Na Rohanském ostrově u pražského Karlína již od loňského podzimu probíhá nová bytová výstavba, která dočasně přerušila páteřní cyklotrasu A2 vedoucí po protipovodňovém valu. V místě přerušení byla zřízena poměrně kvalitně vyznačená objížďka, došlo tak sice ke snížení komfortu, ale průjezd byl vyhovujícím způsobem zabezpečen.
Dle informačních cedulí měla výluka skončit v prosinci 2014, nicméně trvá až do dnešních dní. Tedy jíž více než dvojnásobek původního předpokladu. Nicméně stavba se blíží do finále a nová stezka se již rýsuje. Dnes tu ale rozhodně nehodlám pranýřovat neplánované prodloužení výluky.
Mnohem nepřijatelnější je samotná nově vznikající stezka jako taková. Na první pohled velmi připomíná tu, která tu stávala dříve. Šířka je stejná, povrch je mlatový. Nově je však stezka budována jako dělená na samostatné koridory pro chodce a cyklisty. Středem stezky tak prochází dělící pás z reliéfní dlažby.
Konec sdíleného úseku. Začátek separovaných proudů pro chodce a cyklisty.
Má dělení stezky smysl?
Není to tak tak dávno, kdy jsem v článku o designu cykloopatření psal o zbytečnosti změny dopravního režimu každých pár desítek metrů. Budované stezky by měly být pro své uživatele pokud možno intuitivní, nevyžadovat složité rozhodování, jak se chovat. To mimo jiné znamená, že by stezky měly být v co nejdelších úsecích plánovány v podobném režimu a případné změny být skutečně odůvodněné.
Nyní tak budeme mít další krátký dělený úsek uprostřed jinak „po dlouhou dobu“ všeobecně sdílené stezky. Přijímáme sázky, v kolika procentech se proudy chodců a cyklistů na těch pár desítkách metrů úspěšně rozdělí do svých nudlí, aby to zase za chvíli bylo jedno.
V místě díky novým bytovým domům přibývají domovní vchody přímo na stezku. Lze si představit, že se zde zvýší provoz a cílem projektantů tak byla vyšší ochrana jak chodců, tak cyklistů, zajištění plynulejšího provozu.
Je to logické, původní sdílená stezka byla projektována v době, kdy na Rohanském ostrově téměř nic nestálo a provoz tu byl minimální. Nově tu jsou kancelářské i obytné budovy, populární podnik Přístav 18600 nebo od minulého pátku přívoz do Holešovic. Lze očekávat, že provoz tu bude nadále stoupat a dělení stezky bude mít čím dál větší smysl.
V takovém případě ale měla být stezka zásadně širší. Navržená úzká nudle rozhodně nedostačuje pěšímu provozu, který se tu vyskytuje. Toto rozdělení nebude fungovat. Do budoucna zde lze uvažovat o pobřežní promenádě v šířce dostatečné pro oddělení chodců i cyklistů, při zachování stávající šířky by byl ale podle nás vhodnější provoz smíšený.
Povrch
O smyslu dělení stezky můžeme diskutovat, co je ale zásadní problém, je volba mlatového povrchu v kombinaci s podélným dlážděným pásem. Mlatový povrch má tu nepříjemnou vlastnost, že je postupně vodou vymýván a užíváním udusáván. Dlažba pak vystupuje čím dál více nad povrch stezky a vznikají ostré a nebezpečné hrany. Daný efekt můžeme vidět na mnoha místech v Praze. Například u nechvalně proslulých kanálů i jiných hran na téže stezce. Všechny tyto hrany v tomto úseku ale doposud vedly napříč stezkou, tato bude ještě nebezpečnější svým podélným směrem.
Ladronka: rozmezí staršího a opraveného nového mlatu. Očekávejte brzy i na Rohanském ostrově: ostrá a nebezpečná hrana tam bude postupně vznikat z obou stran vydlážděného pásu.
Tyto hrany všichni, kdo daným místem projíždějí, asi dobře znají. S rekonstrukcí přibudou další a nebezpečnější.
Na nově opraveném úseku se můžeme časem těšit na podélnou hranu, kterou bude nebezpečné přejíždět. Lze to přirovnat k takové tramvajové kolejnici vedoucí podélně uprostřed páteřní cyklotrasy = velké nebezpečí pádu lidí jedoucích na kole. Opravdu vzorové řešení vhodné pro jednu z nejdůležitějších cyklotras ve městě (ironie).
Bude to patrně velmi podobné stavu, jaký je nyní na Ladronce. Tam je ale z jedné strany pásu asfalt a stezky tam jsou skutečně velmi komfortní a široké, většinou tak není potřeba hranu vůbec přejíždět. To není případ Rohanského ostrova, kde rozhodně šířka nestačí na kvalitní separaci pěších a cyklistů. Přes dlážděný pás se tak bude přejíždět a přecházet pravidelně. Diskomfort pro všechny.
Nové vedení se snažilo o změnu
Toto opatření vzniká pod taktovkou Odboru městského investora a Prahy 8, která toto řešení schválila. Z vyjádření odpovědného radního Prahy 8 Petra Vilguse víme, že daný projekt má poměrně historické kořeny ve stavebním povolení z roku 2009, které obsahovalo dělenou stezku.
Ve stejné době na Praze 8 vznikaly lahůdky typu „dělený park“ U Českých loděnic či „dělený chodníček“ Povltavské, které v anketě Prahou na kole o cyklistickou stavbu a ostudu Prahy získaly nechvalné druhé místo – hned po chybějícím průjezdu centrem. Myšlení z té doby je ovšem velmi houževnaté a projevuje se i u realizací stavěných dnes.
V posledních týdnech se na tento relikt opět přišlo a s investorem proběhla jednání o možných úpravách a zlepšeních. Bohužel se však změny vyjednat nepodařilo, protože hrozily možné problémy s kolaudací celého projektu a bylo tak pokračováno ve stavbě dle platného stavebního povolení. Aktuálně je značení již osazeno, pás dlažby a mlatový povrch postupně vznikají.
Závěr
Do budoucna by se rozhodně měl daný prostor dále řešit a diskutovat. Pěší i cyklistická doprava tu bude patrně s další výstavbou narůstat. V redakci jsme si schopni představit, že může mít rozdělená stezka smysl a být žádoucí, pak by ale měla být širší, aby byla použitelná. Navíc by neměla kombinovat mlat a dlážděný dělící pás. Měla by být plánována v mnohem delším úseku nebo být logickou a pochopitelnou výjimkou (jako třeba u bypassů zastávek). Tyto předpoklady rozhodně nově zprovozňovaný úsek nesplňuje. Průjezd po páteřní cyklotrase A2 tak bude bohužel o něco méně komfortní a nebezpečnější.
Dodatek, 10.8., 13:50
Radní Prahy 8 zodpovědný za cyklistickou dopravu, Petr Vilgus, nám k situaci poslal vyjádření:
Problém si uvědomuji. Vzpomínám si, jaké to bylo jezdit po stezce na Rohanském ostrově v jejích počátcích. Denně jsem zde v letech 2007-9 projížděl z Palmovky na magistrát a tehdy jsem zde cestou nepotkával prakticky žádného cyklistu ani chodce. Bylo to trochu o strach… Pěší i cyklistický provoz tu v poslední době prudce roste a významu trasy by měly odpovídat její parametry. Budu mluvit s panem náměstkem primátorky Petrem Dolínkem o možnosti rozšíření stezky na ostrově a o zásadní změně v oblasti Thomayerových sadů a Povltavské.
Mosquit 10. 8. 2015, 08:42
Přijde mi to tedy hodně úzké. Bude alespoň osvětlení?
Zacyklení 10. 8. 2015, 09:16
To bude teda paráda. Třešničkou je, že podle fotek stojí z obou stran značka taková, že kola jedou vlevo a chodci jdou vpravo, tj. z jedné strany u domu, z druhé u řeky. Takže tam nejspíš vznikne stav, kdy svislá značka ukazuje jiné uspořádání stezky než je v realitě.
Jiří Motýl 10. 8. 2015, 09:43
Zacyklení: ta značka má standardizovaný předpisový vzor a ty poloviny tak neukazují uspořádání v realitě, používá se tato podoba ať již jsou cyklisté vlevo/vpravo.
prt 10. 8. 2015, 10:01
Bezmyšlenkové používání značek C10 (a tím teď myslím jen nepřemýšlení o tom, že v jednom směru je dobré ji stranově otočit proti "vzorovému" zobrazení ve Vyhlášce 30/2001) je u projektantů vcelku běžné. Značky v terénu jsou i zde osazeny přesně dle projektu!
Navíc situace bude ozvláštněna absencí vodorovného značení (nebo že by každé ráno někdo do mlatu klacíkem vyrýval panáčky a bicykly?) i svislého značení na bočních vstupech (zejména z prodloužené Thámovy). Takže průběžná informace jako na jiných stezkách nebude vůbec a při vstupu z boku taky ne...
Pro upřesnění obdivuhodné technické parametry řešeného úseku (výpis z projektu):
celková šířka nového úseky cyklostezky: 3,2 m
z toho: pás pro cyklisty: 2,0 m; dělící proužek z reliéfní dlažby: 0,3 m, pás(ek) pro chodce: 0,9 m (normová šířka chodce je 0,75 m, tak ne abyste tam chodili vedle sebe!) - a nebo taky obráceně, jde o to podle které C10 se to bere...
Takže Praho 8: kdo (a kdy!) to napraví?
Zacyklení 10. 8. 2015, 10:13
V § 10 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 30/2001 Sb. stojí, že značka označuje situování oddělených částí. Že je to v obrázkové příloze nějak, neznamená, že obrácená značka neexistuje. To by se pak nedaly měnit ani dodatkové tabulky, kde by to teprve bylo na hlavu.
Hukan 10. 8. 2015, 10:36
boze to je zas demence. jako kdyby nekde deleni fungovalo. chodci stejne budou chodit po obou stranach (jak to zname ze vsech delenych stezek), jen se jim nebude mozne rozumne vyhnout.
proste dalsi "cyklostezka" kde cyklisty nechceme. po zbraslavi, troje, naplavce dalsi podelana trasa.
"vsak my ty hipstery dostaneme zpatky na silnice mezi auta, uvidite"
Jiří Motýl 10. 8. 2015, 11:31
Zacyklení: díky za poučení. Je to tedy logické. Již pár let to všude po republice vídám takto, že jsem si daný "fakt" odvodil, aniž bych o tom něco věděl.
Petr V 10. 8. 2015, 12:52
Jak je psáno výše. Chodci budou s cyklisty stejně promícháni a bez zvonku se tam cyklista neobejde. Další zdárný příklad toho, že se projektant na místo nebyl ani podívat.
Zacyklení 10. 8. 2015, 13:44
JM: Já to právě taky vídám pořád jen v té jedné podobě, tak jsem si to teď v té vyhlášce našel. Na druhou stranu tam ale nikde není psáno (nebo jsem to nenašel či se to snad myslí samo sebou?), jakým způsobem lze vzory uvedené v přílohách upravovat k obrazu svému.
Vratislav Filler 10. 8. 2015, 13:56
prt a další: Na konec článku jsem doplnil vyjádření od Petra Vilguse z Prahy 8, které přišlo až po vydání článku.
Honza 10. 8. 2015, 15:04
Nevím, co je na mlatovém povrchu špatně. Pokud se dodrží technologie stavby, vydrží mnohem více než asfalt. Příkladem může být bývalý (nyní bohužel vyasfaltovaný) úsek Lahovický přístav-Radotín, který vydržel X záplav a mnoho let intenzivního používání. Sprasené asfaltové cyklostezky, které mají často podloží jen aby se neřeklo, popraskají cca po dvou letech, později se začnou vzdouvat. O záplatování nemá cenu ani psát.
Vedlejším efektem mlat. povrchu je nulový pohyb bruslařů, příjemnější chůze pro pěší, mnohem menší tepelné sálání a estetický efekt.
Jiří Motýl 10. 8. 2015, 15:33
Honza: proti mlatu osobně nic nemám, ale i při kvalitním provedení ta dlažba časem z mé zkušenosti vystoupí a vznikne tam hrana. Samozřejmě to lze vyřešit pravidelnou opravou a údržbou, ale myslím si, že to není ideál.
Mlatová stezka bez dlážděného pásu uprostřed by byla mnohem lepší.
Klíma 10. 8. 2015, 17:05
Neb sám projektant byť jiných věcí, musím na obranu kolegů uvést jak takové věci vznikají. Vůbec to nemusí být tím, že by to chtěl někdo vědomě nebo nevědomě pokazit, projektant něco udělá a vymyslí a pak projekt putuje k vyjádřením různým institucím a že jich je. A zde dochází k zásadní změněn projektu, kde se odkládá zdravý a technický rozum a nastupují předpisy a vyhlášky bezmyšlenkovitě o to však tvrději prosazované úřady. Takže za touto značkou bych jednoznačně viděl PČR nebo TSK případně odbor dopravy magistrátu, kteří se nepochybně vyjadřovaly :o))) Chyba je jednoznačně v naprosto nekompromisním prosazování vyhlášek úřady, žádný úředník si nechce pálit prsty, nechce nést smítko odpovědnosti a raději požaduje trvání na vyhláškových nesmyslech. Bohužel doba byrokratická nás drtí.
Jinak jsme si nevšiml, že by dům měl výstupy na stezku, musím se juknout. Trochu by to zachránilo, kdyby byla zachována objížďka spodem, i když nájezd u přístavu 18600 je celkem drsný, hlavně ve směru dolů :o))
Brahma 11. 8. 2015, 09:24
Mlatová stezka by při občasné údržbě byla velice příjemná a pro tuto vlastně parkovou oblast odpovídající. Problém je v tom, že zatím se ta údržba odehrávala tak jednou za 3 roky, když už stezka byla jako roleta. Po jejím vybudování je po ní dalo jezdit v pohodě 30km/h na silničních 3.5cm pláštích. Po dvou letech to už skoro nešlo. Nepředpokládám, že by se frekvence válcování a dosypávání zkrátila, takže to po dvou letech bude zase roleta s vystupujícím středním dělicím pruhem jak mezi kolejemi a pruhem pro auta. V noci a za mlhy se po stezce parádně bloudí, ale o osvětlení si patrně můžeme jen snít. Takže jediné plus bude zachování absence bruslařů. Městská stezka této zátěže se stávající frekvencí údržby by měla mít asfaltový povrch.
Václav Řehák 11. 8. 2015, 11:50
Také si myslím, že mlatový povrch je nevhodný, zvlášť při absenci odvodnění, viz http://www.cyklistesobe.cz/issues/269-oprava-povrchu-a2-nejhorsi-usek
Honza 11. 8. 2015, 20:06
Je velká otázka, jestli jarní 3m kaluž a pár vyježděných kolejí stojí za vyasfaltování 2km jinak pěkné trasy. Neříká se tomu zženštilost? ;-)
Brahma 11. 8. 2015, 21:54
Kaluž a koleje zda akceptovat či nikoli je otázkou použitého kola a způsobu ježdění. Pokud jedu na biku či na nějakých tlustých pneumatikách a koleje prakticky necítím, tak mi nevadí. Pokud jedu sportovně a na konci se mohu osprchovat, nevadí mi ani kaluž. Přesto si myslím, že jedna z hlavních městských dopravních stezek, by měla být sjízdná za většiny okolností a na většině kol a pro většinu jezdců. Takže koleje i kaluž vadí. Pěkná terénní trasa nepatří na základní městskou stezku.
Mosquit 12. 8. 2015, 08:32
Ta "zásadní" změna v Thomayerových sadech, o které pan Vilgus mluví, už asi před pár dny proběhla. Bylo obnoveno vodorovné značení, včetně zvýraznění správného průjezdu touto šikanou - včetně přechodu :-) Schválně, kolik cyklistů tam bude jezdit přesně tudy. Asi tak 0% ?
http://jpeg.cz/images/2015/08/12/YotI7.jpg
Vratislav Filler 12. 8. 2015, 08:56
Mosquit: Myslím, že takhle to Petr Vilgus nemyslel ;-)
Tomáš 12. 8. 2015, 14:17
Honza: a to jako ženy nemají jezdit po cyklostezkách (nebo mají být mužnější? Ale vážně, jak píše Brahma, když jedu do města v normálním oblečení, tak minimálně nechci být v cíli zablácený. Blatníky velkou louži nezachrnání. A ta cyklostezka je uprostřed města, ne někde v lese na okraji.
Daniel Čermák 12. 8. 2015, 15:36
Také nechápu to dělení na pruhy. Obzvlášť v situaci, kdy je všeobecně nerespektováno, ať už chodci nebo cyklisty. A ty dva různé povrchy, to je jen taková třešnička na dortu. Myslím, že zejména pro jízdní kola s malými průměry kol (děti) a samozřejmě méně zkušené cyklisty, to bude časem docela nebezpečné.
vlákno 13. 8. 2015, 15:28
Já vodorovně značené oddělení chodců a cyklistů vítám, pokud to Praha myslí s cyklem vážně, tak to bude muset postupně zavádět na všech současných smíšených cyklostezkochodnících. Ve Vídni a jinde je to běžné a funkční. V Praze těch dělených úseků moc není a i těch pár je udělaných poměrně dost blbě, buď vyznačením nebo povrchem, což bude i tenhle případ. V Praze je hlavně na každém kroku vidět, že město nezvládá běžnou údržbu povrchů.
Honza 13. 8. 2015, 18:10
Podle me ma mlat opodstatneni na mene frekventovanych trasach. Pro bruslare je velmi malo vhodnych rovinatych terenu, takze by se pro ne mely v techto oblastech vytvaret kvalitni podminky. Prijde mi, ze se nekteri cyklisti, kteri nejezdi na bruslich, zacinaji chovat stejne sobecky jako ridici aut, kteri nejezdi na kole. Osobne travim na kole asi 50x vice casu nez na bruslich, ale jezdim taky s detma, s vozickem, s tyci, nebo na kolobezce. A pokazde by mi vyhovoval trosku jiny povrch a trosku jina uprava znaceni. Obecne je nejlepsi smiseny provoz a dostatecna sirka.
V Thomayerovych sadech uz probehlo nekolik fazi opravy asfaltu v ruzne kvalite. Casto je ale povrch zvlneny s kratkou periodou, coz je pro jizdu na kole velmi neprijemne. Urcite horsi nez ne zcela rovny mlat. Nez pokracovat ve flikovani, bylo by mnohem lepsi udelat radikalni rekonstrukci s kompletni vymenou povrchu. I za cenu toho, ze probehne v dlouhodobem horizontu. Deleny chodnicek v Povltavske asi jen tak nezmizi. Povltavska ma pomerne novy povrch a reseni s posunutim verejneho osvetleni by bylo velmi drahe.
Jan Solver 24. 8. 2015, 16:00
Představa, že se na polovině toho, co tam teď je, vyhnou dva cyklisti, je poměrně špatná.A do toho ti roztomilí chodci, psi kočárky a děti, co chodí kde chtějí a někteří prostředkem. Fakt nechci šířit strach, ale vidím se v Pobřežní... :-)