Brusel ukazuje, že se skeptici mýlí

Přinášíme překlad zajímavého rozhovoru s Ulricem Schollaertem z časopisu Sound of Cycling, Urban Cycling Cultures, který byl vydán v rámci mezinárodní konference Velo-city Vienna 2013 a jehož autorkou je Andrea Weninger. Konference, která se konala pod záštitou města Vídeň, je součástí série konferencí organizovaných Evropskou cyklistickou federací The European Cyclists’ Federation (ECF). Za svolení publikovat tento rozhovor srdečně děkujeme autorce Andree Weninger, zpovídanému Ulricu Schollaertovi a městu Vídeň. 


Může město úspěšně integrovat cyklodopravu bez stavby nákladných segregovaných cyklostezek? Rozhovor Andrey Weninger s Ulricem Schollaertem, cyklokoordinátorem regionu Brusel.

Andrea Weninger: Podíl cyklodopravy v Bruselu neustále roste i bez stavby oddělených cyklostezek. Skeptici by řekli, že to nemůže být pravda. Ulricu, co se v Bruselu kolem cykloinfrastruktury děje?

Ulric Schollaert: Podle mého názoru se skeptici musí vyrovnat s fakty: Brusel zažil v uplynulých deseti letech 400% nárůst v užívání kol. Zároveň jsme ale v tomto období příliš nezvýšili podíl oddělené cyklistické infrastruktury. Učinili jsme ale jiná opatření: všeobecně jsme pro cyklisty zprůjezdnili jednosměrné ulice a jednu pětiproudou jednosměrnou ulici přebudovali na čtyřproudou s jednosměrným cyklopásem po každé straně. To jsme učinili na Rue de la Loi, což je ta ulice, kterou často zahlédnete ve zprávách, pokud budou zrovna zmiňovat Brusel jako centrum celoevropských rozhodnutí. A za třetí bylo klíčem k úspěchu také mnoho malých bezbolestných projektů.

jeanhousen_brusel

La rue de la Loi (Wikimedia, Jean Housen)

Co máš na mysli „bezbolestnými projekty“?

Například cykloboxy na zhruba 400 křižovatkách, cyklopruhy nebo kombinované bus/cyklo pruhy na 30 kilometrech hlavních tříd a piktokoridory či jiná nápomocná značení.

A co parkování? Proč neubrat parkovací místa pro stavbu kvalitní cykloinfrastruktury?

To se neptejte mě. Já bych rád ubral parkování pro stavbu cykloopatření. Ale tohle se prostě v Bruselu neděje. Víte, Brusel je tvořen regionální vládou, která se snaží propojit 19 městských částí, které se stále těší vysoké míře autonomie. Lokální rady mají na starost 1400 km místních komunikací, ale také disponují zásadním hlasem v dění na 300 km hlavních silnic. Politické hry jsou v Bruselu velmi rozšířené. Ty mi dáš tohle, já ti dám tamto. Nebo, ty mě praštíš do obličeje jednou, tak já tě udeřím dvakrát, pokud se mi podaří včas zmizet. Tento přístup strašlivě komplikuje veškerá vyjednávání.

„Mnozí politici nikdy nejeli po Bruselu na kole, a přesto si myslí, že této problematice rozumí lépe než my.“

Jaké jsou tvé zkušenosti s lokálními úřady?

Každý důležitý projekt, s výjimkou čistého namalování vodorovného značení, musí projít připomínkovou fází, během níž si obyvatelé všimnou jakéhokoliv snížení počtu parkovacích míst a málokdy ho podpoří. Ačkoliv jsme narazili i na výjimky. A pak tu jsou samozřejmě stromy. Ty jsou zasazeny mezi parkovacími stáními a tudíž se jednoduše zaseknete, protože se ochránci zeleně spojí s majiteli aut a společně spustí protestní akci. Vítejte v realitě. A zapomeňte na příklady následováníhodných měst, to je úplně mimo.

„A zapomeňte na příklady následováníhodných měst, to je úplně mimo.“

V nedávném projektu jsme navrhli přesunutí parkování a nových stromů nalevo od vozovky k tramvajové trati, která vede podél jedné z hlavních tříd – General Jacques. Ačkoliv tento návrh zachová maximální možný počet parkovacích míst, stále si nejsme jisti, zda projde. Občané, lokální policie i úřady jsou v plné polní a argumentují, že parkování vlevo po směru jízdy bude nebezpečné. Pokud tomu tak skutečně je, tak bychom patrně měli neprodleně zrušit několik stovek jiných parkovacích míst po celém městě, která jsou takto již dávno vyznačena. Tohle vše nás vede k tomu, proč po cyklopruzích nebo kombinovaných bus/cyklo pruzích sáhneme vždy, pokud máme tu možnost.

Politici si často myslí, že pouze segregovaná infrastruktura je bezpečná. Jaká je tvoje zkušenost z Bruselu?

Je tomu také tak. Mnozí politici nikdy nejeli po Bruselu na kole, a přesto si myslí, že této problematice rozumí lépe než my. A i sezónní cyklisté, kteří se dostali do politiky, se nerozpakují nám nadávat, jelikož „naše práce není dost dobrá.“ Ti, kteří se řídí motem, že by měl být „Brusel vhodný pro jízdu na kole od 7 do 77,“ občas brzdí rozvoj.

Proč?

Dánsko-holandský model nám říká, že segregovaná řešení jsou nejlepší. Ale budeme čekat 20 let, než získáme 20 km modelové cykloinfrastruktury, nebo vezmeme v mezidobí za vděk vším, co se nabízí, a začneme tím, co je reálně prosaditelné? Zcela jistě bychom nedosáhli růstu modal splitu z 1 na 4 %, pokud bychom čekali, až budeme moci postavit cyklostezky vhodné pro děti od 7 let. A jen tak mimochodem: mnozí dospělí, kteří nyní jezdí po Bruselu na kole, s tím začali teprve nedávno. Nejezdili po Bruselu na kole od 7 let, ale začali jako dospělí. Změny návyků se zajisté nejlépe dosáhne v mladém věku, ale dosaženo jí může být kdykoliv.

Podobně jako ve Vídni má i Brusel podíl přepravy pomocí MHD přes 30 %. Jaké jsou tvé zkušenosti s propojováním cyklodopravy a MHD?

Autobusová společnost se přidala na naši stranu v případě požadavků na zřízení bus/cyklo pruhů a bude podporovat i požadavek na sdílení prostoru tramvají a cyklistů, protože dohromady jsme silnější proti automobilové lobby.

hudsonmanu_brusel

Brusel – průjezd v kolejišti. (Wikimedia, Hudsonmanu)

Když jsem navštívila Brusel, tak jsem si všimla značení ve vozovce, takzvaných cyklopiktokoridorů. Kde a proč je používáte?

Piktokoridory jsou naše „značení hanby.“ Používáme je tam, kde nemůžeme zajistit cokoliv lepšího. Příjemné na nich je, že neberou žádný prostor motoristům, takže je můžete přidat v podstatě kamkoliv a žádný politik si nebude stěžovat. Další hezkou věcí je, že zprostředkovávají jistou zprávu motoristům: „pozor na kola“ nebo: „pokud cyklisté jedou po tomto značení, tak jedou přesně tam, kde mají správně jet, a musím být trpělivý.“ Je zjevné, jak dobře vlastně fungují. Brusel se uchýlí k piktogramům tam, kde to bude nezbytné. V kopcovitém terénu budou dost dobré pro jízdu z kopce a třeba nám ještě poskytnou dostatek prostoru, abychom nakreslili cyklopruh ve stoupání. Piktogramy nejsou vždy vhodné pro zajištění příjezdu k semaforům, zvláště pokud tam bývají častěji kolony. V tom případě fungují jen, když jsou nakresleny v malých rozestupech a pokud je v místě dostatek prostoru, aby je auta míjela. Pokud ale pracujete ve skutečně nepřátelském politickém prostředí, tak bych je doporučoval pouze pro vyznačování protisměrného pohybu v cykloobousměrkách.

Vidíš budoucnost rozvoje cyklodopravy ve městech ve zmiňovaném namixování různých typů cykloinfrastruktury?

To, co se můžete na příkladu Bruselu naučit, je skutečnost, že téměř JAKÉKOLIV město dokáže pomoci lidem začít jezdit na kolech, a to úplně od začátku. Ne dánsko-holandskou cestou, ale pragmatickou cestou. A s velmi rychlými výsledky. My tu máme skutečně drsné podmínky: klima je špatné, reliéf města je špatně, politické uspořádání je špatné, doprava je špatná, dokonce i ulice jsou špatného typu. Ale myslím si, že protisměrné průjezdy a značení jako jsou cykloboxy, piktogramy, cyklopruhy nebo bus/cyklopruhy a proměna klidně i jen JEDNÉ výrazné hlavní ulice na ulici příjemnou pro cyklisty, zajistí společně s rostoucí sítí cyklotras tu zásadní změnu. Nikdo nemůže říct, že jeden model rozvoje cyklodopravy je skvělý a ostatní jsou naprostý odpad. Takže ano: kombinovat, kombinovat, kombinovat!

Ulricu, ty jsi po Vídni během návštěvy konference Velo-Cycling jezdil na kole. Co si myslíš o vídeňské cykloinfrastruktuře?

Co mě ve Vídni šokovalo, byly ženy na kolech! Byl jsem ohromený, když mě předjížděly, šlapaly a za chvíli byly pryč. Jelikož jsem přijel z Bruselu, tak jsem nebyl ohromen cykloobousměrkami. A také jsem vícekrát nedodržel pravidla a jsem stále naživu. Líbily se mi stezky podél kanálu Dunaje. Nejvíce uchvacujícím technickým prvkem vídeňské cykloinfrastruktury je fakt, že je síťově propojená. Zdá se mi, že nějaká cykloopatření jsou na všech hlavních komunikacích. To může být ale dáno i jistou „umělostí“ Vídně, která dovoluje umisťovat do širokých ulic cyklopruhy. Alespoň v porovnání s Bruselem vás volba hlavní ulice téměř vždy nasměruje k nějaké cyklotrase. Ale ne vždy k takové, po které bych jel rád: konflikty s chodci jsou evidentně velmi časté. Naštěstí jsem ale neměl rychlé kolo.

Villo_bike_rental_in_Brussels_-_Stierch

Bruselský bikesharing Villo! (Wikimedia, Sarah Stierch)

BRUSEL

Během poledních deseti let podíl cyklodopravy mezi jedním milionem obyvatel Bruselu vzrost z 1 na 4 %. Od let 2004/2005 bylo celkem 400 km z celkových 500 km jednosměrných ulic (celkově je v Bruselu 1400 km místních komunikací) zobousměrněno pro cyklisty. Oddělených cyklostezek je v Bruselu zhruba 10 km, většinou na periferii. Z celkových 300 km hlavních komunikací (společně s 1400 km místních komunikací měří bruselská uliční síť 1700 km) nemá 150 km vůbec žádná opatření pro cyklisty, 75 km má cyklostezky, 75 km bus/cyklo pruhy nebo cyklopruhy (cyklopiktogramy nepočítány). Síť značených cyklotras (v současnosti je plánována síť o délce 230 km) se rozvíjí jen pozvolna a netvoří skutečně propojený systém, proznačeno je pouze zhruba 90 km cyklotras.  


Pro zajímavost: náš vskutku historický článek se zážitky z Bruselu.

Ilustrační fotografie byly do článku vloženy redakcí PNK. Překlad: redakce PNK.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Další z rubriky

Neoficiální mistrovství světa v bike polu se bude konat v červenci v Praze :)

12. 07. - redakce - Inspirace
Přišlo léto a s ním další ročník mezinárodního turnaje v bike polu, o kterém jsme..více

Cyklistická historie 2 – doba rozvoje 1

Pro tento článek děkuji všem, kdo přispěli komentáři pod článkem předchozím, zejména Filipánovi. Mohu tak..více

Mapujeme bílá místa pražské cyklistické historie 16

29. 05. - redakce - Inspirace
Prahou na kole se cyklistickou dopravou v Praze zabývá nějakých deset let. Historie cyklistické dopravy..více

Vychytávky na cyklostezkách v Amsterdamu 3

26. 05. - Václav Kříž - Inspirace
Několik náhodných obrázků z amsterodamských cyklostezek. Podobné příklady lze nalézt i v Česku a jinde ve..více

Magistrátní cyklomapy online 7

Doba, kdy měl magistrát webovou cyklomapu, o které nikdo nevěděl, je pryč. V dubnu 2017..více

Představujeme YouTube kanál Prahou na kole :)

Prahou na kole, to není jen tato stránka, soubor návodů, analýzy, cyklomapa, Facebook, Twitter či..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Ukradli vám v Praze jízdní kolo nebo koloběžku?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru