Rok na kole v Dánsku

Václav Kříž

Přinášíme inspirativní článek, který nám zaslal Martin Perlík. Děkujeme.

Na kolo jsem nesedl nejméně posledních pět let. Na chalupu už se tak často nedostanu a jet se jen tak projet na kole po Praze je spíš adrenalinový sport. Zkusil jsem to dvakrát a stačilo mi to.

Po příjezdu do dánského Odense jsem si uvědomil, že bez kola se mi bude po městě pohybovat dost špatně, celý dopravní systém je přizpůsobený cyklistům. Na kole tu jezdí úplně všichni, od malých dětí po důchodce. Když jsem tu poprvé sedal na kolo, docela jsem se bál vjet do provozu, ještě k tomu na čtyřproudovku se spoustou aut a semaforů. Jelo se mi ale překvapivě dobře, až na kondici. Po 5 kilometrech na kole jsem byl pěkně unavený. Stačilo ale pár dalších jízd a předjel jsem nejednoho důchodce. Za rok jsem na kole ujel dohromady několik tisíc kilometrů a za tu dobu jsem autobusem hromadné dopravy ve městě s 150 000 obyvateli jel dohromady dvakrát.

Velmi oblíbené kolo s boudičkou pro děti.


Kolo jako dopravní prostředek

Z Čech jsem zvyklý na to, že jízda na kole je sport. Cyklisté se vydávají o víkendu na výlet rychlostí 20 – 40 km v hodině prosviští kolem pomalých pěšáků a kola sportovnímu využití odpovídají, jsou lehká, přehazovačka s 27 stupni je minimum a na nich cyklisté v přiléhavých dresech.

V Dánsku je to jinak. Ulicím vévodí městská kola. Ta jsou mohutná a bytelná. Třístupňová přehazovačka se považuje za standard, sedmistupňová za komfort. A vzhledem ke krádežím, čím ošklivější a zrezivělejší kolo, tím lepší. Městští cyklisté se pohybují pomaleji a rozvážněji, no už jste viděli osmdesátiletou babičku svištět 40 km v hodině? Té stačí dojet kilometr na nákup do obchodu a zpět čtvrtinovou rychlostí. Ve městě není kam spěchat.  Podobně jsou na tom děti, když jedou do školy. Celý proud cyklistů se tím, že v něm nejsou jen mladí atleti, ale převahu tvoří děti, důchodci, pánové v obleku a dámy v kostýmku, tak nějak zpomalí a jede tempem 10 až 15 km v hodině.

Trojstupňová přehazovačka je ukrytá v ose zadního kola.


Já jsem kolo používal hlavně pro krátké cesty na nákup do supermarketu, pro běžnou dopravu po městě a příležitostně pro výlety po okolí. Podle kodaňské studie používají lidé kolo nejčastěji na cesty do 5 km, moje zkušenost je úplně stejná.

Bezpečnost, bezpečnost, bezpečnost

Hlavní důvod, proč v Praze nejezdím na kole, je, že mi to nepřijde bezpečné. Kličkovat mezi auty, jejichž řidiči si mě ani nevšimnou, se mi nechce. Také z kraje do centra města bych asi nedojel, to je rychlejší metrem. Ale dojet na nákup do Alberta nebo do blízkého hypermarketu, tady by kolo ušetřilo dost času.

V Dánsku se na bezpečnost hodně dbá. Cyklisté jsou od aut odděleni nejen čárou na zemi, ale nejčastěji zvýšeným obrubníkem, nebo na frekventovanějších silnicích travnatým pruhem. S auty se cyklisté potkávají jen v bočních uličkách mezi rodinnými domy a na křižovatkách.

Cesta do práce.


Na křižovatkách mají cyklisté společný pruh s odbočovacím pruhem pro auta, na kterém jsou nastříkané výrazné symboly kol na vozovce, a přes křižovatku vede výrazně modrý cyklistický pruh. Odbočování na semaforech doprava je jednoduché. Odbočování doleva probíhá nadvakrát, přejedete křižovatku rovně, zařadíte se do kolmého směru a při další zelené přejedete na kolmo.

Když se po silnici pohybuje hodně cyklistů, jsou řidiči daleko opatrnější, méně spěchají a jednou pomaleji. Prakticky pokaždé, když auto zastaví na křižovatce a chce odbočit, musí počítat s tím, že napravo od něj bude stát i cyklista.

A jak je to s bezpečností kol? Kradou se. Zvlášť ta pěkná čistá a ta, která stojí o samotě. Každé kolo má svůj vestavěný zámek, který zamkne zadní kolo, a majitelé nových bicyklů k němu připojí ještě druhý, kterým kolo připnou ke stojanu. Při parkování je nejlepší využít princip, který používají i tučňáci v Austrálii, tedy připojit se do větší bezpečné skupiny a zaparkovat kolo tam, kde několik kol stojí.

Parkoviště kol v Kodani.


Cestování na kole po dánských městech hodnotím jako velmi bezpečné, systém má spoustu preventivních opatření, aby zabránil nehodám, a řidiči aut jsou velmi opatrní.

poštovní kola, nákladní kola, kola s boudičkou pro děti

Na ulicích potkáte desítky typů kol. Nejčastější je klasický jedno osobový bicykl, ten si důchodci rádi vylepší elektromotorem, které jim pomáhá šlapat. Menší děti se vozí v boudičce před řídítky, o něco větší děti pak na sedačce za jezdcem, ještě větší děti se zapřáhnou za kolo na tyči a ty největší už jezdí samy.

Rozvoz pošty v Dánsku. Pošťákovi pomáhá elektromotor.


Náklady se vozí buď v boudičce stejně jako děti, nebo na speciální plošině. Speciální nákladní elektrokolo mají pošťáci. Potkal jsem rodinu, která jela grilovat. Otec vezl na nákladním kole gril a uhlí, manželka vezla malé dítě na sedačce za sebou a větší dítě už jelo na vlastním kole.

Tohle nákladní kolo už dost pamatuje.


Dražba odložených kol

Velké množství cyklistů znamená také hodně odhozených kol, ke kterým se nikdo nehlásí. O ta se stará město a jednou za dva týdny pořádá dražbu. Jedné takové dražby jsem se zúčastnil, byla tu asi stovka kol a prodala se všechna, i ta nepojízdná.

Na pravidelné cykloaukci je narváno.


Cyklistická zručnost

Když člověk na kole prakticky žije, tak nabere velkou cyklistickou zručnost. Té se mi za rok nedostalo. Po několika měsících jsem byl schopný mávnout při odbočování bez ztráty stability. Ovšem psaní SMSky oběma rukama nebo jízda na kole s kufříkem v jedné a igelitovou taškou v druhé ruce jsou výšiny, ke kterým se musí cyklista propracovávat delší dobu.

Ve větru, dešti, plískanici

Na kole se jezdí za každého počasí. Myslel jsem, že v zimě budu jezdit autobusem, ale i v zimě je zdaleka nejjednodušší sednout na kolo a dojet tam, kam potřebuju. Ani sníh není problém. V Dánsku se totiž na čistění silnic nepoužívají pluhy, ale auta s kartáči, které cestu vymetou až na asfalt, tak nehrozí, že by to kolu uklouzlo. Dokonce se cyklostezky čistí dřív než silnice, už jsem jel po krásně čisté cyklostezce, vedle které byla úplně zasněžená silnice. Horší než sníh je déšť, hlavně při zastavování na křižovatce, protože člověk musí šlápnout na zem, často do louže. Ale při jízdě déšť skoro nevadí, na sebe vzít nepromokavé oblečení, a to chrání perfektně.

Poprvé vyjíždím v nepromokavém oblečení do slejváku. První šlápnutí do kaluže na křižovatce mě poučilo, že si musím vzít i nepromokavé boty.


V Dánsku často fouká. Vítr je více než plnohodnotná náhrada chybějících kopců. Oproti studenému českému severáku je tu vítr docela teplý, a tak není problém vyjet ani ve větrném počasí. V zimě je docela běžná i plískanice v podobě sněhu s deštěm nebo ostrých malých krup. Ochrana je stejná jako proti dešti, tedy nepromokavá bunda a kalhoty. Specifikum dánského počasí je, že se mraky pohybují rychle a počasí se může úplně změnit i třikrát za den. Tedy nepromokavé oblečení vždy s sebou!

Závěr

V Dánsku jsem se naučil, že kolo může fungovat jako běžný dopravní prostředek, na který člověk nasedne bez přemýšlení, a dojede na nákup i na koncert. Cyklodoprava bude v Česku bezpečnější v okamžiku, kdy se nebudou bát vyjet nejohroženější skupiny cyklistů, tedy děti a senioři. To znamená nejen informační kampaně, ale hlavně bezpečnostní opatření.

Příklon k cyklistické dopravě je na sever a západ od českých hranic dobře znát. Pokud se budou chtít česká města vydat podobným směrem, čeká je ještě hodně práce. (v Kodani jezdí do práce 37% lidí na kole, současný cíl je 50%) Je to ale i o životním stylu. Při cestování na kole se člověk pohybuje nejčastěji v okruhu do 5 km od svého bytu. To znamená najít si práci, zábavu i přátele blízko svého bydliště a daleko větší využívání center jednotlivých čtvrtí.

Průjezd cyklistů od začátku dne/od začátku roku. V centru Odense jedno listopadové odpoledne.


Když člověk bydlí v Praze blízko metra, je pro něj daleko rychlejší dojet hromadnou dopravou na druhou stranu města než do několika kilometrů vzdálené sousední čtvrti. Bezpečná cyklistická infrastruktura by ale mohla právě těmto čtvrtím, které jsou trochu stranou, pomoci, aby se jejich obyvatelé dostali rychle, nezávisle na autobusech a zdravěji ke stanici metra.

Závěr jedné americké studie říká, že v městských čtvrtích, které podporují cyklistiku, se usazuje daleko více vzdělaných a vysoce inteligentních lidí. Která pražská čtvrť se cyklistiky chopí první, ta na tom bezpochyby vydělá.

Mé další cyklistické zkušenosti z Dánska si přečtěte tady: http://builderindenmark.blogspot.dk/search/label/Bike

Martin Perlík

twitter: @MartinPerlik

Pokud se chcete na Prahou na kole podělit o dojmy, zkušenosti, tento článek je ideálním příkladem. Příspěvky uvítáme na redakce@prahounakole.cz

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Pěkný článek.
    Napadá mne, ale že největší příčinnou proč není v Praze mraky cyklistů, je prostě velmi kvalitní a husté MHD. Pokud jede spoj jednou za půl hodiny vyplatí se kolo, pokud jede spoj každých 5 -10 minut volba je pro nesportovce taky celkem jasná.

    Ještě by mne zajímalo co to je za hi-tech nepromokavé oblečení, ve kterém ale zároveň nejsem úplně mokrý zevnitř při jízdě do kopce. Protože i v bundě co má 15000 mm ven jsem za chvilku pěkně opocený. Nedovedu si představit pod ní mít ještě sako a košili. A jaké jsou to ty nepromokavé boty. Minulý týden jsem boty sušil 2 dny :o)).

  2. Ono dělá hodně rychlost jízdy, přesněji jak moc sportovně se jede. Byl jsem v Německu a oproti zdejším poměrům taky jezdil kdekdo a déšť nedéšť. Maximálně se chvilku počkalo, až se z vyprší z nejhoršího.

    Bohužel dělá hodně i katastrofální cyklistická infrastruktura. Pokud je provoz relativně plynulý, jsou problémy s pocením výrazně menší. Jakmile se ale vyskytnou typicky pražská místa, tedy červená vlna, šikany pro řidiče, kde nelze cyklistu předjet, křižovatky bez prostoru pro cyklisty atp., tak se rázem městská cyklistika mění ve výkonnostní sport a nepomůže ani dres. S kolonou nervózních řidičů za zády se zvolna jezdit nedá.

  3. Mě by zajímalo, kdo jezdí těch 20-40 km/h. Pominu-li úseky z kopce, tak jako turista s nejtěžším převodem 52-13 mám co dělat silničku na 40 rozjet na rovině. Průměry mám po Praze (cesta do práce, na nákup aj.) cca mezi 14-16 km/h, pravda většinou musím přes Ladronku, Strahov a nejezdím na červenou, na výletech na horáku cca 17 km/h a na výletech na silničce jsem rád, když průměr přeleze 23 km/h.

  4. Hodnota rychlosti 20-40 byla evidentně aktuální rychlost při míjení chodců (tedy v daném místě) a nikoliv průměrná rychlost za celý výlet / cestu. Okamžitá rychlost v tomto rozmezí je v ČR běžná a musí ji dosahovat i ten, kdo jede průměr 16 km/h, protože jinak by měl průměr nižší (ano, asi spíše dolní hranici, ale dosahuje). Jinak v tomto rozmezí (celém) se běžně pohybuje i má rychlost na cestě do práce, pokud neberu závěrečný kopec. Mám to tedy spíše s kopce nebo po rovině (kromě stoupání v závěru), ale jsou místa, kde mne ani auta nepředjíždějí, protože by tím nic nezískali. Pochopitelně taky záleží, který stroj zrovna do práce jede (cross x mtb x skládačka).

    Tragédie je, když mne ke stejnému výkonu tlačí dopravní infrastruktura i při ostatním ježdění po městě, protože tam logicky musí skládačka (bojím se nechat kola bez dozoru venku). To jsou ta místa, kde nejde cyklistu bezpečně předjet. V mnoha takových místech si to dopravní infrastruktura vysloveně vyžaduje, ale já toho prostě nejsem schopen.

  5. Ona ta dopravní síť je s cyklistikou hodně provázaná, v dánských městech má městská cyklistika tradici a vyvíjela se rovnoměrně s hromadnou dopravou jako její součást, kdežto v Praze se rozvíjela hromadná doprava která s cyklisty nepočítala.

    U nepromokavého oblečení jde hlavně o tom jak dlouho ho má člověk na sobě. Za 10 – 20 minut co trvá běžná jízda člověk daleko víc promokne od deště než od potu, i při cestě proti větru. Párkrát jsem se setkal s deštěm, co byla vlastně stěna vody, která do člověka úplně narazila.

    A k botám, běžně se tu jezdí v gumácích.

  6. V Čechách jsme skutečně „sportovně-závodně“ založeni, ono dřív znamenalo jezdit na kole silničář s 5000km+ ročně, mění se to až v poslední době. Sám jezdím do práce v Malešicích od Českého Brodu a ráno o půl šesté přes Újezd jedu v klesání i přes 40km/h, jediným pro mě přijatelným kolem na delší dojíždění je silnička se zadním blatníkem a průměr pod 25km/h nemám nikdy. Dopravu na kole beru jako trénink, nenapadlo by mě jet za deště a jinak než v dresu a tretrách. Na kratší vzdálenost (po maloměstě) i v civilu a s blatníky, ale jet do centra Prahy jedině MHD, to mi jsou milejší kamiony co mě míjí 90km/h po českobrodské I/12.

  7. Klíma:
    Ono je vůbec Dánsko zajimavá země, sice hodně cyklistů ale aut se tam nějak nechtějí vzdát.
    Sice hodně pro cyklisty udělají, ale třeba u našich cykloaktivistů až mantrovité zóny 30 tam nejsou prioritním programem .
    Sice na kolech jezdí velká část populace, ale dánská policie se s cyklisty vůbec nemaže a chová se k nim, světě dive a zlé pryč:) jako k normálním účastníkům provozu a vymáhá od nich dodržování předpisů…. myslím že šéf kodaňské policie je dokonce mezi tamními cykloaktivisty něco jako tunel Blanka u nás :)

  8. Újezďák: Až bude největším problémem pražských cyklistů, že je policajt pokutoval za to, že to střihli na červené doprava, bude tady dobře.

  9. To bych byl radši, kdyby se odbočení na červenou doprava legalizovalo .. i pro auta ;-)

  10. 5: no tak to zase tak nepromokavé není když je za 20 minut skrz. Gumáky jsou vůbec poslední dobou oblíbené, některé slečny v nich chodí i když neprší:o)), ale na kole si je osobně nedovedu při mé cestě do práce představit. Ale když jak píšete se jezdi prům. 10 -15 km/h a vzdálenosti kolem 5 km tak to je asi v úplně v klidu. Bude to tedy o rychlosti a vzdálenostech.

  11. 8 Abych byl spravedlivý, tak dánská policie seká stejně úplně všechny účastníky provozu ovšem tamní cyklisté čas od času vypění a berou to jako děsivou nespravedlivost :)
    A až ubude v českém provozu účastníků, kteří si myslí, že pro ně pravidla neplatí pak bude skutečně dobře.

    Navíc se nemohu zbavit dojmu, že právě odbočení doprava na červenou je v Kodani povolené a tak nějak nechápu proč by tedy tamní policie zrovna tohle stíhala :)

    Ovšem co sekají u cyklistů zejména je průjezd na červenou, jízda bez držení a neukázání změny směru , pokuta je 1000 dánských korunek :)
    Dále je trestné telefonování za jízdy, nepřítomnost brzd a světel, jízda na přechodu, držení se jiného vozidla, dva lidi na jednom kole bez příslušných úprav a světe div se, jízda po špatné straně cyklostezky a ulice :)

    Takže pokud člověk poveze pasažéra na trubce, nebude mít světlo, brzdy a pojede po špatné straně komunikace tak z toho klidně může odejít o 5-6000 dánských korun chudší….

  12. Újezďák: To odbočení vpravo na červenou povolené myslím není, Colville si na to někdy tři roky zpátky stěžoval. Ale průvodní jev je, že zprava předjedou kolonu čekající na signál rovně, a tedy to vezmou dvacet metrů po chodníku – takže pokuta je formálně za jízdu po chodníku, ne za projetí světel.

  13. Dánsko koukám slušná země. Dodržování pravidel se tam nevyplatí. (jako tady, v Praze :-()

  14. pardon: v Dánsku vyplatí! (v Praze je lepší jezdit po chodníku)

  15. Zajímavé, teď jsem byl pár dní v Amsterdamu a tam se na červenou na kole jezdí naprosto běžně a nezdálo se mi, že by to někoho příliš vzrušovalo. O vožení živých nákladů na nosičích a o tom, že místo brzd mají často jen torpédo, nemluvě.
    Pro Prahu vidím šanci v tom, že se cykloopatření zavádějí postupně (pravda, mohlo by to být rychlejší) a že tady nikdy nebude takové množství cyklistů jako v Dánsku či Nizozemí. Pokud se jednou konečně podaří nějakou funkční síť vybudovat a prasení zůstane nanejvýš na takové úrovni, jaká tu je dneska, mohlo by se tady na kole jezdit velmi dobře. A dokonce lépe než ve zmiňovaných zemích.

  16. zacyklení: Tak, tak, nezdálo se mi, že v Nizozemí se masivně jezdí na červenou, ale ostatní újezďákem zmiňované prohřešky jsou naprosto běžné (jízda na nosiči, sms-kování za jízdy apod.). Na druhou stranu policie dost tvrdě postihuje jízdu bez světel (což je dobře).

  17. 12: Nepromokavé je to perfektně, vyzkoušeno i při delších cestách a hodně prudkých deštích. Myslel jsem tím že zapotit se pod tím je úplně stejné jako když člověk jede v čemkoliv jiném nepromokavém.
    Na slečny v gumákách je hodně veselá podívaná. Také v nich jezdí i když neprší

    17: Mě pro Prahu přijde cyklistika perspektivní právě na kratší dojíždění nebo se přibližování k metru. Třeba přiblížit se ze Satalic nebo Kbel. Ohledně městské dopravy je Kodaň oproti Praze dřevní, hodně spoléhá na kola.

  18. Ono taky záleží na velikosti města, Odense (170t ob.) je ideální, člověk ho za chvíli přejede celé i městským tempem. V podobně velkém nizozemském Delftu jezdili výhradně na kole prakticky všichni (aspoň mezi studenty), v o dost větším Amsterodamu už někteří kamarádi jezdili MHD.

  19. udělal jsem jen takový výběr, v tom článku bylo asi 15 vyjmenovaných přestupků i se sazbou v DKK :)
    Přiznám se, že to že mi( nám) i česká policie věnuje pozornost beru i jako důkaz, že nás mají za to co všichni chceme být.
    Tedy za řádné účastníky provozu kteří mají práva a taky nějaké ty povinnosti něco dodržovat.

    To že někdy mávám na lidi, že v tunýlku zastavují cyklisty dělám ve skutečnosti proti svému přesvěčení, dělám to jen kvůli tomu, že vím že ty lidi pak budou v prostoru tunýlky opatrnější než obvykle :)
    Nikdy jsem nepatřil k těm, kteří hlásí ostatním lidem policajty co měří, revizory co kontrolují… přijde mi to stejně pitomé jako dávat na web fotky protikapsářského týmu….

  20. 18: na červenou se v NL jezdí naprosto běžně. Když jsem tam na kole začínal jezdit (ze začátku jsme bydleli přímo v centru Amsterdamu), tak jsem na to docela zíral a ptal jsem se kolegů, jaké semafory vlastně pro cyklisty platí (přejezd a přechod vedle sebe mají někdy separátní, někdy společné) nebo zda se smí jezdit na červenou, když nic nejede. Odpovědí bylo něco ve smyslu „no oficiálně je to zkázané, ale když nic nejede, tak to nikdo neřeší“.

    Další věc jsou přejezdy se semafory s tlačítkem, které také spousta lidí ignoruje s tím, že na přejetí jsou potřeba třeba 3 sekundy, tak proč tam má pak 30 sekund strašit červená pro auta, když oni jsou už dávno pryč. Samozřejmě, že pokud je tam souvislá šňůra aut, tak si to zmáčknou, ale pokud se dá projet bez jejich zastavování, tak to udělají.

    V poslední době se na velkých křižovatkách více rozmáhají indukční smyčky, takže se s cyklisty počítá při řízení křižovatky. Rozhodně to není tak, že by měli nějakou extra prioritu, spíš to hází zelenou autům jakmile cyklisti vyklidí přejezd.

    IMHO je nezandebatelným faktorem v NL i DK (znám Kodaň) to, že většina cyklistů jezdí dost i autem, i to kolo berou jako dopravní prostředek a „moc to nežerou“ – naprosto běžné je například počkat na přejezdu či přechodu, kde má cyklista sice de iure přednost, ale normálnímu člověku je trapné nutit někoho zastavovat a zase rozjíždět dvě tuny plechu, když může stejně dobře přejet o pár sekund později za tím autem. (Podobný přístup panuje i u přednosti zprava apod.)

    Pravým opakem je třeba New York, kde na kole jezdí jen ti správní sluníčkoví soudruzi, kteří se nedopravují, ale pracují na spáse planety – ti prasí naprosto neskutečně. Něco mezi tím a Amsterdamem/Kodaní je pak Londýn.

  21. 18: Šlo jen o můj postřeh ze čtyř dnů, z toho samozřejmě nebudu vyvozovat obecné závěry. Ale snad pokaždé, když jsem někde na červenou stál, to někdo jiný projel. Vzhledem k počtu stojících bych to mohl odhadnout na jednoho prasícího z pěti až deseti, což mi docela masivní připadá.

    19b: Já jsem to s tou šancí pro Prahu myslel spíš tak, že když si od cyklozemí vezmeme to dobré a přitom jim necháme jejich nešvary, mohlo by to vést ke slušné jízdě a slušnému chování všech typů účastníků provozu. Jak naivní, jistě.

  22. 22.
    cyklisty řidiče / neřidiče lze celkem snadno rozeznat i na pražských ulicích už jenom s tím kudy jedou a jak jedou :)

    Kupříkladu včera jsem viděl takovou krátkovlasou slečnu na totálně odstrojeném favoritu v Opletalce jak umně tančí cca 20-25 kou mezi chodci na chodníku a ignoruje širokánskou a prázdnou jednosměrku kterou mohla úplně na pohodu projet protože měla i správný směr a ta dlažba tam není o moc horší než chodník :)
    Podle mě jasná neřidička a chodníčkářka, což by mě nějak zvlášť nevadilo, kdyby po tom chodníku jela +- rychlostí chodce a nedělala si z toho slalom.
    Navíc zrovna tyhle ochozený dlážděný chodníky kolem Václacáku pekelně kloužou a tak se rychlá změna směru může stát docela zajímavým držkopádem.

    Když jedeš za cyklistou, který nemá hlavu mezi řidítkama nebo v oblacích, který při změně směru ukazuje, viditelně ví co je to přednost zprava, občas uhne rychlejším účastníkům a neposkakuje kolem kolony ze všech stran včetně skoku na chodník a zpátky , tak je to pravděpodobně cyklista který už po Praze tím autem někdy jel.

  23. Já bych se držel pojmu „materiální znak přestupku“, kterej zavedli a využívaj právě cyklomatoví aktivisti z OBSID .. prostě když nic nejede, neni červená přestupek, kterej by se měl trestat, stejně jako jízda po chodníku kterej je prázdnej nebo kde jedu rychlostí chůze či jinak ohleduplně vůči těm, co tam patří. A taky bych to s dovolenim nepovažoval ani za „prasení“, protože je to prostě způsob efektivního využití času i prostoru a o to by snad mělo jít předevšim, ne o ordnung s důslednym dodržovánim nějakých, v daný chvíli nepotřebných, regulí.
    A o to drastičteji by se měli postihovat ti, kdo při vnějškově a dle papírů podobnym jednání někoho ohrozej či omezej nad míru zanedbatelnou. Bohužel zdejší policie to nerozlišuje, musela by něco dokládat a přemejšlet nad svou úlohou ve společnosti a to by bylo pracný. Oč jednodušší je číhat za liduprázdnym tunýlkem a brát to hlava nehlava.

  24. 22 „..to, že většina cyklistů jezdí dost i autem..“
    lépe by znělo to samé obráceně: .. že většina řidičů (a chodců dodávám) jezdí dost i na kole..“ Panečku, to by bylo v Praze fajn.. :-)

  25. 26. no od nás z práce i z mé minulé práce, podle mých informací, přešlo na pravidelné ježdění na kole do práce z pravidelného ježdění autem naprosté minimum lidí ( znám vlastně jen jednoho člověka který přestal ze severu Prahy jezdit autem a začal jezdit na kole) , většina z těch co znám jsou sice řidiči, ale po Praze se před „zcyklením se „:) pohybovali převážně MHD ……

    Z tou červenou to možná někde na odbočce na úplně nefrekventovaný místo bych možná projel ( typický semafor u Park and drive v Běchovicích, kde vlastně není další silnice do křižovatky , ale na většině pražských křižovatek si skutečně říkám, že nemám 16 očí abych si byl 100pro jistej, že nikde nic nejede a nikoho tím nepřekvapím, že švihnu červenou…. tak si myslím, že to fakt nestojí za to “ nechávat to na zdravém rozumu a sebestředných dojmech, že je to v poho a že tím ušetřím čas a veřejný prostor“ , ostatně může to být pravda, ona urna moc místa nezabere….

  26. No mně spíš napadaly ty červený na přechodech s čudlikama, co tu o nich byla řeč. Nakonec i na té křižovatce to vlastně neni o nic těžší, než projet běžnou křižovatku s hlavní silnicí bez světel ;-)

  27. pozn. k 27:
    no jo, rozumím všemu, až na to „pravidelné ježdění“ :-) volba dopravy je u mě naprosto nepravidelná, hrubě individuální (podporuje mě dokonce sám osbid!) ;-) je to přece o individuální svobodě, abychom konečně nemuseli povinně těmi auty. :-D
    16 očí určitě máš, protože jinak bys nejezdil po Praze na kole. Tolik. ;-)
    Na červenou jezdit není správné! Určitě. Taky ale není správné slepě věřit, že mám zelenou, přednost anebo, že místo, kde právě stojím je pro mě bezpečné. Vzhledem k té urnové perspektivě je prostě někdy relativní co je více nebo méně správné… ;-)

  28. 25: materiální znak přestupku nezavedl OSBID, ale zákonodárce v přestupkovém zákoně :-) Dle mého názoru naprosto správně. S tím prasením/neprasením samozřejmě souhlas. Po prázdné silnici si jezděte se třemi promile po předním kole rychlostí 150 km/hod dle libosti ;-)

    26: chcete-li, tak to pojímejte takhle. Já jsem vycházel z toho, že auto používá dle holandských statistik víc lidí než kolo. Tj. pravděpodobnost toho, že cyklista jezdí i autem je nižší než pravděpodobnost toho, že někdo, kdo jezdí autem, jezdí i na kole.

    Hlavně ale ani jedna strana nemá (až na naprosté výjimky) potřebu té druhé dokazovat, že její postoj je správnější atd.

  29. 30: Ta poslední věta se mi velice líbí. Jezdím po Praze na kole i autem, podle potřeby. Nelíbí se mi averze hrstky cyklistů k autům a naopak. Nelíbí se mi používání výrazů „pumpičkář“, „plechovka“, „auto-mat“. Nechápu, proč někoho irituje namalovaný cyklopruh. Budovat barikády mezi motoristy a cyklisty je hovadina. Jezdil jsem v Římě, Paříži, Nepálu. Všude si účastníci vycházejí vstříc, chápou toho druhého. Žádná uražená ješitnost. U nás se naopak setkávám s naschvály. Buďte lidi a jezděte hlavou.

  30. 31, vřelý souhlas :)
    Ve všech zájmových skupinách prostě exituje určitá sorta lidí, která potřebuje udělat ze svého zájmu nabo koníčka bojovku a na šíření všeobecně přátelské nálady zahlížejím, sabotují ji a ještě se s tím trapácky chlubí.

    Co je mě jako cyklistovy platný, že 99 procent všech cyklistů jezdí po městě celkem slušně, když se sem tam najde duševní ovád který nastříká automobilistovi skrz okénku slzák do obličeje a ještě se s tím chlubí na cyklowebu, kterak to skvěle vyřešil, nebo když cyklista na potkání bouchá pěstí do střechy aut která mu , dle něho ,něco dělají.

    Podle takových, dfensů cyklistiky oni provádějí výuku řidičů a přitom v nich jen budí , úplně zbytečně, anticyklistický emoce…

    Já nemám potřebu při jízdě na kole narážet na frustrované chodce, řidiče nebo pasažéry MHD, kteří zažili nějaký svatý boj za cyklistiku a cítili se tím ohroženi nebo třeba omezeni, či zdrženi a hlavně mají dopředu pocit, že ten další cyklista je taky kretén první kategorie…

  31. újezďák: … nebo když cyklista na náplavce oslňuje jen tak pro zábavu silným světlem okolní chodce. Teď mě napadlo, možná mluvíme o tom samém člověku.

Další z rubriky

Montréal: Navigace městem (1) 1

jm_montreal_11Montréal, téměř dvoumilionová metropole rozkládající se na stejnojmenném ostrově, druhé největší město v Kanadě a po Paříži druhé největší..více

Cyklostezky v Záhřebu a Sarajevu :)

jm_zagreb_05Léto bylo ve znamení cestování a klidnějšího redakčního provozu. Navštívili jsme různorodé destinace a samozřejmě..více

Pozvánky na záříjové cyklo akce 4

am_cyklojizda_07Druhá polovina září je přímo nabitá cyklistickými akcemi. Tímto vám na ně přinášíme společnou pozvánku...více

Světla pro podzim a zimu 23

svetlo-zadni-1xled-klasik_retrocyklo.czJak cyklista pozná, že se blíží podzim? Ano, asi tušíte. I když nás ještě přes..více

Zápisky z Wuhanu (2/2) 2

OLYMPUS DIGITAL CAMERADokončení dvojdílné série článků o dopravě v čínském Wuhanu. Cyklistika Kolo je ve Wuhanu jednoznačně..více

Zápisky z Wuhanu (1/2) 2

OLYMPUS DIGITAL CAMERAMěl jsem příležitost strávit pět dnů v čínském velkoměstě Wuhan, dělím se tedy s vámi..více

Anketa

Jezdíte na kole na červenou?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru