Jarní cyklojízda povede po mementech bezmotorové dopravy

Velká jarní cyklojízda se bude konat v Praze v sobotu 22. dubna. Letos bude vést experimentální víceramennou trasou. (mapka a časy průjezdu zde, událost na FB). Volba srazu a řady míst průjezdu je přitom současně pragmatická i symbolická.

Hlavní stránku cyklojízdy na webu Auto*matu najdete zde.

Pojďme se podívat, kterými nejen cyklodopravně zajímavými místy cyklojízda pojede:

Jižní rameno

Výtoň a nábřeží Prahy 2

Novoměstská náplavka bývala cyklistickou trasou vedoucí klidně až téměř do centra. Rostoucí atraktivita náplavky jako cílového místa ale za pěkného počasí v zásadě zničila její použitelnost pro jízdu na kole. Je tedy nezbytné zajistit plnohodnotné a bezpečné cyklistické řešení na nábřežních komunikacích. Na takových místech by měly vzniknout alespoň souvislé cyklopruhy, avšak zahájení takovýchto úprav je v nedohlednu.


Karlovo náměstí

Karlovo náměstí mělo být zrekonstruováno podle projektu, který se měl původně realizovat v roce 2014. Jeho součástí byl mimo jiné i průjezd od Spálené na východní stranu náměstí. Výhledové pokračování Žitnou ulicí by nabídlo funkční nástupovou trasu do Vinohrad. Rekonstrukce náměstí byla několikrát odložena zejména kvůli odporu Policie ČR vůči řešení navrhovaným Institutem plánování a rozvoje. Je možné, že k rekonstrukci dojde v letošním roce – a nebo také ne.

Štěpánská

Štěpánská ulice byla v celoměstském systému cyklotras uvažována jako cykloobousměrka. Rekonstrukce proběhla v letech 2016–2017. Výsledek rekonstrukce je naprosto tragický. Nejprve byla cykloobousměrka zamítnuta s tím, že přece nejde zúžit nově navržené široké chodníky. Poté byly změnou projektu na žádost městské části Prahy 1 chodníky opět zúženy a použity pro zachování dvojího šikmého parkování. Tuto akci přitom platila celoměstská organizace TSK. Paradoxně, městská část navíc buduje ve vnitrobloku přístupném ze Štěpánské další podzemní garáže. Kapacita parkování v oblasti se tak v budoucnu ještě zvýší a ulice je i nadále zoufalým parkovištěm.

Dolní polovina Václavského náměstí

Pěší zóna v dolní polovině Václavského náměstí vznikla v roce 2013. Od té doby se stále odkládá rekonstrukce, která by učinila prostor skutečně důstojným. Jedním z důvodů je i to, že Praha 1 v místě sice nechce tramvaj, zato ale plánuje vybudovat devadesátimetrové rampy do podzemních garáží.

Cykloobousměrka Na Příkopě

Cykloobousměrka za parkujícími auty vznikla v ulici Na Příkopě v roce 2014, a byla námi označována jako „americký cyklopruh“. V říjnu 2015 byla doplněna cykloobousměrkou v Hybernské, která znásobila její význam. Řešení není optimální z hlediska dostatku místa, odděluje ale cyklisty od jedoucích aut.

Foto: Vít Masare

Severní ramena jízdy

Cyklostezka Rokytka

Přes 3 kilometry dlouhá cyklostezka vzbudila v roce 2009 kontroverzi ohledně vysokých realizačních nákladů (cca 140 mil. Kč). Začalo se hovořit o „zlatých cyklostezkách“, což v letech 2011–2014, tedy v době, kdy se sešla finanční krize a výstavba tunelu Blanka, vedlo k zásadnímu omezení investičních akcí cyklo. Toto omezení se projevuje ještě nyní nedostatečnou připraveností cykloinvestic. Cyklostezka Rokytka se ale nakonec stala významnou rekreační a cyklodopravní osou, se sezónními intenzitami kolem tisícovky cyklistů denně a stovkami chodců a bruslařů. Investiční náklady vydané na jednoho uživatele jsou tak stále ještě o řád nižší než u tunelu Blanka.

Elsnicovo náměstí

Cyklostezka A26 dlouho křížila rušnou Voctářovu ulici bez jakékoliv ochrany cyklistů. Přejezd pro kola byl zřízen v roce 2012, je ale poměrně nepřehledný. V roce 2016 byl proto doplněn diodami, které přijíždějící řidiče více upozorní na jeho existenci.

Společná jízda

Karlín a rušené cykloobousměrky

Plošná prostupnost Karlína vznikla v roce 2012 společně se zřízením zóny 30 km/h. Opatření bylo dlouhodobě bezdůvodně kritizováno některými pracovníky PČR a bývalým ředitelem TSK Ladislavem Pivcem. V roce 2016 bylo lstí silničního správního úřadu Prahy 8 stanoveno zrušení části cykloobousměrek. V terénu bylo totiž realizováno zcela jiné značení, než jaké bylo veřejně projednáno. V zimě 2017 se Praha 8 pokusila stanovit opětovné zrušení vybraných cykloobousměrek a ve veřejném projednání zamítla veškeré připomínky k návrhu stanovení podané. Auto*Mat konzultuje situaci s právníky a uvažuje o žalobě, kterou by donutil silniční správní úřad MČ Praha 8 k zachování cykloobousměrek v rozsahu z let 2012–2016.

Tramvajové zastávky na Štvanici

Zastávky na Štvanici měly být obnoveny ihned po zprovoznění tunelu Blanka na přelomu let 2015 a 2016. Zastávky byly instalovány, ale PČR nedala souhlas ke zprovoznění světelné signalizace. Průtahy trvaly více než rok, až se na konci března 2016 podařilo zastávky konečně zprovoznit. Jejich realizaci doprovázely obavy ze zhoršení plynulosti automobilové dopravy, kapacitní hrdlo magistrály se ale nachází na náměstí I. P. Pavlova a ne zde.

Foto: Tomáš Cach

Mimoúrovňová křižovatka Vltavská

Vltavská je mementem dopravního uvažování 70. let a tvoří významnou bariéru pro pěší a cyklistickou dopravu. Plánuje se zde proto zřízení úrovňových přechodů a doplnění cykloopatření, což by umožnilo vyhnout se ve většině bezmotorových relací dlouhým, nepřehledným a pro pěší málo atraktivním podchodům.

Cyklopruhy v Bubenské

Rekonstrukce Bubenské ulice z roku 2016 zahrnuje zřízení prvního pražského nepřímého levého odbočení na signalizované křižovatce (s ul. Heřmanovou). Součástí rekonstrukce jsou cyklopruhy, které mají výhledově navazovat do Veletržní a na cyklostezky na Hlávkově mostě. Úprava zvýšila počet rezidenčních parkovacích stání, přesto se stala terčem kritiky některých automobilistů pro údajně zbytečně realizovaná cykloopatření.


  • Foto v článku, pokud není uvedeno jinak: Václav Kříž

Chcete se jízdy účastnit, stát se špuntařem, nebo cyklojízdu podpořit? Pokračujte zde.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Vysloveně mě pobavilo zjištění , že když chceme „Zažít město jinak“ tak je pak takovém místě někdy “ zničená cyklopoužitelnost“

    Jen těch akcí co tam pořádá Bajkazyl :)

  2. typická fotka z náplavky pro citaci z článku :

    . Rostoucí atraktivita náplavky jako cílového místa ale za pěkného počasí v zásadě zničila její použitelnost pro jízdu na kole.

    http://www.bajkazyl.cz/?p=858

  3. neříkám že je to jen věc Bajkazylu, ale jsem si zatraceně jistý, že třeba Automat podporuje všechny tamní formy zábavy ve smyslu zažít město jinak a tak nějak si neuvědomuje, že v rámci dopravní cyklistiku mohou radostně leckde vytvořit něco jako magistrálu….

    Proto mi přišlo velmi vtipné, že je zde zmíněna náplavka o kterou se bojovalo v rámci zkulturnění veřejného prostoru se po pár letech stala prostorem cyklistům nepřátelským.
    Legrační na tom je, že úplně to samé jsem říkal, a byl cyklodiskuzích porubán, o Smetanově nábřeží, že pokud se z toho stane “ jen prostor pro zažití jinakosti, že tam dopravní cyklistice a MHD zazvoní radostný umíráček a s láskou budeme vzpomínat na provoz který tam je možný teď…..
    Nu a již dnes se v Cyklojízdě bojuje za cyklo objížďku náplavky, to je humor na entou a zajímalo by mě, kdo z automatčíků si vůbec tuhle šílenost uvědomuje, věřím že nikdo …. v boj!

  4. Újezďáku, to, že cyklisti oživili náplavku až do té míry, že je pro ně nepoužitelná, je skutečně docela vtipné. Současně je to ale problém, pro který je třeba najít racionální řešení ne se vysmívat Auto*matu za to, že podporuje aktivity ve veřejném prostoru.

    AM se k náplavce, pokud vím, nikterak zásadně nevyjadřoval. Na Prahou na kole jsem kritizoval zneprůjezdňování akcemi. Bajkazyl Auto*mat neprovozuje. Osobně si myslím, že na náplavku patří rekre a pohodáři, a chrti mají mít nahoře souvislé řešení, které je nenutí používat jako praktický koridor tramvajové koleje. K tomu stačí dole úprava povrchu, která nepošle 90% uživatelů prostoru širokého 7-20 metrů na dvoumetrový proužek hladké dlažby, a nahoře salámovka směřující k velké rekonstrukci a dílčí dopravní zklidnění. Smetaňák může z hlediska cyklo fungovat stejně dobře jako pěší zóna s tramvajemi i jako sběrná komunikace, na které nebude tranzit a místo 25 tisíc aut za den tak třeba 5 nebo 10 tisíc. Což bys mohl vědět, že je návrh AM už několik let. Jestli považuješ současný stav za dobrý, tak si zkus vzpomenout na mapu nehodovosti, kterou jsem tu před pár týdny postoval, Smetaňák je v oblasti cyklo jeden z nehnusnějších pražských nehodových úseků.

    Že je na náplavce přetlak, svědčí hlavně o tom, že je v Praze nedostatek kvalitních veřejných prostorů. Což se dá spravit, samozřejmě, například zkrocením těch plechovek, co ho leckde zabírají. A jestli přičítáš AM postoj „zažít město jinak za každou cenu“, tak se mohu dopustit stejného argumentačního faulu a přiřknout ti libost v „zažít město stejně,“ v podobě čerstvě zrekonstruované Štěpánské, kde ponechané dvě řady šikmého stání brzy doplní ještě kapacitní podzemní garáže.

    Konečně, je-li ti současný postoj watchdogu AM k smíchu, navrhni laskavě řešení vlastní. Rád ho zašlu k vyjádření naší odborné radě. I na cyklokomisi se můžeš nechat pozvat, všem těm expertům to tam natřít a mně se vysmát, jak pitomý byl AM, že na to geniální řešení za deset let fungování nepřišel.

  5. zazit aktivistovo „slapnuti na bebicko“ – k nezaplaceni. diky @ujezdak

  6. jo je to paradox. diky, cyklisti, ze ste nam ukazali, ze mame v praze naplavku. a ted se vratte na tramvajovy koleje, prekazite nam v chlastani… :/

  7. tik: No, myslím že bojovat za vytlačení pěšáků a aktivit z náplavky, místo za řešení kvalitního cyklo nahoře na nábřeží, by byla tak trochu labutí píseň. Osobně mi jsou chodci, i ve své „dopravní slepotě“, z podstaty jejich bytí sympatičtější, než plechovky nahoře na Nábřeží. A jestli se Vám líbí současný stav Smetaňáku, tak to smekám. Asi bychom se měli vrátit zpět na stromy, udělat tlustou čáru a začít brát stav takový, jaký je. Ne tesknit po letech minulých. Tím samozřejmě neříkám, že není dobré poučit se z chyb…

  8. pozn. bílá místa na mapách, „kde žijí lvi“, většinou zbaví „nebezpečí“ nejprve cyklisté, následně pejskaři větších plemen a teprve přichází ostatní a až nakonec se zjistí, že je tam za hezkého počasí plno a kostky tak řídké.. ;-)) – kdy už náplavku konečně zahustí??. Bude po problému!
    Jinak vžiji-li se do Středočecha (rozuměj často pražana, co se i kvůli autům odstěhoval za Prahu), chápu možná část frustrace a nedorozumění s „blokujícími“ aktivitami A*M. Jasně na Praze 1 např. je to mediálně nejvíc vidět, jenomže zlatá Praha na rekreační i dopravní poježdění na kole. Kdo se dnes rekreačně na kole projede třeba Uhříněves, Říčany, Slapy, Beroun? Vzhledem k provozu aut už asi nikdo. No a protože, že lidi z Říčan, Uhříněvsi i Dobřejovic potřebují dojíždět a tudíž parkovat (P+R moc nejsou), tak aktivity (imho lokálně pražsky chápaného) A*M mohou snášet nelibě. A možná i to je důvod proč se stále politicky drží typy jako Lomecký apod., kteří na politickém srdci mají parkování v centru… :-( škoda Štěpánské, škoda Václaváku.
    Celkově se, řekl bych, situace v Praze pro jezdění na kole zlepšuje, už blízkém v okolí Prahy je to ale bohužel opačně. A žádný A*M tam nepomáhá… ;-)

  9. Vratislav, všimni si ani ťuk proti cyklojízdě, ani nějaká kritika ode mě .
    Auto-matu se totiž není třeba vysmívat, on to někdy docela zvládá sám :)

    Bajkazyl vlastnictví s tím jaksi nemá co dělat, velmi dobře si pamatuji z minulých ročníků Do práce na kole, kdy přímo spolupracoval, a velmi často je v akcích s Automatem sdružen… jako chápu, teď se to v souvislosti s tou fotkou nehodí :)

    Proč bych měl navrhovat nějaká řešení když ráno, kdy “ veselí lidičkové“ ještě hnípou jezdím po náplavce a odpoledne, kdy “ veselí lidičkové zažívají město“ prostě jedu s auty vrchem… i ten trh se okolo 7-7,30 ještě dá v pohodě projet.
    Když tam kdysi politici, dokonce i lokální zelení, schvalovali různé ty Lodě na vodě a podobné, tak jsem psal dopisy a podepisoval petice, dokonce i jsem od té paní ze strany zelených dostal osobní omluvní dopis:)

    Prostě jsem se jen uchechtl nad tím, jak naši údajní spojenci pěšáci a lidičkové co chtějí město jinak ve finále dostali automat do schýzy, protože musí znovu bojovat o prostor, který již cyklisté měli a to právě díky našim “ přirozeným spojencům“, kteří nás zbavili důstojného prostoru….

    To že Smetanovo nábřeží v době trvání akce “ jinakosti“ bylo pro MHD a cyklisty velmi obtížně průjezdné je věc, která když se na ní upozornilo byla tehdy v rámci veselého “ v prsa bušení“ jak to skvěle proběhla právě aktivisty ukřičena…. a až se to povede, tak to dopadne jako s Náplavkou a automat bude zase demonstrativně žádat o nějaký průjezd o kousek dál :D

    tečka

  10. újezďák: Náplavka staví cyklisty a chodce proti sobě jen zdánlivě. Skutečný problém je v tom, kolik jezdí nahoře aut. To komplikuje v daném profilu realizaci řešení použitelného i pro někoho jiného než cyklistické supermany. Když je z nábřeží dopravní kanál, tak si lidi logicky našli místo někde mimo.

    Nábřeží žije bylo něco jiného než předpokládaný každodenní dopravní režim, a to i v případě pěší zóny.

  11. josuk: Je sice dost možné, že někteří lidé z okolí Prahy nemají rádi Auto*mat a (zatím neexistující) regulaci příjezdové IAD do Prahy, ale to nemá co dělat s pražskými politiky, které nevolí a ani nemohou. Myslím, že půjde hodně o to, aby si obyvatelé Prahy uvědomili, že dopravní problémy a zničené životní prostředí jim způsobují z velké části dojíždějící z okolí města (ale i např. z takového Újezda ;)). Debata se tímhle směrem posouvá, ale zatím pomalu.
    Co se týká Smetaňáku, tam už máme mnoho let jako fungující modelovou transformaci Limmatquai v Curychu, takže není potřeba nic vymýšlet. Problém s centrem je ale hlavně ten, že sem má neuvěřitelné množství aut abonentní kartu a jsou tu velké kapacity garáží. Kromě toho je tu anarchie v zásobování a kontrola ZPS je neúčinná (aspoň to by se mohlo v dohledné době změnit mírně k lepšímu s novým systémem).
    A k náplavce, jednou jsem se díval, že tu tzv. chráněnou restauraci Vltava, která tvoří úzké hrdlo, museli někdy tuším v 70. letech dost výrazně rozšířit, což je vidět z historických fotek i ortofoto, viz třeba https://img.blesk.cz/img/1/full/3126015_.jpg
    Jinak tam jde čistě o to, dát tam kromě dvou proužků pro cyklisty ještě jeden pro chodce a na ně nastříknout informativní pikťáčky (může udělat guerilla), ano, bude to pěší zóna, ale většinu roku a denní doby bez problému průjezdná, občas s opatrností. Řešení nahoře je ovšem nutné už z důvodu odbočení do ulic města. Celé to pravobřežní nábřeží se postupně zklidní, jakmile bude Smetaňák jen pro místní a obsluhu a začnou se v rekonstrukcích ulic a náměstí (např. karlák) důsledně obnovovat pěší vazby plus mýto do centra.

  12. > Jejich realizaci doprovázely obavy ze zhoršení plynulosti automobilové dopravy, kapacitní hrdlo magistrály se ale nachází na náměstí I. P. Pavlova a ne zde.

    Já jsem teda minulé úterý když to spustili poprvé v životě viděl zácpu od Florence na Štvanici trvající minimálně od 16:50 do 17:50 (nejdřív jsem v ní uvízl a pak jsem to pozoroval z okna).

    > Náplavka staví cyklisty a chodce proti sobě jen zdánlivě. Skutečný problém je v tom, kolik jezdí nahoře aut.

    Stejně tak bych mohl říct, že skutečný problém je v tom, že jsou nahoře dva metry v každém směru oddělené obrubníky kvůli tramvajím. Myslím, že kdyby mě mohli řidiči kombajnů normálně předjet, dost by se jim ulevilo.

    Ke Smetaňáku bych jenom řekl… dejte si pozor, aby to tam neskončilo takhle: https://www.youtube.com/watch?v=1aSoLihwFVM

    vlákno:

    > Jinak tam jde čistě o to, dát tam kromě dvou proužků pro cyklisty ještě jeden pro chodce a na ně nastříknout informativní pikťáčky

    Už jsi někdy viděl chodce, aby toto dodržovali? Já to znám třeba kolem Botiče u Přípotoční, na Budějovické nebo nad Husákovým tichem, a tam dělení prostě nerespektuje nikdo.

    > jakmile bude Smetaňák jen pro místní a obsluhu

    Počkej, když bude Smetaňák jen pro místní a obsluhu, kudy projedu na kole centrum?!

  13. Jenda:

    – Štvanice: ale vyjezdilo se to, ne? Zajímavé by bylo srovnat, co to udělalo třeba s Bubenskou.

    – Nábřeží: Veřejná doprava má přednost před veškerou ostatní, takže dávat pryč bumlíky je absurdní. Kdyby tam ale byl automobilový provoz poloviční, tak můžou ty bumlíky v 90% délky dát pryč. A jéje, jsme zase u aut.

    – Smetaňák: To je asi jako kdybyste tvrdil, ža Lodě na vodě jsou standardní režim náplavky. Už jsem psal, že tam nebude každý den festival, standardní režim bude zákonitě vypadat jinak než Nábřeží žije. Jediné, co je třeba pohlídat, je, aby se moc nevyprsily zahrádky, jinak to bude OK.

    – Smetaňák II: Veškeré návrhy regulace počítaly s ponecháním veřejné dopravy, pěších a cyklistů, i vozů taxislužby.

  14. Jenda: Ad respekt chodníkových pruhů chodci – jo, viděl jsem, že to chodci +- respektují, např. ve Vídni, v Bambergu, Norimberku, Heidelbergu, dokonce v Budapešti. Nejvíc asi závisí na intenzitách, když tam jede jeden cyklista za druhým, tak jsou všichni uživatelé prostoru rádi, že je ten prostor jasně rozdělen a každý ví kde má být a kde ne. Vájemně se pak nemotají a neohrožují nebo aspoň o dost méně. Když někde cyklisté jezdí málo (Praha), tak se tam chodci samozřejmě budou motat, motají se i do silnic, když se někde jezdí málo, je to logické a já jim to nevyčítám, protože se motám taky. Navíc usuzovat o funkčnosti tohodle modelu na pražských nesouvislých parodiích na cykloinfra je zcestné, Budějovická i Botič jsou naprosté pahýly. Nad Husákovým tichem v sezóně, když se jezdí relativně hodně i rekreačně, to funguje. Pravda, chodí tam dost lidí a není to moc široké, tak občas přetékají.
    Na náplavce je ale místa dost. Tam jde vyloženě o to, dát tam pro chodce i cyklisty samostatné proužky, aby si vzájemně nepřekáželi. Samozřejmě, v sezóně v kritických hodinách, kdy se tam lidi ve velkém shlukují, jsou proužky k ničemu, většina rozhoduje, jde o pěší zónu. Nicméně když jsou podniky zavřené a prochází se tam pár desítek lidí, tak oddělené proužky odstraní potenciální konflikty a zpříjemní to tam cyklistům i chodcům. A kromě zduplování proužků by se mohla opravit nebo dokonce vyměnit dlažba, aby se po ní dalo normálně chodit a jezdit a tíhnutí cyklistů i chodců k proužkům bylo menší :).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Mapujeme bílá místa pražské cyklistické historie 1

29. 05. - redakce - Inspirace
Prahou na kole se cyklistickou dopravou v Praze zabývá nějakých deset let. Historie cyklistické dopravy..více

Vychytávky na cyklostezkách v Amsterdamu 3

26. 05. - Václav Kříž - Inspirace
Několik náhodných obrázků z amsterodamských cyklostezek. Podobné příklady lze nalézt i v Česku a jinde ve..více

Magistrátní cyklomapy online 6

Doba, kdy měl magistrát webovou cyklomapu, o které nikdo nevěděl, je pryč. V dubnu 2017..více

Představujeme YouTube kanál Prahou na kole :)

Prahou na kole, to není jen tato stránka, soubor návodů, analýzy, cyklomapa, Facebook, Twitter či..více

Tři různé longtaily 2

Jak jsem slibil, představím tři různé longtaily, se kterými mám dlouhodobé zkušenosti. Elektrifikovaný citybike se..více

Co musíte vědět před pořízením longtailu 12

Když chcete po Praze vozit na kole víc než svůj zadek, notebook a triko na..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Ukradli vám v Praze jízdní kolo nebo koloběžku?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého portálu pro jízdu Prahou na kole. Je to snadné, díky Darujme.cz to máte za minutku.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru