Sčítače 2014: příliš mírný pokrok

Jako každý rok přinášíme výsledky z automatických sčítačů cyklistů. Jak to tedy vypadá? Po roce 2013, kdy byl vlivem povodní zaznamenán pokles (link), se nárůst cyklistiky v Praze opět zdvihá z prachu.

Metodická poznámka

V Praze se sledují intenzity cyklistické dopravy na celkem 28 sčítačích, instalovaných postupně v letech 2010 – 2012. Sčítače Hlubočepy a Košíře jsou jednosměrné, zaznamenávají tedy zhruba polovinu skutečné intenzity na profilu, na Podolském nábřeží je pak nezanedbatelný podíl nesledované jízdy v provozu.

Při analýze výstupů z automatických sčítačů postupujeme už třetím rokem podle stejné metodiky. Jednak sledujeme průměrné denní hodnoty na sčítačích mimo zimu (tedy za období duben až listopad), jednak eliminujeme dny, kdy sčítače naměřily „nulu“ (tedy zpravidla neměřily). Tato metoda maximálně eliminuje vliv výpadků na sčítačích, což je nezbytné, protože skoro všechny stanice jsou v průběhu roku postiženy kratšími či delšími výpadky.

Císařský ostrov měl výpadky v září a listopadu, Chodov v říjnu, Podolská v červnu a prosinci, Povltavská v srpnu a prosinci, Košíře prakticky přes celé léto, Radotín v červenci a září, Rohanské nábřeží v prosinci. Vršovická a Dukeslských Hrdinů měly jednosměrné výpadky, které bylo nutno vyřadit ručně. Vysočany neměřily první polovinu roku, výpadky zaznamenaly i Šeberov a Střešovice. U čtyř stanic byl ukončen provoz: Divoká Šárka přestala měřit v lednu 2014, Dubeč, Kolčavka a Šárecké údolí byly odpojeny 17. 7. 2014.

Zvláštními případy jsou sčítač v Celetné, kterému jeho vysoké intenzity příliš nevěřím, do analýzy ale vstupuje. Podbaba dávala podivné výsledky od října 2014, ty ale byly vyřazeny.

Průměry v sezóně roku 2014 byly následující:

Změny intenzit na jednotlivých sčítačích oproti předchozímu roku jsou následující:

Celkový nárůst intenzity cyklodopravy je 17 %. Většina sčítačů rostla, oproti roku 2013 ale víceméně stagnovala Krč, poklesly Košíře a Radotín (-18 % !). Rok 2013 byl ale atypický vlivem červnových povodní a tak je zjevně více vypovídající srovnání s rokem 2012:

V absolutních číslech:

Oproti roku 2012 stagnovaly Vršovická a Šárka, poklesly Krč, Podolské nábřeží, Modřany, Celetná, Košíře a Radotín.

Celkový obrázek

Ačkoliv intenzita vzrostla oproti roku 2013 o 17 %, nárůst za dva roky je jen 10 % . Index cyklodopravy Prahou na kole, počítaný vzhledem k referenčnímu roku 2010, byl tudíž v roce 2014 roven 1,63.

Průměrný meziroční nárůst mezi lety 2012 a 2014 je pouhých 5 %, což je zoufale málo. Pro dosažení Koncepcí rozvoje cyklistické dopravy předpokládaného 5% podílu cyklistické dopravy v roce 2020, je nezbytný 10-15% meziroční nárůst, ten ale není v posledních dvou letech dosahován ani z poloviny. Projevuje se zjevné skomírání rozvoje cyklistické infrastruktury. Je otázka, jak bude tato stagnace dlouhá, protože nějakých zásadnějších realizací se dočkáme nejdříve v roce 2016. Skutečně to zatím vypadá, jako kdyby se promarnily přesně čtyři roky.

Vliv realizací

I z těchto závěrů lze snadno vysledovat vliv realizací (či jejich absence) na intenzity cyklistické dopravy. Největší nárůst oproti roku 2012 zaznamenalo v absolutních číslech Rohanské nábřeží (+ 203), následováno Kolčavkou a Vysočany. Na těchto sčítačích se nejspíš projevilo znovuotevření cyklostezky Rokytka a nejspíš i řada menších zlepšení v Hloubětíně. Stále ale roste i Císařský ostrov, Troja a nábřeží Kapitána Jaroše (+100 až 150), vypadá to, jako by se chytly Klecánky a stále narůstá Letná (Dukelských Hrdinů).

Pokles na Podolském nábřeží přičítám vyčerpání náplavky a stále narůstající jízdě v provozu, která není sčítačem evidována. Zajímavé jsou poklesy v Modřanech a Radotíně současně s nárůstem v Lahovicích. Na změny má jistě vliv Lahovická lávky zprovozněná v květnu 2014. Ukazuje se ale, že realizace lávky jako takové neměla zřejmě zásadní dopad na atraktivitu cyklistické dopravy jako celku.

Ze sčítačů v širším centru stojí za zmínku Rohanské nábřeží (833), které už dosahuje dvou třetin intenzity chodníkové stezky na Podolské (1195 + stovky ve vozovce). Společně s nábřežím Kapitána Jaroše (641) se tak severní příjezd do centra zdá být už stejně silný jako jižní.

Za příznačnou lze považovat skutečnost, že od roku 2012 prakticky stagnuje intenzita na Vršovické (kolem 400), na které se stav cyklopruhů v posledních dvou letech nikterak výrazně nezlepšil. Naopak vytrvale roste Vítkov a Nuselský most.

Pro další studium zde nabízím grafy pro jednotlivé sčítače už od roku 2010:

Zima znamená třetinový provoz

Několik sezón také umožnilo porovnat intenzitu cyklodopravy v létě a v zimě. Výsledky jsou vcelku překvapující: Intenzita na sčítačích je v zimě na téměř 30 % sezónních hodnot.

Poměry na jednotlivých sčítačích potom vypovídají možná ještě víc než o způsobu využití v sezóně o přítomnosti či absenci zimní údržby. Nejmenší zimní poklesy mají dopravní sčítače v širším centru (Nuselský most 43 %), nejvíce klesá nasčítaný počet průjezdů na převážně rekreačních trasách (Šárecké údolí 21 %, Povltavská 21 %, Divoká Šárka 23 %), a také tam, kde sjízdnost infrastruktury výrazně zhoršuje absentující nebo problematická zimní údržba (Vysočany 23 % , Krč 24 % , Hlubočepy 24 %). Z „dopravních“ sčítačů trpí silnějším zimním poklesem Košíře (28 %) a Vršovická (29 %).

Shrnutí

Po „povodňovém“ roce 2013 znamenal rok 2014 návrat do normálu. Nárůst cyklodopravy o 17 % kompenzuje předloňský výpadek. I tak ale došlo od roku 2012 ke zpomalení růstu na 5 % ročně, což je pouhá pětina tempa z období 2010 – 2012. Dosažení 5% podílu intenzit v roce 2020 je tak reálně ohroženo.

Opět se potvrzuje pozitivní vliv zlepšené infrastruktury, největší dopady na intenzity mělo opětovné zprovoznění cyklostezky Rokytka.

Intenzity cyklodopravy v zimě klesají na cca 30 %. Dá se předpokládat, že lepší zimní údržba by zimní intenzitu cyklodopravy mohla dostat někam ke 40 % sezónních hodnot.