Balónové pláště: jak (vyzrát) na pražské povrchy?

Tento detailní článek o balónových pláštích pro vás napsal Vlákno,  pravidelný čtenář tohoto webu. Děkujeme! 

Rádi uvítáme i další tematické články od Vás, čtenářů. Stačí se s námi domluvit přes email redakce@prahounakole.cz!


Při projížďce Prahou po chvíli asi každého napadne, že v tomto městě to cyklisté nemají úplně jednoduché. Kromě dopravního stresu, prachu, smogu nebo málo použitelných zárodků cyklo-infrastruktury, představuje další překážku relativně nízká kvalita povrchů. Desetiletí nerekonstruované ulice s množstvím nouzově záplatovaných děr, degradované krajnice, podélné mřížky kanalizačních vpustí, výmoly a výtluky, propadliny, bariérové přejezdy a jiné překážky jsou součástí pražské infrastruktury v míře více než hojné. K tomu se přidávají různé typy povrchů, z nichž největší výzvu pro páteř, ruce a zápěstí představuje žulová nebo křemencová dlažba, tzv. kočičí hlavy. I tu lze ale najít v různých kvalitách, tvarech a směrech uložení – s menšími či většími spárami (ani 5 cm a více není na pražských vozovkách nemožné). Pokud jsou kočičí hlavy kombinované s křižovatkou tramvajových kolejí, nejlépe několik centimetrů vystouplých, je to výzva ještě větší.

vlakno_povrch_praha

Dlažbu v Praze nalezneme v mnoha variantách. Kvalitní a rovné povrchy jako na Karlově náměstí jsou bohužel spíše v menšině.


Skladba typů kol, které jsou v Praze nejčastěji vidět, tomuto stavu odpovídá. Převládají horská, trekingová a krosová kola, určená do lehkého až velmi těžkého horského terénu. Silniční kola nebo městská kola s pevnou stavbou bez odpružené přední vidlice se na ulicích vyskytují o poznání méně. Protože radikální zlepšení pražských povrchů nelze z mnoha důvodů v nejbližších letech očekávat, nezbývá než tomuto stavu čelit technikou. V tomto článku se chci zabývat možností, jak si zpříjemnit cestu po Praze na kole výběrem vhodného pláště. Konkrétně se zaměřit na pláště balónové.

Před příchodem horských kol na začátku 90. let představovaly jedinou možnost, jak se na kole podívat do terénu, závodní cyklokrosová kola, případně BMX jako bezmotorová varianta motokrosu. Daleko nejrozšířenější byla silniční a cestovní kola určená primárně na cykloturistiku po silnicích s hladkými povrchy. Nástup horských kol znamenal revoluci, která přinesla větší rozsah převodů i pro prudká stoupání a zejména široké pláště s hrubým vzorkem. Ty měly větší přilnavost a umožnily vypořádat se se všemi typy povrchů při zachování relativního pohodlí jízdy. Později se staly standardem přední odpružené vidlice a přidaly se i celoodpružená kola, průměry kol se zvětšily a vznikly odvozené kategorie kol jako kros nebo treking. Horská kola díky těmto vlastnostem i dalším inovacím odstartovala nový celosvětový boom cyklistiky, který trvá dodnes a významně podpořil i rostoucí popularitu cyklodopravy v některých městech. V kopcovité Praze s dlážděnými a zanedbanými povrchy byl příchod MTB rovněž součástí revoluce v cyklodopravě: zatímco v 80. letech používalo jízdní kolo jako dopravní prostředek v Praze několik jednotlivců a nikdo s ním v dopravní politice města nepočítal, dnes jezdí po Praze na kole desítky tisíc lidí a město začíná nesměle podle příkladu jiných evropských měst měnit priority své dopravní politiky směrem k ekonomicky a ekologicky udržitelné dopravě, včetně cyklodopravy.

Trocha teorie

Pláště jsou jedinou součástí jízdního kola, která přichází do styku přímo s povrchem. Zabezpečují přilnavost kola k povrchu a přenášejí podélné a příčné síly působící ve styčných plochách pláště a podkladu, které zajišťují držení rovnováhy, otáčení, brždění nebo pohon kola. Díky stlačenému vzduchu, který plášť obaluje, hrají také významnou roli v odpružení kola.

Široký vs. úzký plášť

Za pomyslnou hranici, která rozděluje pláště na široké a úzké, se většinou bere šířka 2 palců nebo 50 mm (v ustáleném značení plášťů např. 2 x 28 / 50-622 / 50-700C – všechna tři označení představují jediný plášť šířky 2 palců pro průměr ráfku 28 palců). Reálně ale mohou mít „2palcové“ široké pláště šířku mezi 40 – 50 mm, záleží na konkrétním modelu a výrobci.

Balónové pláště

Jedním z trendů, který se v posledních letech stále více prosazuje zejména u kol určených do města, jsou široké balónové pláště. Jejich hlavním znakem je možnost huštění na nižší tlak oproti úzkým plášťům a jemnější vzorek s menším valivým odporem oproti plášťům na horská kola. Jako první představila v roce 2001 firma Schwalbe plášť Big Apple, od té doby zařadila balónové pláště do své produkce většina větších výrobců pneumatik.

Balónový plášť rozhodně není v cykloprůmyslu novinkou, ale spíše comebackem plášťů, které se používaly v první polovině 20. století zejména v USA na tehdy rozšířených městských kolech, tzv. cruiserech. Tato kola, a s nimi i balónové pláště, s ústupem cyklodopravy ve městech v 50. a 60. letech postupně vymizela a zájem zákazníků se přesunul zejména k silničním a závodním kolům na lehkých a tenkých pláštích. Cruisery ale úplně zapomenuty nebyly a v 70. a 80. letech se z nich v Kalifornii zrodil pozdější globální superhit – MTB neboli horské kolo. Široké pláště hrály v tomto zrodu nového typu kola do terénu zásadní roli.

Současné balónové pláště mají stejné výhody, jako jejich předci z 1. pol. 20. století, využívají ale navíc moderní materiály a technologie. Díky těm mohou být výrazně lehčí s téměř dokonalou ochranou proti defektům.

vlakno_balon_plast_04

Příklad balónového pláště 2,15×28. Rozměrově je obdobný s plášti na horská kola, má ale jemnější vzorek a při jízdě po asfaltu nebo kostkách je proto velmi tichý.


Valivý odpor aneb traktor vs. žiletka

Při jízdě na kole vzniká na styku kol s povrchem valivý odpor, což je odporová síla působící proti směru jízdy nebo otáčení kola. Zjednodušeně lze říci, že valivý odpor je tím větší, čím větší je drsnost vzorku pláště a nerovnost povrchu a čím menší je hustící tlak, šířka pláště a průměr kola.

vlakno_balon_plast_05

Úzký plášť má při stejném hustícím tlaku oproti širokému plášti delší deformační oblast ve směru otáčení a proto i větší valivý odpor.


Zastavme se u šířky pláště. „Zdravý selský rozum“ se trochu vzpírá představě, že by širší plášť měl mít za jinak stejných podmínek menší valivý odpor než užší plášť. Nicméně platí, že užší plášť má při styku s povrchem delší deformační oblast ve směru jízdy, ztrácí tedy v tomto směru více ze své „kulatosti“ a má tak při stejném hustícím tlaku větší valivý odpor než širší plášť.

V praxi se širší pláště hustí na nižší tlaky než užší pláště, proto se valivý odpor správně nahuštěného (nepodhuštěného) širokého pláště a úzkého pláště se stejným vzorkem příliš neliší (viz tabulka).

vlakno_balon_plast_06

Na vodorovné ose je hustící tlak, na svislé ose valivý odpor vyjádřený ve wattech nutných k jeho překonání (zdroj: schwalbe.com).


Přední vs. zadní kolo

Jelikož při jízdě v sedle je větší část váhy jezdce přenášena na zadní kolo a menší část na přední, hrají parametry pláště z pohledu valivého odporu na předním kole menší roli než na zadním. Je proto možné mít na předním kole plášť s hrubším vzorkem huštěný na nižší tlak než na zadním. Je to vhodné z hlediska udržení rychlosti na nerovném povrchu, komfortu jízdy i bezpečnosti:

  • Přední plášť funguje jako pohlcovač šokových nárazů
  • Nerovnosti povrchu působící na přední kolo mají větší vliv na směr a rychlost jízdy než stejné nerovnosti působící na zadní kolo. Poměr těchto účinků je závislý na rychlosti a je obdobný jako poměr účinnosti přední a zadní brzdy.
  • Adheze předního kola je klíčová: Smyk předního kola vede téměř vždy k pádu, protože cyklista ztratí přední oporu rukou. Smyk zadního kola mívá méně vážné následky, protože cyklista dopadá na nohy.
  • Při jízdě po nezpevněném měkkém povrchu jako je písek nebo bahno hraje přední kolo zásadní roli – pokud se zaboří pouze zadní kolo, lze s trochou námahy vyjet, pokud se zaboří přední, cyklista uvízne.

Hlavní výhody balónových plášťů

  • Oproti klasickým trekingovým a krosovým plášťům (šířky typicky 35 – 47 mm) pojmou větší objem vzduchu a tím umožňují huštění na nižší tlaky (dolní mez bývá většinou 2 bary / 30 PSI), aniž by hrozilo tzv. procvaknutí duše o ráfek (tzv. snake-bite), což je častý defekt v případně podhuštěných plášťů.
  • Díky nižšímu hustícímu tlaku je pružení pláštěm větší a jízda pohodlnější.
  • I v pražských podmínkách umožňují relativně pohodlnou jízdu bez přední odpružené vidlice, čímž lze ušetřit cca kilogram z váhy kola.
  • Vibrace vznikající při jízdě po kočičích hlavách pohlcují výrazně lépe než běžné odpružené vidlice, které na rychlé kmity téměř nereagují.
  • Mají rozumný valivý odpor. Balónové pláště mívají jemnější vzorek než pláště pro horská kola a jejich valivý odpor je díky šířce i při nižším hustícím tlaku srovnatelný s běžnými trekingovými plášti huštěnými na vyšší tlaky.
  • Díky nižšímu hustícímu tlaku je styčná plocha s povrchem větší, což zvyšuje přilnavost kola k povrchu a tedy i bezpečnost jízdy.
  • Široký plášť si mnohem lépe poradí s různými spárami ve vozovce nebo tramvajovými kolejemi, které umožní přejíždět pod menším úhlem než úzké pláště (viz http://prahounakole.cz/2011/07/jak-zvladnout-koleje). Dá se říci, že odpustí mnohem více jezdeckých chyb. (Pozor, na mokrých kolejích je přilnavost jakýchkoliv plášťů velmi malá, vždy je přejíždějte bez náklonu po přímé linii!).

Nevýhody balónových plášťů

  • Vyšší hmotnost oproti užším plášťům, většinou o stovky gramů. Rotující váha se projeví při zrychlení dvojnásobně, pokud ale zrovna nezávodíte, jde spíše o zanedbatelný rozdíl.
  • Široké pláště způsobují oproti úzkým plášťům větší odpor vzduchu. Při rozjíždění a nízké rychlosti hraje odpor vzduchu velmi malou roli, při vyšších rychlostech je jeho podíl na celkových odporových silách dominantní. I v tomto případě ale platí, že pokud nezávodíte, jde vzhledem k relativně malé ploše plášťů o zanedbatelný rozdíl.
  • Nelze je hustit na příliš vysoké tlaky, protože by hrozilo vytržení z ráfku. (Rozsah přípustného hustícího tlaku je na plášti vždy uveden.)

Tipy závěrem

  • Ať už si vyberete jakýkoliv plášť, doporučuji na něm zbytečně nešetřit. Jde o jedinou část jízdního kola, která vás spojuje se zemským povrchem a pro bezpečnost a pohodlí jízdy je proto zásadní. Vyplatí se investovat jak do ochrany proti defektu, tak kvalitní směsi, která dlouho vydrží a může dále zlepšit jízdní vlastnosti. Současné technologie již umožňují takovou ochranu proti defektu, že pláštěm lze bez obav přejíždět hromádky střepů a dokonce i připínáčky (viz video http://youtu.be/aqaFrdQjQEo).
  • Pro správné nahuštění je důležité mít hustilku s manometrem, nejlépe obouruční tzv. dílenskou. Huštění „naslepo“ mohu doporučit jen nouzově v terénu na dojetí domů.
  • Pokud je vám jízda na běžných pláštích po pražských ulicích nepohodlná a musíte kvůli tomu podhušťovat, riskujete procvaknutí duše. Široké pláště s nižší dolní mezí huštění jsou pro vás v takovém případě nejvhodnější řešení.
  • Pokud vyměňujete užší plášť za širší, před nákupem se ujistěte, že se vejde do vidlice. Širší pláště bývají větší nejen do šířky, ale i do výšky (zvětšují průměr kola). Staré blatníky také nemusí širší plášť pojmout. U plastových zde může pomoci horkovzdušná pistole a trocha šikovnosti, případně je potřeba dokoupit širší blatníky (nejširší známé blatníky pokrývající větší obvod kola jsou široké 53 mm – pojmou 2palcový/50 mm plášť). A nezapomeňte na zástěrky J.
  • Nahuštěný široký plášť při vkládání do vidlice nemusí projít přes brzdy typu V. Je potřeba z pláště ufouknout vzduch a nahustit ho až po nasazení do vidlice.
  • Úlevu pro záda na nerovném povrchu dobře zajistí i odpružená sedlovka, stačí levná teleskopická, případně odpružené sedlo. Odpružení zápěstí pomohou vhodné pěnové gripy / ručky. Pro celkové pohodlí jízdy je zásadní posez, zjednodušeně lze říci – čím vzpřímenější, tím lepší.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Zajímavé, jezdím na nich (myslím že na těch Big Apple) už asi tři roky a konečně rozumím, proč tak fungují – třeba dlažba je pro mě nepříjemná, ale není to nic zásadního. Na favoritu jsem nedávno měl pocit, že ze mě kostky vytřesou duši.

    Když jsem na čas měl horské kolo, přišlo mi, že odpružená vidlice je skvělá a lepší než široké pláště na přejíždění obrubníků neobo třeba na výmoly, retardéry a spáry z asfaltování, ale je pravda, že s kostkama nic zásadního nedělala.

  2. Fajn článek. Mám Big Apply v Praze od začátku a jsem velice spokojen, i když už je to dost sjeté a na zimu to nemá největší vzorek (ovšem nezdá se mi, že by to hrálo nějakou podstatnější roli).

    Nějaké doporučení, až zadní plášť ojedu na dráty? Něco ještě lepšího než BA?

    Jinak hustím vždycky naslepo (nic jiného mě nikdy an nenapadlo, zvlášť s pumpičkou Velobel), a žádný zásadnější problém nenastal. Asi proto, že jsem je většinou měl spíš podhuštené…

  3. Když jsem začínal jezdit po městě na trekingovém kole (pláště tam byly nějaké obyčejné 30-40 mm), tak jsem měl podhuštěno pořád, protože kostkám se při cestě z domova nevyhnu. Časem jsem si koupil mírně širší Rubena Gripper 42-622, což mi moc nepomohlo. O Big Applech jsem přemýšlel dlouho, nakonec jsem narazil na tenhle článek: http://www.rivbike.com/product-p/tben.htm což mě přesvědčilo, abych si koupil Big Beny – oproti Applu mají trochu hrubší vzorek a měly by mít větší přilnavost. Kupoval jsem performace line, což je vyšší řada s trvanlivější směsí, mám na nich něco kolem pěti tisíc km (na trekingu i elektrokole) a ojeté jsou velmi málo, defekt žádný. Takže zatím nemám důvod měnit :). Plášťů na výběr je ale hodně, dělají se třeba MTB s jemnějším vzorkem na hřbetu a hrubším po stranách, což mi přijde do Prahy celkem vhodný. Důležitý hlavně je, aby se to dalo hustit od těch 2 barů, což už pruží a tlumí pěkně.

    K tý pumpičce, je fakt, že jsem podle hmatu taky roky hustil a monemetr mi nescházel, ale nějak jsem si na něj zvykl, když už ho mám :). A když má člověk napumpovat nějaký 2,.. x 28, tak toho vzduchu je už celkem hodně, takže větší obouruční pumpa se hodí. Ale když se to nedělá moc často, jde to i s tou kompaktní.

  4. Výborný článek až na zcela poslední větu, resp. závěr. Logicky to tak možná je, ale je to jako s těmi plášti: vzpřímený posez znamená mnohem více rázů do zad (a k tomu špatnou aerodynamiku), ale člověk to pozná až časem. Je to stejný extrém jako „ležák“ pozice na závodní silničce, pohodlné však není dlouhodobě ani jedno.

  5. Ahoj!
    Presne tomu nerozumim, jaky je rozdil mezi plastem Big Apple a Big Ben?
    A jeste bych poprosil o radu. Na trekkingove kolo, na kterem mam plast 37×622 (700x35c), tak na ten samy rafek mohu dat skutecne treba Big Ben 50×622? Díky moc za článek i za odpověď.

  6. Charles: Big Ben má trochu vyšší vzorek, takže by měl líp držet na sněhu a nezpevněných cestách. Apple prý trochu víc klouže, ale nikdy jsem ho neměl, tak nemůžu soudit, čerpám jen z toho co čtu. Rozdíl bude asi opravdu spíš v lehkém terénu a v zimě, na břečce se při rozumné jízdě s Benem jet dalo.
    Baloňáky dělají i jiné značky, třeba Rubena Cityhopper nebo Continental Cruise contact (tam se udává min PSI 45 což mi přijde moc), pak je i dost MTB plášťů, které mají PSI od 30 a rozumný vzorek na pevný povrch.

    S ráfkem by problém být neměl, nejběžnější bývá myslím 19 mm, na ten to jde dát určitě (i 55 mm a dokonce až 62), na 17 mm ráfek je max 52 mm.
    Spíš je problém s blatníkama – jak je na té fotce, vepředu mám 55-622 a pevnou vidlici s V-brzdama, do té se vejde plášť natěsno a blatník už ne (pevné trekové vidlice s delšíma nohama se bohužel nedělají). Blatník se tam vejde jen s trekovou odpruženou vidlicí nebo pevnou vidlicí na 29 MTB (které se dělají s delšíma nohama, aby se neměnila geometrie celého kola stavěného na vidlice s velkým zdvihem), ale ty jsou jedině pro diskové brzdy. Takže zbývá blatník na spodní rámovou trubku, který mi přijde nouzový a zatím jsem si ho nepořídil.

  7. Mr.Dan: vzpřímený posez aerodynamiku zhorší, ale hodně závisí, jak rychle člověk jezdí, po rovině do rychlosti cca 25 to je podle mě únosné. Při vyšší rychlosti nebo protivětru se dá na chvíli trochu sehnout.
    Rázy do zad – moje zkušenost je, že se to odpruženou sedlovkou, pláštěm na 2 barech a pozadím ztlumí dostatečně. Z pololehu na treku jsem měl problém s krčními svaly, kdy jsem měl hlavu v nepřirozené poloze. Ale nejspíš je to individuální, závisí to jaké má kdo držení těla a nejspíš se to mění i věkem. Pro mě výměna řidítek znamenala jednoznačně zvýšení pohodlí: https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xap1/t31.0-8/s960x960/10928181_724387774350807_2465624316140278020_o.jpg
    Taky když koukám do NL nebo Dánska jaká kola mají ve městech, tak jsou to většinou cruisery kde sedí vzpřímeně, my máme horší povrchy, ale technika to kompenzuje.

  8. Pozn. vzpřímený posez je určitě na kole nesrovnatelně lepší než jiný, nebolí záda, žádné rázy do loktů a krční páteře, možnost otáčet hlavou a mít přehled v provozu. Pokud se na kole používá skutečné sedlo (a nikoli jeho „sportovní“ parodie pro stydkou sponu) pak stačí plocha průměrného zadku v kombinaci s pružením sedla tlumit dostatečně. Také není potíž přenést váhu těla plně na nohy (bez zátěže loktů a zápěstí), pokud je potřeba. A aerodynamika hraje znatelnou roli až někdy od 60-70 km/hod, a v sekundách ani minutách výhody pražské cyklodopravy nejsou!! Naopak chlazení cyklisty považuju za dost důležité!! ;-)

  9. Add 8 Josuk
    Aerodynamika se u cyklisty s jeho malým výkonem projevuje poměrně dramaticky už při rychlostech okolo 30km/h, což je rychlost, kterou nepříliš trénovaný cyklista na rovných hladkých úsecích komunikace běžně vlastní silou dosahuje. Na cruiseru v obleku tedy patrně nikoliv.
    Bolest krčních svalů od vzpřimování hlavy ve skloněnější poloze po několika výletech na jaře ustoupí, svaly si zvyknou a posílí se.
    Na městském kole bych preferoval mnohem více pořádný blatník, než tlustou pneumatiku, když by to bylo o volbě kdo s koho. Ony ty cesty městem jsou většinou po vyježděných trasách a ty jsou optimalizovány i co se tyče povrchu komunikace.

  10. No pokud člověk jezdí přes centrum, kostkám se de vyhnout dost obtížně (to co se týče té optimalizace ohledně povrchů).

  11. Souhlas spíše s Brahmou nežli s ostatními, ale taky jsem si k tomu musel postupně dojít. Nyní např. střídám celkem 3 různá kola s naprosto odlišnými posezy: staré ocelové celopevné MTB s poměrně vzpřímeným posezem a rovnými úzkými řidítky, městskou ukrajinu se širokým koženým sedlem a zcela vzpřímeným posezem a závodní karbonové celopevné MTB s poměrně sportovním stylem sedu či spíše lehu a úzkým sedlem a širšími řidítky. A co byste řekl? Čím delší trasu jedu, tím pohodlněji se začne jevit jinak na první pohled a posed zcela nepohodlný závoďák. Vzpřímený posez na „ukrajině“ z jezdce spolehlivě ždímá energii, jakmile se jede jen trochu do kopce, protože se jakoby není pořádně o co zapřít.

    Pro pana vlákna bych doplnil, že zvýšení pohodlnosti při použití jiných vyšších řidítek bych přičítal mj. také jejich úhlu natočení k jezdci, to dělá hodně. Samotné zvýšení úchopu se dá navíc jednodušše „imitovat“ více podložkami pod představec, pokud je na kole ahead HS a pevný představec.

  12. Tak to je dobrý vtip – optimalizace povrchů.

    Kolikrát si blahopřeju, že mám baloňáky, protože ať člověk jede, kam jede, v Praze je to vžycky kros (kostky, díry, kanály, obrubníky, nezpevněné povrchy, asfalt slátaný z tisíců různě propadlých pruhů).

  13. Jestli to není tím, že nemaje tlusté balonové pláště, tak ty trasy po Praze právě optimalizuji podle povrchů. Pokud jedu někam na neobvyklé místo, tak hledám v mapě Prahou na kole průjezd a velice si všímám povrchů. Dokonce si občas zajedu, abych mohl jet po asfaltu a vyhnul se kostkám.

  14. Mr.Dan: To ano, natočení řidítek u vlaštovek napřímení hodně pomůže. Já mám řidítka asi nejvýš jak šly dát: krk vidlice jsem nekrátil, HS složení vypodložkoval a ještě tam mám nastavitelný představec. Vypadá to takhle: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xat1/t31.0-8/s960x960/11053113_724391607683757_1552503221748532518_o.jpg
    Se zapřením do kopce je to pravda, NL řidítka s úchopy rovnoběžně s rámem na kopce optimální nejsou, ale ty se tu asi nikdy moc nerozšíří. Zahnutí kolem 40° je dle mých zkušeností v pohodě.

    Aerodynamika se významěji projevuje už kolem 25 (s protivětrem míň) viz http://cyclinginform.wpengine.netdna-cdn.com/wp-content/uploads/aero_bike_and_drag_a.gif
    Jde ale o to, jak a na co se to kolo používá. Mně to na mé 8 km
    trase moc nezpomalilo, i když ani předtím jsem to zas tak aerodynamické neměl. Průměr 23-4 pořád dosáhnu. A pojíždění kolem domu, na nákup apod., tam se to neprojeví vůbec. Na výletech mimo Prahu mi to taky nevadí. Elektrokolo mám zase řešené víc aerodynamicky, abych si šetřil baterku, šlapu na něm ale volněji, tak ta poloha nehraje takovou roli.

  15. Brahma: tenhle přístup k cestám Prahou bych nazval defétistický, já jsem maximalista, takže chci jezdit kamkoliv a kudykoliv :). Ono i na asfaltových povrchších v Praze je tolik překvapení… A kdybych se měl vyhýbat kostkám, tak nikdy nikam nedojedu :)

  16. Add Vlakno 14 aerodynamika
    Z toho odkazovaného grafu je patrné že valivý odpor dělá konstantně asi 5 Newtonů. Při rychlosti 30km/h, což je pro obyčejného cyklistu při lehce aerodynamickém posezu tak nějak maximálka pro dlouhodobější výkon, vychází celkový odpor asi 17N = aerodynamika + valivý odpor. Tohoto odporu se vzpřímeným posazem se dosáhne při rychlosti cca 25km/h. Takže to je zhruba maximálka pro neaerodynamický posez a je právě limitována tou aerodynamikou. Kolo, pokud jede jen trochu rychleji, tak překonává hlavně odpor vzduchu a jak vidět, už přes 20km/h se to velice projevuje.

  17. No, on ten rozdíl bude menší, protože ten graf je z článku, kde se porovnávaly závodní „aero bike“ s normálním kolem, lehce aerodynamický posez se tomu aero bike přibližuje hodně z dálky. A i kdyby jsi po městě jezdil na něčem takovém: http://cyclinginform.wpengine.netdna-cdn.com/wp-content/uploads/DSC_5719_s.jpg tak ti to zas tolik nepomůže, protože semafory atd. Průměrná rychlost cyklisty v Praze je kolem 20 km/h nebo míň a tam ten posez trekové kolo s rovnými řidítky vs. mírně napřímený hraje rozdíl imo zanedbatelný. Jak jsem psal výš, rozdíl v rychlosti jsem téměř nezaznamenal.

  18. Myslím, že to dost záleží na trase, pokud někdo denně jezdí ze Zbraslavi, asi to už pozná, ale když se jede městem s provozem a semafory, tak to asi moc relevantní není.

  19. Mno taky jsem měl big apply na skládačce v rozměru 2×2.15, jako dlažba nerovnosti i jízda v terénu mnohem příjemnějších nez na standardních maratonech 1×1,75. Nicméně po roce a pul jsem je sundal (i po předchozím nadšení), protože jsou o dost těžší a hlavně mě vadil ten odpor a že se člověk prostě mnohem více našlape, nevím jak na normálním kole, ale na skládačce je to fakt rozdíl – na jabkách je to cruiser, na obyč. pláštích je to lehoučká silnička :-). Máme dvě totožné skládačky, tak mohu srovnávat.
    Jinak jsou fajn :)

  20. Tak ten odpor je daný nahuštěním, nešlo je prostě trochu přifouknout? S váhou nic dělat nejde, při zrychlení to může být znát, ale valivý odpor se dá snížit vyšším tlakem.

  21. Když ty balóny nafouknete tak, aby se odvalovaly jen po maximálním obvodu tak zase ztratí efekt pružení. Potom budete mít tvrdý a těžký plášť. Vždycky je to něco za něco. Kdo chce šlapat lehce a rychle, ten si koupí nějaký úzký hladký plášť a bude ho hustit natvrdo. Pak ale také bude hledat asfaltové cesty. Kdo chce žehlit pražskou dlažbu, ten musí počítat se zvýšeným odporem, vyšší váhou a nižší rychlostí.

  22. Ano, ale s tím, že širší plášť může mít nižší tlak než užší při zachování stejného valivého odporu ;). Chce si to najít to svoje optimum, balóny jsou pro lidi, kteří podhušťují běžné pláště, protože se jim nejede z různých důvodů pohodlně.

  23. Optimalizace trasy – vyhýbání se kostkám
    Ono to částečně jde, taky to dělám. Na MTB 2,3″ je mi to jedno, ale na crossu je to nepříjemné (1,6″ a víc nedovolí přední i zadní vidlice) a na neodpružené skládačce (rovněž 1,6″) jsou kostky katastrofa.

    Velkým limitem jsou kvalitní blatníky, protože bez nich se po městě každodenně jezdit nedá. Skládačka dovolí 2″, už jsem na to upgradoval blatníky a čekám, až se původní pneumatiky sjedou, aby mi je nebylo líto vyhodit.

    Pláč na váhou a odporem Big Apple na 20″ skládačce jsem už zaznamenal i jinde a jsem z toho v rozpacích. Kolo jezdí pracovně, tedy i na jednání načas (takže někdy i docela sportovním stylem jízdy) a za klienty, což je třeba 15 km tam a 15 km zpět. Tady už se zvýšená váha nebo odpor kola pozná. Tak nevím, nevím, zda do těch Big Apple jít.

  24. Jen pro info. Na trekkingove kolo, tak aby se tam vesel i blatník, jsem zakoupil plast 42mm(bylo to maximum). Sice to neni balonovy plast, ale oproti plasti 35mm je i tak rozdil znat. Jizda je ted pohodlnejsi a na kostkach ci kolejich verim vice prednimu kolu. Tak diky za clanek!

  25. Super, díky za info :). U trekingu bývá podle mých zkušeností maximum, co se vejde bez větších problémů do rámu 2″ (50 mm) plášť. Blatníky to ale limitují, tam mám vyzkoušené Orion 53 mm, do nich jsou 2″ akorát, dá se k nim sehnat i zástěrka, ale jen 47 mm, nicméně dá se napasovat a o kolo to nedrhne.
    Větší pláště než 2″ už jsou na trekových kolech problém, pokud se vejdou do rámu, tak se na ně skoro nedají sehnat plné blatníky nebo se musí (plastové) upravit. U pevné přední trekové vidlice je to úplně bez šance, u odpružené trekové s malým zdvihem se dá dát aspoň široký blatník na MTB do krku vidlice.

Další z rubriky

Zápisky z Wuhanu (2/2) 2

OLYMPUS DIGITAL CAMERADokončení dvojdílné série článků o dopravě v čínském Wuhanu. Cyklistika Kolo je ve Wuhanu jednoznačně..více

Zápisky z Wuhanu (1/2) 2

OLYMPUS DIGITAL CAMERAMěl jsem příležitost strávit pět dnů v čínském velkoměstě Wuhan, dělím se tedy s vámi..více

Praha hostila mezinárodní turnaj v bike polu :)

04. 08. - redakce - Inspirace
bike_polo_01Ve dnech 16. až 17. července se na Stadionu mládeže na pražské Palmovce uskutečnil bike polo..více

Ohlasy z nahé cyklojízdy 1

06World Naked Bike Ride (WNBR) projela Prahou 25. června, po celých deseti letech od poslední..více

Poznámky z Delftu (3) 6

OLYMPUS DIGITAL CAMERAV posledním pokračování zápisků z Delftu se věnuji chování zdejších cyklistů a rovněž několika paradoxům,..více

Poznámky z Delftu (2) 4

OLYMPUS DIGITAL CAMERAVe druhém ze tří pokračování zápisků z Delftu se budu věnovat historickému centru, celkovému dopravnímu..více

Anketa

Co považujete pro cyklisty na veřejných komunikaích za nejvíce ohrožující?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru