Karlín: odpověď policie

Publikováno: 11. ledna. 2017, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021
Publikováno: 11. ledna. 2017, 1 min. čtení
Aktualizováno: 16. ledna. 2021

Kauza Karlína a rušení tamních cykloobousměrek se neustále vyvíjí. V listopadu jsme přinesli článek informující o roli policie v celém případu. V tehdejším komentáři jsem volal po transparentnosti rozhodování a vysvětlení, proč a na základě jakých podkladů policie právě nyní rozhodla, že se má tamní zkušební zóna ve své stávající podobě rušit. Vycházel jsem především z tohoto vyjádření z policejního stanoviska k srpnové variantě projektu:

„V oblasti Karlína byl zkušebně zaveden dopravní režim, o kterém bylo po vyhodnocení rozhodnuto, že se nebude na území hl.m. Prahy dále ani rozšiřovat, ani používat a v rámci realizace zóny placeného stání bude upraven.“
Policie ČR, č.j.: KRPA-162434-4/ČJ-2016-0000DŽ

Policie jsem se samozřejmě na podrobnosti zmiňovaného rozhodnutí dotázal. Bohužel odpověď trvala o něco déle a tak jsem v článku pouze přislíbil, že pokud odpověď obdržím, zde na Prahou na kole ji doplním. Policie jsem se ptal:

„Na jaké rozhodnutí tento text odkazuje? Která instituce nebo osoba rozhodla, že se nebude zkušební dopravní režim dále rozšiřovat ani používat? Na základě jakých podkladů bylo ono vyhodnocení provedeno? Existují k zmiňovanému rozhodnutí podrobnější informace?“

A policie nakonec odpověděla (celá odpověď je na konci článku):

„V případě Karlína dospěly některé subjekty podílející se na řešení dopravní situace v této oblasti k názoru, že dopravní režim stanovený v roce 2014, který preferoval pohyb cyklistů a byl negativně přijat od ostatních účastníků silničního provozu, nerozšiřovat do dalších oblastí a v rámci zóny placeného stání ho přepracovat a sjednotit s ostatními dopravními režimy používanými v oblastech zón placeného stání.“
Policie ČR, Č.j.: KRPA-162434-7/ČJ-2016-0000DŽ

V dalších pasážích textu poté policie doplňuje, že má na podobné stanovisko právo a vychází z běžné kontrolní činnosti a neexistují k němu písemné podklady. K nějakému detailnějšímu zdůvodnění jsme se tedy skrz přímý dotaz nedostali a zjistili jsme pouze to, co jsme již v zásadě věděli z původního stanoviska.

Ovšem nebyl jsem jediný, kdo se policie dotazoval na podrobnosti onoho rozhodnutí. Skrz portál Informace pro všechny se zeptal i jeden z našich čtenářů. Otázky položil o něco konkrétněji, a proto jsem chtěl s vydáním odpovědi policie posečkat, pokud by na své dotazy dostal o něco konkrétnější odpovědi, které by do případu vnesly více světla. Bohužel, pokud je mi známo, tak policie stále od 8. listopadu na jeho dotazy neodpověděla (ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní).

Jelikož kauza Karlín nabírá nový směr, rozhodl jsem se nečekat a zveřejnit alespoň odpověď, kterou obdržela redakce Prahou na kole. V případě, že by se na portálu Informace pro všechny v reakci na dotazy našeho čtenáře objevily nové detaily, článek opět aktualizuji. O novém vývoji v kauze Karlín informujeme zde.

Kompletní odpověď Policie z 15. listopadu 2016, Č.j.: KRPA-162434-7/ČJ-2016-0000DŽ

Dobrý den pane šéfredaktore,

Váš dotaz je vytržen z třístránkového stanoviska pro městskou část Praha 8 k dopravnímu značení v oblasti Karlína, které úzce navazuje na předchozí stanoviska PČR, případně konzultace a předběžná jednání, která k dané problematice proběhla. V bodě 1) je vyjádřen požadavek na jednotné řešení dopravních režimů v zónách placeného stání na celém území hl. m. Prahy. Vámi uváděná věta pouze reaguje na návrhy, které jsme sice zaznamenali, ale nejsou písemně podchyceny, konkrétně se jednalo o ponechání odlišného dopravního režimu v oblasti Karlína a doplnění pouze dopravních značek pro vyhrazená parkoviště. To by bylo, dle našich informací, i v rozporu se zadáním, které obdržel projektant.

Obecně je problematika stanovení dopravního značení řešena v § 77 zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v platném znění, kde je uvedeno:

„§ 77 Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích

(1) Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro

provozní informace stanoví

  1. a) na dálnici ministerstvo,
  2. b) na silnici I. třídy krajský úřad,
  3. c) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci

obecní úřad obce s rozšířenou působností,

  1. d) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný“ a „Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný“, světelný signál „Signál pro zabezpečení železničního přejezdu“ a signálů pro tramvaje na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, které nejsou veřejně přístupné.

(2) Dotčenými orgány při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních

komunikacích a užití zařízení pro provozní informace jsou

  1. a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnice,
  2. b) policie, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace,
  3. c) drážní správní úřad11), jde-li o užití dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ před železničním přejezdem a dopravní značky „Železniční přejezd se závorami“, „Železniční přejezd bez závor“, „Návěstní deska“, „Tramvaj“ a „Dej přednost v jízdě tramvaji!“,
  4. d) krajský úřad, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici I. třídy, a
  5. e) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o stanovení podle odstavce 1 písm. d) na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci.“

To znamená, že výše uvedené dotčené orgány mohou navrhovat doplnění, odstranění nebo úpravu dopravního značení mimo jiné i na základě vlastní kontrolní činnosti nebo podnětů od občanů. Takovéto „rozhodnutí“ (nejedná se o rozhodnutí ve smyslu správního řádu, ale o výsledek konzultací mezi dotčenými orgány) o změně dopravního značení nevyžaduje ze zákona žádné písemné zpracování, evidování a archivaci, ani zpracování podkladů, které by navrženou úpravu zdůvodňovaly. Výsledkem těchto jednání je stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, které vydala městská část Praha 8  dle výše uvedeného zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o opatření obecné povahy, kde zákon vyžaduje jeho vyvěšení na úředních deskách městských částí, má každý občan právo se k navržené místní úpravě vyjádřit. V případě Karlína dospěly některé subjekty podílející se na řešení dopravní situace v této oblasti k názoru, že dopravní režim stanovený v roce 2014, který preferoval pohyb cyklistů a byl negativně přijat od ostatních účastníků silničního provozu, nerozšiřovat do dalších oblastí a v rámci zóny placeného stání ho přepracovat a sjednotit s ostatními dopravními režimy používanými v oblastech zón placeného stání.

Jiří Motýl
V domovské Praze jezdí na městském kole na vzdálenosti do osmi kilometrů. V redakci od roku 2013, od roku 2015 šéfredaktorem. Spoluautor knihy Městem na kole.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Karlín