilizovaných zemích všichni vědí, jak je nebezpečná jízda na kole po vozovce, tudíž ta se minimalizuje. Pokud cybí cyklopruh, jezdí se po chodníku, kde bez větších potíží funguje symbióza chodců a cyklistů. To je oč v Karlových Varech usilujeme, jízdu i po chodníku, pokud je dostatečně široký, a eliminovat jízdu po vozovce, kde je situace často velmi nebezpečná. Na chodníku je vždy možnost zpomalit, vyhnout se chodcům, popř. zastavit. K tomu se výborně hodí Etiketa v kostce, tedy kromě bodu 5, s kterým nesouhlasím…

  15. Jan Nedvěd: Ono to tak docela není. V civilizovaných zemích vědí, že záleží na provozu na té které komunikaci a mají docela zřetelná pravidla, co dělat v různých případech. Viz obrázek http://prahounakole.cz/wp-content/pnk/uploads/2013/03/infrastruktura_graf.png , to je převzaté od Rakušanů (a potažmo Němců). Také je už dávno známo, že na nehodovost je bezpečnější, drží-li se cyklista v dohledu aut stále (třeba v cyklopruhu), než když na ně jen tak „vykoukne“ na rohu zpoza parkujících aut.

    Proto bych jízdu po chodníku rozhodně nedoporučoval jako žádoucí způsob pohybu. Je-li kdekoliv komunikace, po které se „nedá jezdit,“ je třeba v první řadě hledat řešení, které prostorově oddělí všechny tři druhy dopravy. Vytvoření „cyklochodníku“ (kde Němci umějí také značku „Cyklisto, jeď tempem chůze“), je zpravidla poslední možné řešení tam, kde to jinak nejde prostorově a intenzity cyklistů jsou nízké.

    Viz také http://prahounakole.cz/2013/03/infrastruktura-pro-kola-1-pravidla-a-principy/ a celá série.

  16. Jiná věc, že se tam ovšem zjevně jezdí po chodníku běžně. Aspoň tedy v Curychu, kde jsem byl asi před 10 dny a očima pražského cyklisty sledoval ten ruch. Je možné, že to všechno byly dojezdy k oblíbenému podniku za pátečního večera, ale celkově mi to přišlo, že nějaká kázeň v úzkostlivém stylu zdejnším tam nedominuje.

  17. Tady jsou hlavně na řadě ulic nevyužívaný až tři metry široký chodníky, kde by nebyl problém vyhradit polovinu šířky cyklistům .. zatim se na nich převážně parkuje. A i to parkování by bylo jasnější, kdyby byla část šířky „navrácena“ ulici, protože by bylo jasně ohraničený obrubníkem a ne tim, jak daleko si kdo troufne najet. Ovšem to by stálo stavební úpravy a peníze, malovat lajny je mnohem jednodušší.

  18. Například v Legerovce je to 5 metrů a nikdo tam dobrovolně pěšky nepůjde .. navazující stezka od Nuseláku by byla jistě užitečnější než ty alibistický zaprášený trávníčky ;-)
    http://www.mapy.cz/s/8vXc

  19. Ovšem, nemám nic proti tomu, vyznačit pro cyklisty průjezdný režim na málo frekventovaných chodnících, zvlášť, pokud přímo nesousedí se zástavbou. Ale přesně – žádoucí je i tak pokud možno prostorově oddělovat.

    On není takový problém zaužívat nějaký způsob jízdy po chodníku, pokud je to přijatelné – když už jezdí na kole víc lidí, tak si každý brzy ověří na vlastní kůži, jaké to je, když ho někdo „vezme“ natěsno, a prostě to přestane dělat. Tady se zvyklosti ustalují a to je dobrá příležitost k tomu, tlačit je směrem k větší ohleduplnosti.

  20. jonáš: V Legerce to chce humanizaci – kopnout do obrub, udělat bezpečný profil, i když tam třeba v první fázi budou 3+cyklo+parkování, nebo jen 3+parkování s dočasnou chodníkovou stezkou do doby, než třeba jednou budou stačit ty pruhy dva.

  21. Mluvím ze zkušeností z Německa (Berlín) a z Tel Avivu, kde se po chodnících, pokud není cyklopruh, jezdí zcela běžně. Po vozovce nejezdí snad ani šílenci… Jen v zaprděném Česku hned všichni řvou, co děláš s kolem na chodníku. Výmluvné to bylo po mé cestě z Berlína do Čech, kde na hranicích jako mávnutím přestávají cyklostezky i pruhy a i tolerance vůči cyklistům. Přístupem „na chodník ne“ nezměníme nic, protože je tu opravdu tolerantnější přístup k autům parkujícím na chodníku než vůči cyklistům.

  22. Jan Nedvěd: Taky jsem jezdil často po chodníku, když mi to rozum zdůvodnil jako bezpečnější, kratší atd. Uznávám ale důvod preventivní přísnosti bodů etikety. Každý má jiná rozumová měřítka, co je ještě přijatelné, a výsledkem je pak třeba tato zkušenost: Chodec rozzlobený tím, že ho cyklista jedoucí přede mnou ohrozil na úzkém chodníčku ve Vyšehradském tunelu, vzápětí vynadá mně, protože neví, že já tam z kola sesedám. Prostě jsem taky cyklista, tak uplatní kolektivní vinu. Pomlouvaná menšina musí být víc slušná než majorita, protože každý jednotlivý exces jejího příslušníka vztáhne majorita na všechny členy té lišící se menšiny. Názorně je to vidět na postojích etnických Čechů k Romům.

  23. Díky za iniciativu. Podepsala jsem, ale:

    Jezdím po chodníku, protože se nenechám zabít na silnici, obzvlášť některé pražské mosty jsou lahůdka (kostky, kanálové mříže). Raději se nechám občas seřvat od chodců. Někteří s oblibou nadávají mně, městské křehké cyklistce jedoucí po ránu krokem, než by se ohrozili diskuzí se stokilovým bikerem.
    Ze stejného důvodu nevyužívám některých „cyklostezek“, které jsou podle mne pro sebevrahy.

    Někdy jezdím na červenou (spíše přes přechod než na křižovatce), občas je to prostě bezpečnější. Na zelenou přes přechod vjíždím a jedu pomaleji, aby mě bylo vidět, ale i tak se občas bojím, že mě automobilista nepustí. Když jsou pohledy extra vraždící, tak holt i v půlce sesednu a jdu. Je to pomalejší pro oba, ale bojím se.

  24. Cyklistická etiketa „Neprasím“ je naprosto bomba, ale…Nehodlám ji podepsat kvůli 3. bodu.

    Jsem z Chomutova a často se pohybuji v Mostě i jinde v Podkrušnohoří a milí chodci s oblibou lezou na cyklostezky, nebo se chovají naprosto nepředvídatelně, nebezpečně a obtěžují na stezky pro chodce a cyklisty. Když je na to na kole upozorním, jsou vulgární, drzí a sprostí – tudíž na cyklostezkách chodce prasím záměrně. Na společných stezkách se snažím chovat ohleduplně, slušně, slušně upozorňovat, ale nakonec to většinou končívá mým vzteklým „vraťte se do školy a naučte se dodržovat základní předpisy“.
    Přejezdy pro cyklisty zasypané chodci jsou úplnou samozřejmostí přesto, že vedle je přechod a po mnohých cestách mám od „jděte si po přechodu“ vyřvané hlasivky.

    Jinak po chodníku nejezdím, nejezdím na červenou, chovám se předvídatelně, svítím většinou i za dne (nikdy nevím, kdy vletím do stínu a nebudu vidět), nevozím na sobě černé ale reflexně žluté oblečení a zbytek Etikety bych prostě tesal do kamene a mlátil s ním kolaře a „takycyklisty“ co prasí :-), ale bod 3 – ne!

  25. Nikola B.: Ty chodníky celkem chápu, zvláště když jsou někde úplně pusté, ale ty přechody bych opravdu raději nepřejížděl. I když tam bude světelná signalizace a budete mít ve svém směru zelenou, tak pokud Vás při tom nějaký automobilista (stojící zatím na červenou) uvidí, tak si akorát udělá čárku „další cyklista, co kašle na předpisy, tak já kašlu na cyklisty“. Podobně s tím ježděním na červenou…

  26. Marek Turnovec: Díky za komentář. S červenou se polepším, je to prasárna, uznávám.

    S přejížděním přechodů – nepřejíždíte, ale vedete kolo na zelenou (pro chodce)? Ptám se tak blbě, protože z cyklistů co ráno potkávám bych byla asi jediná co tohle dodržuje. Teda až na mou kolegyni z práce, ta dodržuje vše (má za muže policajta :-)). Ale strašně se narozčiluje, protože očekává od chodců, že se jí nebudou na oplátku motat pod koly na cyklostezce například na nábřeží u kotvišť. Což u německého zájezdu důchodců nehrozí.

  27. 30: To se asi nepotkáváme :) Přechody na zelenou taky z 99% vedu, i když jich při jízdě v provozu příliš křížit nemusím, takže asi mě to tolik neotravuje. Jinak bych řekl, že když se člověk dívá na to, co dělají ostatní, tak skutečně s takovým principem nikdy nevznikne nikdo, kdo by dělal něco jiného.

  28. Ad 30: Řekl bych, že žádné (významné) kotviště na nábřežích neleží u cyklostezky.
    Výtoňská náplavka je v režimu pěší zóny (s povoleným vjezdem jízdních kol), František pak v režimu zóny obytné. Ani v jedné neplatí nadřazenost cyklisty nad chodci (byť si to z podivných příčin stále dost cyklistů myslí a část z nich se tak i ještě k tomu chová).

  29. prt: Právní režim na náplavce není zřejmý ani místním, natož cizincům. Cyklisté vidí jasný pruh s piktogramy kola, tak logicky předpokládají, že je pro ně, a turisté čtou dlažbu spíš nohama – stahují se také na pruh, kde se jim lépe jde, nebo v houfu nastupují na loď a nevnímají, že zablokovali cestu. Nezbývá, než hodně zpomalit, zvonit a netrvat na průjezdu výhradně po hladkém pruhu.

  30. 27, 30,31: Já taky přes přechod nejezdím prostě nikdy, i když třeba předtím jedu po chodníku (což je výjimečně), takže sama rozhodně nebudete. Pár sekund navíc vás nezabije.

    Jestli přes přechod jezdíte navíc na červenou, tak vůbec nechápu, co znamená váš podpis pod etiketou…

  31. Taky vodím kolo přes přechod se semafory (a na přechod se dostanu jen výjimečně na místech, kde jsem silnici z nějakého důvodu vzdal – na pravidelné trase tedy jen oba konce Čechova mostu), a to jen na zelenou – ale je teda fakt, že co člověk vidí kolem sebe, to opravdu moc výchovné není. Pod tou Letnou jsem asi taky jediný, a to tam jezdí dost různé typy cyklistů. A po mostě jedu aspoň na koloběžku, ale to jsem taky jediný.

    Překonání Vltavy, to je pro cyklistu utrpení. Aspoň že na Hlávkově mostě se dá jet legálně po chodníku, ono tam moc lidí taky nechodí, ale člověk potřebuje i jiné (a většinou jiné) mosty, že.

  32. 31, 32, 33, 35: Díky za vysvětlení, funguje na motivaci lépe než jednosměrná kritika. Skutečně se nepotkáváme, na mé trase nevodí nikdo, tak budu první :-)

    DD: Nechápete? Nevadí…

  33. DD, Lei, Jerzy: Skutečně vodíte kolo přes přechod i v případě, že ten přechod přerušuje cyklostezku? Například cyklostezka na Podolském nábřeží je takto přerušená 5x. Z toho na jednom místě je dokonce nakreslený trojůhelník „dej přednost“, který naznačuje že je to myšlené tak, že můžu jet, ale mám dát přednost (jestli se to ale opravdu smí velmi záleží na výkladu zákona). Na dalším místě je zase křížená silnice hned zaslepená závorou, takže ten přechod ani nedává smysl.

    Já kromě pár výjimek jezdím po silnici nebo cyklosezce, takže když jedu přes přechod nebo po chodníku, tak je to v důsledku toho, že je dané místo hodně špatně vyřešené, tedy často naprosto zbytečně nedovoluje cyklistům legální plynulý průjezd ve směru, který je pro jízdu na kole určený.

    Upřímně, na takových místech by mě nenapadlo obtěžovat se slézáním z kola, když se úředníci neobtěžovali nechat namalovat pár čar na silnici, které by umožnily přirozené chování. To radši budu dávat 3x větší pozor.

  34. Přiznám se, že v mém dosahu není prakticky žádná cyklostezka, takže tento problém neřeším. Ale když výjimečně po nějaké jedu, doznávám, taky nesesedám (např. Evropská!). A tady jsem svévolný, ale to vlastně nepovažuju za „plnohodnotný“ přechod; to je regulérní technická hovadina, tady ta právní úprava.

  35. Petr Dlouhý: Nojo, na tohle jsem úplně zapomněl, protože takové cyklostezky moc nepotkávám; jinak v takovém případě taky jezdím opatrně po přechodu…

    Jinak v Podolí ve směru na jih to asi jde např. u té pumpy řešit „formálně legálně“ vjetím na obslužnou silnici k pumpě – ale ve skutečnosti je takové chování asi míň předvídatelné, než když člověk přejede „formálně nelegálně“ přes přechod.

  36. [37] No je fakt, že když to přerušuje cyklostezku, tak mi to taky přijde dost na hlavu. Třeba ta A2. Tak tam neslézám. Ale tam to asi většině řidičů žádné trauma působit nebude. Ale obecně už tam moc nejezdím, není tak skoro k hnutí. :-) A před Vyšehradským tunelem přejíždím na silnici…

    Ale podobně hloupé místo mi přijde třeba na Elsnicově náměstí. Je tam tudy tažená jedna z hlavních cyklotras (podél Rokytky) a je potřeba překonat Zenklovu. Je tam přechod (se světelnou signalizací, která je vlastně k celé té křižovatce), ale na přejezd pro cyklisty někdo „zapomněl“. No tak to tam řeším tak, že na červenou samozřejmě nejedu – ale je-li zelená a široko daleko nikdo (hlavně žádné auto), tak to přejedu. Pokud auta vidím, tak „konvertuji na chodce“. A nebo se to v poslední době také snažím řešit tak, že když jedu od Vltavy, přejedu normálně na ulici a jedu v provozu – akorát pak vypadá trochu divně, když přes křižovatku, která má tvar T, jedu vlastně rovně – ale asi to řidičům moc nevadí, narozdíl od toho, kdybych tam vjel „z přechodu“…

  37. Petr Dlouhý: Díky za argument, jezdím totiž přes přechod, který je na cyklostezce, akorát mi to nedošlo.

  38. Ještě doplnění: Při výjezdu z Kosárkova nábřeží na Letnou naopak slézám přes přechod na nábř. Edvarda Beneše téměř vždy, to místo mi přijde docela nebezpečné. Přitom tam je možná průjezd rovně legální (je tam dodatková cedule u příkazu doprava „mimo cyklistů“).

    A na přechody na Podolském nábřeží jsem podal podnět (zatím si ho úřady přehazují jak horký brambor a musím z nich vždy vytlouct odpověď, že se s tím vůbec něco děje).

  39. Ty ‚přechody‘ přerušující podolskou A2 do svého závazku z podpisu etikety nepočítám. Kdo by tam chtěl slézt, tak by jen šokoval cyklisty jedoucí za ním. Ale když jede k pumpě nebo na Veslařský ostrov auto, má samozřejmě přednost, takže je nutno se rozhlížet. Spornější je to u veslařského klubu, kde je semafor a značka ‚Cyklisto, veď kolo‘. Na zelenou je tam přejetí po přechodu zcela samozřejmé, ale jezdí i chodí se tam i na červenou, protože ke klubu/restauraci většinou žádné auto nejede.

  40. DD, 40: Právě přechod na Elsnicově náměstí nevodím, ale jezdím a jsem pranýřovaná, jaktože podepisuju. Chtěla bych vidět DD, jak za ty tři sekundy zelené sleze z kola a převede ho. Howg.

  41. Jenda: Teorie je hezká věc, ale když na mě vyjede auto, které moc nebrzdí a řidič gestikuluje, že jdu červenou, tak jsou mi odkazy typu JendaSobě k ničemu.

  42. Jenda: Ono je tam potřeba rozlišovat mezi tím, jestli si ti lidi myslí, že se na zelenou mají vypařit, nebo zda chtějí dojít na zelenou proto, že když se octnou uprostřed přechodu na červenou, tak se a) cítí špatně (řidič, když projede na oranžovou, tak světlo minul a červenou při průjezdu křižovatkou už nevidí ;-) ), b) je s nimi, jako kdyby tam procházeli na červenou, nakládáno, c) jsou lidé, co skutečně nedosahují normované rychlosti chůze, a pro ty je každá půlvteřina zelené navíc na přechodu požehnáním. Ten, kdo dobíhá rozsvícenou zelenou, aby vkročil na přechod na její poslední záblesk nebo i později, tímto samozřejmě netrpí :-)
    Tudíž jde jen o to, aby fáze byla tak dlouhá, aby se dal přechod přejít +- na zelenou u těch, kdo tam čekají. Nic jiného ti lidé nechtějí.

  43. Jenže prodloužením zeleného intervalu tyhle situace neeliminujete, maximálně snížíte jejich četnost – vyřeší to ty, kteří před přechodem čekali, když se rozsvítila zelená, ale ne ty, kteří se k přechodu blíží (a vstoupí na něj), když už zelená svítí. Správné řešení je zvýšit grace period (interval mezi rozsvícením červené na přechodu a zelené v kolizním směru).

  44. U semaforů se počítá s něčím, čemu se říká vyklízecí čas. Takže ano, zelená pro chodce tam může být klidně třeba jen 2 sekundy, za které to nestihne přejít ani sportovec. Ale než padne zelená pro auta, ještě to nějakou dobu trvá. Pokud to nějaký řidič neví, měl by jít odevzdat řidičský průkaz. Už jsem to pár řidičům jako chodec docela dost nahlas vysvětloval… Prostě dokud je zelená, mohu vstoupit na přechod. Padne-li červená, mám/můžu normálně dokončit přecházení (tak jasně, čím rychleji, tím lépe – ale pokud budu pomalu se pohybující starší člověk, co mám asi dělat).

    Na rovných silnicích, kde je jen ten přechod, to moc často nenastává. Častější případ ale je v křižovatkách – tam totiž přecházíte, ale současně mají auta, která odbočují vlevo či vpravo z rovnoběžného směru, zelenou také. Ale opět by si dotyční řidiči měli přečíst Zákon o silničním provozu – § 5, odstavec 2: „Řidič nesmí: “ bod g: „ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležžící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání.“ Není tam nic o tom, jestli řidič má řešit, jestli chodci tam zrovna svítí zelená nebo ne. A inteligentní řidič musí vědět, že i když už tam chodec má červenou, vejít na přechod mohl (to ten řidič vůbec nemusel vidět) ještě na zelenou…

  45. ad 49: nemaťte, minimální délka volna (zelené) je stanovena na 5 sekund!

  46. [50] To jsem myslel jako příklad. Jestli tak krátká opravdu může být nebo ne, to nevím, nejspíš na to bude nějaká technická norma (pokud jí znáte, klidně nám ji tu ocitujte, ať víme, KDE je to stanoveno, aspoň já si rád rozšířím obzory). V Zákoně o provozu na pozemních komunikacích jsem myslím nic takového neviděl…

    Těch 5 sekund by bylo fajn – už jsem ale přecházel i na místech, kde mi přišlo, že to těch 5 sekund ani není. Až na něco takového narazím, zkusím to schválně stopnout – ale když bych si pak na to někde chtěl stěžovat, docela rád bych věděl, o co se můžu opřít.

  47. Technické podmínky TP 81 – „Navrhování světelných signalizačních zařízení pro řízení silničního provozu“.
    Volno pod 5 s je chyba a je žádoucí ji hlásit TSK.

  48. [52] Super, díky za nasměrování na správný zdroj. Když člověk ví, co jim má kde omlátit o hlavu, hned se cítí jistější. :-)

  49. Co komu chcete omlacovat o hlavu? Prostě tam máte určitý interval a holt to musíte stihnout. Vy můžete být vůbec rád, že tam ten přechod pro chodce se semaforem nějaký máte. Taky jste tam žádný mít nemusel. Je zajímavé, že v Itálii není taková spousta přechodů se semafory jako u nás, a nikoho tam nepřejedou. Jezdí a chodí se na červenou a zase se nikdo nevybourá ani nikoho nepřejedou. Jen u nás si každý myslí, že dostane semafor na kdejakou pidikřižovatku. Jízda na chodníku mi taky připadá normální pokud tam nikdo nechodí, důležité je se rozhlížet okolo a nejet slepě rovně, chodec nechodec auto neauto a ti co tam nemaj co dělat tak vytroubit.

  50. Což o to, mě by stačily klidně i ty 2 sekundy, pokud bude dostatečně dlouhý vyklízecí čas. Jen se bojím, že když to bude ještě méně, tak si člověk té zelené ani nemusí všimnout, když se zrovna nebude soustředit a bude koukat víc po autech a ne po semaforu…

    No a když píšete o té Itálii, ve které „nikoho nepřejedou“, tak např. v roce 2010 zahynulo v Itálii 614 chodců. V ČR to bylo „jen“ 168. Tak jasně, mají trochu více obyvatel, u nás to tedy vychází milión obyvatel trochu vyšší číslo, ale neliší se to zase tak moc – určitě neplatí Vaše „nikdo se nevybourá ani nikoho nepřejedou“…

    Hodně se tam jezdí na různých skútrech a mopedech – takže zajímavá je také statistika kolik lidí se na nich zabije (resp. obecně na motorkách) . poslední čísla jsem našel z roku 2009 – u nás 85, v Itálii 1037. Takže tolik k té Vaší „bezpečné“ Itálii…

Další z rubriky

Kde si dávat v Praze bacha? 9

Screen Shot 2016-07-24 at 19.03.00Od začátku července je v provozu mapa nehod s účastí cyklistů v Brně, Praze a Ostravě. Autor..více

Jak dopadla Praha v anketě Cyklobarometru 2016? 2

cyklobarometr01Celokvětnová akce „Do práce na kole“ se stává čím dál známější a oblíbenější nejen mezi nadšenci..více

Praha 6 koná 8

jm_delostrelecka_smallMožná jste zaznamenali, že vznikly cykloobousměrky v ulicích Dejvická a Národní Obrany. Není to ale..více

CycleHack 2016 1

DSCF302024. až 26. června proběhl ve 38 městech po celém světě další ročník komunitní události..více

Jak by mohl vypadat pražský bikesharing? 4

bikesharing_stanice_praha_02Koncem března byl započat tendr, který by měl vést k výběru dodavatele a provozovatele pražského bikesharingu...více

Podbaba: vzorový problém s chodníkem 19

neprasim5Chodník. Máloco dokáže vyvolat takové kontroverze a debaty. Nejezděte po něm. Tečka. Konec článku. Přečtěte..více

Anketa

Co považujete pro cyklisty na veřejných komunikaích za nejvíce ohrožující?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru