Zprávy z listopadové cyklokomise

Jednání cyklokomise dne 3. 11. probíhalo víceméně v duchu pozitivního cynismu. Nebudu informovat o těch nejcyničtějších věcech, ale při čtení si přece jen trochu humoru užijete.

Personální posílení

Novými členy komise se stali Jan Zalabák, který bude novou spojkou na Institutu plánování a rozvoje, a Pavlína Pacáková z Rekol, která snad konečně získají od města zaslouženou podporu a impuls k dalšímu rozvoji. I když se „těžký“ bikesharing stále připravuje, vypadá to, že bude silně propojen s Dopravním podnikem, a tudíž by si s Rekoly nemusel moc konkurovat.

TSK informuje

TSK nám konečně dodává slušný přehled stavu jednotlivých rozpracovaných akcí, kterých je asi dvacet. Zdá-li se vám to málo, nemáte ten pocit sami. Seznam alespoň pomáhá zjistit, na čem akce váznou a kde bude potřeba zatlačit jinak.

Tým pro cyklistiku na TSK získal posilu, jeho členem se stane Roman Štěpánek, donedávna náměstek na TSK.

Připravuje se Lihovar, je však otázka, jak projekt nakonec dopadne. Shodli jsme se, že spíše než vymýšlet megalomanská řešení, chce to malou a jednoduchou legalizaci, jinak bychom se legalizace nedočkali ani za deset let.

Akce A41 mezi Kamýkem a Kačerovem byla v tabulce uvedena jako zastavená. Nikdo z přítomných nevěděl proč.

Pro Rašínovo a Masarykovo nábřeží se hledá dopravní režim, který by zajistil alespoň částečné bezpečí ve chvíli, kdy se na náplavce konají rozličné megaakce, kvůli nimž je uzavřena. Nebo se spíš po půl roce povedlo najít způsob, jak to zadat. Moje snaha otevřít téma výhledového řešení, jehož komfort nakonec porazí náplavku, selhala. I přes to, že čím později se začne, tím později se situace vyřeší. Byl jsem odražen tvrzením, že bude snazší tu ulici zklidnit než přestavět. Vzhledem k pražskému přístupu k dopravnímu zklidňování lze tedy odhadnout, že se bezpečné trasy po Rašínově nábřeží nedožije nikdo ze čtenářů tohoto webu.

RFD (magistrát) informuje

Už několik měsíců víme, že už „zítra“ bude člověk na výkupy pozemků pro budování cyklistické infrastruktury, a to na SVM (odboru správy a využití majetku). Tato informace nám byla po měsíci opět potvrzena.

Byli jsme informováni o pozadí připravované preventivní akce Nejezdi jak netopejr. Přístup k věci byl stále velmi milý – neosvětlení jezdci dostávali blikačky zadarmo, což nepovažuji z výchovného hlediska za adekvátní přístup. Příští rok to nejspíš bude s pokutou v ceně těch blikaček… Zprávu o akci najdete zde.

RFD má konečně projektovou dokumentaci téměř ke všem letos schváleným projektům městských částí. To se možná letos i něco postaví :-). Ne, seriózně, stavební práce už byly zahájeny (pokud vím) v Ďáblicích a Uhříněvsi.

U akce Krejcárek – Balabenka se řeší průjezd drážními pozemky, který byl donedávna volný, ale už není: SŽDC zde buduje dispečink a vyjednat ponechání třímetrového koridoru mezi ploty není jen tak. Nyní se licituje o to, aby průjezd aspoň nevedl trasou zcela příšernou. Ve věci jednal i náměstek Petr Dolínek, takže to snad dopadne dobře.

U akce A24 Malešice – Dolní Počernice jsme se dohodli, že prioritní je pozemkově vyřešit úsek Průmyslová (Teplárenská) – Jahodnice, pak bude všechno v ažúru průjezdné, alespoň než spadne most přes trať v Malešicích. RFD dostalo za úkol zažádat u TSK o projekt propojení.

Hybernská

Hybernská se povedla po šesti letech od vypracování projektu. Řešili jsme dílčí nedostatky. Většinou jde o výsledky přístupu, že nejbezpečnější řešení pro jízdu na kole je žádné řešení. Bídné propojení do ulice Na Příkopě z náměstí Republiky se dalo zlepšit prostě vybroušením některých stínů, leč ředitel TSK Ladislav Pivec mínil jinak. Levé odbočení z Hybernské do Havlíčkovy nechtěla PČR proto, že by tudy technicky mohlo projet i auto – a mohlo by to motoristy svádět. Levé odbočení z Opletalovy do Hybernské pak nebylo umožněno proto, že tam auto odbočit nemůže – a motoristé by s cyklistou odbočujícím doleva v křižovatce nepočítali. Cyklisté tam budou odbočovat stejně, i přes zákaz, protože 1) to dává smysl a 2) objíždět místo přes Senovážné náměstí je na starou bačkoru. Takže PČR zajistila „bezpečnost“ cyklistů klasicky tím, že v případě jakékoli nehody v dané oblasti bude vina na jejich straně.

Legální chodníky ve stoupání? Zatím ne…

Jan Zalabák se pokusil rozšířit nástroje, které má IPR při řešení cyklodopravy k dispozici, návrhem na experimentální zřízení chodníku s povolenou jízdou cyklistů ve stoupání v ulici Na Dolinách. Nahrál tak starým cynikům, aby mu vysvětlili, že si to představuje jako Hurvínek válku. Legalizovaný chodník Na Dolinách prosadit nepůjde, protože do ulice vedou vchody. Ze stejných důvodů nepůjde realizovat ani nedělená cyklostezka. Takže jediné možné řešení jsou podélně rozdělené stavební orgie, pokud možno s kilometry hmatného pásu. A i kdyby se v ulici vchody nenacházely, tak policajt stejně štempl nedá. Proč? Protože vám nic zdůvodňovat nemusí.

Dal jsem si aspoň za úkol vytipovat nějakou jinou ulici, kde by to teoreticky mohlo jít. Podmínky jsou: 1) chodník s výrazným stoupáním podél frekventované ulice, 2) minimum vchodů, vjezdů a jiných příčných vazeb (pokud možno nula), 3) bez stavebních úprav (tj. netřeba snižovat obruby), 4) pokud možno cyklisticky důležité, a 5) vyskytuje se v městské části, která aktuálně nevede proti cyklistům tichou válku (v širším centru vylučte MČ P-1, 2, 3, 9). První mě napadly U Rajské Zahrady a Chorvatská, ty ale nesplňují podmínky 3 a 4. Kdybyste tedy měli nějaký tip, pokud možno ne v Úvalech, napište mi ho do komentáře.

Úhoř jménem DPP

Dění kolem zlepšení podmínek pro přepravu kol metrem začíná být stále absurdnější. Asi začneme považovat za dobrý výsledek, že ze trojice záměrů (povolení výtahů v metru; označení míst, kam si máte stoupnout s kolem na perónech; lišty na schodištích), bylo jako pilotní projekt pro lišty na schodištích zvoleno Nádraží Holešovice.

Zahodit řešení mimo páteřní trasy?

Kvůli objemu problémů, které by RFD mělo řešit, se chce při zadávání a zkvalitňování soustředit výhradně na páteřní trasy. Je to pochopitelné, protože kapacita RFD pro cyklo je stále naprosto nepostačující, a dokud funguje model, že si každé cykloopatření musí RFD + KCD na ostatních institucích pracně vybojovávat, lze se soustředit jen na ty nejzásadnější lokality. Otázkou ale zůstává, zda správným způsobem redukce je právě omezení se na páteřní trasy. Stále ještě existuje nějaké „nízko visící ovoce,“ jehož otrhání by přineslo větší progres, i když zrovna neroste na páteřkách… Spíš by to chtělo srovnat jednotlivé úseky celé sítě podle priority bez ohledu na jejich stupeň.

Různé (nejen z Různého)

Rýsuje se národní registr kol. Ministerstvo vnitra si z desítek konkurenčních systémů zvolilo forenzní označování kol a prohlásilo tento systém za národní registr. Už existují granty na to, aby si ho lidi pořizovali a Městská policie ho přijímala.

Debatovalo se osvětlení vybraných tras. Pozitivní návrh byl opět spláchnut cynickým tvrzením, že nemá smysl řešit osvětlení, když jsme nebyli schopni zajistit ani základní rozpočet na projekty. Přitom je snad pochopitelné, že nemáme-li se na cyklostezky na území Prahy dívat jako na nějaké polňačky, ale jako na součást uliční sítě, je osvětlení naprosto nezbytné. No, třeba se osvětlení dostane aspoň do standardu chráněných tras a za 15-20 let se pak podle toho standardu i něco osvětlí.

Úspěch zdržovačů potvrzen

Vedení TSK se povedl husarský kousek: zdržet projektování akcí na rok 2016 do té míry, že se nevyprojektuje skoro nic. Tři miliony na projektování, které v květnu zmizely na oddělení signalizací, byly vráceny poté, co z nich dané oddělení ukouslo více než tři čtvrtiny. Teď ten mrzký zbytek leží u ředitele TSK Pivce na stole a čeká se, kdy bude přidělen. No, třeba se to stihne ještě před koncem fakturací 15.12… I Dolínek to ví, ale Pivec je na TSK zakořeněný tak, že ho odtamtud dostane asi jen kmotřička smrt.

Moje neúspěchy

Osobní vstupy do komise budu tentokrát považovat za neúspěšné. Nakousli jsme aktualizaci cyklogenerelu a jeho rozšíření o nové trasy a případné zařazení systému cykloměstských tras do územního plánu, jak to už pět let marně požaduje platná Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky. Výsledkem je, že toto sousto budeme ještě nějaký čas opatrně ožužlávat. Ostatně platná koncepce je produktem doby svého vzniku před devíti lety a je čím dál patrnější, že si brzy vyžádá větší update. Jestliže totiž před deseti lety bylo nezbytné mít jasně definováno, kde se má nějaké cykloopatření udělat, aby se vůbec umožnilo někde něco dělat, žádoucí výsledný stav je samozřejmě ten, že řešení bezpečná pro jízdu na kole se budou realizovat vždy a všude bez ohledu na generel. V generelu a územním plánu pak bude definována pouze síť chráněných tras vyšší kvality a z územního hlediska významná nezbytná propojení. Zda se ale posuneme tímto směrem, nebo budeme ještě roky používat nástroje vytvořené pro téměř „partyzánskou“ podporu cyklodopravy ještě za Béma, bude asi dost záležet i na nové politické konstelaci.

Na hlavě mám nyní máslo v podobě úkolu aktualizace slavného usnesení 0544/2006 (to, které ukládá městským institucím povinnost řešit kromě autíček či tramvajek také kolečka). To je sice hotové, ale nyní je už třetí měsíc připomínkováno od různých městských institucí, které se mají vyjádřit, zda milostivě dovolí, aby u záměrů v jejich gesci bylo možné zřizovat bezpečná dopravní řešení pro jízdu na kole. Tento proces „aktivního zmrazení“ nejspíš potrvá až do doby, než připravované usnesení nahradí na národní úrovni zaktualizované TP 179.

Za třetí neúspěch považuji, že jsem se nedozvěděl, jakým způsobem jsou začleněna bezpečná řešení pro jízdu na kole do „necyklistických“ akcí TSK. Přestože tento seznam má TSK samotná a od června po nich požaduji, aby u konkrétních akcí prověřili začlenění konkrétních věcí. Existuje aspoň oficiální požadavek RFD. Jak si s tím ale TSK poradí, těžko říct. Asi bude nutné napsat si o informace.

Příště

Příští cyklokomise bude tak trochu vánoční, tak uvidíme, co se probere. A kdo bude tou dobou věcně příslušným radním.