Osm ohledů řidiče vůči cyklistům

Zlepšování infrastruktury tak, aby k vzájemně ohleduplnému chování naváděla, je běh na dlouhou trať. O to důležitější je, aby se k sobě všichni účastníci provozu chovali co nejlépe. Zatímco velká část cyklistů jsou současně řidiči a proto vědí, jak se mohou vůči autům chovat, naopak to zdaleka neplatí. Jakkoliv se řidiči v Praze k cyklistům obecně chovají velmi ohleduplně, existují situace, kdy není na první pohled jasné, že tím cyklistům vzniká docela velký problém. V minulosti jsme definovali zásady „neprasení“ pro cyklisty (podepíšte zde). Je na čase ozřejmit také, co cyklista ve městě očekává od řidičů.

V následujícím článku proto navrhuji několik zásad, které — pokud by je řidiči dodržovali — učiní život městského cyklisty podstatně příjemnějším. Samozřejmě uvítám zpřesnění a doplnění.

Jaké zásady slušného řidičského chování tedy učiní z jízdy na kole po městě ráj? Tady je seznam:

  1. Předjíždím ohleduplně
  2. Respektuji zabrání pruhu
  3. Parkuji jinde než v cyklopruzích
  4. Nechávám volné „chlívky“ pro cyklisty v křižovatkách
  5. Umožním cyklistům průjezd vpravo od stojící kolony
  6. Nikdy nepředjíždím cyklistu, abych vzápětí odbočil(a) vpravo
  7. Neotevírám dveře od auta, aniž bych se přesvědčil(a), zda zezadu nejede cyklista.
  8. Beru na vědomí předvídatelné směry, odkud může cyklista vyjet

1. Předjíždím ohleduplně

Předjíždím s nejméně metrovým bočním odstupem, pokud možno v sousedním pruhu. Předjíždím jen tam, kde to nemůže způsobit problémy.

Za bezpečný boční odstup od cyklisty se považuje nejméně jeden metr. Tahle míra je v řadě zemí — třeba v Německu — definována jako povinná. Říká se, že je dobré přidat ještě centimetr za každý km/h. A nejlepší, co se dá udělat, je přesunout se při předjíždění zcela do sousedního pruhu. Zvlášť na čtyřpruzích, kde je slabý provoz, není pro těsné předjetí cyklisty stejným pruhem vůbec žádný důvod.

Myslím, že původní text ani není třeba překládat...
Myslím, že původní text ani není třeba překládat…


Je řada míst, kde není dobré s předjížděním vůbec začínat. Jakmile se chystáte odbočit (viz pravidlo 6), nebo před přechodem pro chodce (kde je to, mimochodem, také zakázáno). I cyklista může pustit přecházející chodce a vy jej v tu chvíli nesmíte předjet ani sousedním ani týmž pruhem!

Na úzké okresce nikdy nepřejíždějte cyklistu ve chvíli míjení protijedoucího auta. Vyčkejte dále než deset metrů za cyklistou, až protijedoucí auto projede.

V situaci, kdy nevíte, kolik místa zbude, hlavně na úzkých okreskách, rozhodně nepředjíždějte bez zpomalení („z chodu“) a nedoufejte, že se tam s tím kolem a protijedoucím autem nějak vmáčknete. Vůbec, když jsme v tom mimoměstě, tak to nejhorší, co se dá udělat, je začít s touto představou předjíždět jiné auto a s cyklistou se natěsno minout v protisměru.

Někdy těsné předjetí cyklisty není takový problém: když se prakticky souběžně plazíte v koloně, když je v centru obecně málo místa. V tom případě ale aspoň maximalizujte svůj boční odstup a nezrychlujte. Představa, že se cyklista bude cítit méně ohrožen, budete-li ho předjíždět kratší dobu větší rychlostí, je zcela mylná.

Když tu možnost máte, předjeďte takto.


2. Respektuji zabrání pruhu

Zabere-li cyklista pruh, nevynucuji si průjezd.

Posouvá-li se cyklista dále od kraje, má to zpravidla dobré důvody. A to i v případě, že tak činí proto, aby zabral pruh a znemožnil své předjetí. Respektujte to. Cyklista ví lépe než vy, zda se těsným předjížděním v daném místě cítí ohrožen nebo ne.

Méně zkušení cyklisté se pak „stydí“ zabrat pruh úplně, nebo si kontrolují odstup jen vpravo a nechávají vlevo pro auto možný, ale velmi úzký průjezd. Nenechte se tím zlákat a raději počkejte. To nejhorší, co můžete udělat, je, pokud se cyklistovi nalepíte „na ocas“ a protroubíte ho. Šance, že se v takové chvíli lekne a spadne vám pod kola, není zrovna nulová. Jestliže máte dojem, že si cyklista vyjel od kraje zbytečně, tak vězte, že půjde o méně zkušeného jezdce a buďte raději opatrní dvojnásob.

3. Parkuji jinde než v cyklopruzích

Neparkuji v cyklopruzích, na piktokoridorech nebo ve druhé řadě. Neparkuji v bezpečnostních bufferech výjezdů z cykloobousměrky. A to ani krátkodobě.

Uznávám, že apelovat na řidiče v Praze, aby někde neparkovali, může vypadat jako marná snaha. Chápu, že zaparkovat není snadné (i když kapacitní garáže v centru často zejí prázdnozou), a rozumná úvaha spočívající v tom, že není příliš málo parkovacích míst, ale naopak příliš mnoho aut, vám při hledání volného místa nepomůže.

Stání v cyklopruhu nicméně pro cyklistu vytváří nebezpečnou situaci, nutíte je řadit se do proudu (zpravidla podstatně rychleji) jedoucích vozidel. Cyklisté věci znalí si navíc do tohoto pruhu najíždějí s dostatečným předstihem, aby je míjející auta „nezavřela,“ čímž často dojde ke snížení plynulosti dopravy. Ne kvůli cyklistovi, ale kvůli tomu, kdo zaparkoval ve vyhrazeném pruhu. Pro piktokoridor to platí dvojnásob.

Rozšířením této snahy je neparkovat na místech vyhrazených pro zásobování, aby ve druhé řadě nebyly nuceny parkovat dodávky vykládající zboží.

Zvlášť bezohledné je parkování v cykloobousměrkách a to konkrétně na výjezdech z nich, kde bývá stání zakázáno proto, aby vyjíždějícího cyklistu nesrazilo auto odbočující do cykloobousměrky „naslepo“. Mimochodem, stání výslovně není dovoleno ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní (nestanoví-li místní úprava jinak), a kdekoliv by byla ohrožena bezpečnost provozu.

Autům a tramvajím také v pruhu neparkuji.


4. Nevjíždím do předsunutých stání

Před zastavením na semaforu nevjíždím do prostoru vyhrazeného pro cyklisty. Kde tento prostor není, nepřejíždím stopčáru, nechávám před ní malou rezervu.

Předsunutá stání jsou takové ty prostory mezi vaší stopčárou a přechodem, s piktogramem kola. Jakkoliv frekvence cyklodopravy není zpravidla taková, aby se do toho chlívku dostal cyklisty vždycky, když ho volný nenecháte, způsobíte tím jezdci, který se jednou za čas objeví, docela vážné problémy. Ten chlívek tam není proto, aby vám cyklista překážel (jakmile padne zelená, rozjede se rychleji a uhne ke straně), ale proto, abyste ho viděli.

Ostatně, navalit se s autem skoro až na přechod není příjemné ani pro procházející chodce. (Z tohoto důvodu například v Kodani odsouvají stopčáru pět metrů od přechodů, i když se tam předsunutá stání pro cyklisty v této podobě nepoužívají.)

5. V koloně umožním cyklistům předjíždět zprava

Tedy jim nechám dostatek prostoru pro to, aby mě mohli předjíždět, pokud je to možné.

Samozřejmě, aby bylo pro cyklisty možné k tomu bikeboxu vůbec dojet. Pro osobní auto ani dodávku není problém řadit se tak, aby průjezd cyklistů byl možný. Jak jsme ukázali v předchozím článku, je to pro cyklistu bezpečnější, pro auta to zase zvyšuje kapacitu křižovatky. Samozřejmě hovořím o řízení menších aut. S autobusem nebo náklaďákem si s tímhle starosti dělat nemusíte.

Řazení ke stopčarám
Správné řazení cyklistů před stopčarou předpokládá, že budou mít místo na dosažení předsunutého stání.


6. Nikdy nepředjíždím cyklistu, abych vzápětí odbočil(a) vpravo

Jestliže pro vás cyklista přestává existovat okamžikem předjetí, může se vám tohle přihodit. Zatímco při odbočování vpravo z pomalu jedoucí kolony je víceméně na cyklistovi, aby si takové situace pohlídal, předjetím, které okamžitě následuje stržení volantu doprava rovnou do dráhy cyklisty, mu nedáváte šanci. Cyklista může být mnohem rychlejší než předpokládáte. Je lepší i zarazit předjíždění v půlce nebo před dokončením, když zjistíte, že to vážně nestihnete.

Dokonce i když máte situaci pod kontrolou a předpokládáte, že se před cyklistou s rezervou prosmýknete, nedělejte to. Budete tam mít chodce, muset zabrzdit… a máte cyklistu v kufru.

Tohle opravdu ne!
Na tomto obrázku je všechno špatně: Chování řidiče i způsob jízdy obou cyklistů (ten ve vozovce by měl být dál od kraje, aby řidiče přešly choutky).


7. Po zaprakování neotevírám dveře, aniž bych se přesvědčil(a), zda za mnou nejede cyklista.

Jakkoliv cyklisté zpravidla vědí, že se mají dveřní zóně vyhýbat, mohou se podvědomě posunout více vpravo, než by pro ně bylo bezpečné. Jede-li cyklista příliš blízko zaparkovaným autům, je to zpravidla pro to, aby si zajistil přiměřený odstup předjíždějících vozidel.

Jízda podél aut
Cyklista může udělat chybu a jet příliš blízko zaparkovaným autům.


Když tedy vystupujete z auta, podívejte se nejprve dozadu, zda se podél aut za vámi neblíží kolo. Koneckonců, ani vy nechcete, aby vám cyklista ty dveře vylomil. Vede-li cyklopruh za zaparkovanými auty, je potřeba, aby byli stejně pozorní spolujezdci vystupující vpravo.

8. Beru na vědomí předvídatelné směry, odkud může cyklista vyjet

V zemích, které kvalitní cyklistickou infrastrukturou nešetří, jsou směry, jimiž se cyklisté pohybují, předvídatelné a zřejmé: Souběžně s vámi vpravo od vás, podél protijedoucích aut, po přejezdu souběžném s chodníkem. Stejně je tomu i u nás: ačkoliv zde infrastruktura není, cyklisté se většinou pohybují po stejných liniích jako v Německu nebo Nizozemsku. Předpokládejte tedy, že vaši cestu budou křížit cyklisté chovající se jako kdyby vpravo od vás byly cyklopruhy, nebo jako kdyby přechod na odbočce do boční ulice byl křížením cyklostezky. Pokud s nimi budete takto preventivně počítat, ušetříte si nejedno překvapení — a možná i preventivně zabráníte dopravní nehodě.

Co jiného?

Domníváte se, že jsou ještě další, nebo důležitější zásady, které by měl slušný řidič vůči cyklistům dodržovat?

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Dovolím si jen podotknout, že poměrně mocným apelem na aktuální řidičovo chování k cyklistovi je cyklista sám. Už na první pohled k řidičovi promlouvá vzhled – vybavení či nevybavení povinnou výbavou, přiměřené osvětlení či naopak přehnané a oslňující.. Potom, většinou až po nějaké chvilce pozorování, řidič hodnotí cyklistovo chování.. a často se chtě něchtě nějak ve výsledku k cyklistovi zachová. Toto posouzení řidiči provádí velmi rychle, automaticky, někde v hlubokém podvědomí. Jsou nucení a zvyklí reagovat na stále se měnící dopravní situaci často mnohokrát za minutu.
    Zjednodušeně řečeno: např. dres Saxo bank je možná pěkný, ale implikuje na první dojem že dotyčný cyklista absolvoval řadu etap TDF, tudíž takové image je pro začátečníka ve městě nevhodné.
    Civilní vzhled a vyjádření respektu k pravidlům už na první pohled zejména použitím kola s povinnou výbavou, považuju nikoli za projev snobismu či tzv. „stylu“, ale za významný bezpečnostní prvek ve městě, který podle mého hodně ovlivňuje chování řidiče k cyklistovi.

  2. Za skutecne nebezpecnou povazuji coby cyklista vec, ktera je v clanku zminena okrajove. A to (rychle) predjizdejici protijedouci auto nebo I motorka. Zvlast treba mezi stromy, kde se strida svetlo/stin. Tam je temer tutovka, ze me ridic nevidi nebo se na me prinejmensim nesoustredi a tak brzdim a mizim do prikopu.
    Myslim, ze by to zaslouzilo samostatny bod.

  3. pri dnesni ceste po praze jsem zazil vsech osm bodu – bohuzel presne opacne.
    To, ze s nimi (tentokrat) souhlasim je fajn, ale prakticky dopad moc nevidim. Ridici to tu nectou (pokud ano, tak jsou asi take kolari a jezdi podle toho). Spis nalepky/letaky a olepovat prasici auta timhle „osmero“.

    @josuk: Kdyz jedu autem, tak hodnotim jak dotycny jede (kraj, kanaly, stredem, jestli a jak moc vravora, meni smer a „slape do toho“) a podle toho se zaridim. Na cem dotycny jede a jak vypada resim az jako dalsi a doplnkove kriterium.
    S vyjimkou: brompton ci alternativni vzhled „ja na kole vlastne nejedu“ vedek intezivnimu brzdeni a ocekavani naprosto necekanych a silenych veci. A to jak v aute, tak pokud je na kole dojedu.

  4. Já bych za minimální legální bezpečnou vzdálenost pro předjíždění v ČR považoval délku natažené cyklistovi paže. Cyklista totiž může (musí) kdykoliv ukázat změnu směru jízdy, takže když upaží a projíždějící auto mu nesmí tu ruku ustřelit.
    Samozřejmě při extrémně ohleduplném předjíždění v prakticky stejné se dá tolerovat i bližší předjíždění.

    Délka paže je pro normálního člověka obvykle méně než metr, přesto se s tak těsným předjížděním setkávám prakticky neustále.

    Bylo by také dobré upozornit na to, že všechny body kromě pětky mají oporu v zákoně a pokud se při jejich porušení cyklistovi něco stane, tak zodpovědnost je na straně řidiče auta.

    Jinak souhlasím, že by bylo dobré z toho udělat nějaký leták (samolepku asi ne, to by řidiči brali jako poškozování auta a jen by to zvýšilo konfrontaci), který by šlo řidičům dávat nebo strkat za stěrač.

  5. Souhlasím s Josukem, že řidič má první dojem z cyklistovy výbavy a až jako druhý ze jeho chování. Někdy je časová prodleva mezi oběma vjemy malá, což je tehdy, kdy se cyklista ukáže nebo taky „ukáže“. Prostě když se stane něco nebezpečného a cyklista to zvládne anebo naopak cyklista když prokáže, že je nutné od něj čekat cokoliv. Samozřejmě trvá-li setkání déle (například v koloně), nakonec převáží chování a um / neum nad vizáží.

    Jako cyklista pociťuji velký rozdíl v chování řidičů a ostatních cyklistů podle toho, na jakém kole zrovna jedu. Pokud jedu na horáku a v dresu, ostatní cyklisté mne zdraví (jsem rovnoprávný), ale u řidičů jsem zařazen do škatulky vyspělý cyklista a nebo taky cyklista – gauner. Naštěstí řidiči vnímají i mé dopravní chování (dodržuji předpisy a v zásadě jezdím jako autem), takže mi to jen zřídka dá někdo sežrat.

    Na crossu je to více neutrální a někteří cyklisté na horských kolech mi neodpovídají na pozdrav. Holt blatníky, světlo na dynamo, odrazky a podobné věci deklasují.

    Pokud jedu na skládačce, jsem pro motoristy exot. Předjíždějí mne obloukem, nezřídka si mne se zájmem prohlížejí. Zvláště na Vršovické, když je silnější provoz, je údiv neskrývaný, když mne po každé křižovatce znova předjíždějí. Pokud nejedu něco nesjízdného, je skládačka nejbezpečnější, protože se o mne řidiči bojí. Pochopitelně z cyklistů mne už nezdraví skoro nikdo, pokud nepotkám jinou skládačku nebo městské kolo.

    Snažím je jezdit na všech kolech v rámci možností stejně (rychlost, styl). Hezky to dokumentuje, jak má Josuk pravdu a jak v Česku hraje roli image. Jasně že ne pro všechny, ale pro masy ano.

  6. Sorry za překlepy (snažím je místo snažím se) a další.

  7. Já bych osobně zdůraznil, že by se na cyklistu nemělo troubit. Vypadá to zcela nevinně, ale zatímco u nezkušených motoristů troubení může způsobit pouze větší nervozitu, u cyklistů to může mít opravdu fatální následky.

  8. V Praze se rozmohl ošklivý zlozvyk nepoužívat nebo pozdě používat ukazatele směru. Zejména pro cyklistu to vede k významnému zdržení při průjezdu křižovatkou a tím i její blokaci pro ostatní projíždějící. Pokud v křižovatce (i řízené semaforem) při odbočování vlevo dávám protijedoucímu autu přednost a ono mi na poslední chvíli uhne, tak jsem tam celou dobu zbytečně čekal a blokoval odbočovací pruh. Přitom díky malému zrychlení potřebuji pro průjezd křižovatkou podstatně delší čas než auto a tudíž i větší mezeru mezi auty s předností.

  9. Brahma: Tak na to bacha. Známého takhle sejmulo z kola auto, které blikalo na odbočení, ale křižovatku projelo ročně. Stanovisko policie k nehodě bylo, že řidič je povinen při odbočování blikat, ale opačná implikace neplatí a blikající řidič není povinen odbočit, vinen je tudíž cyklista.

    Od té doby beru blinkr jako nezávazný signál a vždycky čekám, než auto začne skutečně odbočovat.

  10. @ 9 „blikající řidič není povinen odbočit“

    To má být fór? V tom případě ukazatele směru můžeme zrušit. Zbytečnost.

    A známý měl dát přednost, pokud by řidič neblikal?

  11. Odbočoval doleva a auto, místo aby taky odbočilo vlevo (kdy by se standardně vyhnuli po svých pravých stranách), pokračovalo rovně.

  12. A co s tim chcete dělat? Kdyby se měli zlikvidovat všichni, co blinkr nepoužívaj (30%) a všichni co ho zapomínaj (10%), tak jsou silnice prázdný. Určitou naději máte když to zpomalí a jistotu teprve když změní směr (pokud si to ještě v křižovatce nerozmyslí).

  13. Ad Fun Thomas
    O žádný fór nejde, ale jen a pouze o klasické právo, které je třeba číst tak, jak je napsáno a nedoplňovat tam navíc své logiky a očekávání.

    Je to stará známá věc. Zákon definuje povinnosti obou stran (v tomto případě obou řidičů / účastníků silničního provozu). Oba mají své povinnosti a nelze své povinnosti omezit s odůvodněním, že jsem něco očekával od druhé strany. Prostě oba musí pro zdárný průběh udělat 100%. To je celé. Je to obecný princip. Někdy se to nazývá „právo přeje připraveným“.

    Řidič měl povinnost správně použít ukazatel směru, což neudělal a své povinnosti porušil. Cyklista ale měl své povinnosti, které mu nařizují, že měl dát přednost protijedoucímu vozidlu při odbočování doleva. A to neudělal. Porušení povinnosti řidiče situaci zkomplikovalo, ale nezpůsobilo. Naopak cyklista nehodu zavinil.

    Stejně rizikové jsou průjezdy křižovatkou a jinými komplikovanými místy, kdy na sebe řidiči různě mávají, blikají atd. Řidič, který nedá přednost v jízdě, si musí být JISTÝ, že ho protijedoucí řidič OPRAVDU pouští. Rozdíl mezi slovy vědět a domnívat se nese pouštěný a nikoliv pouštějící. Je to logické, protože to probliknutí nemusí vůbec znamenat pouštění, ale naopak výstrahu.

    Pro účastníky silničního provozu z toho plyne, že povolovat někomu něco nad rámec předpisů je třeba opravdu zřetelně. A protistrana si musí být opravdu jistá o stavu věci a bezpečnosti svého manévru.

  14. Děkuji za exkurz, ovšem vůbec, ale vůbec mi to netěší.

    Co kdyby mi někdo převálcoval v křižovatce, kde jedeme oba ze stejné vedlejší, on (ne) bliká a já jsem jej objel (ze správné strany), protože jedu do nekonfliktního směru? Tam to může být ještě horší – oba koukáme po provozu na hlavní, ale vůbec ne na sebe. A rozjíždíme se ve stejnou chvíli.

  15. Hm díky, tohle jsem opravdu netušil. No já tak nějak podvědomně kontroluji toho protijedoucího i v autě, ale že je to takhle špatně uzákoněno, to je pro mne novinou.

  16. vinu za nehodu má ten, kdo měl dát přednost a nedal jí. Nemyslím, že je to tak špatně. Protože opačný stav, kdy by zapomenutý blinkr automaticky zbavoval přednosti v jízdě by způsobil mnohem větší zmatky. Někdo přejede cyklistu a bude se hájit, že cyklista sice byl na hlavní ale ukazoval odbočování a tudíž žádnou přednost neměl..? To přece raději nechtějme. ;-)

  17. 7 Adam.

    Na cyklistu se může troubit, třeba v Rakousku se poměrně často používá decetního zatroubení ve smyslu “ jestli jste si nevšiml, tak za vámi jede auto a bylo by tady dost místa pro všechny“.
    Nebo “ je hezké, že z kopce jedete na 90ce 60kou, ale za vámi je další účastník provozu, který se vás chystá předjet.
    On totiž zkušený řidič auta ví, že cyklista se sluchátky nebo cyklista jedoucí cca 50+ z kopce prakticky nic neslyší a protože je slušný, tak se vedle něj nezjeví jako duch, ale dá mu zatroubením vědět…

  18. 8 Brahma,
    v česku se nebliká , nebo začne blikat až při odbočení už prakticky všude. Jediné místo kde se bliká pořád stejně často je před kruhákem což je typicky český trotlismus:)
    Přejedeš hranice do Rakous nebo Německa a český řidič, který před tebou neblikal 30 km , najednou změní chování a bliká prakticky furt a každé překážky:)

    Mě třeba štve, že když podjíždím kolonu tak nikdo nebliká a začne blikat až když se před něj vecpu a kolikrát pak drze tvrdí oknem, že on blikal., přitom klidně ostanu 2-3 auta v koloně když vidím, že blikají na uhnutí, jen když o tom vím,.,,,,,,

  19. Decentní zatroubení z dálky není tak velký problém, i když i ve vámi zmíněných případech bych to nepovažoval za dobrou věc. Troubení, stejně jako zvonek, by mělo být pouze informování, nikoliv vynucování si průjezdu.
    Sám, když jedu na kole, tak zvonek používám minimálně, spíš zpomalím a čekám, až bude bezpečné předjet. Je to o tom vnímání prostoru. Jsou dva přístupy:
    1. Toto je můj prostor! (To jest, vynucuji si svoji možnost jezdit rychleji.)
    2. Toto je taky můj prostor, ale vzhledem k tomu, že jsem rychlejší, jsem tu hostem. (Netrvám na tom jezdit rychle, respektuji ty pomalejší okolo.)

  20. Vím že to chceš udělat čtivé a tak používáš slova v jejich zaužívaném významu. Přesto bych na tomto serveru ocenil kdyby nebylo slovo „řidič“používáno ve významu „řidič auta“ a cyklista ve smyslu „řidič bicyklu“. Vhodnější mi přijde motorista (automobilista)-cyklista.

    Bodů bych dost, ale žádný z nich nepovažuju za převratný (spíš t jsou jemné finesy které odlišují lepší od průměru).

    Snad jen zdůraznit že se nesmí předjíždět na horizontu, v zatáčce do které není vidět a na železničním přejezdu. Jsou to opravdu nepříjemné a nebezpečné situace.
    A pak kromě bočního odstupu také upozornit na bezpečný odstup jet po Bělehradskou dolů po mokrých panelech a pod Budčí přejíždět podélné mokré koleje a najíždět na mokrou dlažbu, nebo zatátet na dlažbě na rozsolené břečce s autem dva metry za zadním kolem mi způsobilo několik zpocených zad bez ohledu na teplotu vzduchu.
    **********
    Ochutnávka fines- když cyklista pouští auta (například vjede do zastávkového zálivu nebo do křižovatky) je vhodné zrychlit tak aby bylo předjíždění dokončeno před návratem cyklisty. Fakt miluju když se nějaký ikváč plouží o pět kilometrů v hodině rychleji (i když má místo) a já s desetimetrovým odstupem vidím že na konci mě krásně zamkne.

  21. 22 Hrabosh

    ono by, vzhledem ke zhruba stejnému procentu íkváčů mezi cyklisty, automobilisty, chodci atd, bylo asi lepší zarytě používat slovní spojení účastník provozu…

    Prostě si navzájem mezi účastníky nedělat zle a to ani když je místo relativně bezpečné natož nebezpečné.
    Je úplně jedno kdo si začal, kdo je s motorem nebo bez, důležité je přetrhnout řetěz vzájemných (ne)návistí a konečně se chovat v provozu jako ve slušných zemích.
    Tedy v těch, kde není na silnicích dfensů, hraboshů, motoristů, cyklistů, bojovníků za , pro nebo kvůli ale kde je skupina účastníků, která se chce hromadně dostat z bodu a do bodu b bez toho aby tím vyjadřovala názor….

  22. Jako úplně první bych navrhoval dodržovat pravidla silničního provozu, v provozu i „v klidu“. Tím by se notně ulevilo všem.

    Není-li významná část řidičů schopná respektovat červenou na semaforu, blikat při odbočování či parkovat v souladu s vyhláškou, dodržovat zákazy vjezdu a jednosměrky, pochybuju, že budou schopni nějakých zvláštních fines s ohledem na cyklisty.

    Troufám si odhadovat, že větší část nebezpečných situací je způsobena právě tím. A jaké je řešení? Převychovat tenhle pronárod. Šance? Ehm.

  23. [22] myslím, že dříve než zákon a jeho litera byli cyklisté a řidiči. „Řidič kola“ se v češtině používá asi málo, možná vůbec. Rozumíme si, a to je přece hlavní! ;-)
    [23] moc pěkně napsané! Ten třetí odstavec má smysl! :-) (jen se obávám, že kdo chce psa bít, i odlišný názor si najde… ;-)
    [24] zajímavé je, že většina, jestli ne všichni, čeští řidiči se přejetím magické čáry dovedou změnit na řidiče německé atd. atd. v čem to asi je? (v pondělí na praze 11 padl prý od PCR argument, že Hlavatého ani K Jezeru (jak navrhuje Václav K.) nemohou být cyklobousměrky mj. proto, že čeští řidiči by to nerespektovali, protože jsou jiní… (?!) nevěřím tomu, podle mě nedostali příležitost být jiní.. nedodržování pravidel v této zemi přináší výhody.. a některých pramenech stále sedí žáby.. ;-)

  24. Řádná represe by asi účinek měla. Jenže to si nikdo nedovolí, „šikanovat nebohé řidiče“. O parkování ani nemluvě, přitom nedodržování stanovených pravidel přispívá k nebezpečnosti ulic plošně a citelně.

    Další věc je, že ta pravidla by musela být upravena tak, aby trochu „šla s dobou“, a aby neignorovala komfort všech ostatních mimo IAD a neobsahovala absurdity typu povinná cyklostezka+povinnost vodit přes přechody.

  25. Problém tvorby závazných norem pro silniční i městskou dopravu a jejich prosazování je v tom, že jak tvorba tak její prosazování je na straně automobilových fanoušků. No a kapři si rybník sami nevypustí. Tito lidé buď na kolo vůbec nesednou, nebo maximálně někde venku mimo provoz. Na „městské“ či „dopravní“ cyklisty se dívají jako na blázny a hazardéry, kteří se chtějí prosadit na jejich úkor a chtějí nějaké jiné zacházení. Maximálně nám někde na okraji města vyrobí nějakou společnou cyklostezku s chodci, aby se nás zbavili. Tohle je střet pohledu na svět. Když se ve vedení města objeví někdo s jen trochu jiným pohledem, tak to hned jde všechno pro cyklisty lépe. Je třeba volit představitele a strany, které mají jiný pohled na věc ve štítě. Politici běžných stran už jen z důvodu své profese a své prestiže jezdí všude výhradně autem, problémy aut jasně chápou a naopak se snaží si cesty autem usnadňovat. Tímto myšlenkovým postupem vznikla Blanka, takto se bojuje o parkovací místa okolo poslaneckých komor…

  26. Kdysi jsem se ptal na školení soudního znalce v oboru dopravy a podle něj u nás neexistuje závazný předpis, který by říkal v jaké vzdálenosti předjíždět, ale to už asi většina z nás ví. Co se až tak všeobecně neví je, že pokud soudní znalec píše posudek a hodnotí přiměřenou vzdálenost při předjíždění cyklisty, tak vychází ze vzorce 50cm+1cm za každý kilometr rychlosti. Z toho vychází metr ve městě a téměř 1,5m mimo něj.

Další z rubriky

Tipy pro snadné cestování vlakem 5

17. 06. - Václav Kříž - Návody
Část z Vás jistě v létě vyráží na dovolené a chalupy užít si zaslouženého klidu. Proto..více

Kličkujeme uličkami IV. – labyrintem Vltavské :)

Stavba kolektoru uzavřela podjezd Hlávkova mostu – jediný legální cyklistický průjezd mimo provoz mezi dolními..více

Registrací jízdního kola proti krádeži? :)

Na přání našeho čtenáře přinášíme krátký článek o možnostech registrace jízdních kol do evidence vlastníků. Jak taková..více

Kličkujeme uličkami III. – na Petřiny 6

Stoupání ze Střešovic na sídliště Petřiny. Po hlavní (tedy ulicemi Střešovická a Na Petřinách) je..více

Poprvé na kole po Praze 1

Jaro je opět tady a s ním i náš pravidelný příspěvek pro ty, kteří zvažují..více

Kličkujeme uličkami II. – napříč Vinohrady :)

Ve druhém pokračování série o doporučených průjezdech se podíváme do Vinohrad. Síť zdejších jednosměrných vedlejších..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Ukradli vám v Praze jízdní kolo nebo koloběžku?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru