V létě 2014 jsem se zájmem sledoval vznik cyklostezky z Řep do Hostivice, která je součástí postupně vznikající cyklotrasy z Prahy do Červeného Újezda a Kyšic. Část trasy jsem ukázal na fotkách. Je skvělé, že trasa již nyní nabízí možnost vyrážet na výlety. Na stezce Řepy – Hostivice ale zároveň vidím příklad nevyužití všech možností investice do stezky, která byla (zřejmě z nedostatku představivosti) postavena skoro jen jako rekreační. Pro mnoho typů kol či koloběžek či in-line je stezka nesjízdná. Stezka Řepy – Hostivice může být poučením před stavbou dalších podobných stezek.
Stojany příště prosím takové, kde lze kolo opřít o rám a zamknout o rám.
Jan Matošík, který mezi Řepy, Zličínem a Hostivicí postupně buduje bikesharing Rekola, o stezce napsal:
Když to bylo jako plánovaná stavba, tak jsem jásal, že povede klidná asfaltka až do Hostivice a ejhle, vypadá to spíš jako uválcovaná polní cesta. Pro každodenní ježdění si to nedovedu představit … já i každý člověk dojíždějící na silničním kole po tom jezdit opravdu nebude a že takhle se důležité cesty stavět nemají..
Stezka z Řep do Hostivice vede ve většině úseku po původní polní cestě. Je super, že se postaví, a že jí lidé využívají. Jenže absence asfaltu způsobuje, že stezka nemá takový efekt, jaký mít mohla. Po uválcované polní cestě se hůře pojede také s kočárkem. Jak jinak řešit odpolední a víkendové přeplňování některých stezek lidmi než postavením dalších stezek, aby se zájem lidí rozprostřel na více kilometrů. Uválcovaná cesta je také dražší na údržbu, pokud jí někdo provádí. Pokud jí nikdo neprovádí, tak se již od počátku hrbolatý povrch ještě zhoršuje. Jakékoliv nepohodlí dává další důvod proč zvolit jiný druh dopravy.
Středočeský kraj tedy postavil u Hostivice stezku, která neřeší vše, co řešit mohla. Hostivice nejsou od některých částí Prahy daleko. Veřejná doprava nepokrývá všechny časy a směry, auta nejsou pro různé skupiny lidí dostupná vůbec. Jsou lidé, kteří by mohli jezdit na kole pravidelně z Hostivice například na Prahu 6. Už je ale odrazuje silný provoz a absurdity v místech, kde se jejich potřeby neřešily. Jsou lidé, kteří mají takové kolo, že budou dojíždět i po polní stezce. Je ale možné, že by rádi jezdili ještě na podzim. Světlo se však začne zkracovat a oni na neosvětlené stezce neuvidí. Spolu s větvemi zasahujícími do stezky a nepřehlednými rohy je to odradí.
Škoda, zácpy na přeplněných silnicích vedoucích do Prahy mohly být o pár aut kratší a moc peněz navíc by to nestálo. Podobné stezky mohou sloužit nejen pro volný čas. I takové jsou super, například děti potřebují místo, kde se vyblbnou. Těžko poznají radost z pohybu na kole, pokud nebudou mít bezpečné místo, kde se naučit jezdit. Nejlepší je ale mít místo po ruce.
Přejezd přes trať
Stezka také přináší zajímavý příklad řešení přejezdu přes železnici. Přejezd nemusí být úplně snadné vyřešit, protože do schvalování vstupují další aktéři jako Drážní úřad a další zákony: Zákon o drahách.
Cyklisto sesedni z kola deset metrů před kolejemi.
Výstražný kříž, stezka z Pardubic do Nových Jesenčan.
Závěr
Příměstské oblasti nebo místa, kde jsou obce vzdálené do několika kilometrů od sebe, si zaslouží stezky, kde se myslí především na dopravní funkci. Tyto stezky může být výhodné vést podél silnic. V kopcovité krajině lze s výhodou využít vedení podél potoků. Zpevněné polní cesty mohou pro dopravní spojení fungovat také, ale je třeba, aby vedly přímo a šlo je snadno najít.
Stezky podél silnic či jiné použitelné bezmotorové cesty na mnoha místech v Česku chybí. V místech, kde jsou, se tak stalo často zásluhou konkrétních lidí v obcích či městech, kteří se o výstavbu konkrétního spojení zasloužili. Obcím a městům stále komplikuje práci zásadní systémový problém: cyklostezka či jiná podobná komunikace není ze zákona povinnou součástí silnice I. a II. třídy. Aby obce nebyly nuceny problém řešit až dodatečně, musel by takovou komunikaci zajistit stát, respektive kraj. Zajistil by tím bezpečnost a rovnoprávnost všech druhů dopravy.
Máte silnice, po kterých se nejezdí příjemně? Kudy by mohla vést nová komfortní trasa?
Máte stezku, kterou byste nějak vylepšili?
Pomozte shromažďovat nápady a názory na jedno místo – do mapy na webu Cyklisté sobě. Vidím to nadějně. Má zkušenost je, že trvale přibývá komunálních politiků, kteří chtějí úpravami ulic a silnic své okolí vylepšovat.
Tomáš 3. 6. 2015, 11:52
Ví se, jak to má pak vést kolem Unhoště? Do Kyšic se zrecykluje stávající cyklostezka nebo něco úplně jiného?
Jezdím občas ze Zličína do Kyšic na kole na návštěvu rodného domu a podle obrázků tohle nevypadá moc atraktivně. Ale třeba to vyzkouším, teď jezdím po silnici před Chřásťany a Chýni (tady na mapě víceméně označeno "8100") přijde mi to lepší z hlediska ztraceného spádu, ale možná je to jen dojem.
Jenda 3. 6. 2015, 12:45
Kdo vymyslel to „Cyklisto, spadni z kola“ před přejezdem? Auta přes přejezd můžu jet 30 a taky to nemusí tlačit…
Zacyklení 4. 6. 2015, 22:32
Podle jedné fotky to vypadá, že aspoň na části stezky je osvětlení - jak to tam vypadá?
Cyklisto, sesedni z kola... Ach jo. Když se bude tahle značka nadále používat na místech, kde je zbytečná, prudivá a redundantní (je tam stopka), kolik lidí ji bude respektovat? A kolik lidí ji potom bude respektovat na místech, kde třeba má nějaký smysl (jsou-li taková)?
Filipán 5. 6. 2015, 10:28
Důvod je jednoduchý: Policii plynulost cyklistické dopravy nezajímá, zásadním parametrem je pro ně usnadnit si vyšetřování případných nehod, tj. rychle určit viníka. Takhle za to jasně může cyklista a je to.
Petr Dlouhý 5. 6. 2015, 10:54
Pro diskuzi o tom, jestli je lepší mlatová nebo asfaltová cyklostezka mi tu trochu chybí srovnání cen - jaký je rozdíl v ceně stavby a jaký je rozdíl v následné údržbě.
Ten povrch mi nepřijde zdaleka tak špatný, jak se tady píše. Jel jsem tam minulý týden a rozdíl oproti asfaltu mi přijde na trekovém kole minimální. Navíc mlatová cyklostezka má i další výhody - má to přírodnější ráz a nezabraňuje sáknutí vody.
Jel jsem tím úsekem na Červený újezd po dešti a taky to není žádné hrozné. Nerozbahnilo se to ani se tam nedělali žádné velké louže.
Pro mě je kvalitní a kvalitně udržovaná mlatová cyklostezka i pro dojíždění do práce minimálně dostatečná.
Zacyklení 5. 6. 2015, 10:55
Při nehodě na přejezdu bude přece viníkem vždycky ten, kdo přes něj jde nebo jede, ať to bude cyklista jedoucí, nebo vedoucí! (Pokud tedy neuvažujeme nějakou technickou závadu apod. - na nechráněném nesignalizovaném přejezdu... No, ale i tak je povinnost rozhlédnout se nezpochybnitelná.)
Teď mě napadá, že by to mohlo být kvůli smíšenému provozu kol a chodců. Patřičné předpisy neznám, ale třeba by tam jinak musel být separátní chodník nebo tak něco.
V každém případě, pokud je potřeba, aby cyklista nejel, ale stal se chodcem, nedával bych tam tenhle příkaz. Máme také pozitivní značky, např. stezka pro chodce C7a.
shudy 5. 6. 2015, 11:34
po stezce jsem nedávno jel..na treckovém kole byla vcelku sjízdná, i když asfalt je prostě asfalt. Sesednutí z kola zrovna tady považuji za rozumné. Směrem od Prahy do Hostivic je velmi špatný výhled na trať a z příkladem z Pardubicka se to srovnat nedá. Ideální by samozřejmě byla instalace PZZ (přejezdové zabezpečovací zařízení), ale to by musela platit SŽDC a té se do toho asi chtít nebude...
Zacyklení 5. 6. 2015, 14:26
Na téhle trati, pokud vím, není nijak velký provoz, tak se skutečně instalace PZZ asi očekávat nedá. Sesednutí z kola řeší ta stopka, proti ní nic nemám. Záměrem umístění C14a asi bylo zdůraznění nutnosti zastavit vozidlo, ale obávám se, že tahle značka respektována nebude.
shudy 5. 6. 2015, 14:32
to se obávám také, ale je to asi nejvíce způsobeno nadužívání této značky. Nijak velký provoz je otázkou diskuze. 2 osobní vlaky za hodinu zas tak málo není (hlavně v souvislosti let minulých), ale PZZ asi opravdu ne. :-(
Petr V. 5. 6. 2015, 14:46
Osobně dávám na cyklostezkách přednost válcovanému povrchu než asfaltu. A to prosím jezdím na silničním kole. Lépe to podle mě zapadá do krajiny. Taky by mě zajímalo co je na válcovaném povrchu dražší na údržbu? Zaválcovat díru nebo vylézající kořen je podle mě jednodušší a levnější než ji zasafaltovat.
vlákno 5. 6. 2015, 16:31
Mlatové cesty jsou celkem sjízdné když jsou nové, časem se ale vyjezdí koleje, vzniknou prohlubně, louže, bahno atd. viz typicky Rohanský ostrov. Taky nesmí být ve sklonu, kdy po tom teče voda a povrch postupně odnese - na A22 byl nejhorší úsek přeasfaltovaný, protože už to nebylo skoro sjízdné. Nevýhoda taky je, že to zvyšuje prašnost.
Petr V. 5. 6. 2015, 21:36
Na asfaltu se relativně během chvíle udělají boule od kořenů, protože tloušťka asfaltové vrstvy je čechách pár centimetrů. Takový to stav již neopravuje nikdo. viz. cyklostezka 0034 a další. Dobře válcovaná cesta vydrží více. Na Aljašce mají válcované celé silnice a není problém tam jezdit 80km/h :-)
pavel 16. 7. 2015, 10:22
Také se přikláním k mlatu. Co se týče stojanů na kola, přijdou mi zde na odpočívadlech v přírodě zbytečné. Pokud se někdo chce zatavit a odpočinout, může odstavit kolo kdekoliv. Zamykat ho nepotřenbuje, protože se od něj nebude vzdalovat.
Mikulík Josef 30. 10. 2015, 14:41
Mlatové cesty schvaluju a nevidím důvod dělat ty asfaltky. Uděláte tam asfaltku a v mžiku tam mate bruslaře. Jinak středočeský kraj na cyklostezky primo kálí z vysoka. Já ani nepotřebuju žádné značení, mě stačí Ii cestička metr široká, I kamenitá, ale aspoň něco.
Jirka 7. 11. 2015, 21:20
Tak nakonec třeba i PZZ bude!
Mikulik 12. 11. 2015, 21:26
No tak tady vidíte, jak se u nás mrhá penězi. Když by se vás někdo zeptal chcete za 15 milionů železniční signalizaci nebo další cyklostezku jakýhokoli povrchu. Co byste si vybrali?
David 12. 11. 2015, 21:57
V té zakázce se píše, že předmětem je nejen PZZ, ale také "... obnova stávajících neprovozovaných železničních stanic Praha-Žvahov, Praha-Jinonice, Praha-Stodůlky včetně výstavby nových nástupišť v ŽST Praha-Jinonice a ŽST Praha-Zličín.". Celková cena 16,6 mil. Kč. Takže říkat že je to jedna závora za 15 mil. a kolik za ni mohlo být km stezek považuji trochu za přehnané - ale jinak je to dobrá informace.