Proč nejezdím na kole

Než se pustím do sepisování toho dlouhého seznamu důvodů / výmluv, proč ne, ráda bych uvedla na pravou míru okolnosti vzniku tohoto článku. Předpokládám totiž, že čtenáři těchto stránek jsou zvyklí číst hodnotné postřehy angažovaných nadšenců a uvědomělých cyklistů-aktivistů, zkrátka autorů na svém místě. To já ovšem nejsem. Nejsem ani uvědomělý anti-cyklista či betonový lobbyista, ale úplně obyčejný náhodný civilista. Nápad s článkem má na svědomí můj starý známý Vašek Kříž, který mě po dlouhé debatě nad kávou oslovil jakožto ženu z lidu, protože byl přesvědčený o tom, že i můj pohled na věc si zaslouží pozornost. Za což děkuju.

Takže, proč nejezdím na kole? Protože se bojím, že se zamotám do cesty autu a že mě někdo zajede. Protože mám strach, že mi kolo někdo ukradne, ať už ho budu mít u nás ve sklepě anebo postavené před školou. Protože je pohodlnější jet MHD. Protože je často i rychlejší jet MHD. Protože jízdu po širokých silnicích zacpaných auty bych si asi moc neužila. Protože jsem líná. Protože by mohlo pršet. Protože pak nechci celý den smrdět, když se nebudu mít kde vysprchovat. Protože mám horský kolo a ne silniční. Protože to nedělá nikdo v mém okolí a přišla bych si divně. Protože ani pořádně nevím, jak bych se měla na silnici chovat a co bych měla podle zákona mít přidělané na kole a na sobě. Protože občas během dne měním plány a kolo by mi pak mohlo překážet. Protože se na kole blbě jezdí v sukni. Protože se na kole blbě jezdí s kabelkou (ne, ten košíček na tašky nemám, protože je to horský kolo, žejo.) A protože si za jízdy nemůžu číst, psát si s nikým na facebooku, odpovídat na maily, překlikávat písničky, očumovat cizí lidi a kupovat si po cestě svačinu a žvejkačky. Protože…

Úplně slyším to plácání se přes čelo. Chápu, když to po sobě čtu, taky se místy stydím a říkám si, že jsem teda pěknej lenoch a princeznička a že bych měla být vykopnuta ze své komfortní zóny. Na druhou stranu, i kdybych zahodila veškerou pohodlnost, nebezpečí v podobě aut či krádeže i časová nevýhodnost ve srovnání s MHD zůstává pádným důvodem, proč si kolo radši schovám na výlet na Šumavu. Nebo ne?

Tereza Basařová

Něco vás zajede!

Jeďte radši tramvají.

Ilustrační fotky Vašek Kříž.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Jsou proste veci, ktere clovek nepochopi, dokud si to sam nezkusi. Jezdeni po meste na kole je presne ten pripad.

  2. Hezké. Redakce čeká, že tady teď začneme diskutovat o životních prioritách, vhodnosti pravidelného pohybu v kombinaci s úsporou času, postoji ke znečištění životního prostředí emisemi a hlukem, či přímo o ekologické stopě? Nebo že začneme propagovat svůj životní postoj? :o) Článek vyjadřuje názor cca. 98 % tvůrců celkového pražského dopravního výkonu (s mírnými odlišnostmi v jejich prioritách)… Nebo je snaha nás cykloblázny demotivovat a konfrontovat s většinovým (tedy normálním) postojem? Vzhledem k dnešnímu deštivému počasí by to mohlo být nejpravděpodobnější. Moc jiných cykloušů (krom sebe) jsem dnes cestou do práce skutečně neviděl…:o)

  3. motáme se v cestě autům, a tak to má být. Drahá a snadno rozebiratelná kola nejsou ideální. Na kole lze cestovat i uzoučkými a úplně volnými cestičkami, aspoň někdy. Čerstvý pot v čisté košili nesmrdí (smrdí zpocený dres, praný co půl roku). No a cesty v dešti miluju, je volno od lidí i od prachu. Nikdo v okolí to nedělá? – od malinka jsem zvyklý ;-). Do města ideálně ani horské, ani silniční, ale takové, co má dobře přidělanou tu správnou výbavu a dá se na něm třeba v sukni…
    Hezky napsaný, i když se to všechno dá vyvrátit, dá se to i pochopit ;-)

  4. Souhlas, že MHD je rychlejší než kolo. Mimo centrum.

  5. Mnohokrát jsem sem chtěl napsat nějaký heretický komentář :-)
    Na kole jsem sice občas jezdil po Praze i před více než 20ti lety, ale častěji a nepravidelně jezdím cca posledních 10 let (loni asi 1 000 km do práce a na nákupy). A motivace byla trochu protestní, aby přibylo další kolo do ulic, protože se mi nelíbí přebujelý rozvoj IAD, kterou sám v zásadě a ze zásady po Praze nepoužívám.

    Ovšem z praktického hlediska má kolo s IAD spousty společného. Musí se hledat místo na zaparkování, myslet na zamykání, nedat si se známým pivo, vracet se na místo, kde jsem kolo zaparkoval a tahat helmu – život už mi jednou zachránila.

    Základem pro mě vždy byla a je MHD v kombinaci s chůzí. Pouze bylo potřeba postupně opustit, zejména mimo špičku a o víkendech intuitivní používání a cesty začít plánovat podle webu – někdy Ropid nabízí překvapivá řešení.

  6. Přihřeju si svoji polívčičku :-) většina důvodů má pěkné řešení: skládací kolo. Bohužel až na ten strach a aut to se prostě musí překonat a nebo zůstat u MHD :-) Dobrá zpráva, je že znalost města je dvojí či trojí (pěší, autová a kolová) a nikdo na kole nejezdí cestami, které znal dokud kolo nepoužíval, vše se dá objet či jinak ošidit a jezdit trasami, které znám z auta nebo tramvaje většinou není nijak nutné.

  7. [4] má pravdu, že s auty má kolo leccos společného, hlavně to, že si při jízdě nemůžu číst, mě trochu štve, i když to asi vyváží to, že mám nějaký pohyb vlastními silami.

  8. Kdo nezkusí, neuvěří. To je fakt. Když jsem dnes viděl ty provazy deště, po dlouhé době mi přišlo na mysl, jestli bych neměl jet MHD, když autem to vůbec nejde (uzavírky v Hostivaři v kombinaci s uzavírkami na Jižním Městě). Oblékl jsem ale pláštěnku a vyrazil. No a v Hostivařském lesoparku mne naopak přepadla euforie, jak je to v dešti na kole skvělé.

    Jenže jsou dvě ale. Jednak jsem jel na crossu s rozumnými plášti, pořádnými blatníky a velkou přední zástěrkou, takže nohy v suchu, narozdíl od včerejší pěší cesty od auta po pražských chodnících plných kaluží, kdy jsem musel boty doma sušit. Tedy žádný horák, natož bez úprav pro jízdu ve městě.

    No a pak možnost jet do práce bočními ulicemi a lesoparkem. Kdybych měl jet spolu s auty po hlavních silnicích plných kaluží, ze kterých by mi auta stříkala až na helmu, asi bych si takovou jízdu nejen neužil, ale patrně bych příště kolo v dešti nezvolil. Jinými slovy za nevhodného počasí velmi roste význam kvality infrastruktury.

  9. Milan: Díky za tu poslední větu. Už to psal někdo i dřív, zhruba takhle „V Německu jsem dojížděl i v dešti, v Nizozemsku i v zimě.“

  10. Já se s autorkou ztotožňuji ve všech bodech, přesně tohle jsem si myslela taky a taky jsem kvůli tomu nechtěla na kole jezdit. Pak ale začal manžel jezdit do práce na kole a já zjistila, že to vlastně není tak strašné (i z jeho vyprávění/zkušeností) a začala jsem jezdit taky. Sice nejsem až tak pilný cyklista (jsou týdny kdy nejedu vůbec) ale už cca 2 roky dojíždím do práce na kole/ koloběžce (poslední rok, co jsme se přestěhovali je to z Prahy 13 na Prahu 8 přes centrum, na to jsme náležitě pyšná, že jsem si troufla:)). Ano, ty „nepříjemnosti“ jako to, že si musím dost plánovat, kdy kam chci jít, abych měla kam dát kolo, popřípadě se kde vysprchovat, tu jsou pořád, ale není to tak hrozné, jak jsem si myslela na začátku.

  11. Já si zase občas plánuju denní program tak, pokud to trochu jde, abych mohl jet na kole do práce i domů. Když mám něco s kolem neslučitelného večer (pivo, trénink na opačném konci Prahy, což prostě to MHD vynucuje), často nechám kolo v práci do druhého dne. Taky jsem se během posledních několika málo let naučil jezdit i v nesportovním oblečením (a navíc pomaleji, abych se nezpotil), je-li potřeba, abych nějak vypadal, čímž se zase možnosti, kam se na kole jet dá, rozšiřují.
    Katko, a co kolegové, ti tě neinspirovali?

  12. Zacyklení: samozřejmě, že kolegové taky;) Ale myslím, že nejvíce pomohlo, že jsem mohla ze začátku jezdit s někým, protože jsme měli společnou část cesty.

  13. Hezký soupis předsudků toho co si člověk, který po městě na kole nejezdí, myslí že jízda na kole po městě obnáší :-)

    Ale něco z toho je pravda. V mém okolí je už několik pravidelných jezdkyň (jezdce žádného neznám), které zcela otevřeně přiznávají že na bicyklu začaly jezdit teprve když viděly že jezdím na kole a že to je pro mě zhruba stejně normální jako se ráno holím.

  14. No, ja se vyjadrim jen k te „rychlejsi MHD,“ a to ekvivalentem tisice slov: http://i.piskvor.org/cechy-kuriozni/DSC_0164.jpg

    Kdybych bydlel na metru Strasnicka a pracoval na metru Dejvicka a spolucestujici nesmrdeli, taky bych preferoval MHD; holt neni Univerzalniho Vseleku Pro Kazdeho (Letos pro me byla posledni kapkou proti MHD totalni absence osobni hygieny – a to se nebavim o oblibenych kategoriich „neprizpusobivy bezdomovec“, ale zda se mi, ze letos se v Praze tretina obyvatelstva proste vubec nemeje. Jak to zvladaji _jejich_ spolupracovnici, to je mi zahadou.).

    Jedine, co mi na kole oproti MHD chybi, je ten cas na cteni…

  15. S autorkou se celkem ztotožňuju. I když jsem byl občasný dopravní cyklista, kolo jsem používal hlavně k rekreaci. Jeden čas jsem jezdil na kole do školy, ale jenom sezónně a nepravidelně, do práce jsem na kole nejezdil nikdy. Většinu těch protože pro mě vyřešilo až elektrokolo. Jezdím v civilním oblečení a nepotím se (nebo méně), v provozu s auty se cítím bezpečněji, protože mám lepší akceleraci a vyšší rychlost (velmi taky pomohlo pořízení zpětného zrcátka, dřív jsem si málokdy troufl zařadit se do levého pruhu), jsem rychlejší než MHD nejen v centru, ale v celém širším centru, velmi často jsem rychlejší než auta, strach z ukradení kola jsem přestal mít po pořízení zámku typu skládací metr (zdolatelný leda flexou, ovšem na ulicích většinou nejsou zásuvky na 220V :)), očumování lidí z kola je taky možné. K dešti se stavím jako chodec, na mírnější stačí pláštěnka, při průtrži je potřeba se schovat. Zima je pro jízdu na kole úplně nejlepší – menší provoz, málo vycházkových chodců, náplavka liduprázdná, pot žádný, člověk příjemně rozehřátý se šlapání. Ano, na kole nemůžu psát na fb a sudoku luštit jako v tunelu metra bez signálu taky ne, ale nějak jsem to oželel :). Kolo má totiž oproti MHD a autu ve městě řadu dalších výhod.

  16. Pokračování odbočky. Heh, tož jsem si trochu zagooglil o svém zámku a když zloděj ví, jak na to, bez hluku vydrží tak pět vteřin: http://www.youtube.com/watch?v=mWJtH6adZWY

    Na druhou stranu v praxi se mi kolo už několikrát pokusili ukrást, ale dostali se leda tak přes bužírku.

  17. VŘ: Jj, zrovna tenhle model který mám by asi nějakou pákou zdolat šel, na druhou stranu si neumím představit, že by do toho průměrný český zloděj na ulici kde se pohybují lidi šel :). A rád bych to viděl jak to někdo upáčil, protože ta potřebná síla není malá http://youtu.be/4A4TfY6rfjA
    Dělají se i bytelnější – Trelock, Abus – ale tam je zas nevýhoda vyšší váha, tohle byl kompromis.
    Až někdo přijde o kolo zajištěné k pevné překážce tímhle zámkem ať dá vědět, začnu shánět těžší model :).
    Tomáš: To je taky pěkný…

  18. Nechci Vás znervozňovat, ale před pár měsíci se mi rozlomila vložka v zámku od bytu (bytelné, čvrttunové, pancéřové, tuším šestnáctičepové). V deset večer dorazil zámečník, chvíli to zkoušel méně násilně, pak vytáhl bateriovou flexu a v půl jedenácté začal rozřezávat kování (4. třída). Za 15 minut měl hotovo. Že by se některý ze sousedů obtěžoval a zavolal policii (které bych musel vysvětlovat že v tom bytě bydlím)? Flexa na baterie se dá pořídit za pár tisíc a má ji skoro každý zloděj. Lepší zámek odradí příležitostného zloděje, ale když se někdo rozhodne jít krást tak sebou má nářadí (jeden idiot se nechal chytit když se pokoušel překonat zámek od mého kola pomocí pákovek a šroubováku). Dobrý zámek odradí i vybaveného zloděje pokud je v okolí něco co je hůře zabezpečené (nebo hodnotnější).

    A, bohužel, pokud je zloděj opravdu dobrý, dokáže otevřít každý zámek bez použití násilí. Naštěstí na to jde většina hrubou silou.

  19. [20]: Tak jistěže – účelem zámku je zejména odradit, ve druhé řadě zdržet; nepřekonatelný by byl leda trezor, *do* kterého by sis to kolo zamknul. Ale to by se blbě vozilo ;)

  20. Tak když už jsme úplně mimo téma, to je myslím docela známé, že většinou nikdo nikoho nezavolá, ale pokud se zloděj vykrádáním bytů živí, pravděpdobnost i třeba 95 %, že nikdo nikoho nezavolá, je málo, protože za pár let ho stejně chytnou. A i tady se často vzpomíná, že zámek nemusí být nejlepší, ale pouze lepší, než zámky okolo.

    Ještě mám k tématu rád tohle video: http://www.youtube.com/watch?v=ge7i60GuNRg

    Hraboshi, jak se prosímtě stane, že má byt čtvrttunové dveře? To bydlíš v jaderném krytu?

  21. Mám úplně stejnou zkušenost. V Nizozemí kamarád nechával pravidelně klíč v zámku zadního kola, až mu ho jednou někdo zamkl a klíč zahodil. Pomáhal jsem mu zámek přeříznout, pižlali jsme to před vchodem do univerzity asi 15 minut a nikdo z procházejících se ani neotočil.

  22. Nj, bateriové flexy, pravda, nejsem holt expert na nářadí. Tak nějak doufám, že si to žádný zloděj neprubne, aby vzal flexou zámek na kole za bílého dne na ulici :). Dokud jsou 90 % zámků lanka, tak mají zloději kleště, až budou převládat podkovy a tyhle tyčové skládací asi na to budou muset nějak zareagovat, ale budou to mít každopádně těžší.

  23. Článek dobrý,
    jasněže pro každého kolo ve městě není a proč by taky mělo být.
    Pokud se někdo po městě pohybuje převážně pěšky a MHD, jistě nedělá takovou paseku jako popojíždějící řidiči. Používání aut ve městě je to co škodí zdraví a ministr dopravy na to téma nijak nevaruje.

    Co ale nechápu je, co vedlo pana Vaška Kříže k tomu aby autorku přesvědčoval k sepsání tohoto článku? Kde je nějaká pointa??
    Má to být test tolerance? Neměli spíš zůstat v té kavárně?..

  24. Jezdím na kole z Čimic do Bubenče přes Trojskou lávku a Stromovku.
    Na kole 20 min. MHD s dvěma přestupy 45 min.

  25. [26]: Pointa je hned na začátku, v prvních pár důvodech: není-vhodná-infrastruktura („Protože se bojím, že se zamotám do cesty autu a že mě někdo zajede. Protože mám strach, že mi kolo někdo ukradne, ať už ho budu mít u nás ve sklepě anebo postavené před školou.“). Ale taky: „nejezdím, protože nikdo nejezdí“ – a to je třeba zase odpověď na otázku „k čemu taky jsou cyklojízdy? Že je vidět, že na kdejakém kole jezdí kdekdo, a že nemusím být Contador s Armstrongem dohromady.“

    [27] A zpátky? Tam se na kole pod 45 minut nedostanu…ale parita s MHD mi stačí.

  26. [28] :-), já mám asi jiný představy o pointě. Tohle jsou argumenty který uvádí spousta lidí, často i ostřejší, např. ve vztahu k cyklojízdám. Já spíš nerozumím k čemu tady ten článek je..? Připadá mi to jako kdyby nějakej asketa hladovkář na kulinářskej server napsal, že nejlepčí je stejně bejt 14dni o hladu. No, co na to říct, pro něj třeba jo, stejně jako pro tuto dámu je lepší na kole nejzedit než jezdit, ale proč to tady visí? Přecem kdyby chtěla vědět k čemu jsou cyklojízdy, mohla se v tý kavárně zeptat, ne? :-))

  27. Odhaduju, že ten článek je tady, aby skrze hřejivě lidský příběh ukázal, co lidi od ježdění odrazuje a na co je tedy třeba se zaměřit :o) Což už víme díky několika bez nadsázky brilantním rozborům, akorát že s tím v podstatě nedokážeme za daného stavu této společnosti nic dělat…

    Ale aspoň vidíme, že je skutečně to, co si všichni myslíme :o)

  28. Mě to přijde krásný. Nádherně sepsáno, co všechno v sobě musel člověk překonat než se odhodlal jezdit. Jako že v MHD si sice můžu číst, ale zase nasávám tu negativní energii naštvaných lidí okolo, nepotkám veverku (fakt se mi stalo), neslyším potok ani ptáky, nevyplavím endorfiny (tak maximálně adrenalin) apod.

    Nevíte někdo, jak překonat argumenty jako:
    * Tenhle kopec s dětským vozíkem nevyšlapu.
    * Tyhle obrubníky s vozíkem nepřeskáču.
    * Tady se s vozíkem nepromotám.
    * Přece do tohohle provozu nevezmu dítě.
    * Už jsem dlouho nespadla, takže další pád se blíží. Určitě nemůžu dát dítě do sedačky.

    Od doby, co se mi narodila dcera, by se jízdy na kole daly spočítat na prstech :-(. Moc mi to chybí, ale nemůžu se odhodlat, takže jezdím jen když jedu bez ní.

  29. pylma: Kopec nevyšlapu, obrubníky nepřeskáču, s vozíkem nevymotám… Dokud to nezkusíš, tak to přece nemůžeš vědět!:o) Když to nepůjde, tak to holt nepůjde, ale nejdřív se to musí zkusit. Já jsem zvolil sedačku z prostorových důvodů (vozík nebylo doma kam dát, i když ho považuji za bezpečnější variantu). Mám nyní 2,5-letého syna a o víkendech jsme jezdili všichni i s manželkou, takže vloni i letos najezdil malý v sedačce každý rok přes 400 km – a naprostá spokojenost. Dostali jsme se na dětská hřiště, která pro nás byla pěšky časově nedosažitelná, jezdili jsme na zvířátka, nákupy… Výsledkem je že malý se na kolo vždycky těší, protože:

    a) dostane v sedačce jídlo (ne že jinak by ho nedosta!),
    b) okolo se pořád něco děje
    c) jede se vždycky na nějakou atrakci…

    Řidiči berou sedačku trochu ohleduplněji, samozřejmě výjimky se vždycky najdou a přiznávám, že člověk pak agresivní řidiče vnímá mnohem citlivěji. A co se padání týče – nevím nevím, ale se sedačkou jede člověk vždycky nějak opatrněji, než kdyby byl sám. Ono mu to prostě nedá:o)

  30. Taky máme sedačku, a zkušenosti mám podobné jako David. Nejezdil jsem teda nikdy v opravdu hustém provozu, až na výjimky, nebo jen kratší úseky, ale jinak je to k nezaplacení. Okamžitě se rozšíří pole působnosti a dosah různých atrakcí, ale i běžné pojíždění je bez potíží, dětem se tam povětšinou dost líbí. Syn v tom jezdil snad až do 4 let, dcera je v sedačkovém věku teď, tak pohoda se trochu komplikuje tím, že nejslabší článek je nyní synek na vlastním kole :o)

  31. Jezdil jsem v dětství s tátou na přední sedačce. Jednou jsem chtěl jet jinudy, než táta a stočil jsem mu řídítka. Spadli jsme bez následků, já jsem ze sedačky prostě odešel… Tenkrát nebyly pásy, ale ani přilby. Jezdili jsme po mezích, ale pak nám soudruzi meze rozorali, po staletí vznikající pěšiny mezi obcemi zanikly a muselo se jezdit po silnici, což bylo dál. Rozoráním mezí po vzoru CCCP si stejně nepomohli, protože na meze se po staletí vynášely kameny z pole. Dneska se pěšky mezi vesnicemi už nechodí, nové pěšiny nevzniknou a tak můžeme jen závidět západu, kde tyto historické cestičky přeměnili na cyklostezky.
    Sedačku jedině přední, je bezpečnější, komunikujete s dítětem, vídíte, když usíná. Pěkně je to vidět na propagačním videu: http://youtu.be/CiYHyES-kKI

  32. Kalimero: Přesně, taky ty zadní sedačky nechápu. Děti musí kroutit krkem, jinak mají výhled na záda před sebou a stejně toho moc nevidí. Těžiště je špatně rozložené. A pády jsou o dost horší, než když dítě sedí na rámu. Osobně jsem jednou viděl, jak rodič neudržel kolo a celý těžký zadek s dítětem skončil na chodníku. Dítě mělo přilbičku, tak se nic moc nestalo, jen začlo šíleně řvát.
    Táta vozil sestru do školky na předním rámu (v 90. letech přes Staré Město), od té doby to ustoupilo a není mi moc jasné proč, vidím u toho jen výhody.
    Do přívěsnýho vozíku bych svoje dítě nedal nikdy – není pod kontrolou, je „někde vzadu“ a dýchá ten nejhorší prach ze silnic.

  33. Kalimero + vlákno: No paráda, něco takového hledám – zatím tam, kde jsem se ptal, měli jen zadní sedačky. Taky mi to připadá pitomé, nechápu módu ,,řiťočichů“. Weeride zatím vypadá jako nejlepší volba. Navíc se tak dá plně využít i zadní nosič s košíkem.

  34. My máme zadní sedačku – a všechno má své výhody i nevýhody. U zadní je zase víc prostoru pro nohy pro šlapání, je větší, pohodlnější, odpružená, dá se klopit do různých úhlů a má větší nosnost. Malý teď váží 14 kg, tuším že nosnost většiny předních sedaček je 15 kg. a zadních 22 kg. Na druhou stranu – opravdu je horší výhled (i na dítě) a bezpečnost je na tom u zadní asi trochu hůře, jelikož u přední si nabiju já, u zadní si teoreticky může odřít ruce – když je dá při pádu spatně. Zase u zadní sedačky každý řidič co jede za mnou vidí že vezu dítě a pokud je jen trochu soudný, dá na mě větší pozor.

  35. Základní potíž je že se sedačkou vzadu je těžiště daleko vzadu a kolo proto dost vratké, normální chlap s tím nemá žádný problém, ale normální holka ano, umístit dítě o váze 15 nebo i 20 kg do sedačky vzadu a pak třeba projít vrátky a dokonce i pouhé nasednutí je obtížné. Do sedačky vpředu dítě dávám s kolem už mezi nohama a mám nad ním tedy více kontroly. Ano nemohu jet tak svobodně a pohodlně jako se sedačkou vzadu, protože sedačka lehce překáží. Obě varianty jsou prostě různé sady kompromisů. Můj point je, že pro řadu lidí typicky maminek je sedačka vpředu lepší řešení. A nejsnazší je vozík naložení je pohodička a dítě usnuvší ve vozíku prostě dospí nerušeno matkou, která kolo prostě položila na zem a jde si po svém. Ovšem zkuste si s vozíkem, dítětem a kolem jet metrem :-)

  36. My měli něco takového: http://www.hota.cz/pr_img/493.JPG
    Akorát vypadala o dost víc spartánsky, holt raná 90. léta. V té době se počet lidí, kteří vozili v Praze dítě v sedačce na kole, pohyboval nejspíš v řádu jednotek, dopravní cyklisty také téměř nevidno :).
    Nosnost to má přes 20kg, je to ale jen na horní rámovou trubku.

Další z rubriky

Jak jsem si neprojel Blanku, aneb ta naše povaha česká 3

Článek zaslal Martin Poštulka, děkujeme. Také vy můžete zaslat konstruktivní příběh na adresu redakce@prahounakole.cz Nemám..více

Diskuze kolem Lupáčovy 7

Dnes přinášíme reakci Milana Sejrka na článek z Radničních novinek kriticky komentující nové obousměrné zprůjezdnění..více

Náplavka, chodci a cyklisté po čtyřech měsících 47

Tento týden pokračujeme v publikaci dopisů došlých do redakce. Situace na náplavce působila v dubnu..více

Reakce na článek J. X. Doležala 24

Reakci na článek J.X.Doležala, který nedávno vyšel v časopise Reflex, nám zaslal Ondřej Brunecký. (Redakčně..více

Novinky ke Kampě; proč nechat smíšený provoz? 27

V tomto článku přinášíme jednak sedm novinek k vývoji kauzy a představuji koncept kompromisního řešení..více

Náplavka, chodci a cyklisté: důvod pro nenávist? 132

Vážení čtenáři, není pravidlem, že by redakce Prahou na kole věnovala pozornost konkrétním nenávistnými výroky..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jak dlouho již jezdíte cyklodopravně po městě?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru