Změna dopravního značení podrobně (2)

Druhý článek o procesu změn dopravního značení je o možných komplikacích, které mohou v procesu nastat. Je také o možných odlišnostech, protože na každém úřadě se může pracovat jinak. Je o cykloobousměrkách, jejichž zřízení bývá složitější než výměna stávajících dopravních značek nebo jejich doplnění. Výměnou a doplněním jsem se zabýval v prvním článku. V obou článcích pořád uvažuji jen o samostatných akcích, které nezávisí na jiných záměrech. Článek vznikl jako součást mé bakalářské práce.

Procesní bariéry

• Na některých městských částech byl cyklokoordinátor zřízen na “nesprávném” odboru (např. odboru životního prostředí). Musí spolupracovat s lidmi z toho “správného” odboru. Nesedí s nimi ve stejné kanceláři, což mu komplikuje práci. Déle trvá než se s nimi sejde. Odbor dopravy není jediný „správný“. Cyklokoordinátor nevykonává pouze úpravy dopravního značení (z tohoto pohledu by bylo lepší být na odboru dopravu), ale také zejména koncepční činnosti (pro ně je lepší odbor rozvoje nebo městského architekta). Systémovým řešením může být zřídit odbor mobility, který se bude zabývat činnostmi souvisejícími se všemi druhy dopravy.

• Změna dopravního značení nelze provést, protože dopravní značka se nenachází na obecním/městském pozemku a jeho majitel se změnou nesouhlasí.

• Složitější podnět obvykle nestačí probrat na odboru dopravy. Musí být prodiskutován a schválen i v radě či zastupitelstvu městské části. Může to být i příklad prvních cykloobousměrek, které se v městské části mají objevit. Například v Brně diskutovali v radě města o povolení jízdy na kole v pěších zónách v centru.

• Pokud na realizaci návrhu nejsou vyčleněny prostředky v rozpočtu, nelze vypsat výběrové řízení na zhotovitele. Odbor dopravy si poté musí zažádat o finanční prostředky. Rozpočet schvaluje zastupitelstvo, které se schází každý měsíc. Návrh musí mít podporu rady, která zajistí při hlasování zastupitelstva většinu, aby byly finanční prostředky na realizaci návrhu schváleny.

Možné odlišnosti

Nikdo nebude přesný proces znát, dokud s ním nebude mít zkušenosti. Proces se může lišit například takto:

• Některé městské části v Praze mají odbor dopravy a životního prostředí dohromady.

• Města mohou mít odbor městského investora, který má na starosti i realizaci nového dopravního značení, které následně předá odboru dopravy, který jej spravuje.

• Přerozdělení kompetencí je různé. Cyklokoordinátor například na malé městské části může být zároveň tím, kdo vydává stanovení dopravního značení (ale nemusí).

• Cyklokoordinátor může mít vlastní rozpočet (ale nemusí). Finanční prostředky mohou být přidělovány poté, co cyklokoordinátor probere návrhy s vedoucím odboru dopravy.

• Místní šetření nemusí být nutné. V tom případě odbor dopravy zašle sektoráři vytištěné plánky situace jednotlivých míst navrhovaných na úpravu opatřené razítkem odboru dopravy. Vždy s nákresem dopravního značení  na jednotlivých místech a domalovaným a dopsaným návrhem na úpravu. Sektorář jednotlivé vytištěné plánky stvrdí svým razítkem a podpisem a pošle zpět na odbor dopravy.

• Mezi městskou částí a zhotovitelem, který úpravu provede, bývá v Praze obvykle ještě TSK. Všechny informace a peníze poté musí jít od městské části k TSK a následně zhotoviteli.

• Podnět může být složitější. Například je nutné vymyslet, kudy provést trasu územím, ve kterém různá místa potřebují různé úpravy. Cyklokoordinátor proto rozhodne, že si nechá zpracovat studii či projekt. V roce 2012 například vznikla díky aktivitě Prahy 19 studie pro budoucí značenou trasu A267 od Kbelské k Podvinému Mlýnu, která řeší, jaké úpravy svislého a vodorovného dopravního značení na jednotlivých místech provést.

Schválení cykloobousměrky bývá obvykle o něco složitější. Scénář může vypadat například následovně: cyklokoordinátor si v rámci odboru dopravy podá žádost, aby se odbor zabýval návrhem konkrétní cykloobousměrky. Přinese na schůzi s vedoucím odboru dopravy plánek se zakreslením odkud kam má cykloobousměrka vést a vysvětlí její přínos.

Jednosměrný úsek je dlouhý 600 metrů. Cykloobousměrka pro zlepšení obsluhy cyklistické dopravy v okolí budovy základní školy a gymnázia a taktéž pro zvýšení propustnosti území pro plánovanou oficiálně označenou cyklotrasu A257 ve směru k cyklotrase A26 (směr Horní Počernice). Propojuje cyklostezky na jižní straně sídliště a metro Černý most snadněji zapamatovatelnou a mírněji stoupající cestou. Bryksova je vizuálně ve většině navrženého úseku na vyhnutí auta a kola široká. V části by vyžadovala zřejmě úpravu parkování či chodníků. Po vyznačení cykloobousměrky lze očekávat, že se v řádu desítek denně zvýší počet cyklistů, kteří ulicí projíždějí. Desítky lidí denně tudy budou jezdit nově legálně.

Pokud vedoucí odboru dopravy další přípravu cykloobousměrky schválí, dá cyklokoordinátorovi za úkol, aby zadal projekt. Na projekt je nutné sehnat peníze a najít někoho, kdo jej vypracuje. Někdy šikovný cyklokoordinátor zvládne projekt sám.

Vypracovaný projekt je dodán na odbor dopravy. Pokud vedoucí odboru dopravy schválí další přípravu, bude svoláno místní šetření za přítomnosti sektoráře Policie ČR. V případě rozhodování o zřizování cykloobousměrky je místní šetření obvykle nutné. Zaměstnanec odboru dopravy domluví datum a čas místního šetření. Je vhodné (nikoliv nutné), když ten, který opatření původně navrhl, je přítomen argumentaci Policie ČR. Místní šetření proběhne a sektorář vydá stanovisko. Stanovisko je souhlasné s podmínkami, které například upřesňují, co a kde má být vyznačeno jakým druhem čáry vodorovného dopravního značení, kde má být doplněna dodatková tabulka pod přikázaný směr jízdy.

Stanovisko Policie ČR může být nesouhlasné, případně nemusí být v rozumné době vůbec vydáno. Odbor dopravy nicméně nemusí stanovisko respektovat. Odbor dopravy se může rozhodnout, že opatření nechá zrealizovat, i pokud bylo stanovisko nesouhlasné. Obvykle se ale stanoviskem Policie ČR řídí, protože v případě, že navrhovanou úpravu povolí a v upraveném místě dojde k nehodě, způsobuje si tím problémy.

Návrh na cykloobousměrku jde následně do zastupitelstva městské části na schválení přidělení finančních prostředků na realizaci. Pokud zastupitelstvo vyhrazení finančních prostředků na cykloobousměrku schválí, přes odbor dopravy se v Praze obvykle k TSK dostanou peníze na realizaci. TSK vyšle na místo specializovanou firmu, která namontuje svislé dopravní značení a upraví vodorovné dopravní značení.

Je lepší projekt mít, ale není to nutné. Realizace cykloobousměrky lze díky projektu lépe vysoutěžit. Pokud firma, která provádí realizaci, nemá projekt, kde má vše okótované, může udělat chybu a některé dopravní značení například zapomenout umístit. Může se stát, že firma nemá s podobnými úpravami  žádné zkušenosti. V takovém případě je žádoucí, aby se na realizaci dohlíželo i během vlastních prací a aby zástupce investora realizaci důkladně zkontroloval v rámci kolaudace a předávání.

Závěr

Aby se měli radní a lidé pracující na úřadě pro bezmotorovou dopravu o co opřít, přidejte prosím své nápady na Cyklisty sobě. Nejen úpravy značení, cykloobousměrky či výměnu drncavých retardérů, které mohou městské části prosadit sami.  Ale také vaše představy o hlavních ulicích a velkých křižovatkách.

Klikněte na obrázek a pak na “Registrovat”.