Jak by mohl vypadat pražský bikesharing?

Publikováno: 27. června. 2016, 1 min. čtení
Aktualizováno: 30. ledna. 2021
Publikováno: 27. června. 2016, 1 min. čtení
Aktualizováno: 30. ledna. 2021

Koncem března byl započat tendr, který by měl vést k výběru dodavatele a provozovatele pražského bikesharingu. Celá soutěž byla svěřena DPP. Zájemci se mohou hlásit až do 13. září, lze tedy jen těžko předvídat, kolik nabídek se nakonec sejde a jak bude soutěž dále postupovat.

Zadavatel zvolil formu soutěžního dialogu. Jedná se o vícefázový formát tendru, během kterého se zadávací dokumentace teprve přesněji vylaďuje na základě rozhovoru s jednotlivými účastníky soutěže, kteří splní kvalifikační kritéria.
Zadavatel tento postup zdůvodňuje specificitou a náročností oblasti – s bikesharingem jsou v ČR jen velmi omezené zkušenosti a Praha je v mnohém specifická, kdežto ve světě je nabídka veliká a možnosti technického řešení obrovské. A právě proto nevyhlásil zadavatel klasický jednokolový tendr s od začátku přesně vymezenými kvalifikačními podmínkami.

Již nyní ale z podmínek můžeme vyčíst mnohé. V rámci příloh kvalifikační dokumentace soutěže nalezneme i studii proveditelnosti, kterou pro dopravní podnik na podzim 2015 zpracovalo ČVUT. Ta nám také napoví, jak může bikesharing v Praze nakonec teoreticky vypadat. Samozřejmě celý projekt se ještě bude v rámci soutěžního dialogu upřesňovat a možná i měnit, ale pojďme se podívat na aktuálně nejpravděpodobnější podobu, tak jak ji můžeme vyčíst ze zveřejněných materiálů a již proběhlých jednání.

Proč má mít Praha bikesharing?

Základní výhody bikesharingu podle studie proveditelnosti z dílny ČVUT jsou:

  • snižování dopravních kongescí a zlepšení kvality ovzduší – obecně se předpokládá, že člověk, který bude využívat kolo, nebude muset využít IAD, což je zejména v centrální oblasti Prahy značný benefit;
  • zlepšení dostupnosti v rámci řešené oblasti – rychlost pohybu na kole je značně vyšší než při chůzi;
  • zlepšení dostupnosti v rámci kooperace s MHD – stanoviště se velmi často umisťují do blízkosti zastávek MHD, je zde tedy přímá návaznost mezi MHD a cyklodopravou;
  • odlehčení MHD v centru;
  • implementace cyklodopravy do dopravního systému Prahy;
  • zlepšení zdraví rezidentů;
  • zlepšení obrazu (vnímání) města z pohledu turistů;
  • generování investičních příležitostí v dotčených oblastech.

Bude stanicový systém?

Soutěžní dialog i studie proveditelnosti upřednostňují klasický stanicový systém. Ten má dle studie výhody především v podobě garance výpůjčního místa, větší bezpečnosti díky příhodnému konstrukčnímu řešení uzamčení kola ve stanici, řeší legálnost odstavení kol či zabraňuje neestetickému „povalování“ kol. Navíc je takto řešena většina systémů v Evropě, a dokonce i některé bezstanicové systémy nakonec zavedly pevná výpůjční místa.

Kde budou stanice?

Rozsah se doporučuje zhruba v oblasti o rozloze 10 km². Stanice by od sebe mohly být vzdáleny zhruba 300 metrů, v méně vytížených částech 600 metrů, ve více vytížených lokalitách jen 150 metrů. Ideálně by měly být stanice u významných cílů, u stanic MHD a měly by být provázány s cyklistickou infrastrukturou. Celkově by mělo být 100 až 120 stanovišť s 1000 kol.

Systém bude zpočátku především v centrálních oblastech Prahy kolem řeky. Bude se snažit vyhnout vyvýšeným místům a zahrnovat bude především Prahu 1, 2, 4, 5, 6, 7 a 8 (+ Troju). Ani stanicím na kopci se ale nakonec nevyhne. Pár by jich mohlo vzniknout patrně mezi Prahou 6 a 7, případně u Pražského hradu. Lze předpokládat různé fáze výstavby a postupné zahušťování.

Nejvíce stanic by mohla mít Praha 7, díky svému příznivému terénu kolem řeky, nejméně pak Praha 4, a to v oblastech podél Vltavy a vzhledem k velikosti Tróji jich připadne logicky málo i sem.

Zajímavým problémem je Praha 1. Ta požaduje umisťování jen u vybudované cyklistické infrastruktury, mimo pěší zóny a mimo hlavní zóny památkové ochrany. Stanice by na Praze 1 byly především podél řeky na náplavce a od hradebního okruhu směrem pryč od centra. Vyhýbaly by se pěším zónám a Starému Městu. V ulici Na Příkopě by tak mohla být stanice na hranici předělu cykloobousměrky a pěší zóny. Uvnitř Starého Města a Josefova by bylo stanic jen minimum, v podstatě jen u knihovny na Mariánském náměstí.
Spor je ohledně tří stanic: ve středu a hořejšku Václavského náměstí a na Kampě. Praha 1 argumentuje, že Václavským náměstím nevede žádná značená cyklotrasa a Kampu chce ponechat především pěším. Autoři studie upozorňují, že se jim všechny tři stanice zdají být esenciální. Vše nakonec nejspíš bude o dohodě mezi magistrátem a městskou částí, jejichž rozpory zatím pravděpodobně nebyly vyřešeny. Praha 1 připouští možné budoucí zahuštění, pokud by se bikesharing osvědčil.

Zajímavý je náplavkový paradox, který hezky ukazuje, jak jsou které náplavky využívány. Zatímco Praha 2 požaduje umístění stanic nad novoměstskou náplavkou na nábřeží, aby místo nebylo koly tolik zatěžováno, Praha 1 by naopak stanice ráda umístila přímo na staroměstskou náplavku, kudy již vede značená cyklotrasa.

bikesharing_stanice_praha

Návrh polohy stanic v oblasti Prahy 1 dle studie proveditelnosti ČVUT. (Růžová – navrhovaná poloha; Modrá – potenciálně možná poloha)

Na Praze 8 se předpokládá využití osvědčených lokalit firmy Homeport a navíc doplnění o lokace jako u autobusového nádraží Florenc, na Rohanském ostrově nebo na Palmovce.

Některé městské části by systém rády rozšiřovaly více, než jaký je základní předpoklad. Navrhovány byly stanice u přívozů na Praze 6 nebo na Pohořelci. Tyto požadavky budou zváženy pravděpodobně až v návazné fázi, tedy při potenciálním rozšiřování systému.

Kdy to bude?

Uzavření smlouvy s dodavatelem a provozovatelem je předpokládáno na prvním čtvrtletí roku 2017. Poté se předpokládá jeden rok příprav a následovat by měl zkušební a ostrý provoz. Pokud tedy vše půjde podle plánů a bez zdržení (nebo zrychlení), tak by bikesharing mohl v Praze fungovat kolem roku 2018.

Kolik to bude stát?

Odhadované náklady jsou 100 milionů korun. Odhad zahrnuje zhruba 50 milionů investičních nákladů a 10 milionů na zajištění provozu na každý rok. Samozřejmě se cena může během soutěže ještě změnit.

Pro koho to bude?

Jak pro rezidenty, tak pro turisty. Podmínky nepožadují přesné rozdělení zastoupení skupin uživatelů. :) Bikesharing by mohl v Praze fungovat po celý rok. V zimě s menším počtem bicyklů.

Kdo to bude dělat?

Odpověď by měla vzejít ze soutěže. Obálky v rámci prvního kola se mají dle aktuálně stanoveného termínu otevírat 13. září v 10:00. Do té doby je velká neznámá, kdo se vůbec zúčastní, nicméně o subjektech, které kolem Prahy a bikesharingu poletují, jsme psali již několikrát. Kvalifikační podmínky mimo jiné stanovují, že by zájemce měl mít za sebou realizaci alespoň tří bikesharingových systémů s alespoň 300 bicykly v posledních třech letech (nebo je v této době provozovat). Každý si tak může udělat předběžný průzkum a zjistit, že takových subjektů na světě není úplně nekonečné množství.

Bude se s bikesharingem upravovat infrastruktura?

Má se nejdříve vybudovat kvalitní infrastruktura a poté zavést bikesharing? Nebo naopak kola v ulicích s novými jezdci na nich způsobí tlak na vznik bezpečné infrastruktury? To je rozpor, který řešíme v každém druhém článku o sdílení kol. Asi bychom mohli najít úspěšné i neúspěšné příklady z obou kategorií.

Studie ČVUT doporučuje, aby byl vliv zaváděného systému na MHD, IAD, pěší a parkování co nejmenší. Jak ale autoři podotýkají, bez vzniku alespoň některých opatření budou mnohá stanoviště jen obtížně přístupná. Studie říká, že se bikesharing může v Praze zavést i bez nových opatření, pro lepší funkčnost systému nicméně navrhuje zvážení následujících krátkodobých i dlouhodobých projektů.

Možná krátkodobá opatření pro úpravu infrastruktury za účelem zlepšení podmínek uživatelů systému jsou:

  • obousměrné zprůjezdnění pro cyklisty ulic Národní, Šeříková, Jungmannova, Pařížská, Štěpánská, Perlová, Opletalova;
  • zlepšení prostupnosti pro cyklisty v prostoru Smetanova nábřeží (CT A2) mezi Národním divadlem a Karlovým mostem a v ul. Karmelitské;
  • zprůjezdnění Rašínova nábřeží i mimo Náplavku (v PMK);
  • změny SSZ Lidická se znamením pro cyklisty;
  • umožnění legálního příjezdu pro cyklisty k Hlavnímu nádraží;
  • dořešení cyklopřejezdů na cyklotrase A2 v Podolí až ke Žlutým lázním;
  • zřízení samostatných či sdílených cyklopiktogramů na pražských mostech (Palackého, Jiráskův, Legií, Mánesův).

Možná dlouhodobá opatření pro úpravu infrastruktury za účelem zlepšení podmínek uživatelů systému jsou:

  • průjezd Vyšehradským tunelem – prodloužení Náplavky u Vyšehradské skály;
  • realizace cyklo a pěší lávky na Císařskou louku;
  • dokončení 2. fáze Nového spojení z Krejcárku na Balabenku;
  • zklidnění horní části Václavského náměstí;
  • zprůjezdnění Vyšehradského železničního mostu;
  • zkapacitnění průjezdu Klárovem a Kampou (CT A1);
  • rekonstrukce Libeňského mostu s novou cyklostezkou.

A co ty kopce?

Bez otázky na kopce by přeci žádný článek o kolech v Praze nebyl kompletní. Samozřejmě se předpokládá, že pohyb bude především v rovině, některým vyvýšeným místům se ale i tak stanice nevyhnou ani v první fázi. To se týká především Prahy 6 a 7, respektive jejich pomezí – okolí Letenského náměstí, Sparty, Hradčanské, potenciální stanice u Hradu, ale třeba i horní části Václavského náměstí (pokud tam stanice po debatách vznikne). Uvidíme, jak nakonec výsledná rozloha první fáze bude vypadat.

Studie ČVUT předpokládá, že se bude muset redistribuovat zhruba 5 % kol v systému a doporučuje proto zvolit nějaký ekologičtější rozvoz – nákladní kolo s kapacitou 4–6 kol, dodávku s ekopohonem nebo třeba krapet futuristicky nákladní tramvaj či loď. Případně se lze snažit motivovat uživatele kreditem zdarma k vývozu kol do výše položených stanic.

S elektrokoly studie v první „rovinatější“ fázi spíše nepočítá, ale samozřejmě uvidíme, co přijde za nabídky a jaké alternativy ze soutěžního dialogu vzejdou. Toto je dočasný pohled na budoucí systém, tak jak ho předběžně nastiňuje kvalifikační dokumentace tendru a její přílohy, včetně zmiňované studie proveditelnosti z dílny ČVUT.

Vydání článku podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu “Cyklisté Praze.”
Jiří Motýl
V domovské Praze jezdí na městském kole na vzdálenosti do osmi kilometrů. V redakci od roku 2013, od roku 2015 šéfredaktorem. Spoluautor knihy Městem na kole.

Vratislav Filler 27. 6. 2016, 12:20

Jestli to dobře chápu, tak studie je ke stažení zde: https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=52104 .

Způsob, jakým k lokalizaci stanic na svém území přistupuje Praha 1 je jasný: Když to nemůžeme zakázat jako segwaye, tak si aspoň vymyslíme takové obstrukce, abychom to zkriplili k nepoužitelnosti. Když nebudou stanice přímo u výlezů z klíčových stanic metra, tak je to v centru úplně na nic.

V New Yorku se poloha stanic ladila tak, že se udělala mapa, do které mohl každý navrhnout polohu stanice a ostatní zájemci o bikesharing o tom mohli hlasovat. Jenže to by tady neprošlo, protože hrozí, že by se ukázalo, že lidi chtějí jezdit na kole někam, kde městská část cyklisty v žádném případě nechce.

Vratislav Filler 27. 6. 2016, 12:23

Stačí si to, kde mají stanice být, srovnat s mapou využití Rekol v roce 2013: https://www.rekola.cz/img/heatmap.jpg

Zacyklení 28. 7. 2016, 10:38

Praha 1 požaduje umisťování jen u vybudované cyklistické infrastruktury, mimo pěší zóny a mimo hlavní zóny památkové ochrany.

Paráda. Památková zóna je na P1 skoro všude, cykloinfrastruktura skoro nikde. Bikesharing bez Staromáku, Národky a Václaváku by jaksi postrádal to kouzlo.

Vratislav Filler 28. 7. 2016, 11:39

Zacyklení: A o to Praze 1 jde. Jim na úspěchu bikesharingu naprosto nezáleží, naopak budou rádi, když to krachne a magistrát si to po pár letech zase sbalí.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Metro D: Nádraží Krč a cyklodoprava
Názory, Praha,

Metro D: Nádraží Krč a cyklodoprava

11. března. 2024, 3min. čtení5