Střešovická: klinická smrt salámové metody (1)

Cykloopatření v Praze jsou často kritizována – za jejich hlavní negativum je považováno vedení hustým provozem kombinované s častým přerušováním, kvůli němuž pak chybí v místech, kde by měla největší opodstatnění. Symbolem Prahy se tak staly porůznu nepropojené cyklopruhy a piktokoridory. Tento způsob provedení budil pochybnosti již při jejich první realizaci na Vršovické ulici v roce 2008. Architekt a urbanista Tomáš Cach, který tato opatření často obhajuje, je představuje jako postupné přidávání salámovou metodou – krůček po krůčku až k pohodlné souvislé trase. Realistické plánování tedy znamená smířit se s tímto modelem jako vrcholem, kterého lze aktuálně dosáhnout. To byl ostatně případ koridoru Vršovické, kde se cykloinfrastruktura rozhodně nedostala do dnešní podoby během jedné přestavby.

Nedávné rekonstrukce tramvajových tratí na Vršovické, a především ve Střešovické ulici ale ukazují limity salámové metody. V případě Vršovické se salámovou metodou podařilo vytvořit víceméně souvislý cyklistický koridor, který však namísto posunu na kvalitativně vyšší úroveň stagnuje. Střešovická je naopak příkladem úplného ustrnutí a degradace tamních cykloopatření. Namísto konečného scelení se tam dosud prosazené „kousky salámu“ začínají kazit a zavánět.

Limity salámové metody

Ostatně i Vršovická mohla dopadnout hůře. Na problém Vršovické jsme upozorňovali i zde, ale jen díky úsilí mnoha dalších včetně lidí pracujících v městských firmách se nakonec na Vršovické podařilo udržet nulový stav. Rekonstrukce tramvajové trati na Střešovické se však nesla ve stínu Vršovické, která díky své větší významnosti pohltila veškerou energii.

Obě ulice jsou případy, v nichž by po salámové metodě měla nastoupit jasná vize, celková rekonstrukce a vznik skutečně souvislých a kvalitních cyklopruhů, pokud možno vyvýšených. Zkrátka nahrazení provizoria konečným domyšleným řešením. Koordinace podobných akcí se ale v Praze jednoduše nedaří. Navíc rozvoj infrastruktury rozhodně není ve stavu, kdy by město vyčlenilo finanční prostředky potřebné pro vznik souvislé cyklistické infrastruktury uvnitř zástavby. Světlé výjimky samozřejmě existují a stály konkrétní lidi hodně úsilí.

Nelze z toho vinit především Dopravní podnik, který provedl rekonstrukci tramvajových tratí. DPP potřebuje opravit tramvajovou trať v době, na niž mu byly přiděleny finance, a nemůže donekonečna čekat na neexistující koordinaci s dalšími aktéry. Rozpočet mu také většinou nedovoluje financovat cokoli navíc, co by nakonec nemusel nikdo proplatit (třeba i přes sliby, že se tak stane).

Je to v zásadě stejné jako psát o daných ulicích po výměně plynovodu nebo osvětlení. Lampy nebo sítě zpravidla také nikdo nepřesouvá, aby se tam do budoucna vešel kodaňský cyklopás, stromy nebo širší chodníky. Oprava tramvajové tratě je jen o něco více na očích.

Ilustrační příklad působení jednotlivých subjektů, jejichž práce se (ne)koordinuje. (Vratislav Filler)


Kauza ulic Střešovická a Na Petřinách

Mezi ulicemi patří k nejdokonalejším příkladům, jaké důsledky mohou mít pro veřejný prostor práce různých zúčastněných subjektů, pokud jejich postupy nejsou koordinovány. Nalezneme zde úplně vše. Při výměně trakčního vedení v roce 2007 došlo ke svěšení trolejí ze sloupů veřejného osvětlení a instalaci samostatných sloupů pro trakční vedení. To zabrání hádkám, jestli se má o sloup starat Dopravní podnik nebo správce osvětlení.

jm_lampa_petriny

O něco později přišlo pozitivní zklidnění a zvýšení bezpečnosti provozu stažením automobilové dopravy ze dvou do jednoho pruhu. Při této příležitosti přibyly v ulici cyklopruhy a piktokoridory, které ale nebyly všude dokončeny a některé úseky směrem k Petřinám nakonec nebyly realizovány. Čekalo se na další příležitost, jak piktokoridor dovést až na sídliště Petřiny. V roce 2013 se alespoň poměrně přelomově povedlo napojení Střešovické ulice na Jelení.

stresovicka_pnk

Stav cyklistických opatření v ulicích Střešovická a Na Petřinách před vypuknutím roku 2015.


Zásadní zkraty v koordinaci pak přinesly roky 2014 a 2015. V létě 2014 jsme oslavovali kompletní obnovu asfaltového povrchu ve Střešovické a s ní i obnovu vodorovného značení. Chvíli po položení nového asfaltu byl čerstvý povrch „načat“ při napojování sítí k novému bytovému komplexu. Dobrá, zkoordinovat práce soukromníka a městské investice je náročnější.

Na podzim roku 2015 ale přišla oprava tramvajové tratě, která zapříčinila, že nově vyznačené vodorovné značení je v mnoha případech naprosto neaktuální. Tisková mluvčí TSK vysvětluje, že výměna povrchu vozovky nebyla akcí TSK, ale dodavatele tunelového komplexu Blanka. Musela být realizována před spuštěním Blanky a nemohla být odložena na dobu po rekonstrukci tramvajové tratě.

jm_stresovice_piktokoridor_02

Jeden rok při stavbě Blanky vyznačíte cyklopruh, aby mohl být po roce přeznačen na piktokoridor.


Aby toho nebylo málo, o něco výše v ulici Na Petřinách se v roce 2015 přidala k úpravám i Pražská plynárenská. Tam se alespoň nekopalo do čerstvě nového asfaltu. V některých úsecích se povedlo výkopem plynovodu na další půlrok vymazat cyklopruh ve stoupání k Vojenské nemocnici. Dle informací TSK měla Pražská plynárenská (investor akce) zajistit obnovu cyklopiktogramů o víkendu 12. 12. – 13. 12. 2015 dle klimatických podmínek a dopravního opatření. Zatím se to Pražské plynárenské nepovedlo, tak snad v roce 2016 budeme mít více štěstí.

jm_napetrinach_cyklopruh

Cvičení imaginace. Již půl roku zdarma.


A to jsem zatím nezmínil, že se výkop dal využít i k některým zlepšením (samozřejmě čistě teoreticky, v realitě na to pomýšlet nelze). Zasáhl totiž i do zcela kritických částí ulice Na Petřinách mezi Stamicovou a Větrníkem – již zadávací karta cyklokomise z roku 2009 zde požaduje úpravu profilu ulice a parkování, aby bylo zajištěno bezpečné míjení kol a automobilů. Okraj vozovky a chodník tak byly letos při opravě sítí zcela rozkopány, ale k žádné úpravě nedošlo. Těsné předjíždění zabezpečeno na několik dalších let.

Kam směřují Petřiny a Střešovice?

Jistá úroveň koordinace ovšem přece jen existuje. Na Větrníku je vše připraveno na budoucí návaznou rekonstrukci křižovatky, bohužel ale podle projektu příliš rozsáhlá cykloopatření neočekávejte (pouze pár piktogramů).

Stejně jako jinde zde narážíme na hlubší problém. Občas se sice podaří zkoordinovat postupy některých subjektů (typicky TSK a DPP), ale rozsáhlejších inovativních řešení se dočkáme jen málokdy – při těchto akcích se většinou konečný profil ulice téměř nemění. Pro TSK ani DPP (natožpak plynárny) není smyslem jejich existence koncepčně měnit uspořádání ulic. Komplexní rekonstrukce po vzoru Moskevské zůstávají spíše výjimkou a IPR zatím působí jen jako hasič nejhorších požárů (např. Bělohorská). Městská část rozsáhlejší iniciativu v tomto případě také nevyvinula.

Od komentáře zpět k proběhlé rekonstrukci: Ta samotná přinesla mnohá příjemná zlepšení pro cestující a pěší. Vznikly nové širší nástupní ostrůvky, přibyly kombinované tramvajovo-autobusové zastávky, na přechodech jsou nové chráněné ostrůvky (vše popíšeme v připravovaném reportážním článku). Bohužel ale musíme konstatovat, že cyklodoprava se pro tentokrát na Praze 6 stala jednoznačným poraženým. Více podrobností příště.

Podpořte nás

Další ze série: realizace

Komentáře

  1. otazky:
    1. (v idealnim pripade) kdo by mohl/mel rict (ci naridit), ze se pri rekonstrukci budou delat (cyklo)opatreni v takovem a takovem rozsahu ? A jinak na to nebudou penize. Magistrat ? Mestske casti ? Odbor uzemniho rozvoje ?
    A je sance (pokud by byla vule) vzit tsk/dpp a spol pod krkem a donutit je k nejakym upravam ?

    2. existuji relevantni statistiky, ze (napr) stresovickou jezdilo 5 lidi za den, po upravach na holandske cyklopruhy ( ;))) jich jezdi 1000, takze zvyseni o million procent ?
    Proste jaky (pokud mozno exaktne meritelny) prinos cykloopatreni v dane lokalite maji.
    Pripadne kde to zjistit ?

    3. pro redakci: fakt by neslo zrusit defaultni zaskrtnuti u „informujte me o novych komentarich? „

  2. Odpovím tedy, jak to vidím já:
    1) Měly by být jasně definovány hlavní tahy pro cykloopatření vyšší kvality. A to v mnohem menším rozsahu, než jak vypadá současná koncepce páteřních a hlavních cyklotras. A také podrobnější – trochu podezírám v některých místech současnou koncepci tras, že je téměř nerealizovatelná.
    V zásadě to nařídí politici, kteří takový materiál (říkejme tomu třeba cyklogenerel) schválí a určí prostředky a osobu zodpovědnou za jeho naplňování. Nejlépe stanovit povinné kvalitativní standardy, jak má v jakém prostoru a na jaké trase takové cykloopatření zhruba vypadat.

    V současnosti je usnesení rady, že se má při rekonstrukcích dbát i na cyklodopravu. Také to lze dalším usnesením rady konkretizovat, dát více podmínek, co to v reálu má znamenat. Pak je opět na politicích (potažmo občanech), aby kontrolovali.

    2) Smysluplnosti Střešovické jsem se chtěl trochu věnovat v dalším díle. Je to otázka na lidi jiné odbornosti, přenechám ji částečně kolegům. Ale jistě se to dá modelovat: podle hustosty osídlení, celkového počtu obyvatel, možností další dopravy, cílů v okolí, celkových cílů cest, překonávaným bariérám, již existujícím datům, apod.
    Aniž bych cokoliv takového počítal, tak si laicky myslím že Střešovická není priorita (už díky těm zmiňovaným intenzitám ze sčítače), ale stoupání by zasloužilo být pohodlnější (alespoň ve standardu před rekonstrukcí TT a až po Petřiny) a kdyby se na to dbalo, tak mohlo být. Nějaká chráněná opatření by mi dávala smysl nahoře na Petřinách.

    3) Budu kolegy uhánět.

  3. Ad 1). V územním plánu by měla být definována základní síť chráněných a dopravních tras s jasně definovanou požadovanou kvalitou – vyšší pro chráněné trasy, ale v obou případech alespoň podle doporučení obsažených v platných (!) TP 179, pokud jde o volbu cykloopatření a intenzitu na dané komunikaci. Což v Praze často u integrace neodpovídá. Ta síť by měla být definovaná přesněji, než je stávající systém, s jasnějším rozlišením koridorů na a) chráněné, dopravně-rekreační a b) čistě dopravní (s nižšími požadavky na oddělení od provozu).

    K tomu by mělo být definováno, že povinností investora (DPP, TSK, plynaři, etc.) je to zajistit, ale magistrát (asi RFD) k tomu musí poskytnout součinnost ( = zařídit všechno nad rámec minimální akce, například dodatečná povolení, pozemky, koordinaci s dalšími subjekty, apod.). U akcí TSK to zůstane „v domě“. Také na to musí město mít peníze, tj. na náklady na zkvalitnění cyklo musí být být zvláštní kapitola v rozpočtu – v současné situaci by k výraznému zlepšení stačilo alokovat pro takovéto účely cca 3% investičního dopravního rozpočtu (tedy cca 100 mil. ročně, ale napsal jsem to schválně procentem).

    No a základní cykloopatření na úrovni zajišťující minimálně to, aby se neděly obvyklé „cyklokiksy“ (třeba jízdní pruhy široké právě 3,5 metru) by se ale měla realizovat plošně při každé akci.

    2) Pro mě Střešovická není nijak závratná priorita. Sčítač na Střešovické dával v sezóně 100 – 200 lidí za den, což není mnoho, jsme přece jen na „střeše“ Prahy, ve výšce až 350 metrů. Jistý potenciál by mohlo mít kvalitnější pokračování na Bílou Horu, potažmo na sídliště Řepy, protože Plzeňská je proti Střešovické pořád ještě mnohem větší kentus. Ale ani tak to Vršovická nebude (možná to bude v optimálním stavu jako Vršovická dneska).

    Klíčové pro stanovení požadavku na cykloopatření je pro mne v případ Střešovické potenciální existence alternativní trasy. Kdyby se našla srovnatelná trasa pro stoupání vedlejšími ulicemi (a proznačila by se), klidně nemusí být na Střešovické vůbec nic. Ale jak jsem se tam díval do uliční sítě, tak takhle komfortní profil tam žádná jiná ulice (pochopitelně) nemá. Takže ano, nahoru jsou souvislé cyklopruhy nezbytné i pro stávající slabou frekvenci, sorry.
    S Jirkou souhlasím, pokud jde o trasu na sídlišti, tam je vyšší komfort vhodný pro dojížďku k metru – dají se očekávat i vyšší intenzity, tedy bude-li tam sčítač – opět je ale otázka, zda by nebylo jednodušší zlegalizovat tam nějaké jednosměrky a chodníky.

  4. diky za upresneni.
    Jen k bodu 2 – Stresovickou jsem uvadel jen jako priklad. (sam jezdim Sibeliovou a pres Baterie a skrz UVN. Stresovicka ma vetsi stoupani od stanice mhd Baterie, Sibeliova ho ma hned na zacatku. Vysledek stejny)

    Jsem zvedavy na nejakou „meritelnost uzitecnosti“ (huh :) ) realizovanych cykloopatreni.
    V neposledni rade by tim slo brzdit kritiky – stalo to XY penez, jezdi tam o XY vic lidi, coz je narust o XY%.
    Neco jako tech cca 40Kc za auto pri prujezdu Blankou ;)

  5. tik: Změřen byl zatím asi jen Jaroš, kde intenzita cyklo po zabezpečení křižovatky vzrostla víc než trojnásobně. (z cca 150 na 600). Doplnění přejezdů nad rámec základní rekonstrukce křižovatky stálo řádově 5 mil. Kč (slyšel jsem 2 a 8).

    Sčítače jsou ale rozmístěny tak, že se konkrétní opatření dá sledovat jen nepřímo. Dá se ale objednat dočasné sledování okolí upravované lokality před a po, případně tam pár dnů ručně sčítat (což se dá pořídit asi za 5000,- ).

  6. Tak Sibeliova je patrně oblíbená objízdná trasa, kterou zmiňuje hodně lidí. Navíc je i v současné koncepci jako A150. Klidně si ji dovedu představit jako proznačenou hlavní cestu Petřiny-centrum, ale byla by tam pro skutečnou funkčnost nezbytná docela velká investice do vyřešení napojení Talichovy.

    Jinak se to tu v nějaké diskuzi už trochu řešilo, že nějaké podrobnější údaje o bezmotorové dopravě v Praze chybí. Alespoň že jsou ty cyklosčítače. Na heatmapě DPNK vypadá, že Střešovická/Sibeliova jsou populární tak obdobně. Na Stravě vítězí Střešovická.

    Všeobecně: Docela jsem vděčný za plán Rekol sbírat a sdílet s IPRem více dat.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Karlínská zóna: změna k horšímu?! 11

27. 05. - Názory
Pokud sledujete náš portál Cyklisté sobě, tak již jistě pár dní víte, že se pro Karlín připravují velké změny. Zavádí se zde mnoho let plánovaná..více

BESIP za ‚dopravní xenofobii‘ 11

20. 05. - Názory
Nedávná smrtelná nehoda cyklisty ve dveřní zóně mě přivedla k dohledávání, zda k tématu najdu nějaká videa poukazující na dané riziko. Zahraničních příkladů je dost,..více

Čertovo klouzadlo a zákonná norma 16

18. 04. - Analýzy, Názory
Neradujte se. Nejedná se o pokračování knižní série Harryho Pottera, tentokrát z prvního ročníku Právnické fakulty čar a kouzel. Čertovo klouzadlo je doslovný překlad mexického..více

Smrt balisetám! 10

15. 04. - Názory
Baliseta!? Co to může jen být, říkáte si, pokud zrovna běžně nepracujete s dopravním značením, nebo alespoň nepatříte mezi dopravní šotouše všeho druhu. Takže pro..více

Aktualizace dopravního značení 2

01. 04. - Názory
Jak jsem již psal, vyhláška stanovující dopravní značení 30/2001 byla od 1. 1. 2016 nahrazena vyhláškou 294/2015 Sb. s tím, že se očekává její další..více

Kola versus auta: česká premiéra 3

10. 03. - Inspirace, Názory
Tento pátek, tedy 11. března, se od 19:30 v rámci festivalu Jeden svět uskuteční česká premiéra švédského dokumentárního filmu Kola versus auta. Premiéra proběhne v..více

Anketa

Jak se vám jezdí na kole po čerstvě zrekonstruované Vršovické?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru