V létě proběhla médii zpráva o připravované novelizaci zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a s tím souvisejícím zřízením tzv. cyklistických ulic. Respektive „zón pro cyklisty“, pokud bychom se drželi terminologie obsažené přímo v návrhu. Zpráva o zónách pro cyklisty vzbudila jistý rozruch, možná i občas nepochopení. Připravovaná novelizace ale není pouze o tomto tématu.
Ve skutečnosti navrhované úpravy umožní především výstavbu lepší cykloinfrastruktury, tak aby se na kole dalo pohybovat bezpečněji a logičtěji, aby jízdě na kole nebyly kladeny naprosto zbytečné legislativní překážky.
Novelizace tak svou potřebností navazuje na změny z poslední větší úpravy cyklolegislativy, která proběhla kolem let 2010/2011. To byly mimo jiné schváleny značky pro cykloobousměrku a nepřímé odbočení, zřízen přimknutý cyklopřejezd k přechodu a piktokoridor. Tedy opatření, která již za ta léta z Prahy velmi dobře známe.
Více o tehdejších změnách v našich článcích zde a zde.
V roce 2010 tak byly schváleny poměrně zásadní věci, mnohé další potřebné ale stále čekají. Jak se to tedy se zónami pro cyklisty přesně má? A co dalšího cyklobalíček v rámci návrhu novely zákona obsahuje?
Novelizace zákona o provozu na pozemních komunikacích
Aktuálně připravovanou novelu připomínkovala minulý rok Asociace cykloměst a čtyři neziskové organizace (Auto*Mat, Brno na kole, nadace Partneství a Společnost pro trvale udržitelný život). Nutno podotknout, že obě skupiny žádaly více, něž kolik je nakonec zapracováno. Seznam všech potřebných změn (i těch, které letos ani za rok nebudou) si můžete pročíst na stránkách Asociace cykloměst. Na mnohé z těchto potíží samozřejmě narážíme i v Praze, potažmo o nich referujeme na tomto webu.
Připravovanou novelu pak lze z procesního hlediska rozdělit na dvě části: některé změny v oblasti cyklodopravy jsou zakomponovány přímo ve znění schváleném počátkem roku vládou, některé pak ministerstvo dodatečně přislíbilo navrhnout ve svém pozměňovacím návrhu přímo při budoucím projednávání novely v Poslanecké sněmovně.
Co schválila vláda?
Sdružený přechod a přejezd
Znění novely schválené vládou přináší především možnost vyznačovat sdružený přechod/přejezd pro chodce a cyklisty. Přednost na takovémto křížení by pak byla zachována obdobně jako u přechodu a přejezdu, podle toho, zda byste přijeli na kole či přišli pěšky.
Tato novinka, která je již zkušebně vyznačena například v Pardubicích, by zajistila plynulé propojení sdílených stezek pro chodce a cyklisty. V současnosti jsou sdílené stezky na kříženích většinově buďto přerušeny přechody pro chodce (kde by měl člověk kolo vést) a nebo se před křížením stezka zbytečně rozplétá na proud pro cyklisty a proud pro chodce, což pouze komplikuje provoz a často toto řešení ani není z prostorových důvodů možné.
Sdílená stezka na A2 přerušena přechodem.
Příklad sdruženého přejezdu/přechodu z Manuálu veřejných prostranství (IPR Praha)
Několik drobných změn
Znění novely schválené vládou pak již mnoho dalších změn neobsahuje, ještě několik drobných úprav z nichž asi nejzajímavější je nahrazení formulace týkající se přednosti na cyklopřejezdu:
Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče
ke změněk náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.
To je v zásadě změna, která slaďuje text doslovněji se zažitou praxí, kdy v běžném městském provozu je vyčkání na takovou prodlevu mezi auty, aby pohyb přes přejezd neznamenal alespoň lehké přibrždění přijíždějícího vozidla, téměř nemožné. Navržená úprava je významná v tom, že ruší současný nesmyslný stav, kdy by řidič na cyklistu na přejezdu měl brát ještě menší ohled než když přejezd není zřízen (a místo by bylo řešeno například značkami „dej přednost v jízdě“) – s touto situací nyní legislativa stav prakticky sjednocuje.
Poslední maličkostí je doslovné zakázání předjíždění kolony zprava, pokud předjížděné vozidlo odbočuje vpravo a dává-li znamení o změně směru jízdy.
Co ještě Ministerstvo dopravy patrně navrhne?
Další změny by již měly být navrženy přímo poslancům pozměňovacím návrhem z dílny Ministerstva dopravy, do znění schváleného vládou se nestihly zapracovat.
Jedná se v podstatě o tři novinky: jízdní pruh pro cyklisty (neplést s vyhrazeným jízdním pruhem), cyklistickou zónu a možnost povolit vjezd cyklistů na chodník.
Jízdní pruh pro cyklisty
Jízdní pruh pro cyklisty by se měl řídit podobnými pravidly jako vyhrazený jízdní pruh s jedním podstatným rozdílem:
Na jízdní pruh pro cyklisty smí řidiči ostatních vozidel vjet v podélném směru rovněž tehdy, není-li přilehlý jízdní pruh pro tato vozidla dostatečně široký; nesmí přitom ohrozit ani omezit cyklisty.
Jedná se tak o námi čas od času zmiňovaný „víceúčelový cyklopruh“, který by mohl být používán i v místech, kam se v současnosti běžný vyhrazený cyklopruh nevejde. Oproti piktokoridorům by pak poskytoval o něco větší ochranu, jak psychologickou, tak i ze zákona: byl by primárně určen pro cyklisty a pojížděn by mohl být jen v případě nedostatku místa (například v případě průjezdu autobusů nebo náklaďáků).
Holandská praxe. Mohlo by takto vypadat třeba Šárecké údolí?
Cyklistická zóna
Hojně diskutovaná cyklistická zóna, neboli cyklistická ulice, by se dala připodobnit k pěší zóně. Měla by být vyznačena značkou začátek a konec zóny pro cyklisty, na značce mohou být vyznačena další vozidla jimž je vjezd povolen. Samozřejmě záleží na kontextu, ale poměrně pravidelně bývá v zahraničí vjezd motorových vozidel do takové zóny povolen. Maximální rychlost by měla být omezena na 20 km/h, cyklisté by se směli pohybovat v celé šíři ulice, řidiči by měli vůči cyklistům dbát zvýšené ohleduplnosti.
Holandská obdoba
Často takto bývají značeny například cyklisticky velmi frekventované vedlejší ulice, či třeba i klidné ulice, které jsou vhodné jako hlavní cyklospojnice důležitých cílů (například rekreačních oblastí). Konkrétní možnosti realizace v Praze by samozřejmě byly na rozsáhlou diskuzi a analýzu. Architekt Tomáš Cach kdysi rozproudil diskuzi svým návrhem pro cyklogenerel Prahy 3, aby byla cyklistická zóna vyznačena v Jeseniově ulici. Možná trochu méně kontroverzně bych si tento režim dovedl představit například na Libeňském ostrově v linii A2 nebo třeba v Ledařské.
Francouzská obdoba.
Německá obdoba
Povolený vjezd cyklistů na chodník
Povolený vjezd cyklistů na chodník již máme na několika místech v Praze realizovaný (dodatková tabulka pod značkou „stezka pro chodce“ – třeba na Rašínově nábřeží), nyní by tak byl tento režim akorát přesně zakotven i v zákoně. Pro pohyb cyklistů by platila obdobná pravidla jako pro jízdu v pěší a obytné zóně.
Na čem nepanuje shoda?
To jsou tedy ty nejpodstatnější úpravy, o kterých se v blízké budoucnosti bude v Poslanecké sněmovně jednat. Asociace cykloměst navrhovala i některé další úpravy, ty se ale během diskuzí na ministerstvu prosadit nepodařilo.
Mezi tyto patří například zrušení povinnosti použít cyklistickou infrastrukturu (ta může vést trochu jiným směrem nebo nemusí vyhovovat všem skupinám cyklistů) nebo omezení povinnosti jet při pravém okraji vozovky (může být problematické třeba před křižovatkami či v úzkých ulicích). Dalším podobným případem je i možné sjednocení přednosti pro chodce a cyklisty na přechodech (respektive přejezdech), zatím tak s velkou pravděpodobností zůstane současný stav, kdy chodci přednost mají, zatímco cyklisté nikoliv.
Dále by si do budoucna zasloužily větší legislativní péči světelné křižovatky – například možnost zřídit nepřímé odbočení ve světelné křižovatce s cyklopruhy. Velkým problémem je ponechání současných pravidel předností při odbočování. To velmi komplikuje zřizování kvalitních cykloopatření ve větších křižovatkách.
Nepřímé odbočení ve světelné křižovatce (Kodaň).
Připomínky k nové vyhlášce
Novela zákona také znamená nový návrh vyhlášky, která zpřesňuje a doplňuje daný zákon – v podstatě řeší podobu dopravního značení. V tomto případě se jedná o náhradu vyhlášky MD ČR č. 30/2001. I zde Svaz měst a obcí a Asociace cykloměst navrhují podstatná zlepšení pro českou cykloinfrastrukturu. Nebudu komentovat vše (kompletní seznam navrhovaných změn můžete nalézt zde), vyberu jen ty nejzajímavější body.
Občas jsou to jen drobnosti, ale zvláště s rostoucím cykloprovozem v českých městech by to byla skutečně velká zlepšení. Tím mám na mysli například soubor návrhů omezujících zbytečný a kontraproduktivní les dopravních značek.
Šlo by vyznačit krátký průjezd přes náměstíčko bez obřích plechů? Estetika prostoru trpí. (Praha 6, Veleslavín)
Kromě možnosti neumisťovat značky začátku a konce stezky na velmi krátkých úsecích se jedná i o možnost značky zmenšit nebo využívat méně plechů, třeba díky zavedení značky pro slepou ulici průjezdnou pro kola/pěší.
Takovým drobným detailem, který by ale na mnoha místech zjednodušil značení, by bylo opětovné zavedení příčné čáry přerušované tvořené trojúhelníky, která by zvýrazňovala přednost. Toto jasné a jednoduché značení je běžné v okolních státech Evropy, v Praze musí být často různě nešikovně nahrazováno.
Přednost jasně vyznačena i bez lesu značek nebo množství barvy a nápisů.
Kdy by to vše bylo?
Novela zatím nebyla projednána Poslaneckou sněmovnou, je také otázka, co vše nakonec bude schváleno, případně tedy jaké pozměňovací návrhy budou nebo nebudou přijaty. To samé platí i o návazné vyhlášce, jaké podněty nakonec Ministerstvo dopravy do finální podoby zapracuje.
Doufejme tedy, že bude nakonec přijato co nejvíce pozitivních změn a bude tak moci vznikat o něco kvalitnější cykloinfrastruktura. Samozřejmě budeme na Prahounakole informovat o výsledné podobě.
