Autobusem 147 do Suchdola

Dopravní podnik hlavního města Prahy hlásí další pozitivní změny pro lidi pohybující se na bicyklech. Po možnosti přepravy jízdních kol metrem a tramvají přichází rozšíření o linkové autobusy, konkrétně linku číslo 147 ze zastávky Dejvická do zastávky Výhledy v Suchdole. Kola můžete naložit na Dejvické u metra nebo V Podbabě u přívozu a vyložit na Internacionální nebo Výhledech v Suchdole. Vše zatím funguje ve zkušebním provozu. Linka byla pro přepravu kol vybrána patrně z důvodu překonávání poměrně velkého převýšení na trase.

Ilustrační foto, zdroj: MHMP, Cistoustopou.cz

Má první zkušenost s touto jízdou byla zcela cílená, autobus jsem vyzkoušel za účelem napsání tohoto reportu. Všímal jsem si tudíž zejména detailů a chtěl se dozvědět něco více. Jakmile jsem přijel v pondělí 30. května dopoledne na Dejvickou, okamžitě jsem si všiml stojícího autobusu s namontovanou konstrukcí pro přepravu kol, který čekal na svůj odjezd v 11:43. Postavil jsem se vedle červeného sloupku značícího nástupní místo.

Na sloupku jsem si všiml nově vylepené cedulky o rozměrech přibližně 15 x 15 centimetrů, na níž se nacházely informace a pokyny týkající se zkušebního provozu „linky pro cyklisty“. Šedý, nevýrazný a nekvalitně vytištěný lístek přilepený nad jízdním řádem, kde si ho jen málokdo všimne. Popravdě, jak moc dnes sledujeme a studujeme jízdní řády na samotných zastávkách? Po prostudování pokynů jsem začal spořádaně čekat na autobus.

Během okamžiku ke mně přistoupila starší paní a začala se mě ptát: „Vy jedete autobusem nahoru? A jak to funguje? Já jsem tady (na zastávce) na to koukala.“ Vysvětloval jsem tedy, že jsem v této problematice také nováček, ale snažil jsem se předat alespoň to málo informací, které jsem načerpal z internetu a ostatních zdrojů.

Když už se čas nachýlil, řidič nechal nastoupit všechny ostatní cestující a poté vystoupil a pobídl mě, abych nasadil kolo do stojanu. První myšlenka, která mi u zadní části vozu prolétla hlavou, byla: „Ty bláho, je to vcelku vysoko!“. Pro člověka menšího vzrůstu může nastat problém už zde, od toho je tu však řidič, který by měl nabídnout (stejně jako mně) pomoc. Nakonec jsem si ale poradil sám.

Kolo viselo na háku, podobně jako můžeme vidět například ve vlaku. Ke konstrukci bylo dále připevněno suchými zipy a to velice pevně, jak jsem se později přesvědčil, když jsem jej během jízdy sledoval. Nakonec jej řidič rovněž zamkl a předal mi destičku s vyraženým číslem, která sloužila jako identifikační doklad. Celému procesu nakládky přihlížela tatáž paní, která se o cestu s kolem zajímala už předtím, a přišla s otázkou: „Za to se něco platí?“. Řidič jí během pracovního nasazení zvládl odpovědět, že je služba zcela zdarma.

Cesta na konečnou stanici Výhledy kolem Zemědělské univerzity trvala necelých 20 minut. Při vykládce na konečné jsem se stihl řidiče krátce zeptat na jeho dojmy. Vstřícně mi odpověděl, že jsou jeho rekordem zatím tři přepravená kola za den a že si řidiči vedou statistiky, na jejichž základě má být zkušební provoz v závěru vyhodnocen.

Jeden autobus zvládne najednou převézt 6 kol, držáky jsou zatím vybaveny tři autobusy, z toho dva jsou nasazovány pravidelně a třetí je v záloze. V případě obsazeného držáku musí člověk počkat na další spoj, nebo si kopec do Suchdola vyšlapat. Rozhodně se necpěte s kolem dovnitř vozu. Je otázka, zda při případném rozšíření zvěsti o této lince nebude kapacita například pro turisticko-víkendové využití příliš nízká. Netřeba si ale zoufat, každá novinka má své plusy a mínusy, které prověří až čas a zkušební provoz. 

Ilustrační foto, zdroj: Ropid.cz

Celou zkušenost hodnotím kladně. Nevyvstala žádná nenadálá situace a rovněž řidič, který mi s nakládkou pomáhal, byl velice příjemný a bylo na něm patrné zaujetí a náklonnost k projektu, jehož je součástí. Otazník se však vznáší nad informovaností veřejnosti. Ne všichni jsou online, a ti, kteří ano, navštěvují internetové stránky DPP zajisté jen zřídka. Pokud by koncem října bylo rozhodnuto, že provoz nebyl úspěšný a nebude se v něm pokračovat, díl viny bych přikládal i nedostatečné propagaci.

Držák samozřejmě něco stojí, nakládka a vykládka bicyklů mírně zdrží. Roli hraje také váha stojanu a kol, což může vést k vyšší spotřebě pohonných hmot. Bude tak zajímavé sledovat počty přepravených kol a výsledek celého zkušebního provozu. Přejme této alternativě úspěch a rozšíření do dalších vhodných míst.

Komentář Jiřího Motýla k článku: Shodou okolností jsem se na Dejvické objevil tento víkend a řekl si, že autorem mírně kritizovanou propagaci obhlédnu. Na zastávkách směrem do Suchdola je v prostoru jízdních řádů vcelku dobře viditelný nový jednoduchý infoletáček. Šedý leták nad jízdními řády pravda moc čitelný není a začíná podléhat dešti, základní informace se z něj ale vyčíst dají. Jak se zdá, propagace se již mírně zlepšila.

Dopravní podnik se změnami přepravy kol v metru spustil letos na jaře i poměrně velkou informační kampaň. Založil internetovou stránku www.dpp.cz/skolem, kterou během kampaně propagoval. Na té se lze o možnosti využití autobusu 147 také dozvědět. Osobně bych řekl, že možnosti přepravy kola v MHD byly letos oproti minulosti nadstandardně propagovány. (Za to ostatně vděčíme i práci cyklokomise na magistrátu, která se právě metru několikrát věnovala).
Je ale samozřejmě otázka, zda zvolené cesty propagace autobusu 147 zasáhnou cílovou skupinu. Snad tomu napomůže i tento článek.