Bělehradská po rekonstrukci

Začátek rekonstruovaného úseku na křižovatce s Otakarovou. Auta tu zůstala v řazení před křižovatkou svedena do vlastního jízdního pásu, což pomáhá tramvajím. V opačném směru zůstal připojovací pruh pro řazení aut na koleje před začátkem parkovacího pruhu, auta se ovšem běžně řadí na koleje již v křižovatce a pruh je tak očekávaně využíván k parkování. V tomto místě by navíc měla v budoucnu Bělehradskou ulici křížit páteřní cyklotrasa „Zelená stezka Botič“ A23, nicméně rekonstrukce ulice s tím nepočítá a žádná příprava nebyla provedena.

Pohled na opačnou stranu od vyústění ulice Na ostrůvku. Vpravo nahradilo připojovací pruh parkování.

U čerpací stanice Agip byly rozšířeny chodníky tak, že pro cyklisty zůstal pouze úzký pás mezi obrubníkem a kolejemi. Frekvence chodců je zde ale malá a tak nic nebránilo tomu, aby místo části zapadaného chodníku zůstal v ulici stoupací cyklopruh.

Sluncem zalité Vinohrady a krásně viditelný nový profil Bělehradské s auty jezdícími na kolejích a oboustranně přimknutým parkováním. Zde ještě v relativní rovině byl ve směru do centra zachován takový odstup parkovacích míst od kolejí, aby cyklistu mohla tramvaj předjet, i když ne příliš komfortně. Bude hůř.

Před železničním podjezdem pod tratí z Hlavního nádraží na Smíchov. Pro cyklisty v obou směrech zcela nekomfortní „nulové“ řešení. Jezděte si z Nuslí na Vinohrady kilometrovou zajížďkou přes Folimanku. Jak se tam bezpečně dostat Křesomyslovou? To je váš problém.

Za podjezdem pod tratí začíná ulice výrazně stoupat. Od tohoto místa jsme v zástavbě se zvýšenou frekvencí chodců na chodníku, a proto by se ještě víc než v předchozím úseku hodilo mít ve stoupání plnohodnotný cyklopruh a cyklovídeňské zastávky. Pomohlo by to i tramvajím, jak uvidíme dále.

Zastávka Nuselské schody. Oproti původnímu úzkému ostrůvku velké zlepšení komfortu. Hodilo by se ji ale zřídit jako cyklovídeňskou, aby cyklisté nemuseli dvakrát přejíždět kolejnici a nemotali se tak do cesty tramvajím a autům.

Od zastávky Nuselské schody po křižovatku s ulicí Pod Karlovem je ve stoupání zdaleka nejkomfortnější úsek, kde se sice nevešel cyklopruh, ale je zde možné relativně bezpečné míjení cyklistů, tramvají a aut. Větší odstup parkujících aut od kolejí značně zvyšuje bezpečnost vystupujících řidičů, kteří nemusí vylézat přímo pod kola jedoucích tramvají či aut. Tramvaje jsou také méně blokovány při parkování. Při plnohodnotném cyklopruhu by výhody pro průjezdnou dopravu i dopravu v klidu byly ještě vyšší.

Pohled na chodník vedoucí zhruba v místě předchozí fotky. Kdyby se parkování posunulo do zasněžené části chodníku tak, aby se překrývalo se sloupem trolejového vedení, chodcům by to výrazně neuškodilo, protože stejně chodí v koridoru mezi sloupem a domy. Bylo by však možné zřídit plnohodnotný stoupací cyklopruh, což by pomohlo autům, tramvajím i cyklistům.

Pohled opačným směrem na křižovatku s ulicí Pod Zvonařkou. I podle manuálu veřejných prostranství by měla být parkovací stání umístěna mezi stromy. Těch je navíc kvůli všudypřítomným inženýrským sítím jen pár. Mohl by zde bez problému vzniknout stoupací cyklopruh.

Pohled na zastávku Pod Karlovem ve směru z centra, která jako jediná v celé ulici zůstala ve formě ostrůvku.

Ještě v zatáčce u křižovatky s ulicí Pod Karlovem je alespoň minimální bezpečný odstup parkování od jedoucích tramvají a aut. Odstup je výhodný i pro cyklisty, i když jsou ale v zatáčce hůře vidět. Tento prostor se před přechodem u Billy zužuje na naprosté minimum. Přitom chodníky ještě jsou dost široké až po zastávku Pod Karlovem do centra (viz dále).

Zhruba 6 metrů široký chodník před Billou u zastávky Pod Karlovem. I kdyby zde byl realizován plnohodnotný cyklopruh a parkování, stále by zůstal chodník široký 4,5 metru.

Nová tramvajová zastávka Pod Karlovem ve směru do centra. Je tu vytvořena obrovská vydlážděná plocha: 8 metrů široká bez jediného stromu, lavičky či přístřešku pro cestující. Je nutné si klást otázku, k čemu takováto, nebojme se říci, PLOCHA je. Zastávka určitě mohla a měla vzniknout jako cyklovídeňská.

Opět naprosto zbytečně široký chodník v návaznosti na zastávku tramvají. Parkovací místa se měla překrývat se sloupem trolejového vedení a mohl zde vzniknout cyklopruh. Až k tomuto místu tedy mohl vést plnohodnotný cyklopruh bez jakýchkoliv problémů.

Pohled ze stejného místa ve vozovce na zastávku Pod Karlovem ve směru do centra. Parkovací stání na obou stranách ulice nemají dostatečný odstup od tramvajových kolejí.

Pohled na stoupání ukazuje, že cyklistům v těchto místech již opravu nezbyl žádný prostor pro bezpečnou jízdu. (viz dále)

Průjezd tramvaje ukazuje, že do mezery mezi auta a tramvaj se kolo již opravdu nevejde.

Východním chodník ve finální části stoupání mezi zastávkou Ke Karlovu a křižovatkou s Bruselskou. Zde již skutečně byl problém s místem. Ulice je zde hodně stísněná a chodník je již úzký, nicméně i tak si dovedu představit, že se bude parkovat v zákrytu za stromem a sloupem a umožní to alespoň místo pro bezpečné míjení cyklistů a tramvají, když už ne plnohodnotný cyklopruh. Ještě je třeba upozornit na zajímavou kuriozitu a to osamělý stromek, v tomto úseku ulice jediný. Když se podíváte do mapy inženýrských sítí, zjistíte, že jinam se již stromy na východní chodník pro sítě vedené podél obrubníku zasadit nedají, v tomto místě se však strom udržel již z dob vzniku ulice a tak ho obcházejí.

Dva metry široké parkování těsně vedle kolejí znamená, že například zásobování má slušný problém. Bez nájezdu na chodník kolem něj tramvaj neprojede. Kdyby tu byl cyklopruh, tak by tu dodávka sice čouhala do cyklopruhu, ale nezdržovala by tramvaje.

Přechod na křižovatce s Wenzigovou. Zde by měla v budoucnu vzniknout nová lávka pro pěší a cyklisty, jež spolu s cyklozobousměrněním Wenzigovy zásadně zlepší propojení Nového Města a Vinohrad. Nyní musí chodec sejít po schodišti dolů, přejít Bělehradskou a poté zase vystoupat po schodišti nahoru. Cyklisté objíždějí nelegálně protisměrnou Koubkovou či až Rumunskou.

Auto předjíždí cyklistu a musí kvůli tomu přejet částečně do protisměru. V relativně frekventované ulici velmi nebezpečný a stresující manévr pro řidiče i cyklistu. Pokud by za cyklistou jela tramvaj, nemá šanci ho předjet.

Cyklista má k dispozici jen velmi úzký prostor mezi tramvajovou kolejnicí a zaparkovanými auty. Jakákoliv chyba může skončit fatálně.

V klesání ulice svádí k jízdě mezi kolejnicí a zaparkovanými auty. Tak by měli cyklisté jet i podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. Je to však extrémně nebezpečné, neboť jedou z kopce rychle ve dveřní zóně zaparkovaných aut a jakékoliv otevření dveří nepozorného řidiče může mít velmi vážné následky. Nejlepší řešení by bylo vyznačit piktogramem jízdu cyklistů mezi kolejnicemi ve směru do Nuslí tak, jak je to například v průjezdu Karlovými lázněmi. Naopak ve stoupání je toto řešení naprosto nevhodné a je třeba buď realizovat cyklopruh, nebo (bohužel) legalizovat stoupání po chodníku.

Opět i na západním chodníku není jasné, co bránilo tomu,umístit parkování do mezer mezi sloupy a získat tak v tomto úseku Bělehradské cenné místo navíc.

I zde před křižovatkou s Bruselskou je zřejmé, že posunutí parkujících aut o 1,5 metru doprava by nebyla žádná tragédie a chodcům by stále zbyly dva metry široké chodníky (ano není to ideální, ale funkční řešení v historické zástavbě je občas o kompromisech).

Ano, takhle málo místa je mezi parkujícími auty a tramvajovýni kolejemi.

Pohled zpět na úsek před křižovatkou s Bruselskou. Je nutné ocenit sdružení sloupů trolejí a veřejného osvětlení.

Jediný sloup kazí vzhled Koubkovy ulice. Čtyři metry široká vozovka mezi parkováním umožňuje zřízení cykloobousměrky – do doby výstavby lávky přes Bělehradskou (viz výše) velmi potřebné. Výrazně by snížila počet cyklistů nucených porušovat předpisy jízdou v protisměru či po chodníku.

Poslední úsek ulice od křižovatky s Koubkovou po křižovatku s Rumunskou se již nachází v rovině.

Pohled na kolejové rozvětvení tratě na Zvonařku a do Nuslí na pětiramenné křižovatce Šafaříkovy, Bruselské, Bělehradské a Koubkovy. Rekonstrukce tu zlepšila podmínky pro přecházení chodců zkrácením přechodů a snížila hlučnost náhradou dlažby za asfalt. Podařilo se také nezrealizovat původně připravovanou světelnou signalizaci, která by výrazně zhoršila dopravní poměry v křižovatce.

Před křižovatkou ve směru do Nuslí vznikla krátká splítka, která pro tramvaje zlepšuje průjezd křižovatkou.

Rozhledové poměry před křižovatkou se zlepšily.

Tolik místa zbývá mezi tramvají a zaparkovanými auty před zastávkou Bruselská.

Jediný zbylý sloup na východním chodníku ulice zužuje průchozí profil ulice pro chodce (nicméně zůstat musel z technologických důvodů) a opět se nabízí otázka, zda auta opravdu nemohla být zaparkována v překryvu s ním. V tomto úseku se ale dá argumentovat obchodním charakterem ulice, kde se opravdu širší chodníky využijí. Pokud však nemohlo být dosaženo bezpečného odstupu parkování od kolejí, je na místě otázka, zda tu vůbec jiné než zásobovací a krátkodobé stání má být.

Trolejové vedení tramvají je nyní uchyceno na výložnících upevněných na sloupech na západním chodníku, do kterých se sdružilo i veřejné osvětlení, jež bylo původně po obou stranách ulice.

Na západní straně ulice se nakonec povedlo najít i místo pro stromořadí.

Kvůli vjezdům do domů se však nepovedlo realizovat celou nástupní hranu zastávky Bruselská ve směru z centra jako bezbariérovou.

Zastávka Bruselská do centra. Opět se nepovedlo umístit ani lavičku či přístřešek pro cestující.

Za zastávkou Bruselská do centra začíná úsek s řadicím pruhem pro auta a zákazem zastavení, aby mohla auta stát před křižovatkou s Rumunskou mimo těleso tramvajové tratě a tramvaje tak nezdržovat. Zákaz zastavení není dodržován, auta stojící na kolejích tak brzdí tramvaje. Rozměrnější auta se pak (kvůli požadavku zachování rozšířené osové vzdálenosti tramvajových kolejí i za zastávkou) do pruhu nevejdou, takže se jeho zřízení jako snaha o zlepšení preference MHD míjí účinkem. Ke způsobu parkování zásobování na chodníku (daném obsazeností místa pro zásobovací stání) asi není třeba nic dodávat.

Auta zaparkovaná na zákazu zastavení v tříčtvrtečním jízdním pruhu a něco z vizuálního smogu na chodníku.

A jsme na konci u křižovatky s Rumunskou, kde je prakticky jediné cykloopatření realizované na celé ulici – předsunutý box pro cyklisty. Ti ale předtím, než se dostanou sem, projedou naprostým očistcem pro ně i pro ostatní účastníky provozu.

Na Tylově náměstí pokračuje situace s nedostatečnou šířkou jízdního pruhu pro auta kvůli větší osové vzdálenosti kolejí.