Mapa dopravního stresu

Pražská mapa dopravního stresu:
Celá Praha jako obrázek
Centrum jako obrázek

San Francisco chce do roku 2020 ztrojnásobit podíl cyklodopravy. Takovým zprávám se už nepodivujeme: už je to skoro nuda, psát, které další významné město plánuje rozvoj cyklodopravy zásadně podpořit. V obsáhlé prezentaci věnované tomuto plánu nás ovšem zaujal jeden detail: Postup, kterým tamní experti oklasifikovali stávající (a připravovanou) síť cyklotras, aby bylo každému hned patrné, kde se na sanfranciských cyklotrasách vyskytují problémy a která místa je třeba řešit.

Jednoduchý koncept

Výsledkem byla jednoduchá a názorná mapka:

Čtyři barvy zde znázorňují, jak silný je „dopravní stres“ na dané komunikaci — a tedy, kdo všechno bude kontaktem s dopravou v daném místě odrazen od jízdy na kole:
1 (tmavě zelená): Nikdo nemá problém projet,
2 (světle zelená): Dospělí nemají problém projet,
3 (oranžová): Jen nadšení a zdatní (8 % dospělých) tudy pojedou,
4 (červená): Jen silní a odvážní (1 % dospělých) tudy pojedou.

Rozdělení je založeno na publikaci Low Stress Bicycling and Network Connectivity, a zjišťování názoru na použitelnost infrastruktury v Portlandu. Zájem o jízdu na kole jako takovou, ale bez tolerance jízdy v provozu, mají dohromady asi 2/3 dospělé populace (v Praze je to zhruba polovina dospělých). Jistá míra provozu a cykloopatření typu cyklopruhů je přijatelná pro cca 8 % populace, vůči „divokému“ provozu je rezistentní jen jedno procento. Přihlédneme-li k pražské topografii, můžeme předpokládat, že míra (ne)tolerance k provozu v oranžové a červené skupině bude u nás podobná. Podíl populace schopné akceptovat cykloopatření v provozu odhadujeme vzhledem k užší „základně“ na 5 %.

Mapka nám přišla nesmírně užitečná: Tohle strčíte pod nos komukoliv (třeba politikovi), aby na vlastní oči viděl, nejenom že mizerná kvalita sítě cyklotras omezuje počet lidí, kteří v daném místě mohou na kole jet, ale taky jak moc. A jak je tedy důležité místa s vysokým dopravním stresem odstraňovat — když pro nic jiného, tak pro zajištění odpovídající efektivity už realizovaných investic.

Prahou na kole běží s podporou Citybikes:
Elektrokola, skládací kola, městská kola

Mapka pro Prahu

Proto jsme podobnou mapku experimentálně připravili i pro Prahu. Postup jsme trochu přizpůsobili, výsledná klasifikace proto vypadala následovně:

  1. Trasa pro všechny (v Praze chce jezdit polovina obyvatel)
  2. Trasa vhodná pro všechny dospělé (polovina obyvatel nad 15 let)
  3. Trasa s jinými problémy (chodníky apod., snesitelnost nejasná)
  4. Snesitelná pro zkušené a sebevědomé (odhadem pro 8 % dospělých)
  5. Snesitelná pro silné a nebojácné (odhadem pro 1 % dospělých)

Mapu jsme vyrobili z podkladu OpenStreetMap v nástroji Overpass Turbo. Třeba provoz v rezidenční ulici na okraji Prahy a v centru vypadá dost jinak, i když v mapce budou stejně. (Koho zajímá naše metodika a technické řešení podrobněji, najde je v souběžně vydaném článku zde.)

Druhým, a zásadnějším rozdílem je, že jsme v naší mapce hodnotili obtížnost pro trochu jiné trasy. Američany zajímaly ulice, kde mají vzniknout trasy podle generelu. Naše technické možnosti si vynutily mírně odlišný postup: Museli jsme vycházet z toho, co v terénu už je. V mapce se proto kresli jednak doporučené trasy a cykloopatření, jednak hlavní ulice. Hlavní ulice bez cykloopatření kreslíme proto, abychom dostali do kontextu různé úseky přerušovaných nebo sporadických cyklopruhů, které neleží na doporučených trasách.

A jak to vyšlo v Praze?

I při vědomí všech limitů našeho postupu jsme ale poměrně snadno získali velmi plastický obrázek dopravního stresu na pražských komunikacích:

(Kliknutím na mapu zvětšíte, na celou obrazovku zobrazíte zde.

Jsou zde patrné oranžové cyklotrasy na okrajích, vedené po frekventovaných silnicích III. třídy. Převážně zelené trasy tvoří prstenec na úrovni okrajových sídlišť; zde je v Praze jízda na kole nejsnazší. Směrem do centra ale zelené ubývá. Na samotný okraj historického centra se probíjí jen několik souvislých, tmavě zelených radiál.

Ve srovnání se San Franciskem na tom nejsme od pohledu zdaleka tak špatně, zdání ovšem klame: problémem pražských tras je jejich kolísavá kvalita. Stačí si „vytáhnout“ místa, kde červená nebo oranžová přerušuje doporučené trasy:

V detailu

V několika lokalitách vám nabízím podrobnější mapku:

Na Vršovické ulici je patrné prudké kolísání komfortu způsobené roztříštěnost integračních opatření, zvlášť v křižovatkách. Dlouhé úseky s cyklopruhy přerušují „červená“ řazení před křižovatkami a průjezdy jimi. I přes nesporný úspěch (v roce 2006 by tam bylo všechno až na stezku u Botiče červené), tu bude ještě hodně práce.

Karlín je krásný studijní případ: Máme zde páteřní komfortní trasu A2, která ale není spojena se zástavbou. Cyklopruhy na Rohanském nábřeží vyhoví jen úzké skupině cyklistů. Samotné uličky Karlína jsou komfortní, ale dostaňte se z nich – stejně jako z krásné, leč obtížně přístupné vítkovské stezky, která je od centra oddělena hororovým uzlem Bulhara.

A ovšem centrum. Asi vás nepřekvapí, že tmavě zelené linie končí na jeho okraji. Problémy ale budete mít i v případě, že nejste schopni zvládat „oranžovou“ obtížnost.

Pryč s červenou (a oranžovou?)

Problémových míst srážejících použitelnost tras je viditelně celá řada. A jaký to má vliv na počty lidí, co jezdí? Velmi zjednodušeně: Přerušení cyklostezky se „zelenou“ obtížností úsekem v nezanedbatelném provozu („oranžová“ obtížnost) znamená značný problém pro 80 % potenciálních uživatelů trasy. Podobně přerušení trasy „oranžové“ obtížnosti „červenými“ úseky (například opakované přerušování cyklopruhů na Vršovické).

Důsledné odstranění úseků se zvýšeným dopravním stresem má proto potenciál počty cyklistů násobit. Jako se to stalo po rekonstrukci křižovatky na Nábřeží kapitána Jaroše. Na Vršovické je ze sčítačů znát, že každý nový kousek zvýší intenzitu o dalších pár procent. Dokud ale v městském „salámu“ chybějí zásadní kusy (Smetanovo nábřeží, Bulhar a další), kvantitativní skok se nekoná.

Tyhle mapky dáváme tedy k dispozici každému, kdo má zájem o stanovení priorit při dalším zlepšování podmínek pro cyklistickou dopravu v Praze. Samozřejmě, jenom jako inspiraci, mapka je víceméně ilustrativní.

[Mapka Prahy a centra pro tisk ke stažení (PDF, 3,5 MB)]

Pokud je mi známo, připravuje se v současnosti pasport pražských cyklotras. Posouzení míry dopravního stresu by nejspíš mělo být jeho součástí.

Na co ale stále ještě čekáme, je dopracování pražské strategie rozvoje cyklistické dopravy z roku 2010. Nezadal jej žádný z radních pro dopravu od té doby, tedy pánové Březina a Nosek, a zatím ani současný radní pro dopravu Jiří Nouza.

Bez kvalitních podkladů a správného stanovení priorit bude přitom snaha zlepšovat podmínky pro jízdu na kole v Praze i v následujících letech efektivní daleko méně než by mohla být.


Za seznámení s nástrojem Overpass Turbo a pomoc s technickým článkem děkuji Petrovi Dlouhému.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Nefunguje mi odkaz na zvětšení té celopražské mapy. Jinak mi přijde, že kdybyste zvolili úplně stejnou „pocitovou“ metodiku jako v SF, tak by pražská mapa musela bejt rudá snad úplně celá. :) Z nějakýho důvodu mi ježdění na kole v SF přišlo o řád víc v pohodě než v Praze. S největší pravděpodobností na tom měl lví podíl styl jízdy řidičů automobilů, který je o tolik míň agresivní než tady v ČR.

  2. Mapa ukazuje krasnou statistickou korelaci mezi agresivnim vyskovym profilem a zelenou barvou*. Zaver je tedy jednoznacny: clovek se nadre fyzicky anebo psychicky. Podil populace schopny zvladat oboje odpovida stavajicimu podilu kola v doprave.

    *) Potvrzujici vyjimkou je okoli Vltavy. Ze hezkeho pocasi byva tam vetsi naval nez pri stavce odboraru pred uradem vlady.

  3. Za sebe bych řekl, že zákres je celkem dost optimisticky pojatý. Třeba náplavku bych nepřiřadil do kategorie tmavě zelené ani omylem. Teď tedy sice ano, ale ono se to se sluníčkem rapidně zhorší a někdy v létě mi to přijde až na tu červenou :o)), protože na rozdíl od aut, jsou pěší naprosto nevypočitatelní. Nebo Letenský tunel „vhodný pro dospělé a mládež“ osobně bych tam nejel, což popírá, že díky dennímu průjezdu přes Sm nábř. patřím mezi 1% silných a nebojácných o:)))
    Pěkná mapka díky za ni.

  4. Klima: Mapka samozřejmě „neumí“ přelidněné pěší zóny a Letenský tunel je bug (je v něm zákaz kol, proto žlutá). 100% soulad s US metodikou by se musel dělat jinak (a „za jiné peníze“ :-) ).

  5. Letenský tunel měl kdysi zákaz vjezdu cyklistů jen zespoda, shora ne a já tudy občas jezdíval ze školy (z Dejvic do Braníka), to už je ale přes 30 let. Teď už se nesmí ani shora na kole?

  6. Myslím, že metodologicky je chyba házet do jednoho pytle cyklopruhy a piktokoridory – v prvním případě mám pro sebe vyhrazený prostor (byť se řada cyklistů subjektivně cítí méně bezpečně než na stezce), v druhém mi auta dýchají na záda, což je silně stresující faktor. Takže pokud mapa neumí rozlišit situace „na vyznačení pruhu chybělo 0,50 m“ od „piktogramy v úzkém pruhu bez možnosti předjetí“, nebral bych pikťáky v úvahu (stejně jako bus+taxi+cyklo).

    Typický příklad je na A23 Vršovická × Křesomyslova – Křesomyslova je prostě o třídu horší. Ať už to vnímám v pohodě × stres (můj případ) nebo stres × tudy nepojedu (sváteční cyklista).

    Další faktor, který by bylo dobré vzít v úvahu (pokud to tedy Overpass turbo umožňuje) je povrch: na kostkách by měl být stres o třídu vyšší, protože je třeba se soustředit na povrch, z čehož plyne menší pozornost vůči provozu a více stresu.

  7. Filipán: Souhlasím (piktokoridor funguje hůř než cyklopruh), ale nechtěl jsem jít tak do detailu (stačilo rozhodnutí, že nefungují buspruhy, piktokoridory jsem původně měl „o stupeň níž, ale nesedělo to pak dohromady s jenom čtyřstupňovou škálou). Když jsem si s tím hrál, tak jsem začal narážet na to, že větší jemnost rozlišení infrastruktury evidované v OSM je zastíněno faktory, které v OSM nejsou (třeba ty přelidněné pěší zóny). U ckp/pikto je tam problém s tím, na jak frekventované silnici jsou, a zase, klasifikace komunikací tohle nepokrývá tak dobře, hlavně ve vztahu centrum a okraje. Už jsem to tam napsal: kdyby se to mělo udělat pořádně, tak by se musela aplikovat US metodika (resp. patřičně upravit pro domácí podmínky), a potom to bude teprve kvalitní. Tohle, co tu prezentujeme, bylo jen pár hodin hraní od stolu. Udělat to pořádně, muselo by se do terénu (mimo jiné).

    Jinak samozřejmě, vedle v článku je postup, jak si s tím hrát, kdokoliv může vzít ten náš kód a dá se dotáhnout. Dlažba je v OSM, tedy Overpass umí.

  8. Vratislav.

    Bus pruhy fungují pro autobusy a cyklisty docela dobře na rovině a dolů, ale pokud vedou do prudkého kopce a autobusáci tam nemají místo na předjetí cyklisty tak je to solidní past….

  9. Fungovaly by (až na ten problém, co uvádíš), kdy by se dodržovaly. Co tak pozoruju, tak v ranní špičce projede buspruhem klidně několik aut za minutu.

  10. Jojo, třeba na Bohdalci je to zneužívání buspruhu denní chléb – navíc jsou to zpravidla tací, pro které je 50 km/h jen orientační informace o tom, kolik asi pojedou ostatní. U buspruhu závisí použitelnost na příliš mnoha faktorech (šířka, provoz bus, sklon, míra nedodržování…)

  11. No nemám teď čerstvá data :), jezdit začnu snad cca za 2 týdny až světlo dovolí, ale se zneužíváním buspruhů jsem se loni výrazně často nepotkával a že by se to zhoršilo ?
    Kdysi když jsem jezdíval přes údolí dutých hlav, tak tam stáli policisté prakticky každý den.
    Ale je pravda, že ten na Novopetrovické mi situaci stížil jak na směru do centra tak z centra, byly tam obzvlášť široké a tím pádem cyklistům milé krajnice, dnejska jsou tam čáry namalovaný prakticky na trávě a zrcátko autobusu ve výši hlavy mi fakt vadí….

  12. Záleží, čemu říkáš nesetkával. Já jsem koukal na včerejší záběry z kamery na Vrchlického z rána 6-10 a bylo tam něco jako 10 snímků bez aut a 7 s autem v buspruhu. Můžeme spekulovat, že to jsou všechno taxi s pasažérem, ale moje pozorování i jiných vyhrazených pruhů ukazuje spíš na zneužívání osobáky.
    Zrovna to údolí dutých hlav jezdím několikrát do týdne, policajta jsem tam ještě neviděl ani jednou, za to z pěti průjezdů potkám zhruba tak jeden autobus, 2x volný pruh a 2x spěchající osobák.

  13. Je to docela běžné, např. na Hradčanské. Občas tam aspoň stojí policajti, což mě vždy potěší. Ale od té doby, co jsou tam ještě větší zácpy, než byly, a piktokoridor je blbě využitelný, jsem se naučil jezdit spíše po Valech, takže už to tak nesleduju.

  14. Mně zase přijde moc pesimistické tvrdit, že jenom 1 % lidí je ochotno jezdit po červených trasách. Já po nich nejezdím moc často, ale například relaci Jeremiášova-Slánská-Drnovská nevidím jako problém. Kolem Starého letiště by to asi ani nemělo být červené, je tam docela malý provoz. Naopak za problém vidím podjezdy u MÚK Řepy, kde to máte zeleně (nepřehledná křižovatka, přejíždění příkopu…). Obecně mi nevadí jízda v silnějším provozu, pokud je řízen světly. Spíš když někde „pohodová“ cyklostezka kříží komunikaci se silným provozem na nepřehledném místě.

  15. Pavel: Ta metodika, kterou jsme použili, není úplná, bylo to jen první přiblížení. Kdyby se to mělo dělat pořádně (a třeba podle US metodiky), tak to zabere o dva řády víc práce.

Další z rubriky

BESIP k cyklistům: praktické rady nebo helmetwashing? 35

BESIP_prirucka_titulka_cutBESIP k prvnímu červenci představil novou publikaci zaměřenou na bezpečnost cyklistů Bezpečně na kole (ke stažení..více

Kolo versus MHD 25

vk-tram-paris-duben2013Vedou se o tom divoké spekulace v cyklistických kruzích, vášnivé debaty na odboru dopravy i šuškanda..více

Cyklovraky a opuštěná kola ve městech 1

749px-Broken_BikeŘíká se, že amsterdamské kanály jsou hluboké tři metry – metr vody, metr bahna a..více

Bude Husitská střelou do oka? 31

husitsk-konceptHusitská a dolní Koněvova budou rekonstruovány. Se studií, kterou si pro ten účel nechala vyhotovit..více

Novinky v doporučených trasách po aktualizaci pro IPR :)

10_holesoviceSynergie je skvělá věc. Díky pravidelné aktualizaci databáze cyklistické infrastruktury pro Institut plánování a rozvoje..více

Cyklisté sobě na Výtoni 13

vyton_3d_opatreni_10Výtoň je nejfrekventovanější cyklistickou křižovatkou v centru Prahy. Nejezdí se zde jen po náplavce, provoz..více

Anketa

Co považujete pro cyklisty na veřejných komunikaích za nejvíce ohrožující?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru