Cykloobousměrka Žitná a Anglická

Náhorní plošina Královských Vinohrad — nejhustěji osídlená část Prahy, se nachází až 70 metrů nad hladinou Vltavy. V zásadě na ni od centra vedou dvě nástupové trasy: první Vinohradskou ulicí (té se nedávno věnovaly připomínky Auto*Matu), druhá přes Karlovo náměstí a náměstí Míru. Právě v této trase je vedena celoměstská trasa A231, na které se vážně uvažuje o realizaci fyzicky odděleného protisměrného („amerického“) cyklopásu. Náhled na realizaci nám dala přípravná dokumentace k rekonstrukci Karlova náměstí, kde je část projektu úprav v Žitné zakreslena.

Uliční dieta

V Žitné se připravuje „silniční dieta“, tedy úprava spočívající v odstranění jednoho jízdního pruhu. V protilehlé Ječné jsou pruhy také dva, navíc pruhy v Žitné zvlášť ve své horní části neplní dobře svou funkci: levé dva pruhy jsou v horní části úzké tak, že je v nich omezení pro nákladní vozidla. V horní části se v levém pruhu s oblibou zastavuje pro vykládku zboží, což je potvrzením toho, že je zde třetí pruh nadbytečný. Pro samotnou kapacitu ulice bude limitující kapacita křižovatek na Karlově náměstí, kde se už se snížením počtu pruhů také počítá.

Součástí „uliční diety“ v Žitné bude normalizace šířky jízdních pruhů (tam, kde je to potřeba), rozšíření chodníků, doplnění zmíněného cyklopásu a další úpravy. Počet parkovacích stání zůstane víceméně zachován.

Nejlepší trasa

Trasa ulicí Žitnou má v reliéfu území Prahy 2 nepopiratelný význam. Tato trasa nabízí souvislé mírné stoupání od Myslíkovy až na Náměstí Míru. Podívejme se na schematický reliéf Prahy 2, jehož poznání je pro návrh cyklotras v této městské části nezbytné:

To využívá i celoměstský systém cyklotras (schéma jsem v klíčových místech doplnil kótami podstatných křižovatek a stoupání v ulicích mezi nimi):

Ze schématu je patrné, že podobný komfort stoupání nabídne jak Žitná, tak souběžná ulice Ječná. Proč byla pro cyklotrasu zvolena Žitná, která má nad křižovatkou s ulicí Ve Smečkách velmi úzké místo (šířky jen 12 metrů), zatímco Ječná je dost široká i na tramvajovou trať a dva pruhy zacpané věčně kolonami?

Důvod je jasný. Ječná sice nabízí „lepší“ cíle (nám. I. P. Pavlova a Tylovo nám.), v jejím uličním profilu je ale zřízení bezpečného a komfortního řešení pro jízdu na kole prakticky nerealizovatelné. Cyklisté budou těžko stoupat v tramvajovém pásu, kde jezdí tramvaj co minutu. Jízdní dráha umožní zřídit maximálně tak piktokoridor a rozšířit nejde pro stromy. Legalizovat zde jízdu po chodníku je vzhledem k jeho šířce a pěší frekvenci zcela nevhodné. Stejně nevhodné je táhnout trasu z náměstí I. P. Pavlova na náměstí Míru Jugoslávskou přes přelidněnou pěší zónu (a nebo si zajíždět do Resslovy – opět v provozu). Trasa mezi Karlovým náměstím a náměstím Míru (od rohu Spálené na roh Belgické) je Žitnou také o pětinu kratší.

Poznámka: kdyby někdo navrhoval místo Žitné i Ječné ulici U Nemocnice, tak musí také dodat, že se zobousměrní Kateřinská – což sice není špatný nápad, ale podíváme-li se odkud vede ulice U Nemocnice, je zřejmé, že se už jedná o jinou relaci – což reflektuje i to, že je zde vedena jiná městská trasa (A235).

Samozřejmě je potřeba věnovat pár slov také směru dolů. Klesání není nikdy tak problematické. Z Karlova vede legální a příjemné klesání už teď. Žitná je dolů překvapivě docela sjízdná (a po rozšíření jízdních pruhů to bude ještě lepší). Ostatně, vedení cyklotrasy Ječnou nenabídne pro směr dolů vůbec žádné zlepšení. A chtěli-li bychom být rozmáchlí, pak samozřejmě nic nebrání také tomu provést oddělenou cyklotrasu v Žitné prakticky celou obousměrně.

Hlavní přínos cykloobousměrky v Žitné bude realizace mírného stoupání na vinohrady zcela odděleného od aut, což do Vinohrad přinese zcela novou kvalitu jízdy na kole. A bude mít nepochybně větší dopad na volbu dopravního prostředku, než třeba stávající radnicí Prahy 2 navrhovaným piktokoridorem v Ječné :-) .

Úseky a návaznosti

Realizace celé této akce bude nepochybně prováděna po etapách. „Nultou“ etapou bude s největší pravděpodobností samotná rekonstrukce Karlova náměstí, navazovat pak budou úseky po Štěpánskou, „úzké hrdlo“ po Sokolskou, úpravy křižovatek se Sokolskou a Legerovou související s humanizací magistrály, a nakonec závěrečný úsek po křižovatku s Italskou.

Všimněme si, že ačkoliv největšího efektu bude dosaženo realizací cykloobousměrky až po náměstí Míru, každá předchozí etapa už má svůj smysl. Samotná rekonstrukce Karlova náměstí umožní na kole legální průjezd od Spálené do ulice U Nemocnice bez nutnosti kličkovat hustým provozem západní strany náměstí, včetně „libového“ řazení do třetího pruhu. Zobousměrnění dolní části nabídne alternativu pro cestu do Štěpánské a vytvoří legální průjezd až na náměstí I. P. Pavlova jen s jedním blokem nepříjemné Žitné.

Etapa k Sokolské legalizuje návaznost na užívané stoupání Krakovskou, po zobouměrnění Štěpánské se komfort v této trase dále zvýší (stávající průjezd Krakovskou je nepříjemný kvůli občasnému těsnému předjíždění). Už dnes je jízda po Sokolské směr Nuselský most celkem snesitelná díky velkému počtu pruhů, cykloopatření realizovaná v souvislosti s humanizací magistrály konfort nepochybně dále zvýší. Po realizaci závěrečné etapy po Italskou bude tímto stoupáním snadno dosažitelné Tylovo náměstí, náměstí Míru, Jugoslávská ulice a široké okolí a vznikne komfortní návaznost dále do Korunní nebo Francouzské.

0. Karlovo náměstí

Rekonstrukce Karlova náměstí by si zasloužila vlastní obšírné představení. Podívejme se nyní jen na průjezd z Myslíkovy, potažmo ze Spálené do Žitné.

Přejezd pro odbočení vlevo do prodloužení ulice Odborů není, jak by se očekávalo, za křižovatkou, ale už před ní. Důvodem je nutnost držet zde dlouho levé odbočení od Žitné, a v mezifázi pak tramvaje do Spálené. Vzhledem k tomu, že se na výjezdu ze Spálené stejně zpravidla čeká, to může fungovat dobře — nebude-li tedy první přechod na tlačítko. Nejasný je zatím dopravní režim na „ostrůvku“ mezi oběma přejezdy, věřme, že se to snad obejde bez alibismů typu vedení kola. Druhý přejezd je zakončený ostrým rohem doleva, poměrně bezdůvodně, určitě se dá najít řešení, které zajistí slušný poloměr levého zatočení i zabrání autům „řezat“ roh.

Za povšimnutí stojí, že bylo odstraněno několik parkovacích míst přilehlých k parku. Na vině ale není cykloopatření, namísto těchto parkovacích stání byl rozšířen chodník. Kdyby byl tvrdý požadavek na jejich zachování, mohou zde zůstat, cyklostezka je objede zprava stejně, jako je tomu výše.

Křižovatkou s východní stranou náměstí začíná cykloobousměrka v Žitné – etapa ke Štěpánské ulici.

Na křižovatce není nic zajímavého, pokud cyklopruh vedený křižovatkou považujeme za standard.

1. Úsek po Štěpánskou

V této části je Žitná ulice velmi široká a po ubrání pruhů je zde spousta místa jak na cyklopás, tak na parkování. Stoupání je zde mírné, takřka neznatelné. Cykloopatření ve stoupání není co vytknout. Zde vidíte projekt po letech prvního skutečně důsledného řešení přímo v ulici. V Praze, kde není mnoho vhodných ulic, je toto jedno z mála míst, kde je možné zajistit pro jízdu na kole úroveň bezpečnosti, která by jinak měla být samozřejmostí.

Parkovací stání na jižní straně ulice jsou zachována a přítomnost či nepřítomnost cyklopásu na ně nemá vliv (tedy pokud si někdo nepředstavoval, že by se tam místo průběžného pruhu vešlo parkování na obou stranách, případně stání šikmá, protože jsou na Praze 2 ještě v ulicích místa, kde se neparkuje dostatečně nahusto).

Za zmínku dále stojí, že ani po snížení počtu pruhů (a tudíž zúžení vozovky někam na 7 metrů) nemají vzniknout přechody od Příčné ani Školské. Řešení tedy stále ještě velmi silně respektuje požadavky IAD – v tomto případě asi především požadavky na dopravu v klidu :-) . V klesání je piktokoridor, což je škoda, cyklopruh by se nejspíš při troše snahy vešel. Nepochopitelný je „stín“ před řazením na začátku náměstí – proč TAM není cyklopruh? Ale, jak jsem psal už dřív, dolů se na kole vždycky někudy spadne.

Na křižovatce se Štěpánskou je poněkud nesrozumitelná kresba severního ramene, kde by měla vzniknout cykloobousměrka.

2. „Myší díra,“ alias kopeček k Sokolské

Další úseky již nejsou naprojektovány. Za odbočením ulice V Tůních začíná ulice stoupat o něco strměji (přes 4 %) a nachází se zde již zmíněné úzké místo. I 12,2 metru široká ulice nicméně umožňuje různá úsporná řešení, kde i tak zůstane místo na dva plnohodnotné pruhy dolů. Nejužší úsek (kde je ulice široká 12,2 – 15,1 metru) je navíc jen podél jednoho domu (přesně 35 metrů).

Do tohoto profilu se vejde například:
a) Beze změny polohy obrub: Skoro plnohodnotná vozovka s piktokoridorem (3,5 + 3,0 = 6,5 m) a protisměrný cyklopás 1,25 m oddělený tramvajovým bumlíkem 0,25m.
a) Plnohodnotná vozovka s piktokoridorem (3,75 + 3,0 = 6,75 m), severní chodník 2,25 m (dnes 1,8 m), jižní chodník s povolenou jízdou kol 3,1 m (dnes 2,2 m i se zábradlím).
c) Minimalizovaná vozovka s piktokoridorem (3,25 + 3,0 = 6,25 m), severní chodník 2,25 m (dnes 1,8 m), jižní chodník jako dělená stezka o celkové šířce 3,7 m (0,25 bezpečnostní + 1,25 cyklo + 2,25 pěší).

Možností je tedy povícero a dá se to udělat dokonce nemusí i bez zásahu do obrub. První z možností jsem si dovolil načrtnout:

Výše – až po křižovatku Anglické s Bělehradskou už je řešení víceméně stále stejné. Čímž se plynule dostáváme do třetího úseku.

3. Anglická

Anglická ulice je široká až až. „Náměstíčko“ mezi Škrétovou a Rubešovou má na šířku 34 metrů, od spojení Rubešovou a Londýnskou po náměstí Míru pak asi 26 metrů. To je profil, do kterého by se vešlo „všechno“ — pokud by tedy Anglická nebyla před několika lety rekonstruována. Část rekonstrukce (křižovatky s Italskou a Londýnskou) proběhly určitě po roce 2006, kdy už existoval celoměstský systém cyklotras. Tato rekonstrukce byla ovšem jedna z mnoha, jež na to nebraly (a dodnes často neberou) zřetel.

Naštěstí ultraširoký uliční profil a bohatě dimenzované chodníky, jakož i ne zrovna přehnaná pěší frekvence, zde dovolují „ukousnout“ z chodníku 1,5 metru pro jednosměrný pás. Byla by to také vhodná příležitost k obnovení původního přechodu na vyústění Londýnské, který se při přestavbě křižovatky „přestěhoval“ až kamsi za roh. V následujícím úseku bude bohužel nutné kličkovat trochu mezi stromy, což je takové řešení „vídeň 1990“ – na Prahu to ale bude dobré až dost.

Výjezd do směru od Italské se dá v první fázi udělat z vjezdu k domu č. 28. Vzácné levé odbočení do Italské (kdo by padal dolů, když právě vyšplhal na ten kopec) by šlo řešit odbočovacím signálem na tlačítko.

A kdyby někdy v budoucnosti Praze 2 „ruplo v bedně,“ tak se dá v Anglické od Londýnské po Italskou nahradit šikmé stání podélným a cyklopás posunout přes stromy více do středu ulice.

Závěr

Stoupající cykloobousměrka Žitná – Anglická by do nejhustěji osídlené pražské čtvrti přinesla pro jízdu na kole kvalitu, kterou v blokové zástavbě širšího centra naprosto postrádáme. Je-li na magistrátě zájem o vážnou podporu cyklistické dopravy a o zřizování „dánských a holandských“ řešení, potom je tato trasa místem, kde je možné vyzkoušet si je v úseku, který není nijak zvlášť dlouhý (jen 1,3 km), současně má ale obrovský potenciál a není nahraditelný čímkoliv, co by se této trase byť jen na míle blížilo.

A jakkoliv je legitimní pochybovat o smyslu zobousměrnění Žitné a Anglické pro kola, nelze tak činit formou ovlivňování odborné i laické veřejnosti nepravdivými informacemi. Pro všechny, kdo četli studii Metrostavu posuzující opatření ze zprovozněním Blanky: Ne, v Žitné nebudou jezdit cyklisté do kopce mezi jedoucími a parkujícími auty. A pro všechny, kdo četli srpnové noviny Prahy 2, kde bylo dvakrát napsáno, že cykloobousměrka v Žitné sníží počet parkovacích stání. Ne, nesníží. Rozhodně, pokud jde o místa, která jsou pro parkování legálně určena.

Až do 26. srpna můžete zasílat názor na podmínky pro jízdu na kole po Praze 2 na adresu redakce@praha2.cz .

 Nahrávání ...