Následky nehod se zranitelnými účastníky provozu za rok 2015

S novými daty od Policie ČR můžeme shrnout následky srážek se zranitelnými účastníky provozu za poslední rok. Při vyhodnocování následků srážek u zranitelných účastníků provozu počítáme také tzv. index KSI (Killed and Seriously Injured), sčítající počty usmrcených a těžce zraněných. Především proto, že jako následek nehody se v ČR klasifikují pouze úmrtí do 24 hodin; případy, kdy oběť zemře v nemocnici až později, se za smrtelnou nehodu nepovažují.

Celkově se v Praze v roce 2015 oproti předchozímu roku zvýšil počet lidí zabitých v silničním provozu z 20 na 25. Počet těžce zraněných poklesl z 206 na 179, KSI se tedy v Praze mírně snížil.

Chodci

Součet zabitých a těžce zraněných chodců poklesl poprvé v nedávné pražské historii pod jednu stovku, počet zabitých chodců se ale zvýšil z 10 na 15. Počet těžce zraněných dětských chodců klesl na 8, bohužel i v loňském roce došlo na zabití dítěte při srážce s autem. Celkový počet zraněných (těžce i lehce) a zabitých chodců se mírně snížil na 631, toto číslo víceméně stagnuje už od roku 2007.

Je zřejmé, že úpravami uličního prostoru (mezi které patří například akce BESIP na frekventovaných komunikacích) se i nadále daří omezovat těžké následky srážek s auty. Snížení počtu srážek končících lehkým zraněním by si zjevně vyžádalo důraznější změny ve veřejném prostoru ulic. Zejména snížení počtu parkovacích stání ve vedlejších ulicích, které by zajistilo lepší přehlednost na místech pro přecházení, a snížení rychlosti mimo hlavní ulice na 20 – 30 km/h.

Znepokojivý je setrvávající trend, pokud jde o počet zraněných dětí. Přestože počet těžkých zranění poklesl, celkové množství zraněných zůstává na nepříjemně vysokých číslech: zatímco v období 2006-2012 byl průměrný počet zraněných či usmrcených dětí na pražských silnicích těsně nad 80 za rok, v posledních třech letech vyskočilo toto číslo téměř o polovinu. Nepochybně můžeme část tohoto efektu připočíst demografickému vývoji: porodnost v ČR se v letech 2004 – 2008 zvýšila asi o 20%, což se o 5-10 let později nutně projevilo zvýšeným počtem dětí pohybujících se v ulicích. Ani tak ale nejde o čísla, která by kdokoliv viděl rád. Pro úplnost, pravděpodobnost, že bude dítě v průběhu svého dětství zraněno na ulici při srážce s autem, je přibližně 1 : 150.

Lidé na kolech

Pro lidi na kolech byl loňský rok spíše nešťastný. Množství srážek s následky pro cyklisty se prakticky zdvojnásobilo. Počet těžce zraněných vzrostl na 18, což je nejvyšší číslo v mé evidenci, začínající rokem 2004 (tehdy dosáhl počet těžce zraněných sedmnácti).

Počet evidovaných nehod klesl jen o 4 % (z 207 na 199), podstatněji poklesl počet evidovaných nehod zaviněných lidmi na kole (ze 109 na 87, tedy o více než 8 %).

Podíl zavinění kolize lidmi jedoucími na kole je tak jen 44 %, jedná se o nejnižší číslo od roku 2009. Nemám zatím data o zavinění a následcích podle druhu nehody, zkušenost z předchozích let ale ukazuje, že asi pětina nehod evidovaných policií se při jízdě na kole stane bez dalšího účastníka. Míra zavinění ze strany cyklisty při vzájemných srážkách s jinými účastníky provozu tak bude přibližně 35 %. U nehod se zraněním je poměr zavinění vyšší, zruba 58 %, ani zde ale nemohu data očistit o nehody bez dalšího účastníka. Předpokládám, že v takovém případě by míra zavinění poklesla někam k 50 %.

Ke stanovení závěrů na téma, kdo může nést vinu za současný stav, nám uvedená data bohužel nestačí. Pro zjištění, jaký vliv na drtivější následky kolizí při jízdě na kole má vyšší či nižší míra zavinění ze strany cyklistů, tak bude potřeba získat o nehodách z loňského roku podrobnější údaje.