Jízda po holandském Utrechtu

Publikováno: 15. června. 2015, 1 min. čtení
Aktualizováno: 15. listopadu. 2021
Autor: redakce
Publikováno: 15. června. 2015, 1 min. čtení
Aktualizováno: 15. listopadu. 2021
Autor: redakce

Dnes vám přinášíme článek o nizozemském Utrechtu od Tomáše Sýkory. Fotky v článku jsou dílem Zuzany Trojanové. Za zaslaný článek i ilustrační fotografie děkujeme.

Budeme rádi, když i Vy se s námi podělíte o Vaše zážitky z jízdy na kole. Stačí napsat na náš email: redakce@prahounakole.cz


Ahoj, je to radost zas po nějaké době psát česky. Jsem už desátým měsícem na studijním pobytu v nizozemském Utrechtu. Jestli je to hezké město? Ano, velmi dobré k životu – starobylé, ne příliš veliké ani malé, protkané kanály a švitořící mladými hlasy studentů. Je to odsud kousek vlakem do hlavního města, do Rotterdamu, do Leidenu, Goudy i do Haagu. Všechna ta města mají něco do sebe, ale samozřejmě kde žijete, tam vám to přiroste k srdci. Několikrát do týdne projedu napříč Utrechtem ze sdíleného domku na západním okraji města do univerzitního kampusu největší nizozemské univerzity, který se rozkládá na východě. Teď vyrážím – opět na kole – do knihovny, svezete se?

ulice

Do školy, do práce, na nákup. Víc dopravní prostředek než sportovní náčiní.


Záplavu kol zaznamená každý, kdo sem přijede. Já tu necestuji jinak. V chladnějších měsících (říjen-březen) jsem se vybavil rukavicemi a kulichem. Když mrzne, tak to trochu klouže, ale jezdit se nepřestává. Užitečné je mít pláštěnku aspoň na batoh, ráno může počasí nalákat a o hodinu později slovutný holandský vítr přižene mraky a nevíte, jestli jedete ještě po ulici nebo už ve vodním kanálu. Od podzimu do jara nezřídkakdy mrholí, jako by vám někdo stříkal rozprašovačem do obličeje. Místní jsou s počasím smířeni a jejich strategie je v klidu moknout. Pár se vybaví pláštěnkou a někdo zápolí s větrem o deštník.

Před domem mám cyklopruh, což je samozřejmost. Utrecht i celé Nizozemí křižují cesty pro kola. Kultura dopravování se na kole je tu zakořeněná, takže se pruhy staví společně se silnicemi a chodníky (a někdy i bez nich). Je třeba přiznat, že je tu kvalitní infrastruktura nejen pro cyklisty. Nizozemí je země dopravy: kola, mopedy, auta, tříkolky, autobusy, tramvaje, vlaky, lodě na kanálech…

cervena


Hned je příjemnější stát na červené.


Před semaforem přes ulici Marnixlaan už čeká desítka kol a pár skútrů. Ty mají jízdu v cyklopruhu povolenou, nicméně když navečer mopedy spěchají při rozvážení pizzy, radši bych je viděl na vozovce. Většina kol jsou postarší citybajky s minimálním počtem převodů. Když se peleton na světlech dá do pohybu, občas hraje jako orchestrion. Některá orezlá kola vrzají a jiným drnčí blatník. Na pár kilometrů po městě to bohatě stačí a případná ztráta kola člověka tolik nemrzí. I když i k plečkám může mít člověk vztah, zvlášť pokud si je dámy vyzdobí malbou či květinami.

zelena


Zelená pro zdejší jezdce na kole znamená ‚jeď‘. Červená značí ‚rozhlédni se a jeď‘.


Cesta je velmi příjemná, žádné překážky, všude rovinka. Ještě jí tak dokáže zlepšit společnost kamaráda či spolužačky. Sice hovořící dvojice zabírají dost místa na šířku, ale od toho má každý zvonek, aby si případně uvolnil cestu. Nejhezčí pohled je na slečny, kdy jedna veze druhou na nosiči nad zadním kolem a čile se baví, vlasy vlají, smích zvoní. Obecně to tu lidem na kole sluší, šaty ani kravata nejsou u jezdců výjimkou. Roztomilé jsou též babičky s košíky plnými nákupu. A ty, kterým nohy už tolik neslouží, si pořizují elektrická vozítka. Nikdy by mne nenapadlo, kolik méně pohyblivých lidí může brázdit město, když se jim odstraní bariéry.

vozitko

Hit mezi místními seniory.


Po nějaké době mne začalo nudit jezdit přímočaře po hlavní a radši se nyní proplétám vedlejšími uličkami. Takhle cestou potkám bachraté vodárenské věže i větrný mlýn. Teď dojíždím ke kanálu Oudegracht, který vede až do centra. Vyslovuje se to “OudeCHracht” – Nizozemci čtou “g” jako “ch”, proto asi kdekdo holandštinu připodobňuje ke chrochtání.

most

Zvedací most v Rotterdamu pěkně ilustruje charakteristiku Nizozemí jako země dopravy.


Ve starší části Utrechtu se procházejí turisté. Ti se poznají tak, že neohroženě vstupují všem pod kola. V samotném jádru města se musí jezdit velmi tolerantně. Ohleduplnost je jednou z místních předností. Možná je to nutnost, když si uvědomím, jak hustě je Nizozemí zabydleno.

dom

Dominanta Utrechtu a nejvyšší kostelní věž v Nizozemí – Dom Tower.

stity

Procházka po centru Utrechtu.


Ještě mne neomrzelo kochat se drobnými, křivými domky s různorodými štíty. Míjím kavárny a obchůdky, výlohy jako na dlani. Stojany i zábradlí jsou obsypány bicykly jako když u magnetu rozsypete hřebíčky. Čas od času správa města nalepí výzvu a pak po pár dnech odstraňují bezprizorní kola. Já si to své zamknu v podzemní garáži knihovny. I zde v Nizozemí se kola kradou. V nočních hodinách pak můžete potkat šibalsky se usmívající mladíky, kteří vám prodají kolo za 20 euro (z druhé ruky se slušné kolo dá koupit od 65). Jeden místní známý si v náladě při návratu z baru domů chtěl zrychlit cestu a tak kývl pouličnímu prodavači na nabídku. Ten si vzal peníze, předal řidítka a zmizel. Kolo nejenže bylo cizí, ale bylo ještě stále zamčeno ke kandelábru. Aspoň je z toho poučná historka (kupujete-li kradené kolo, ujistěte se, že bylo ukradeno dobře).

kolaAkanal

Nejen ze sedla kola vypadá Utrecht malebně, unikátním zážitkem je plavba po síti vodních kanálů.

řadaKol


Zde je vidět opravdová rarita – volné místo ve stojanu.


Vjeli jsme do dvora knihovny. Už jsme v cíli. Jelo to rychle, co? Holanďani by se asi divili, kolik jsem toho měl k vyprávění – pro ně je to všechno všednost. Jsem moc rád, že jsem okusil tu cizí “všednost”. Lidé jsou tu organizovaní, toleratní, nápomocní a vysocí vzrůstem. Žije se tu dráž a komfortně. Až se potkáme, ještě povyprávím. Tak nebo onak, už se těším zpět do té naší malebné kotliny, má taky něco do sebe.

knihovnaStojan

Podzemní parkoviště univerzitní knihovny.

kos

Zbavte se odpadků za jízdy. Koš pro cyklisty i řidiče automobilů.

tourDeFrance

V červenci zde startuje Tour de France.

redakce
Redakční tým online magazínu Městem na kole

Tomáš 15. 6. 2015, 10:58

Ha, nemají za stojany účka!

Vratislav Filler 15. 6. 2015, 13:23

Protože mají za převažující stojany zábradlí :-)

vlákno 15. 6. 2015, 13:34

Od doby co vozím na obou kolech stojánek mi drátolam vadí o poznání méně, zásadně ale zamykám k rámu, takže ten stojan na fotce by mi byl ničemu :).

Tomáš 15. 6. 2015, 14:44

Jo, mně to v nich zas drží o balonové pláště, takže o dráty bych se taky nebál (plus mám částečně stabilní stojánek), ale zamknout o to to kolo je nadlidský výkon.

Jenda 15. 6. 2015, 16:31

Hmm. Plečky, chodci skákající pod kolo, cyklisti jedoucí paralelně. Jak to tam tedy vypadá s rychlostí jízdy? Dá se tam jet běžně 30 km/h jako když jedu v Praze po silnici? Nebo to prostě nejde? A je tam zvykem že rychle jedoucí cyklisti jedou v silnici s auty?

Toho se bojím nejvíc. V Praze mi přijde, že čím víc cykloinfrastruktury, tím pomaleji se jede.

josuk 15. 6. 2015, 16:55

moc hezký! Z cesty autem by se určitě nikdy nic podobného napsat nedalo. Zvlášť to "dobře" ukradený kolo mě pobavilo! ;-)

(Jenda: při cestách do 10 km, o které jde ve městech především a na prvním místě je nějakých 10-20 minut navíc při poloviční a o dost lidumilnější rychlosti = 15 km/hod - přece putna)

Tomáš 15. 6. 2015, 16:57

(josuk: no 2x10-20minut denně teda putna moc není)

Jenda 15. 6. 2015, 17:00

No já nevím, docela běžně po Praze najedu za den i 30.

josuk 15. 6. 2015, 20:05

Jenda: a upřímně, kolik nás v Praze je? (když cyklodoprava má všehovšudy podíl pouhá cca 2%!?).
Spousta lidí najede po Praze autem denně méně km a stráví dopravou delší časy (např. rozvoz dětí na kroužky a čekání na ně). Proto tvrdím, že o minuty, dokonce ani jejich desítky, většině lidí vůbec nejde a takové je třeba oslovit a ke kolům teprve přivést. Těch pár exotů, co už na kole jezdí, hraje roli jen potud, že by měli být hlavně příkladem! ;-)

Jenda 15. 6. 2015, 20:52

> a upřímně, kolik nás v Praze je?

Málo a moc mi to nevadí…

> Proto tvrdím, že o minuty, dokonce ani jejich desítky, většině lidí vůbec nejde a takové je třeba oslovit a ke kolům teprve přivést.

Mně se zdá, že když se někde udělá třicítka, tak je z toho dost povyku (ze strany řidičů aut) a když se někde musí slézt nebo se musí vést kolo na Kampě, tak je z toho dost povyku ze strany cyklistů. Takže asi nejsem sám komu by vadilo trávit na cestě víc času.

> Těch pár exotů, co už na kole jezdí, hraje roli jen potud, že by měli být hlavně příkladem!

Pokud se půjde stylem který je popsaný v tomto článku (v Praze k vidění např. na Nuseláku, Republice, náplavce nebo Budějovické), tak příkladem být rozhodně nechci.

David 15. 6. 2015, 21:56

Pokud jde o pravidelné cesty, tak jsem přesvědčen, že o rychlost jde všem.

Tom (autor článku) 16. 6. 2015, 10:02

Jenda: "Jak to tam tedy vypadá s rychlostí jízdy? Dá se tam jet běžně 30 km/h jako když jedu v Praze po silnici?"

Ano, dá se tu jet v cyklopruhu rychle. Mopedy jezdí bych řekl i k 40km/h. Jsou tu lidé, co se víc opírají do pedálů. Když je něco v cestě a je to schopné uhnout, tak většinou včas zazvoní (když se zdáli blíží). Pokud to není schopné uhnout, na těch pár metrů to vezmou po chodníku. A když to ani objet nejde, tak zpomalí a trpělivě to nějak vyřeší.

"A je tam zvykem že rychle jedoucí cyklisti jedou v silnici s auty?"

To jsem tu pořádně neviděl.

Luděk 16. 6. 2015, 12:10

josuk: tak já se prosím taky hlásím k menšině, dneska jsem přijel o 4 minuty později a bylo z toho nejméně hodinové čekání navíc. Naštěstí mi místní cyklonadšenci nezrušili (rozuměj: nezklidnili) cyklodálnice typu Pod Chodovem, Türkova, Spořilovská, Chodovská, jinak bych tam byl třeba o 10 minut později, takže minimálně další hodina čekání navíc.

Václav Řehák 16. 6. 2015, 14:06

Děkuji za krásný článek, ze svého roku v Delftu bych napsal doslova stejný :)

Ono taky klíčová myšlenka je hned v první větě: "velmi dobré k životu – starobylé, ne příliš veliké ani malé".

Kromě fascinující zkušenosti s používáním kola jako prakticky jediného dopravního prostředku mě to obohatilo právě o poznání, že takovéhle stotisícové město je optimálně veliké k životu. Spolužáci, kteří studovali v Amsterdamu to už měli trochu jinak: i když podmínky pro kolo jsou tam stejně dobré, kvůli větším vzdálenostem už ho někdy kombinovali s MHD a vůbec trávili víc času na cestách. A v Praze je to stejné, víc než infrastruktura, terén nebo počasí mě omezují velké vzdálenosti.

Václav Řehák 16. 6. 2015, 14:15

Jinak s tou rychlou jízdou po cyklostezce je to tak, jak píše Tom: není problém si rychlejší průjezd vyzvonit, ale taky tím, že na rozdíl od Prahy jsou sportovci mezi cyklisty výrazně méně zastoupení. Navíc infrastruktura je lépe přizpůsobená plynulé jízdě (třeba některé semafory mají v cyklostezce detekční smyčku, aby padla zelená v ideální dobu) a časová ztráta proti jízdě po silnici není taková jako u nás.

Jirka 17. 6. 2015, 08:47

K te rychlosti. U mne je to tak ze na delsi cesty (nad 10km) hledam rychle cesty. Tedy radeji silnici nez precpanou cyklostezku.

Ale na mensi je to jedno. Tam je podstatna predikovatelnost. Zda jedu 10 nebo 15min je jedno. Podstatne je ze ma kole je to vzdy skoro stejne. Nemusim resit rezervy na parkovani, cekani na tramvaj, zacpu blokujoci ulici apod. Naopak pri pomalejsi pohodove jizde se nezpotim a nemusim pricitat cas na to abych se znovu zcivilizoval.

Luděk 17. 6. 2015, 11:15

Jirka: tu predikovatelnost jsem si včera v Praze vykoušel na vlastní kůži. Trasa Praha jih > sever > jih a už to jelo, východní cyklochodník na Nuselském mostě uzavřen, cyklostezka kolem Trojského kanálu cyklistům zakázána (do příštího pondělí), no a na cestě zpátky Rašínovo nábřeží, s ucpaným hrdlem u Bajkazylu už tak nějak počítám, nyní tam ale byla akce navíc a nábřeží minimálně z půlky úplně ucpané.

A ještě nesmím zapomenout na čas strávený hledáním bezpečného místa pro zaparkování kola ... prostě zážitků více než kdybych jel autem, ale o tom to kolo je ;)

Jirka 17. 6. 2015, 11:30

@Ludek souhlas. Tyhle nečekané a neuzamčené uzavírky jsou problém. Ale stále je to v porovnání s autem úplně jiná liga. Alespoň u mně. K mnoha zákazníkům jezdím na kole sám a když je nás víc, tak někdo vezme auto. To se nedá srovnávat ;-)

Václav Řehák 17. 6. 2015, 13:55

Luděk: Tyhle uzavírky jsou vypsány na úvodní stránce PNK, znázorněny v naší mapě uzavírek (http://mapa.prahounakole.cz/?layers=_Gu) a dostupné přes RSS (http://mapa.prahounakole.cz/uzavirky/feed/)

Uvítáme samozřejmě tipy na zlepšení. Já třeba delší dobu přemýšlím, že by registrovaní uživatelé zanesli do mapy svojí denní trasu a o nové uzavírce na ní se dozvěděli mailem.

Radim 2. 7. 2015, 18:00

Díky za ten feed s uzavírkami. Nevěděl jsem, že existuje. Pro mě ideální forma. :)

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Budapešť na kole
Inspirace z Evropy,

Budapešť na kole

06. března. 2024, 3min. čtení6