Cyklistické ulice

Publikováno: 03. února. 2014, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021
Publikováno: 03. února. 2014, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021

Cyklistické ulice zajišťují nejvyšší ochranu cyklistů v režimu 30 km/h, leží na pomezí mezi zklidněnou ulicí, obytnou zónou a cyklostezkou, přičemž umožňují vjezd automobilové dopravě.

Princip cyklistické ulice je v tom, že umožní cyklistům i autům pohyb po téže komunikaci, avšak cyklisté jsou upřednostněni, auta je nesmí omezit a jsou považována za „hosty“. Cyklistickou ulici si nesmíme plést s cyklostezkou, protože dopravní režim je zde velmi odlišný.

Kde je znají?

Cyklistické ulice najdete v Nizozemsku, Německu, Rakousku a Belgii, ovšem komunikace s obdobným režimem najdeme nakonec i u nás. V zásadě můžeme odlišit dva základní modely „cyklistické ulice“ – nizozemský a německý (aplikovaný nově také v Belgii a Rakousku).

Prahou na kole běží s podporou Citybikes:
Elektrokola, skládací kola, městská kola

Nizozemsko

Cyklistické ulice v Nizozemsku najdete na hlavních cyklistických trasách tam, kde vedou po komunikacích s malou frekvencí motorové dopravy a převažujícím provozem jízdních kol. Maximální možná intenzita je 2000 vozidel za den. Dopravní režim umožňuje cyklistům i autům pohyb po jedné komunikaci, avšak cyklisté mají absolutní přednost v jízdě, auta je nesmí omezit a jsou považována za „hosty“.

Pro cyklistické ulice se v Nizozemsku používá červený asfalt, stejně jako pro cyklostezky. V křižovatkách mají pokud možno přednost v jízdě. Nejobvyklejší použití pro cyklistickou ulici je, když cyklotrasa podél hlavní silnice vede částečně po souběžných komunikacích obsluhujících přilehlé domy.

Je překvapující, že v zemi s největším počtem cyklistických ulic není tento pojem v legislativě nijak ošetřen. Použité dopravní značení je „cyklostezka s povoleným vjezdem motorových vozidel,“ někde s doprovodnými nápisy „Fietsstraat“. A stačí to.

„Cyklistická ulice – auto je zde host“ V Nizozemsku netřeba více…


Německo

Německo má pro cyklistické ulice zvláštní dopravní značky. Vjezd jiných vozidel do cyklistické ulice mohou omezit dodatkové tabulky – často je dovolen jen vjezd rezidentů nebo jednosměrný provoz motorových vozidel.

Obecný rychlostní limit je 30 km/h a řidiči musí přizpůsobit svou jízdu tak, aby nebyli jakoukoliv překážkou či ohrožením pro cyklisty. Na rozdíl od obytné zóny musí chodci, cyklisté mladší 8 let a bruslaři použít chodník.

Cyklistické ulice se zřizují tam, kde cyklistická doprava převažuje, nebo se její převaha očekává. Přitom je třeba brát odpovídající ohled na řešení cílové motorové dopravy. V současnosti je v Německu cyklistická ulice použita zhruba na 140 místech.

Cyklistická ulice v německém stylu: Vjezd a parkování automobilů nikterak neomezen.


Belgie

Od prosince 2012 umožňuje zřizování cyklistických ulic belgický zákon o provozu. Cyklisté smí používat celou šířku komunikace, auta nesmí cyklisty předjíždět ani jet rychleji než 30 km/h. První cyklistická ulice v Belgii byla zřízena v Ghentu v roce 2011 (Visserij).

Rakousko

První cyklistická ulice v Rakousku byla zřízena ve Vídni okamžitě poté, co to zákon umožnil, v březnu 2013 (Kuchelauer Hafenstraße).

Chytáky dopravního režimu

Jak tedy cyklistická ulice funguje dopravně? Uvažujme, že provoz automobilů je zde velmi slabý a kola převažují, potom následující režim naprosto odpovídá situaci:

Pro cyklisty zpravidla platí:

  • Cyklisté se nemusí držet vpravo.
  • Je zakázáno předjíždění cyklistů motorovými vozidly, čímž je zcela eliminován výskyt situace, kterou považuje za ohrožující skoro polovina cyklistů (viz graf zde).

Pro řidiče automobilů zpravidla platí:

  • Vjezd nebo průjezd vozidel není zpravidla omezen (někdy je vjezd omezen na rezidenty).
  • Platí rychlostní omezení na 30 km/h.
  • Parkování v ulici je řešeno zcela běžným způsobem.

Rozdíly oproti obytné zóně:

  • Vyšší rychlostní limit (30 km/h, ne 20 km/h).
  • Nepředpokládá se volný pohyb chodců po ulici.
  • Není dovoleno předjíždět cyklisty.

Rozdíly pro řidiče oproti běžné cykloobousměrce v režimu zóny 30.

  • Není dovoleno předjíždět cyklisty

Rozhodně tedy neplatí, že by případné zřizování „cyklistických ulic“ znamenalo pro stávající uživatele ulic jakékoliv omezení. Představa, že by zřízení cyklistické ulice znamenalo vyloučení průjezdu vozidel či znemožnění parkování, je naprostý nesmysl.

Cyklistické ulice v ČR?

Nizozemská metoda naznačuje, že i v ČR by cyklistické ulice bylo teoreticky možné realizovat velmi snadno kombinací značky „Stezka pro cyklisty“ s dodatkovou tabulkou umožňující vjezd motorovým vozidlům. V Nizozemsku je to tradiční a společně se stavebním řešením (dle zásad udržitelné bezpečnosti se cyklistická ulice vzhledem podobá víc cyklostezce než běžné ulici) se žádoucí vzájemné chování vytváří snadno.

I u nás najdeme cyklostezky, na které mají z nejrůznějších důvodů povolený vjezd vyjmenovaná motorová vozidla, pro běžné ulice to ale není dobrý koncept.U nás bude potřeba postupovat spíš jako v Rakousku a Belgii, kde jsou cyklistické ulice novinkou převzatou z Německa, a kde bylo nutné vzájemné chování řidičů a cyklistů v legislativě jednoznačně definovat. Za zásadní lze považovat zejména zvýšení ochrany cyklistů tím, že by v cyklistické ulici nemělo být povoleno předjíždět cyklisty motorovými vozidly.

Předjetí osobním autem: za nebezpečné je považuje polovina cyklistů. Cyklistická ulice toto riziko eliminuje. (Zdroj: GFK pro TSK, 2012.)


Cyklistické ulice v generelu Prahy 3

Prvním dokumentem, který u nás zřízení nějakých cyklistických ulic (v německém smyslu) seriózně předpokládá, je generel cyklistické dopravy na Praze 3. V generelu se uvažuje trojstupňový přístup k cyklistické dopravě (1) dopravní tahy, 2) cykloobousměrky v rámci dopravního zklidňování a 3) chráněné koridory). V rámci posledního stupně — vytvoření sítě zelených / chráněných koridorů — se předpokládá použití cyklistických ulic tak, aby vznikla souvislá síť klidných tras, kde jsou existující parkové průjezdy propojeny kombinací cyklostezek a právě cyklistických ulic. Pro skupiny cyklistů, které jsou velmi citlivé na provoz, tak vzniknou použitelné souvislé průjezdy.

Není přece ekonomické stavět cyklostezku v ulici, kde je slabý provoz, když jde srovnatelné ochrany cyklistů dosáhnout mnohem levněji a bez prostorového záboru pouhou změnou dopravního režimu. Zavedení režimu cyklistické ulice je nejjednodušším a nejekonomičtějším řešením, které současně nepřináší žádné omezení pro stávající motorovou dopravu.

V generelu cyklistické dopravy Prahy 3 jsou jako budoucí cyklistické ulice předpokládány ulice Lucemburská, Jeseniova, Za Žižkovskou vozovnou, Zelenky-Hajského, Kubelíkova, Slezská (podmíněně),
Šrobárova + U Vinohradského hřbitova, Pod Lipami + Osiková a V Zahrádkách.

Jak jinak propojit izolované parky vedlejšími uličkami, než režimem cyklistické ulice? (ve schématu žluté tečkované čáry, kliknutím zvětšíte). Zdroj: generel cyklodopravy Praha 3.


Samozřejmě, k realizaci bude ještě dlouhá cesta. Podmínkou je změna legislativní úpravy a postupné dopravní zklidnění vedlejších ulic, které je ovšem v celé vnitřní Praze žádoucí ze zcela jiných než cyklodopravních důvodů. Reálně tak bude možné se cyklistických ulic v „německé“ podobě v Praze dočkat nejdříve za několik let.

Závěr

Zřizování cyklistických ulic se v ČR v budoucnu bezpochyby dočkáme, a to přinejmenším formou „cyklostezek s povoleným vjezdem vyjmenované dopravy.“ Cyklistické ulice budou dalším rozšířením stávající nabídky řešení snižujících cyklistům dopravní stres, a současně deklarací toho, že cyklistická doprava ve městě má podporu odpovídající jejímu obecnému přínosu.

Odkazy

Cyklodoprava.cz – cyklistická ulice
Český překlad metodiky z nizozemského CROW manuálu (PDF)
Fietstraat v Nizozemsku – video Bicycledutch
Fietstraat na obslužné komunikaci (2. video)
Fietsstraat – wikipedia
STVO – Dopravní značky pro cyklistickou ulici v Německu
Fahrradstraße – wikipedia
Generel cyklistické dopravy Praha 3

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Luděk 3. 2. 2014, 12:20

Bohužel jsem se z článku nedozvěděl, zda se v cyklistické ulici předpokládají i nějaké povinnosti pro cyklisty či nikoliv. Zatím vím jen práva: absolutní přednost cyklistů (chodci, kteří si mysleli, že mají absolutní přednost, tak už nežijí) a možnost využívat vozovkou v celé šíři (např. jet po levé straně). Co se stane, když se na neznačené křižovatce (a že jich v těch uličkách je) potkají dva cyklisté s absolutní přednosti? Navíc když někteří pojedou 40 a středem? Nedělám si legraci, při jízdě na kole mám už zkušenost s bouračkou s cyklistou, který měl vlastní právo na šněrování cik-cak ulicí ...

újezďák 3. 2. 2014, 16:00

Luděk .
Podle mě na neoznačené křižovatce platí přednost zprava, což bohužel hlavně v jízdě v protisměru jednosměrky , je jedno jestli povolené či nepovolené zákonem, dělá lidem problémy.

Náznak řešení takové situace je pak vidět v Karlíně, kde se na neoznačených křižovatkách, poměrně nedávno slavnostně zbavených značek, má zjevit informační tabule, že i zde na přednosti zprava platí přednost zprava i když nemá oporu v zákoně ...... :)

Vratislav Filler 3. 2. 2014, 19:23

Tou "absolutní předností" je míněna absolutní priorita. Legislativně to Nizozemci nemají ani upravené, používají značení "cyklostezka s povolenou jízdou aut" a každý rozumí tomu, co to znamená a jak se tam chovat. Například formálně není zakázáno cyklisty předjíždět. V Německu a tam, kde to zavádějí nově, musí tyhle věci dospecifikovat. Neznamená to, ale, že přestává platit přednost zprava nebo povinnost vpravo se míjet.

Petr Dlouhý 3. 2. 2014, 23:33

Když koukám na ten zamýšlený rozsah na P3, tak přemýšlím nad tím, jestli je správné tam takový režim použít (v tom generelu je to nabízeno jako jedna z možností, ale stejně).

Myslím, že by bylo dobré takovou novinku začít zavádět na místech, kde je důvod jejího použití naprosto zřejmý (např. U Kempinku, Ledařská, Vltavanů). Prostě někde, kde převažující cykloprovoz už je fakticky a nikoliv potenciálně. Na spornější místa by se mohla dostat až později.

Vratislav Filler 4. 2. 2014, 08:37

No je fakt, že když teď procházím cyklotrasy, tak jsem docela překvapený tím, na kolika místech na A2 třeba není třicítka. Jiná věc ale je, že tam to poměrně dobře funguje i tak.

Petr Dlouhý 4. 2. 2014, 08:59

VF: No právě, alespoň by to uvedlo režim do souladu s praxí a zamezilo tak případným sporům.

Kde by to mohlo pomoci i prakticky je pak třeba ulice Za Elektrárnou, ve které je dost nepříjemný provoz na to o jak rekreační oblast jde.

újezďák 4. 2. 2014, 10:59

Petr Dlouhý
třeba ta první cykloulice ve Vídni zmiňovaná v článku je součástí Dunajwegu a tím pádem součástí Eurovelo sítě... konkrétně trasy 6.

Takže logiku to má...

josuk 4. 2. 2014, 11:14

pozn.: zrovna pro žižkov se mi zdají vhodnější „obytné zóny“ protože:
• jsou v česku zavedenější, a asi i úředně průchodnější (?)
• je to něco pro všechny (nejen pro pumpičkáře)
• 20km/hod je lepší než 30km/hod
• chodci do vozovky stejně moc nevstupují ani v obytných zónách
tu cyklistickou ulici bych viděl lépe v rekreačnějších a méně obydlených místech (ty Holešovice, Modřany, ale taky klidně třeba ze Zbraslavi do Vraného (což nečekám, že někdy projde.. ;-))

Zacyklení 4. 2. 2014, 14:37

2 (újezďák): Jak myslíš to v poslední větě, že přednost zprava nemá oporu v zákoně? Při výjezdu z cykloprotisměrky? To by snad v rozporu se zákonem být nemělo.

4-6 (VF, PD): souhlasím s tím, že by se to dříve než někde, kde cyklodoprava teprve někdy v budoucnosti možná bude výrazné, zavádět cykloulice tam, kde už kola převažují. A to i tam, kde už jsou cyklisté respektování, jen ať si na to lidé pomalu zvykají. K seznamu přidávám Vodáckou taktéž na A2.

újezďák 4. 2. 2014, 15:49

zacyklení

neměl jsem na mysli přednost zprava jako takovou, ale nějakou na koleně udělanou dodatkovou tabuli, která říká, že na přednosti zprava platí přednost zprava .... což je vysoce nešťastné řešení ke kterému Karlínská zóna údajně směřuje...

Jerzy 4. 2. 2014, 16:45

újezďák: nikdy nezapomenu na místní setkání občanů se zástupci radnice MČ Praha 6, kde si nějaký občan stěžoval, zda na jedné zcela bezvýznamné lokální křižovatce s průjezdem jedno auto za 5 minut nemůže být zřízena informační tabule, jak se tam v autě chovat, protože současný stav (žádná dopravní značka) je jen čekáním na neštěstí v podobě havárie.

Vratislav Filler 4. 2. 2014, 18:25

No já teda doufám, že to osadí dopravními značkami A3 ( http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czech_road_sign_A03.svg ). Cokoliv dalšího by bylo husté psycho.

újezďák 5. 2. 2014, 11:35

Vratislav, jenže psycho je už jen to osazení "zklidněného prostoru" výstražnými značkami.
A3 je výstražná značka.

Podle mě se výstražné značky dávají především na místa, kde je potřeba upozornit na něco nečekaného, nečekaný průběh, sklon nebo povrch silnice či na nečekanou změnu podmínek, třeba vítr.
Tyhle A3 opravdu potkáš spíš na místech, kde je křižovatka nečekaná, ale rozhodně ne na místě kde je křižovatek jako máku .

Představa, že tam někdo namrská na každou křižovatku 4 značky jen proto, že tam přednost není upravena značkami a řídí se tím nejednoduším a nejlevnějším dopravním opatřením na světě , tedy předností zprava, mě děsí.

Nejsme přece takový idioti jako v USA, kde mají na kdejaké křižovatce 4 stopky.....

Luděk 10. 2. 2014, 16:10

[3] Vráťa: v médiích bych se obratu "absolutní přednost" radši vyhnul, viz smrťáky na přechodech pro chodce po medializování absolutní přednosti.

[8] josuk: obytná zóna ve frekventovaných ulicích Žižkova a Vinohrad by byl zajímavý experiment. Vzhledem k tomu, že se parkuje po obou stranách ulice, tak řidičům (tj. i cyklistům) nezbývá než jet prostředkem ulice a krokem, ono zpod každého auta může vyběhnout či vyjet na kole/odrážedle/koloběžce dítě (ty se tam můžou pohybovat bez dozoru dospělých).

Neboli, v případě normální silnice se při kolizi s chodcem bude vyšetřovat míra zavinění, v obytné zóně je řidič automaticky vinen. Proto se obytné zóny dávají do okrajových míst, kde je jednak malý provoz a navíc je tam dobrý rozhled (auta parkují v garážích vilek). Pokud teda chceme v Praze 3 dostat cyklisty pryč z vedlejších uliček, dejme tam obytnou zónu ;)

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Budapešť na kole
Inspirace z Evropy,

Budapešť na kole

06. března. 2024, 3min. čtení6