Šaty dělaj člověka

Speciální cyklistické oblečení má jistě své opodstatnění, pokud jedete sportovat. Jestli ale jedete do města, je to stejně nesmyslné a nepraktické, jako kdyby si řidič automobilu oblékal před ranní cestou azbestový overal nebo cestující MHD si šněroval goretexové boty a pečlivě upínal mačky. Poradíme vám několik tipů, jak na kole jezdit v normálním oblečení, odstranit tak problémy s převlékáním, a vypadat přitom skvěle.

Uvědomte si, že když budete na kole jezdit ve svém normálním oblečení do města, tak jako to dělají všichni obyvatelé Kodaně, Amsterodamu i mnoha jiných světových metropolí, získáte tím mnohem větší svobodu a kolo vám bude ještě užitečnějším dopravním prostředkem. Nemusíte se převlékat, můžete prostě zastavit před obchodem a jít nakupovat, jet do kina nebo na pracovní schůzku, můžete zajít s přáteli do kavárny, když je potkáte na ulici, stejně tak můžete na kole jet na oběd nebo ho kdykoliv někde nechat a pokračovat veřejnou dopravou. Vaše cesty na kole pak přestanou mít charakter samostatných vyjížděk a přemění se v součást vašeho dne a způsob, jak se pohodlně pohybovat po městě. Jen dojíždíte-li vážně daleko, přes několik kopců, a obyčejně spěcháte, možná pro vás bude praktičtější oblékat se na kolo jinak a v cíli se převléct.

Běžný všední den v Kodani (foto CCC)

Jak se neumazat

Pro jízdě v běžném oblečení je podstatné mít kolo vybavené do města. Blatníky, kryt řetězu, kryt zadního kola, aby se vám do něj nezamotala sukně nebo kabát, doplňky, které jsou vyjmenované v kapitole Kolo do města. Nemáte-li kryt na řetěz, pomůže pravou nohavici trošku vyhrnout nebo zapnout si přes ní reflexní pásku na suchý zip.

Magda:
Lodičky vozím vzadu na nosiči, zvlášť ty s podpatky tam dobře drží. Existují také pěkné dámské cyklobrašny s přihrádkami na lodičky. Dlouhé sukně: mám jednu téměř průsvitnou pod kterou nosím zimní cyklokalhoty – vypadá to docela sexy. Musím být ale samozřejmě opatrnější, když se chci postavit do pedálů v křižovatce, abych nezachytila za sedlo. Také jsem si pořídila několik nemačkavých přiléhavých sukní, po dojezdu si je natáhnu přes cyklokalhoty a nikoho ani nenapadne, co je vespod. Zavinovačky a velké rozparky rozhodně nedoporučuji (i když řidičům kolem se to obvykle dost líbí :-)

Jak se nezpotit

Nezávoďte. Jízda na sportovním kole po rušných pražských ulicích k tomu svádí. Jestli ale sedíte na městském kole, pěkně vzpřímeně, jste dobře oblečeni a jedete si tak městem, zjistíte, že není kam se hnát. Výhoda a rychlost vašeho kola spočívá v tom, že je pro vás prostupné a otevřené, nikoliv ve vaší maximální rychlosti. Existuje spousta fotek třeba z Kodaně, na kterých lidé pijí za jízdy na kole kávu, telefonují, češou se — nejraději všechno najednou.

Magda:
Saka: Pokud jsou dobře ušitá a z kvalitní látky, cestování na kole jim nijak nevadí. Pod saka obvykle nosím trička nebo easy-iron blůzy. Do nejprudších kopců tlačím, na ty pozvolnější si tělo zvyklo během týdne a už pocením nereaguje.

Prudké kopce nemusíte vyjíždět přímo, můžete je vyjet ulicemi vedoucími po boku svahu nadvakrát nebo natřikrát, nebo to můžete vzít napřímo pěšky. I v kopcovitých městech jako je americký Portland, skotský Edinburgh či italské Cagliary jezdí mnoho lidí v normálním oblečení.

Neoblékejte si pro jízdu na kole mnoho věcí. Svetr či bundu můžete dát na nosič nebo do košíku. Používejte hřeben, deodoranty. Uvědomte si také, že třeba v jižních zemích je v letních měsících mnoho dní, kdy se potí všichni bez rozdílu a při všem, byť jdou třeba jen pěšky po ulici do samoobsluhy — není to vagabundské, městem se nešíří zápach. Dejte si před důležitou schůzkou trošku rezervu, ať můžete poslední část dojít pěšky nebo volným tempem.

Být vidět

Při oblékání samozřejmě vystupuje i faktor bezpečnosti. Černé sako je na kolo perfektní oděv, bohužel není za šera a tmy moc dobře vidět. To neznamená, že v něm nemůžete jezdit. Zkombinujte jej s nějakou elegantní reflexní vestou nebo si pořiďte reflexní doplňky na kolo (třeba brašny), zmíněnou pásku kolem nohavice. Módní přehlídka reflexní formace pro zářivou budoucnost Kolouchův sen z jara 2008 měla za cíl právě ukázat, že kombinace oblečení s reflexními prvky zdaleka neznamená, že budete vypadat jako popelář.

Uvědomte si také, že v pražských ulicích je na bicyklu pán v saku nebo dáma v červených šatech zdaleka tou nejviditelnější postavou na křižovatce. Když se neoblékáte jako závodní eso a na kole sedíte vzpřímeně, automobily vás také více respektují, míjejí vás pro jistotu širším obloukem.

Helma

Markéta:
Beru si to, co mám první po ruce, to znamená že jezdím ve svém normálním oblečení a žádné sportovní nemám. Pod minišaty si beru krátké elasťáčky – ale takové, aby nebyly moc vidět :-) . U sukně pod kolena to neřeším. Obouvám tenisky nebo nízký podpatek, v létě jsou ideální sandálky. Jediná specialitka, kterou mám, jsou rukavice – abych mohla spadnout na ruce. A přilbu, protože jezdím agresivně a vím to :-)

Kolem cyklistických přileb probíhá už dlouho vášnivá debata. V cyklisticky vyspělých zemích je nosí málokdo, patrně proto, že tam je riziko nehody řádově nižší. Její význam sice bývá zásadně přeceňován, avšak v našich podmínkách cyklistického středověku je spíš každá ochrana dobrá.

Existují různé typy přileb, včetně různých přileb do města, které rozhodně vašemu vzhledu nijak neuškodí. A nakonec, když vjedete na chráněnou cyklostezku, můžete ji vždy odložit do košíku.

Například tzv. nutcase helmy (www.nutcasehelmets.com) jsou k dostání i v čeckých cykloobchodech

V saku, v šatech, na vysokých podpatcích

Není důvod, proč by to nešlo, je to je všední realita mnoha evropských měst. Každoročně se na toto téma dokonce pořádá několik módních přehlídek a existují celé blogy tomu věnované. Ilustrační fotky k tomuto článku i video níže nechť jsou dostatečným důkazem. Proč by to nemělo jít? Někteří k tomu poťouchle dodávají, že v botách s vysokými podpatky je často jednodušší jezdit na kole než chodit.

Fijalka:
Přijde mi logické jezdit v běžnejch oblečkách, užívám si to hlavně při kratších místních vyjížďkách (a bez helmy), ale do práce to mám kolem 10km a přes údolí, takže jezdím v dlouhejch cykloelasťákách, na kterejch mimo jiný oceňuju nošení navostro — nemusím mít tolik vrstev. Jsem praktická žena. Obecně je to tak, že podle toho, kam jdu po práci, si vezmu na sebe ,,normálnější” hadry. Ale na cyklobotky nedám dopustit a chodím v nich i na polední pochůzky (v sukni).

Lisa Foster ze San Franciska radí: Moje řešení pro sukně, které se ve větru převrací, je následující. Najděte si nějaký elastický pásek, který se dá zapnout kolem stehna (já používám čelenku, ale můžete použít i podvazek, pokud se cítíte jako skutečná primadona), dejte si na něj zavírací špendlík a navlékněte si jej kus nad koleno. Po nasednutí na kolo si špendlíkem zajistěte sukni a můžete jet.

V zahraničí existuje tradice různých bike-in akcí a party. Před nějakým časem jsme psali o bicyklové svatbě v americkém Portlandu. A umíte si představit, jak se v zimě lidé sjíždějí na tradiční ples cyklistů ve finském Oulu? V Praze byla snad první akcí tohoto druhu Cyklojízda muzejní nocí v květnu 2008 a ta jednoznačně ukázala, že i v našem krásném městě se dá jet večer na výstavu na kole — v šatech a v obleku.