Nedělejme cyklokiksy! 4: Světelná signalizace

Světelná signalizace může být pomůckou, která při jízdě na kole někdy pomáhá, někdy naopak dělá z lidí blbce a někdy rovnou vede cyklisty do nebezpečných situací. Pasti způsobené světelnou signalizací znepříjemňují jízdu na kole v hlavním i přidruženém dopravním prostoru.

Současně se omlouvám za opožděné vydání, problematika se ukázala být pro populární výklad hodně komplikovaná a (také díky konzultacím článku s experty) se počet kiksů nakonec vyšplhal na rovnou desítku.

kiks D 1 : Zbytečná světelná signalizace

Začnu úplně od lesa: světelných signalizací se instaluje spousta, a často i na místech, kde je to zbytečné. I když je ochrana slabších účastníků provozu žádoucí, signalizace v místech, kde je intenzita provozu malá, vedou chodce spíš k přecházení na červenou a řidiče učí, že mají koukat na semafor a ne po chodcích v blízkosti přechodu. Navíc, čím slabší provoz, tím spíš se projevují absurdity a problémy popsané v dalších kiksech. Základ k tomuto tématu napsal už před osmi lety Martin Šubrt.

Příklady

  • Semafor před Bílou Labutí: Vzhledem k intenzitám pěších je jediným účelem tohoto semaforu zdržování tramvají a přebíhání chodců na červenou.
  • Přechod ul. U Uranie na Ortenově náměstí: Slabý provoz, při doplnění ostrůvku by byla signalizace zbytečná (více zde).
  • Slezská – Perunova: Relikt před znemožněním průjezdu z Perunovy do Korunní tam strašil ještě dlouhá léta po zklidnění této ulice.
  • Sokolovská – Zenklova: zdržoval tramvaje a auta tolik, že je radši trvale vypnutý.
  • Semafor u zastávky U Kříže: zdržoval auta a tramvaje natolik, že byl nakonec demontován
Jak nedělat kiks

  • Obecnou zásadou, táhnoucí se jako červená nit všemi kiksy v této kapitole, je pečlivě zvažovat, zda se světelná signalizace na daném místě vůbec hodí. Dokonce i stávající signalizace má někdy smysl zrušit, došlo-li v oblasti ke zklidnění dopravy.
  • Druhou obecnou zásadou je signalizaci v noci vypínat. Pro zajištění bezpečného přecházení chodců (nebo křížení komunikace cyklisty z přidruženého prostoru) je možné nastavit, aby se signalizace zapnula, požádá-li o to chodec či cyklista, pokud to potřebuje, tlačítkem.

kiks D 2 : Cyklisto, vykliď se rychlostí auta!

Cyklista se zpravidla pohybuje pomaleji, než je normovaná rychlost pro vyklizení křižovatky (35 km/h). Vjede-li tedy do rozsáhlé křižovatky na konci zelené fáze, může se mu klidně stát nejen to, že na jejím konci už pojede přímo „do chodců“ na protilehlém přechodu. V obzvlášť vypečených případech se do něj před koncem křižovatky rovnou pustí auta z boku. Zvlášť lahodné je to ve chvíli, kdy máte za sebou delší stoupání a nejste schopní vypotit ze sebe větší než desetikilometrovou rychlost.

Vyklizovací doby, vypočtené podle rozumného vzorce v Praze s cyklisty zpravidla nepočítají – důvod je pochopitelně ten, že každá desetinka vteřiny, o kterou by se ponechal v křižovatce „stopstav“ bude okamžitě využita k výuce motoristů k jízdě na červenou. Jediným prostředkem, který jízdu na červenou celkem spolehlivě omezuje, jsou totiž vozidla v kolizním směru. Octne-li se ale v takovém místě cyklista jedoucí méně než dvacetikilometrovou rychlostí, nemusí to s ním dopadnout vždy dobře.

Výpočty ukazují, že pro křižovatku Poděbradská – Průmyslová je stopčára vzdálena od konce kolizního prostoru skoro 60 metrů, což znamená, že vyklizovací doba pro kolo (za předpokladu jízdy rychlostí dle normy, tj. 15 km/h a po odečtení najížděcí doby) by měla být o čtyři sekundy delší! Lze sice předpokládat, že cyklista, který si na takovouhle křižovatku troufne, pojede třeba 25 km/h – čímž se rozdíl (vlivem bezpečnostního času) prakticky anuluje. Jakmile by ale byla takováhle křižovatka ve stoupání (nebo na jeho konci), problém s tím bude mít i rozený Armstrong.

cyklokiksy_delka-krizovatky

„Délka křižovatky“ jako rozdíl vzdálenosti od stopčáry pro vyklizující vozidlo a vzdálenosti od stopčáry pro vozidlo do křižovatky vjíždějící.


Následující tabulka ukazuje rozdíly ve vyklizovací době vypočtené pro různě rozsáhlé křižovatky:

vozidlo /
velikost křižovatky*
10 m (Vinohradská – Slavíkova)20 m (Türkova – U Nové dálnice; stoupání)30 m (Na Pankráci – Děkanská vinice; stoupání)40 m (Poděradská – Kbelská)
Auto (vyklizovací
+ bezp. doba)
3,5 s4,6 s5,6 s6,6 s
Kolo 25 km/h
(rovina)
2,5 s (-1,0)3,8 s (-0,8)5,3 s (-0,3)6,8 s (+0,2)
Kolo 15 km/h
(norma / stoupání)
3,4 s (-0,1)5,7 s (+1,1)8,1 s (+2,5)10,5 s (+3,9)
*) velikostí křižovatky se rozumí vzdálenost od stopčáry pro vyklízející vozidlo ke koliznímu bodu, po odečtení vzdálenosti ke stopčáře od vozidel najíždějících na právě rozsvícenou zelenou. Tato vzdálenost se zpravidla pohybuje kolem 10-25 metrů, na velmi rozsáhlých křižovatkách ale může dosáhnout až 50 metrů.

Jak vidno, ve většině případů to pro svižné cyklisty vyjde ťip-ťop – vlivem toho se problém nevyskytuje na většině křižovatek. Potíže pro jezdce ale mohou nastat i u středně velkých křižovatek, jakmile komunikace stoupá. A kdo není cyklista ultra výkonný, může mít potíže i na části „běžných“ signalizovaných křižovatek, jakých jsou v Praze desítky.

Příklady:

  • Rozsáhlé, mnohapruhové křižovatky (Poděbradská – Kbelská, apod.)
  • Ve stoupání např. Türkova – U Nové dálnice
Jak nedělat kiks

  • Zřizujte křižovatky co nejmenší (někde pomůže oddělené rameno pro pravé odbočení, s tím jsou ale zase mnohé jiné problémy).
  • Na větších křižovatkách přidejte ve stoupání do vyklízecích dob 1-2vteřinovou rezervu tak, aby cyklista mohl křižovatku pokud možno bezpečně opustit (a současně to nebylo „podezřelé“ natolik, že to bude motivovat k jízdě na červenou).
  • Na křižovatkách, jejichž velikost neumožňuje jejich bezpečné překonání, můžete, jsou-li vybavené cyklopruhy, umístit zvláštní signál pro cyklisty, s dříve ukončenou fází (fáze pro kola pak může dřív i začít).
  • Zvažte, zda na velmi rozsáhlých křižovatkách neumožníte také bezpečnou jízdu na kole v přidruženém prostoru. Dbejte ovšem na to, abyste přitom cyklistům zajistili přiměřenou délku zelených fází (a nespáchali tak některý z následujících kiksů).

kiks D 3 : Neprojedou!

Není nic horšího, než přijet na křižovatku a čekat, čekat, a čekat… protože detekční smyčka nebo videodetekce kolo nezabere. To se děje v případech, kdy nelze zvýšit citlivost detekční smyčky, protože by detekovala vozidla v sousedním pruhu, nebo není-li kamera schopna detekovat cyklistu – za tmy leckde u kol se světlem na dynamo, které po zastavení na stopčáře zhasne.

Předpokládat, že v takové situaci bude cyklista čekat, než ho v noci dojede auto, které by smyčku aktivovalo, bude pokládat bicykl na vozovku, svítit do kamery čelovkou, nebo překonávat křižovatku na červenou, je ponižující nebo rovnou kriminalizující.

Příklady:

Naštěstí jsou taková místa zpravidla rychle nahlášena a ze strany správce signalizací, firmy Eltodo, skoro vždy uspokojivě vyřešena (Cíglerova x Broumarská, K Holyni x K Barrandovu). Chronicky se problém vyskytuje na výjezdu z Kampy na Klárov, v levém odbočení naproti tančícímu domu z Masarykova nábřeží. Je možné, že problémy přetrvávají ještě na křižovatkách U Královské louky x Nádražní nebo Jugoslávských Partyzánů x Zelená, případně jinde.

Jak nedělat kiks

  • Detekční smyčky umisťujte tak, aby byly schopné zaznamenat příjezd cyklisty, a to i pokud se drží vpravo. Není-li možné zvýšit dostatečně citlivost detekční smyčky kvůli sousedním pruhům, volte videodetekci.
  • Videodetekci laďte na příjezd kola, které má světlo na dynama a tudíž po zastavení zhasne.
  • Když už nejde udělat fungující videodetekci, zřiďte cyklistům tlačítko. Je to sice také kiks (viz dále), ale menší.
  • Pro případ, že technologie selže (detekce nedetekuje) je vhodné mít přechody na všech ramenech křižovatky. Cyklistům to dá  ústupovou variantu – možnost překonat křižovatku alternativně po přechodu. Chodci také ocení přímější cestu.
  • Konečně, někdy je vhodné umožnit bezpečnou jízdu na kole jinudy, zcela mimo světelnou křižovatku (zřízením mimoúrovňového křížení, cyklostezky, zobousměrněním přilehlé ulice pro kola, apod.). Ani v takovém případě by ale na signalizaci neměla vzniknout pro ty cyklisty, kteří (zpravidla z důvodu rychlosti) zvolí tuto trasu, nepřekonatelná past.

kiks D 4 : Neprojedou a ani neprojdou!

Bonusovou verzí předchozího kiksu je, zkombinuje-li se špatně fungující detekce s nepřítomností  “ústupové varianty” – tedy bez tlačítka nebo možnosti převést kolo po souběžném přechodu. Zvlášť náchylné jsou na tohle velké křižovatky.

Jak nedělat kiks

  • V této situaci není jiné cesty, než nabídnout pro kola v křižovatce jednou za čas z každého směru fázi “na blind” – tedy tak, aby se prostřídaly zelené ze všech směrů bez ohledu na poptávku.

kiks D 5 : Tlačítko na čekanou

Jak ukazují předchozí dva kiksy, někdy je tlačítko pro výzvu legitimním řešením. Neznamená to ale, že je všespasitelné a mělo by být standardem. Právě naopak. Křižovatky vybavené tlačítkem totiž pro kolo znamenají nutnost vždy zastavit, což je pro cyklistu jedoucího rychlostí 20 km/h ekvivalentem vystoupání 1,6 metru, pro cyklistu jedoucího 25 km/h ekvivalentem vystoupání jednoho patra (podrobněji viz již velmi starý článek http://prahounakole.cz/2010/12/otravne-semafory/ ).

Tamtéž se dočtete, že pokud jde o časové zdržení, je střední doba čekání (z vedlejší ulice) na křižovatce s pevným cyklem v průměru těsně pod polovinou cyklu křižovatky. Se semaforem na tlačítko bez okamžitého nasazení vhodné fáze se čekání zpravidla prodlužuje na cca ⅔ délky cyklu, tedy v průměru o 10-15 sekund (za tu dobu by cyklista ujel asi 80 metrů, což může být klidně i celý blok). K tomu se přidávají frustrující momenty, kdy ke křižovatce přijíždíte právě v okamžiku, kdy byste mohli na zelenou volně projet, ale namísto toho si počkáte celý cyklus – což vzhledem k poměru zelené a délky cyklu nastává tak v jednom případě z deseti.

Křižovatky na tlačítko také znemožňují komfortní dojezd “na pohodu” tak, aby vám akorát padla zelená, kteroužto příležitost si na křižovatkách s pevným cyklem dokážete při pravidelném dojíždění docela dobře vyladit. Namísto toho se zpravidla musíte hnát, abyste si ještě stihli navolit fázi a načekali celý cyklus.

Příklady:

  • Křížení A22 s Vídeňskou a Na Strži
  • Pelléova – Milady Horákové (výjezd z cykloobousměrky)
  • Nábřeží Kapitána Jaroše – Dukelských Hrdinů (oba přejezdy)
Jak nedělat kiks

  • Kdekoliv je to možné, umísťovat také vzdálenou detekci kol, a to přibližně 50 metrů před křižovatkou. Aby zelená stihla cyklistům jedoucím rychlostí 15-20 km/h padnout do jízdy – umožnila komfortní dojezd “na pohodu”.
  • Kdekoliv jezdí tolik cyklistů, že si zpravidla (tj. nejméně v každém druhém cyklu) zelenou volí, měli by mít zelenou puštěnou automaticky. V noci by se naopak mohla signalizace vypínat zcela.
  • Samozřejmě mohou existovat oprávněné případy, kdy je zastavení cyklistů žádoucí z bezpečnostních důvodů (například když přejezd kříží odbočení IAD v místě, kde jsou špatné rozhledové poměry a řidiči nemají šanci vidět jiné cyklisty než ty, kteří již čekají přímo u semaforu). I takové situace by se ale měly řešit dlouhodobě spíš zlepšením vzájemné viditelnosti než zastavováním cyklistů za každou cenu.
  • Detekce by měla být v každém případě zrealizována tak, aby cyklista rozpoznal, zda byl jeho požadavek na průjezd zaznamenán či nikoliv – především tam, kde se podmínky detekce v čase mění.

kiks D 6 : “Nebezpečně líné” tlačítko či videodetekce

Existují křižovatky či přejezdy, kde tlačítko (či dokonce fungující videodetekce) vede k delšímu čekání na červenou při současné existenci přiměřeně (či dokonce zcela) bezpečného, ale nelegálního způsobu překonání křižovatky. Zpravidla jde o existenci nějaké ústupové cesty, přechodu, a podobně, někdy pak “jenom” o zbytečně dlouhé čekání na zelenou v místě, kde slabý provoz umožňuje křižovatku překonat i bez signalizace.

Zatímco si tedy cyklista vyvolá zelenou na výzvu a čeká třeba minutu, pokud použije nelegální alternativu, může křižovatku překonat prakticky ihned a za onu minutu být třeba o čtyři bloky dál.

Takováto řešení mají vysokou společenskou nebezpečnost v tom, že naučí mnohé cyklisty světelnou signalizaci v zásadě ignorovat.

Je třeba si uvědomit (a to platí i pro chodce), že je naprosto nesmyslné nechávat bezmotorové účastníky čekat déle, než je nezbytně nutné, a to zejména právě tam, kde je frekvence nesouměřitelná, proud vozidel prakticky souvislý a chodec nebo cyklista si o volno řekne jen zřídka. Není-li křižovatka provázána s jinými signalizacemi, nebo nejsou-li zde protichůdné požadavky (například přihlášená preference VHD), je z hlediska IAD úplně jedno, zda dostanou červenou za minutu, po patnácti vteřinách nebo ihned. Z hlediska pěších a cyklistů jde ale o zásadní rozdíl v komfortu.

Zmáčkne a po 3 vteřinách jede.

I kde jsou poměry složitější, čeká maximálně 30 vteřin.


Příklady:

  • Výjezd z náplavky u Mánesa – levé odbočení na Masarykovo nábřeží se běžně praktikuje zcela bezpečně přes levý přechod, na kterém zelená padá vždy, zatímco pod videodetekcí zpravidla čekáte cca minutu na vložení zvláštní fáze. Více než 90% cyklistů zde signál ignoruje.
  • Výjezd z parku u Brusnice do Střešovické, v nadpoloviční většině případů je rychlejší použít západní přechod než účelové návěstidlo pro cyklisty.
Jak nedělat kiks

  • Kde to nepovede k neúnosnému snížení kapacity křižovatky, nechávejte padat fáze vyžádané chodci nebo cyklisty co nejdříve.
  • Zabraňte v signálním plánu vzniku situací, kdy je před vyžádanou fází pro chodce nebo cyklisty zařazena fáze umožňující vcelku bezpečné, ale nelegální překonání křižovatky (například po částečně využitelném přechodu).
  • K řazení fází pro bezmotorovou dopravu přistupujte podobně jako k preferenci dopravy veřejné (samozřejmě stále s prioritou VHD).
  • Najděte tvůrčí řešení (například zvláštní signalizací pro kola tam, kde nejde vložit fázi pro všechny druhy dopravy – to by mimochodem zřejmě pomohlo u toho Mánesa. Za určitých okolností se dá skousnout i účelové návěstidlo, i když je to v zásadě také kiks).

kiks D 7 : Kafkův semafor

Obdobou předchozího kiksu, méně nebezpečnou, ale o to absurdnější, je existence souběžných přechodů pro pěší a přejezdů pro cyklisty, na kterých padá chodcům zelená, zatímco cyklisté mají červenou, protože si nestiskli tlačítko.

Sice je to dáno zcela pošahanou legislativní úpravou, podle které mají před odbočujícími vozidly přednost chodci vždy, zatímco cyklisté jen při určité konfiguraci světelné křižovatky. Absurdita je ale tak vysoká, že se snad kvůli tomu leckde vyplatí při návrhu světelné signalizace raději použít “historické” schéma s vyklizovacími šipkami (kdy vozidla odbočující vpravo musí dát přednost cyklistům na přejezdu) před “moderním” řešením se směrovými šipkami, kde tato povinnost odpadá právě jen pro dávání přednosti cyklistům. Ze zdánlivě malého opomenutí vzniklého v době, kdy se při stanovování pravidel silničního provozu o nějaké cyklisty nikdo nestaral, tak na skoro každé nově instalované křižovatce s přejezdy pro cyklisty vzniká úplný Kafkův Zámek.

Necháte-li padat zelenou pro kola společně s pěší nebo automaticky, dosáhnete průměrného zkrácení čekací doby až o 10 sekund (viz naše „otravné semafory„).

vaclav-kriz-kavkuv-semafor (1)

Tady jsme si tlačítko zmáčkli (Chodov V Parku, horní křižovatka).

vaclav-kriz-kavkuv-semafor (3)

Tady jsme si tlačítko nezmáčkli (Chodov, V Parku, dolní křižovatka. Přechodu nesvítí zelený panáček).

vasek-kriz-ijburg

A tady nemusíte řešit nic. Zelená pro cyklisty svítí většinu cyklu a kdyby ne, tak jí záhy přivolá indukční smyčka v této jednosměrné stezce 25 metrů před semaforem http://goo.gl/maps/4yBYv


Jak nedělat kiks

  • V logice křižovatky umožnit zelenou fázi pro kola souběžnou s automobily použitím “plné” zelené, vyklizovací šipky pro auta a instalací žluté výstražné šipky s cyklistou (obdoba té s chodcem).
  • Zrušit tlačítka a vkládat volno vždy, případně nahradit videodetekcí se vzdálenou detekcí kol (a tlačítko ponechat jen pro případ selhání detekce).
  • Sjednotit tlačítko pro chodce a pro cyklisty tak, aby stisknutí kteréhokoliv z těchto tlačítek zajistilo zelenou oběma druhům bezmotorové dopravy.
  • Umožňují-li to podmínky, používat společný světelný signál pro pěší a cyklisty.

kiks D 8 : Hradecká past

Alternativou předchozí kafkárny, vyskytující se především v Hradci Králové, je střídavé umístění signalizace pro chodce a pro cyklisty (pro chodce za přechodem, pro cyklisty před přejezdem), které na děleném přechodopřejezdu umí rozehrát krásnou barevnou hudbu: vybrat si z toho ale, zda v danou chvíli ještě smíte přecházet či přejíždět, je už složitější. Dvě návěstidla umístěná vedle sebe platí každé pro jinou část vozovky, což je – na rozdíl od předchozího příkladu absurdity – vyloženě nebezpečné. V Praze se naštěstí nevyskytuje.

cyklokiksy_cach-prac-material-hradecka-past

Tzv. „hradecká past“ v akci: semafor uprostřed komunikace platí až pro druhou polovinu děleného přejzdu. Pro cyklistu platí signál na sloupku vpravo. Zdroj: pracovní materiál pro aktualizaci TP 179, Tomáš Cach (publikováno s laskavým svolením autora).

Jak nedělat kiks

  • Na děleném přechodu / přejezdu souběžném s přechodem umisťovat signalizaci pro cyklisty ZA přejezdem („prostě to nedělejte“ :-) ).

kiks D 9 : Semafor jak chytit doubla (nebo tripla)

Není více odrazujícího řešení při denním dojíždění než překonáváte-li větší křižovatku na kole přes přejezdy pro cyklisty, a zatímco auta jedoucí souběžně s vámi mají zelenou půlku cyklu, ta vaše probleskne na pár vteřin jen proto, abyste pak půl minuty čekali uprostřed křižovatky.

Příklady
(pro pěší, ale pro kola to platí stejně):

  • křižovatka Seifertova x Italská, křížení Italské.
Jak nedělat kiks

  • Zvláštní fázi pro proud vozidel odbočujících vpravo zřizovat jen, když intenzity neumožňují jiné řešení.
  • Ve městě zásadně nepoužívat odbočení vpravo s trojúhelníkovým ostrůvkem pro chodce.
  • Je-li zřízen zvláštní přechod křížící proud vozidel odbočujících vpravo, nabídnout chodcům a cyklistům, kteří křižovatku nepřekonávají diagonálně, aby přešli/přejeli všechny přechody / přejezdy najednou, pokud možno na začátku i konci fáze pro IAD jedoucí přímo.

kiks D 10 : Nesemafor („účelové návěstidlo“)

Tato signalizace se nevyskytuje v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Normálně to byla specialitka určená pro výjezd hasičů a podobně – dokud se tedy neobjevila na vjezdu do Šáreckého údolí při křížení Roztocké a poté na trase A15 na vjezdu do Střešovické. Přiznejme si, cyklista v Praze už zkrátka musí být proškolen přinejmenším jako řidič požárního vozu. Musí si nastudovat vyhlášku (nejsem si jistý jakou) nebo normu (neveřejnou). Možná opravdu přijde doba, kdy se budete na kolo muset školit jako pilot letadla.

Videoškolení na účelové návěstidlo najdete zde:

Mám podezření, že se tomuto semaforu říká “účelové” proto, že jeho jediným účelem je zajistit alibi pro případ, že se v křižovatce cyklistovi cokoliv stane. Účelové návěstidlo vám totiž sice dovoluje vjet do křižovatky, současně vám ale dává za povinnost dávat přednost všemu ostatnímu, zleva, zprava a nejspíš i shora a zdola. Vyskočí-li tedy na vás tramvaj z kanálu, musíte jí dát přednost. V praxi je to tak, že dostanete třívteřinovou mezeru na to do křižovatky vjet – a potom si pomoct sám.

Příklady:

  • Viz video – Patočkova – Střešovická
  • Šárecké údolí – vjezd do Roztocké
Jak nedělat kiks

  • Přidejte tam ještě zelený signál a zajistěte cyklistům bezpečné vyklizovací doby.

Závěr

V příštím (a pravděpodobně závěrečném) díle se budeme věnovat přidruženému dopravnímu prostoru, tedy cyklostezkám a smíšeným stezkám. Vzhledem k náročnosti zpracování tématu vyjde další díl opět za několik týdnů.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Add světelná signalizace u přechodu u zastávky tramvají Olšanské hřbitovy. Tato zastávka je před hlavním vchodem do Olšanských hřbitovů. Je zde zvýšený výskyt starých a špatně pohyblivých lidí. Tyto babičky mají problém na svou zelenou vůbec tu ulici stačit přejít. Zde je ta signalizace z těchto důvodů zcela na místě. Stejný problém je u zastávek před nemocnicemi.

  2. Najít způsob, jak na těchto místech usnadnit přecházení, zcela na místě je. Jenže existují způsoby, jak si z prostorem pohrát a zajistit to lépe než semaforem.

  3. To by mne tedy zajímalo, jak chcete babičku, která se pomalu pohybuje a schody jsou pro ní velice nepříjemnou alternativou dostat na druhou stranu frekventované ulice lépe než přes řízený přechod. Ano šlo by to tak, že by tramvaje vybočily ze svého středního pásu a měly zastávku v chráněném prostoru u hřbitova. Pak ovšem budete muset zřídit ty semafory dva pro tu tramvaj.

  4. Do seznamu špatně fungujících videodetekcí bych přidal: na Praze 7 Bubenská,Za Elektrárnou x U Výstaviště v obou směrech hlašeno na Eltodo minulý rok. Dokonce mi volal technik, ale zlepšení jsem nezaznamenal. Jezdil jsem tam dokolečka 2minuty, než přijelo auto a pak naskočila zelená ;)
    Na Praze 6 pak uplně stejný případ Bubenčská x Čs. armády opět hlášená závada videodetekce bez viditelného zlepšení. Zde je tedy i v noci provoz větší, takže se těžko dá poznat, jestli bylo detekováno kolo nebo auto.
    U videodetekcí bych proto uvítal povinnou instalaci tlačítek pro cyklisty, u smyček pak nejakou formou vodorovného dopravního značení vyznačit prostor, kde je smyčka umístěna.

  5. Dovolím si být trochu za alibistu, při práci na článku jsem požádal Vaška Kříže o pár ilustračních příkladů na zcela jednoznačně zbytečné signalizace, on to trošku přehnal (a já to včera před vydáním nezkontroloval). Moje vina. Pro budoucí využití článku si dovolím ty poslední dva příklady dát pryč.

  6. cyril: U nejproblémovějších smyček by šly namalovat gerilově. Stačí trochu trvanlivé bílé barvy, dopravní kužel a vlahá noc…

  7. K výjezdu z Kampy na Klárov. Nerad jezdím po chodníku, takže zpravidla počkám na semaforu než přijede auto z Kampy, nebo (a to je častější), než přijede tramvaj z Malostranského náměstí která odbočuje vlevo. Pak vždy projedu křižovatku bezpečně po pravém boku prvního vozu. Vedle kolejí je v křižovatce již několik metrů bezpečného prostoru, tramvaj projíždí křižovatkou pomaličku a díky své délce bezpečně dlouho drží auta za sebou a nepustí je do křižovatky – takže zcela bezpečné porušení předpisů (podotýkám že tohle je jeden z důvodů, proč jsem nepodepsal cyklistickou etiketu). Nejrychlejší auta mě vždy dojedou až za křižovatkou u nástupního ostrůvku – a to ty kočičí hlavy nejsou pro rychlou jízdu na kole rozhodně optimální. Poslední dobou mi ale několikrát padla zelená dřív, než přijela první tramvaj (či auto z Kampy), což mi přijde podezřelé. Stalo se tak zejména když jsem stál u obrubníku téměř až u semaforu. Nemáte někdo podobnou zkušenost? Je možné, že tu detekci po letech opravili? Poslední týden jsem bohužel doma s dítětem, takže nemůžu prověřit, zda je to stále aktuální, nebo zda šlo o přechodný stav, či několikrát zopakovanou náhodu…

  8. Při výjezdu z Kampy na Klárov mám pocit, že i když to nějaké vozidlo (ať už auto, nebo kolo) zaregistruje, stejně hrozně dlouho trvá, než zelená padne. Z tohoto směru tam padá jen ob jeden cyklus, takže je to fakt pruda. Navíc to pak – i v případě, že detekce proběhla – vypadá, že neproběhla, protože stejná fáze už v křižovatce běží podruhé. Do toho se situace komplikuje preferencemi tramvají. To je můj dojem, opravte mě, pokud se pletu.

  9. Jak to tady čtu, tak by se hodilo, kdyby u křižovatek s detekcí bylo něco jako výzvová návěstidla u tramvají, co by dalo cyklistovi/řidiči najevo, že to o něm ví. To, že narozdíl od tramvají křižovatka neví, kam chcete jet, snad není problém.

  10. Vědět, že jsem byl smyčkou nebo kamerou zaregistrován, by se určitě hodilo a myslím, že je to tak myšleno i v článku. Na některých křižovatkách to jde poznat podle semaforu pro chodce, ve volném směru, na kterém padá červená v okamžiku sepnutí smyčky, pokud už byla příslušná fáze dost dlouhá, ale optimální řešení to není.
    Většinu smyček jde stále najít podle proříznutí asfaltu. Ve Kbelích teď máme po rekonstrukci křižovatku bez viditelné smyčky, tak nevím, jestli je tam jen videodetekce, nebo jestli smyčku položili už před poslední vrstvou asfaltu.
    Kromě vypínání na noc se mi líbí režim, kdy je ze všech směrů červená a pokud je volno, padá zelená ze všech stran ihned. Vychází to bez zastavení se zpomalením.

  11. S výjezdem z Kampy na Klárov mám problém pravidelně. Naštěstí tamtudy obvykle zahýbám vpravo na Mánesův most a situaci proto řeším tak, že těsně před semaforem seskočím, projdu se 20m po chodníku a zase nasednu do vozovky. Je to legální a o dost rychlejší, než čekat na zelenou, která možná přijde a možná taky ne.

    Když chci směrem do Chotkovy, tak stejně jako kolega výše počkám na zahýbající tramvaj a jedu podél ní, i když na červenou (zelená tam prostě sama neblikne). Pokud tramvaj zrovna nejde, tak seskočím, přejdu přes přechod a za ním nasednu do vozovky.

Další z rubriky

Elektrokoloběžka: je to kolo nebo není? 9

V těchto dnech postupně publikujeme několik tematických článků a komentářů ke kauze pěších zón na Praze..více

Táborská: koncepční studie 16

Rada hlavního města Prahy schválila v únoru koncepční studii Institutu plánování na revitalizaci ulic Táborská,..více

Převáží při jízdě městem na kole klady nad riziky? 12

Každý, kdo denně využívá kolo k přepravě městem, si je kromě výhod (úspora času, peněz,..více

Nehody cyklistů v Praze za posledních deset let 20

Každoroční náhled nehodovosti zranitelných účastníků provozu pojmu letos trochu jinak. Díky geniální mapě nehodovosti cyklistů v..více

Intenzity na sčítačích 2016: není o čem psát 9

Jako každý rok zpracováváme intenzity na automatických sčítačích cyklistů, abychom vám mohli ukázat, jak cyklistika..více

Optimální řešení cyklotras v Nuselském údolí 8

Na rok 2017 se připravuje rekonstrukce tramvajové trati mezi Albertovem a Otakarovou. Vzhledem k tomu,..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Ukradli vám v Praze jízdní kolo nebo koloběžku?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru