Dokument: Usnesení RHMP 55 ke spolupráci při rozvoji cyklistické dopravy

Přinášíme úplný text usnesení Rady hlavního města Prahy č. 55. zde dne 19. 1. 2016 ke spolupráci při rozvoji cyklistické dopravy (PDF ke stažení zde).

usneseni_55_titulka

Hlavní město Praha
RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
U S N E S E N Í
Rady hlavního města Prahy
číslo 55
ze dne 19.1.2016
ke spolupráci při rozvoji cyklistické dopravy

Rada hlavního města Prahy
I . s o u h l a s í   s   t í m ,   ž e

cyklistická doprava je důležitou součástí mobility ve městě

I I . k o n s t a t u j e ,   ž e

1. cyklistická doprava má přínosy pro město, jeho obyvatele i návštěvníky

2. potenciál cyklistické dopravy na území hl.m. Prahy není doposud dostatečně využitý

3. rozvoj cyklistické dopravy není v současnosti dostatečný a vyžaduje další podporu zejména postupným naplňováním sledu systémových kroků na úrovni městských organizací a realizací opatření, která jsou navržena v příloze č. 1 tohoto usnesení

4. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl.m. Praze do roku 2020, která byla schválena usnesením Rady HMP č. 1776 dne 26.10.2010, včetně generelu páteřních cyklistických tras na území hl.m. Prahy, je stále platná

I I I . u k l á d á

1. MHMP – RFD MHMP

1. spolupracovat s Komisí Rady hl.m. Prahy pro rozvoj cyklistické dopravy na koncepčních záležitostech a na významných cyklistických projektech

Termín: průběžně

2. ve spolupráci s Odborem komunikace a marketingu MHMP a Komisí Rady hl.m. Prahy pro cyklistickou dopravu, předložit návrh komunikační strategie vůči veřejnosti v oblasti aktivní mobility

Termín: 15.3.2016

3. zajistit zapojení hl.m. Prahy do akce European Cycling Challenge a koordinovat její průběh s akcí Do práce na kole

Termín: 31.5.2016
Kontrolní termín: 15.4.2016

4. sledovat možnosti dotací a příspěvků na podporu komunikace s veřejností v oblasti aktivní mobility a průběžně vyhodnocovat možnost jejich využití pro aktivity hl.m. Prahy

Termín: průběžně

5. každý rok předkládat Radě HMP informaci o plnění Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl.m. Praze do roku 2020, která byla schválena usnesením Rady HMP č. 1776 dne 26.10.2010 a dalších realizovaných opatřeních k podpoře cyklistické dopravy

Termín: k 30.6. každého roku

2. náměstkovi primátorky Dolínkovi

1. seznámit všechny městem zřízené organizace a odbory Magistrátu hl.m. Prahy s opatřeními navrženými v příloze č. 1 tohoto usnesení a zajistit aby docházelo k realizaci těchto opatření při výkonu činností ve vzájemné spolupráci

Termín: 31.1.2016

2. zajistit v průběhu roku 2016 přípravu realizace prioritních akcí, které jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto usnesení

Termín: 30.6.2016

3. zajistit přípravu nadlimitních investičních akcí, které jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto usnesení tak, aby byly připraveny k realizaci v roce 2017 a zároveň na ně bylo možné čerpat finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury

Termín: 31.12.2016
Kontrolní termín: 30.6.2016

4. zajistit přípravu dostatečného množství investičních i neinvestičních akcí tak, aby byl zajištěn kontinuální rozvoj všech prvků cyklistické infrastruktury

Termín: průběžně

5. nárokovat při přípravě rozpočtů hlavního města Prahy dostatečné prostředky k rozvoji cyklistické dopravy v oblasti infrastruktury i v oblasti komunikace s veřejností

Termín: průběžně

3. MHMP – SVC MHMP

1. ve spolupráci s RFD MHMP zajistit vytvoření aktuálních informací o vhodných trasách pro rekreační cyklistiku na území hl.m. Prahy v podobě vhodné i pro publikování na internetových portálech zaměřených na rekreační cyklistiku a jejich průběžnou aktualizaci a doplňování

Termín: průběžně

Adriana Krnáčová
primátorka hl.m. Prahy

Petr Dolínek
náměstek primátorky hl.m. Prahy

Předkladatel: náměstek primátorky Dolínek
Tisk: R-19003
Provede: MHMP – RFD MHMP, náměstek primátorky Dolínek, MHMP – SVC MHMP
Na vědomí: odborům MHMP


Příloha č. 1 k usnesení Rady HMP č. 55 ze dne 19. 1. 2016

Obecná opatření k rozvoji cyklistické infrastruktury na území hl. m. Prahy

Podmínky pro jízdu na kole by měly uživatelům zajišťovat možnost pohybovat se po městě na kole bezpečně a legálně v obdobném komfortu jako mají uživatelé jiných dopravních prostředků.

V tomto dokumentu uvedená opatření doplňují platnou Koncepci rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze do roku 2020, která byla schválena usnesením Rady hl. m. Prahy č. 1776 dne 26. 10. 2010, a napomáhá dosažení stanovených cílů.

Navržená opatření vychází z Manuálu tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy,(1) platných Technických podmínek 179 vydaných Ministerstvem dopravy(2), Cyklodopravní enCYKLOpedie(3) a zohledňuje i projednávanou aktualizaci TP 179.(4) Dále vychází z aplikace dobré praxe – nizozemských zásad udržitelné bezpečnosti5 a přihlíží ke konceptům německy mluvících zemí.

A) INFRASTRUKTURNÍ OPATŘENÍ PRO ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY

1) Povinnosti investora

Při přípravě akce zasahující do veřejného prostoru je investor povinen navrhnout a projednat vhodná opatření zajišťující bezpečné a komfortní řešení pro cyklistickou dopravu. O případných nesouhlasech či jiných problémech s realizací cykloopatření je investor povinen bezodkladně informovat příslušný odbor Magistrátu hl. m. Prahy.(6) Na tomto odboru nebo na Institutu plánování a
rozvoje hl. m. Prahy je možné navržená opatření konzultovat.

2) Zásady pro zřizování opatření pro bezpečnou cyklistickou dopravu

V Praze se zřizuje síť páteřních a hlavních cyklotras podle platné Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v Praze do roku 2020, která byla schválena usnesením Rady hl. m. Prahy č. 1776 dne 26. 10. 2010.(7) Celoměstský systém cyklotras je navržen v souladu s platnými územněplánovacími dokumenty a je zároveň udržován v takovém stavu, aby mohl být podkladem pro jejich aktualizaci. Opatření pro bezpečnou jízdu na kole se zřizují na všech komunikacích, které mají pro jízdu na kole dopravní význam, nebo jej zřízením cykloopatření mohou získat.

Cyklistická infrastruktura v Praze se realizuje s ohledem na předpokládaný nárůst podílu cyklistické dopravy, vycházející z platné koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky do roku 2020, předpokládající v sezóně 5-7% podíl cyklistické dopravy na realizovaných cestách v Praze.

Komunikace se zřizují a rekonstruují na základě zásad uvedených v Manuálu tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy(8) a Technických podmínek 179.

3) Specifikace opatření pro bezpečnou cyklistickou dopravu

Povrch komunikací pro cyklisty musí mít odpovídající kvalitu, zejména z pohledu hladkého pojezdu, trvanlivosti a použitelnosti i za zhoršených klimatických podmínek. V případě dlážděných komunikací je vhodné postupovat dle doporučení uvedených v Koncepci živičných a dlážděných povrchů PPR(9).

Opatření mají cyklistům umožňovat rychlý průjezd s co nejmenšími zajížďkami a převýšením. Současně musí zohledňovat slabší jezdce a rekreační cyklisty. Není-li možné splnit oba požadavky, realizují se souběžně alternativní řešení.

Nevylučuje-li to rychlostní charakter komunikace, nemůže být cyklistická doprava vyloučena z hlavního dopravního prostoru.

Na komunikacích, v jejichž koridoru vede trasa celoměstského systému cyklotras s předpokladem vysokého rekreačního využití i dalšími uživateli, je voleno takové řešení, které zajistí maximální bezpečnost a komfort všem potenciálním uživatelům trasy, nesmí se tak ale dít na úkor podmínek pro cyklistickou dopravu.(10)

Tam, kde cyklisté sdílí prostor s intenzivní motorovou nebo jinou dopravou, musí být doporučené koridory pro jízdu na kole vždy jednoznačně identifikovatelné. Komunikace se sdíleným provozem pěších a cyklistů se zřizují tak, aby všichni uživatelé komunikace byli schopni snadno rozpoznat, že se pohybují v prostoru, kde je povolena jízda na kole.

V oblastech neprůjezdných pro motorovou dopravu se zajišťuje prostupnost území formou koridorů s legální možností jízdy na kole, případně formou plošného zprůjezdnění oblasti pro jízdní kola.

Cykloopatření se zřizují zásadně jako souvislá. Za souvislé opatření se nepovažuje takové opatření, které zahrnuje místa, kde se oproti zbytku trasy výrazně snižuje bezpečnost jízdy na kole nebo kde se oproti zbytku úseku výrazně zvyšují nároky na fyzickou či psychickou odolnost jezdce. Za souvislé opatření se dále nepovažuje řešení, které dává povinnost vést kolo s výjimkou schodiště
opatřeného lištami k vedení kola a úseků kratších 50 m, kde je vedení kola nezbytné z důvodu bezpečnosti pěších. Důvody může být nepřehlednost, úzký profil nebo vysoká intenzita chodců.

Cykloobousměrky by měly být realizovány všude, kde to umožňuje současně platná legislativa a to podle návrhových listů pro cyklodopravu, jež se shodují s konceptem aktualizace TP 179.

V uličním prostoru se zřizují parkovací stání pro jízdní kola formou tzv. “městských” stojanů, což jsou stojany, které umožňují opření jízdního kola o rám a jeho bezpečné uzamčení. Stojany pro kola se zřizují zejména u významných cílů cest, jako jsou veřejné a vzdělávací instituce, obchody, zastávky veřejné dopravy, apod. a to v minimální možné vzdálenosti od vchodu. Stání pro jízdní kola se zřizují v poměru zhruba 1:10 k vyhrazeným parkovacím stáním pro motorová vozidla.

Zabezpečená krytá stání pro dlouhodobé parkování jízdních kol ve formě B&R se zřizují u všech stanic páteřní kolejové dopravy (železnice, metro) a u stanic a zastávek veřejné hromadné dopravy, u které je předpoklad dojížďky na jízdním kole.

B) MĚKKÁ OPATŘENÍ PRO ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY

1) Obecná opatření

Povinností města je zajistit obousměrnou komunikaci s veřejností. Město by mělo dbát na prezentaci tématu udržitelné dopravy vůči veřejnosti a pomocí informování motivovat své obyvatele a podnikatele k jejímu účelnému využívání. Město by mělo pravidelně informovat své obyvatele o nově vznikající infrastruktuře a o možnostech jejího využití.

Dále by město mělo dbát na udržování dobrých vztahů mezi uživateli různých druhů dopravy a dělat kroky podporující vzájemný respekt a ohleduplnost.

Měla by být zajištěna patřičná podpora aktivit místních neziskových organizací hájících zájmy cyklistické a pěší dopravy.

Magistrát hl. m. Prahy by měl jít dobrým příkladem v realizaci opatření k podpoře cyklistické dopravy nejen vůči obyvatelům města, ale i vůči zbytku republiky a zahraničí.

Systémová opatření přispívající k posílení či zlepšení kombinované dopravy cyklistické s ostatními druhy dopravy by měla být samozřejmostí.

Město by mělo zajistit fungující systémové vazby včetně potřebných lidských a finančních zdrojů, aby mohly být naplňovány výše uvedené body.

Město by při podpoře cyklistické dopravy mělo vycházet z úspěšných příkladů z jiných měst a v maximální možné míře využívat kontakty v rámci mezinárodních organizací a projektů.

2) Opatření v oblasti podpory rekreační cyklistiky

Město by mělo vytvářet a průběžně aktualizovat informace o vhodných trasách k rekreační cyklistice (cykloturistice) na území města v podobě, která umožní tyto informace prezentovat na internetových portálech hl. m. Prahy i dalších specializovaných portálu vedle dalších regionů ČR, na kterých dnes informace za Prahu obvykle chybí, a to i v cizích jazycích.

Město by mělo prověřit možnost výstavby a vyznačení singltreků na svém území s cílem zajistit možnost tohoto vyžití v místech, kde nebude docházet k poškozování přírody.

Poznámky
1) na http://manual.iprpraha.cz/cs/manual-tvorby-verejnych-prostranstvi V Manuálu je uvedeno (s. 59): Veřejná prostranství musí zajistit dostatečnou ochranu pro slabší a zranitelnější uživatele, a to zejména před silnějšími a potenciálně nebezpečnějšími uživateli. (…) Obecně je vhodné řešení přizpůsobit potřebám různých druhů pohybu v prostoru, zpravidla v následujícím pořadí: 1. pěšky, 2. veřejnou dopravou, 3. na kole, 4. Autem
2) Dostupné na http://www.cyklodoprava.cz/infrastruktura/technicka-literatura/normy-a-technicke-podminky
3) Cyklodopravní enCYKLOpedie, Institut pro společensko-ekologický výzkum, Frankfurt nad Mohanem, 2013 (česky).
4) Dostupné na http://www.cyklodoprava.cz/infrastruktura/technicka-literatura/nove-tp-179/
5) Dostupné na http://www.doormetduurzaamveilig.nl/index_uk.htm
6) Odbor rozvoje a financování dopravy MHMP
7) Nový systém celoměstských cyklotras (trasy A1 – A999) vznikl v r. 2006 a je na IPR postupně aktualizován
8) Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy, s. 65 a dále.
9) Schválené usnesením Rady hl. m. Prahy č. 1594 ze dne 30. 6. 2015, k dispozici na: www.iprpraha.cz
10) Například cyklostezky by v takovém případě měly mít dostatečnou šířku pro komfortní sdílení s inline bruslaři.


Příloha č. 2 k usnesení Rady HMP č. 55 ze dne 19. 1. 2016

A) PRIORITNÍ AKCE

Seznam prioritních akcí k zahájení přípravy a realizace v roce 2016.

ZáměrPopis
A1 Stromovka – VarhulíkovéVybrán prioritní úsek, podpora Prahy 7
Drážní promenáda na opouštěném tělese trati 221Dle zadávací dokumentace připravené Prahou 10. Vhodné doplnit do celoměstského systému
A24 Průmyslová – JahodniceProznačení a další úpravy propojení Malešic s Běchovicemi
A430 Hostivař – HloubětínMezi ul. Švehlova a Poděbradská. Legalizace průjezdu podél ulice Průmyslová
A14 Plzeňská – KotlářkaZadat jako řešení v provozu po rekonstrukci tramvajové trati
A14 Vrchlického, řešení v přidruženém prostoruZadat jako zvláštní akci, bude mít jiné tempo než řešení v provozu
A12 HlubočepskáMezi tram. zast. Hlubočepy a bus zastávkou Michnovka. Frekventovaná trasa. Doporučení: kombinace piktokoridoru + legalizace chodníku a bezbariérizace průchodu mostem. Impulsem dopravní nehoda
A11 doznačeníAkce již měla SP. Proznačit a zvážit další cykloopatření
A114 Barrandov – SlivenecV rámci výstavby tramvajové trati je třeba zajistit udržení bezmotorového koridoru podél trati
A224Propojení Nuslí a Krče přes Pankrác. Dosud v této oblasti nejsou žádné cyklotrasy
A132 a A32A132 Puchmajerova – Plzeňská; A32 Plzeňská – Jezdecká, propojení jihozápadního sektoru města s oblastí Strahova
Lávka ChlumeckáZajistit možnost jízdy na kole po lávce, propojení Kyjí se stanicí metra Rajská Zahrada a připravovanou železniční zastávkou
A16 proznačeníHlavní páteřní trasa spojující Holešovice, Dejvice a Veleslavín
A43 Hostivař – ProsekProznačení trasy ve východní části města
A214, A215 KamýkRozšíření cyklotras v dosud neřešené oblasti
A13V úseku Výtoň – Petržílkova. Řešit po úsecích jako několik akcí. Klíčové spojení centra s Jihozápadním městem
A221Proznačení a drobné úpravy
A1 Moulíkova – Kořenskéhorevitalizace nábřeží (Janáčkovo nábřeží) od vyústění plánované lávky na Císařský ostrov až po Jiráskův most s napojením na cykloobousměrky ve Zborovské a na Janáčkově nábřeží

B) NADLIMITNÍ PRIORITNÍ AKCE

Pokračovat v přípravě již zadaných nadlimitních investičních akcí, o jejichž přípravu žádal odbor RFD dopisem č.j. MHMP/1092814/2015/RFD/Ks ze dne 16. 5. 2015, tak aby byly připravené jako samostatná investiční akce k realizaci v roce 2017. Zároveň musí být každý z těchto projektů připraven tak, aby bylo možné žádat o dotaci ze SFDI.

Jde konkrétně o tyto akce:

1. Krejcárek – Balabenka, ZK2008/12, TSK č. 2950124
2. Klárov, podjezd Mánesova mostu, ZK2008/08, TSK 2950095
3. Ruzyně – Hostivice, ZK2009/21, TSK č. 2950115
4. Pontonová cyklostezka podél Vyšehradské skály, ZK2008/20, TSK č. 2950094
5. Lihovar Strakonická, ZK2008/17, TSK č. 2950104
6. Lávka Císařská louka, TSK č. 2950093
7. Rokytka, vodní prostup, ZK2008/18, TSK č. TSK 2950110


Důvodová zpráva k tisku R-19003

Předkládané usnesení doplňuje platnou Koncepci rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze do roku 2020, která byla schválena usnesením Rady hl. m. Prahy č. 1776 dne 26. 10. 2010, a napomáhá dosažení stanovených cílů.

Předkládané usnesení má za cíl zlepšit koordinaci při začleňování řešení pro bezpečnou jízdu na kole do realizovaných dopravních záměrů či úprav dopravního řešení a zvýšit tak kvalitu realizovaných cykloopatření.

Dalším cílem usnesení je obnovit nebo zahájit přípravu akcí zvyšujících výrazně komfort jízdy na kole ve vybraných koridorech. Realizace záměrů vyjmenovaných v příloze č. 2 tohoto usnesení vytvoří potřebná propojení nebo výrazně zvýší kvalitu spojení stávajících. Výsledkem bude nárůst podílu cyklistické dopravy a tím i zvýšení přínosů pro obyvatele města, které ze změny současného dopravního chování vyplývají.

Dojížďka na kole do zaměstnání (případně do školy, apod.) se ukazuje jako velmi efektivní způsob dopravy přispívající ke zlepšení zdravotního stavu a prodloužení života jednotlivce a to dokonce i u lidí, kteří již jsou pohybově aktivní. Jízdní kolo jako dopravní prostředek je na krátké vzdálenosti (zhruba do sedmi kilometrů) vhodnou alternativou k automobilu. V městském prostředí je jeho rychlost srovnatelná, ne-li vyšší, a výhodou je také snadnější parkování. Snížení podílu automobilové dopravy při cestách na krátké vzdálenosti pro město znamená méně dopravních kongescí a tedy i lepší průjezdnost vozidel s vyšší prioritou, úbytek emisí poletavého prachu a dalších škodlivých látek v ovzduší, snížení hlukové zátěže a vibrací, úsporu prostoru a možnost jeho efektivnějšího využití. Vysoký podíl cyklistické a pěší dopravy znamená také posílení lokální ekonomiky, sousedských vztahů a územní identity. Zahraniční analýzy nákladů a přínosů ukazují, že podpora cyklodopravy ve všech rovinách (od politiky až po infrastrukturu) vykazuje velmi vysoký poměr přínosů vůči nákladům.

Jedním z prvků podpory rozvoje cyklistické dopravy je i zapojení se do soutěží, které umožňují srovnání s jinými městy. V rámci ČR se Praha účastní akce “Do práce na kole”, ale mezinárodní srovnání zatím chybí. Jednou z příležitostí jak se porovnat s ostatními evropskými městy je mezinárodní soutěž European Cycling Challenge, do které se lze přihlásit za účastnický poplatek 1000 EUR. V případě zapojení do této soutěže obdrží Praha, jako člen organizace Eurocities, bezplatně data nasbíraná účastníky. Tyto informace lze pak využít k odhalení slabých míst dopravní infrastruktury nebo identifikaci nejvyužívanějších tras.

Dalším prvkem podpory jsou informace pro rekreační cyklisty, kteří hledají vhodné trasy, ať už v parcích či jiných přírodních oblastech. Rekreační cyklistika je přitom významnou součástí turistiky a uvedené informace jsou širokou veřejností často poptávány. Cílem je mimo jiné zajistit, aby pohyb cyklistů probíhal v místech, kde nehrozí poškození přírody. V současné době Praha nemá žádné aktuální informace o vhodných trasách k rekreační cyklistice (cykloturistice) na území města. S tím souvisí potřeba vytipovat vhodná místa k realizaci chráněných singltreků a tím zajistit ochranu cenných přírodních lokalit před nekontrolovatelnými cyklokrosovými sjezdy.

Potenciál cyklistické dopravy v Praze není zdaleka využit. Současný podíl cyklodopravy mezi Pražany se dle průzkumů pohybuje kolem 2 % (Průzkum cyklistické dopravy 2015 uvádí celoroční průměr 2,5 %; Ročenka TSK 2014 uvádí 1%). Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze do roku 2020 přitom předpokládá dosažení 5-7% podílu cyklodopravy v letní sezóně. I přes limity dané rozlohou a geografií města zde existují značné rezervy zejména v zajišťování podmínek pro bezpečnou jízdu na kole v uličním prostoru a ve využití proluk v území pro trasy oddělené od motorového provozu. Za metropolemi západních evropských zemí zaostáváme také v komunikaci s veřejností a osvětě v oblasti udržitelné dopravy.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Další ze série: cyklokomise

Komentáře

  1. no hlavně jestli to nebude jen kouř, protože se právě peče koalice… (na Pražském fóru radní Dolínek na dotazy nějak přestal odpovídat..)

  2. Jiří Boháč: Jako člen cyklokomise jsem se podílel na přípravě některých pasáží textu, takže to nemůžu nezávisle komentovat. Usnesení Rady je usnesení rady, záleží tedy především na radním pro dopravu, jak moc za ním bude stát. Podstatnější než principy v usnesení vyjmenované je možná seznam akcí, které tímto budou zadány.

    (Jinak usnesení 0544 bych tolik nehanil, nebýt jeho, není v Praze NIC :-) )

  3. Ono se toho napovídá a nausnáší…

    Tolik hezkých slůvek.

    Vezměme si např. hygienické limity, různé zprávy, doporučení a prohlášení o tom, jak je zapotřebí bránit zdraví občanů – a jaké to má dopady v praxi? Ledatak každoroční hlášení o tom, do jaké míry nic z toho nebylo dodrženo.

    No jo, ale v zemi, kde se moc nekouká ani na zákony a vyhlášky, a dokonce ani na ústavu, člověk nemůže chtít zázraky.

    Ale jo – lepší o jeden hezký papír víc než míň, mávat se tím dá vždycky.

  4. Nevylučuje-li to rychlostní charakter komunikace, nemůže být cyklistická doprava vyloučena z hlavního dopravního prostoru.
    Tohle se týká zákazů vjezdu kol typu Sekaninova (než ho dali pryč)? To by se mohl povolit třeba Letenský tunel dolů, ten charakter rychlostní komunikace nemá :).

    Ono stejně záleží, jak se k tomu postaví instituce, kdo bude zadávat a projektovat rekonstrukce atd.
    Praha by zásadně potřebovala uvolnit ulice od parkujících aut (místo dvou řad v ulici jedna, šikmé na podélné atd). Třeba trochu pomůžou nové ZPS, uvidíme.
    A taky bych uvítal odbornou debatu odpovědných institucí na téma účinnost pražských cykloopatření a nejlepší zkušenosti ze zahraničí, jejich výhody x nevýhody a vhodnost použití v Praze.

  5. „Cykloopatření se zřizují zásadně jako souvislá. Za souvislé opatření se nepovažuje … řešení, které dává povinnost vést kolo …s výjimkou …a úseků kratších 50 m, kde je vedení kola nezbytné z důvodu bezpečnosti pěších.“

    Co přechod přes odbočku do přístavu v křižovatce Podolské nábřeží, Podolská? V parametrech a předpisech se nevyznám, je snad ten přechod úzký na paralelní vedení separovaného cyklo a pěšího. A není možné povolit na přechodu, který je stejně pokračováním smíšené stezky průjezd kola? Víceméně tu značku nikdo nerespektuje, ale jednou mne tam chytali měšťáci v 11 v noci. Prošlo to domluvou s pochvalou, že jsem aspoň respektoval semafor. Ten by ostatně taky zasloužil jiný režim. Vím, že nějaké snahy v tom směru jsou, ale netuším, jak daleko.
    Bude mít to usnesení i nějaký praktický význam v těchto křiklavých případech? Co je k tomu potřeba zařídit? Jsou tyhle a podobné případy, kde určitě existuje návrh řešení a různé fáze úředního zpracování, nějak zdokumentované a přístupné veřejnosti? V mapě cyklistických tužeb jsem to nenašel. Bylo by přínosné, kdyby se do toho zapojilo víc lidí třeba prostřednictvím nějaké ankety a podnětu nebo to je skoro jedno a prosazení závisí na úplně jiných okolnostech?

  6. Vlákno: Tahle debata již interně probíhá.
    Martin: v novele zákona o silničním provozu, již ještě zbývá podepsat od prezidenta, je nově sdružený přechod/cyklopřejezd, jenž vyřeší většinu těchto míst.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Zprávy ze záříjové cyklokomise 7

vk_magistratPo delší odmlce přináším zprávy z nedávné cyklokomise – tentokrát záříjové. Ne, že bych se..více

Klánovice: první opravdové B+R v Praze 3

jm_klanovice_bikeandrideJak již jste mohli zaznamenat z naší krátké zprávičky, před týdnem v pátek 16. září..více

Letní infrastrukturní novinky 21

josef_schmidt_prokopova_1Na jaře a v létě 2016 jsme vás o novinkách v pražské cyklistické infrastruktuře informovali..více

Kde si dávat v Praze bacha? 10

Screen Shot 2016-07-24 at 19.03.00Od začátku července je v provozu mapa nehod s účastí cyklistů v Brně, Praze a Ostravě. Autor..více

Jak dopadla Praha v anketě Cyklobarometru 2016? 2

cyklobarometr01Celokvětnová akce „Do práce na kole“ se stává čím dál známější a oblíbenější nejen mezi nadšenci..více

Praha 6 koná 8

jm_delostrelecka_smallMožná jste zaznamenali, že vznikly cykloobousměrky v ulicích Dejvická a Národní Obrany. Není to ale..více

Anketa

Jezdíte na kole na červenou?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru