Ve dvou článcích, které vznikly jako součást mé bakalářské práce, budou popsány různé varianty procesů, ke kterým dochází před změnou dopravního značení. První část je o výměně stávajícího svislého dopravního značení nebo jeho doplnění, což je obvykle jednodušší než zřízení cykloobousměrek. O cykloobousměrkách bude druhý článek.
V dalších obcích ČR došlo po komunálních volbách v říjnu 2014 k posunu myšlení. Objevily se další obce a města, která se budou zabývat cyklistickou dopravou. Právě teď či do několika týdnů začínají v dalších městských částech v Praze pracovat lidé zabývající se bezmotorovou dopravou. (podrobněji na blogu Cyklisté sobě.)
Tyto dva články mají pomoci především těm, kteří budou pro bezmotorovou dopravu pracovat, a všem, kteří jim chtějí pomoci. Nejdůležitější teď na začátku i v průběhu dalších let bude co nejlépe včlenit bezmotorovou dopravu do ostatních záměrů (rekonstrukcí ulic, křižovatek, parků, výstavby budov atp). Jak při včleňování tak při plánování úprav, které nezávisí na jiných záměrech, pomohou nápady a názory od lidí. Také zkušenosti lidí s používáním daného místa pomohou zjistit, jaká úprava pomůže nejvýrazněji, nejvíce lidem a proč.
Proces schválení změn dopravního značení
Nastala například následující situace: někoho napadlo přidat dvě dodatkové tabulky pod slepé, aby ostatním pomohl najít zkratku. Od nápadu k realizaci může vést mnoho různých scénářů, ve kterých figurují různí lidé a organizace. Scénáře se mohou lišit už tím, zda podnět přišel od veřejnosti či těch, co to dostali za úkol. Samotné doplnění dopravního značení může být bezproblémové. Rozhodnutí o tom, zda je vhodné, může být naopak složité, může v něm pomoci Strava heatmap a hlavně zkušenosti konkrétních lidí.
Zjednodušený proces:
Některé procesy, jak platí pro Prahu:
V České republice existují lidé placení z veřejných rozpočtů, kteří se na různých úrovních zabývají tím, jak vylepšit systém veřejné dopravy. Jejich kolegové (například zaměstnanci odborů dopravy, krajských silničních správ, Ředitelství silnic a dálnic), také placení z veřejných zdrojů, se starají o vylepšování sítě silnic a ulic. Jde o to, aby do tohoto vylepšování bylo zahrnuto i vylepšování dopravy bezmotorové.
Ideální scénář přidání dodatkové tabulky
V následující části je popsán ideální postup při návrhu dopravního značení. Představte si městskou část, která se se rozhodla rozvíjet všechny druhy dopravy společně, včetně dopravy bezmotorové. Přidala se tak k desítkám měst a obcí, z nichž některé se dobrovolně sdružily v Asociaci cykloměst. Zadala externímu odborníkovi vypracování generelu cyklistické dopravy. Díky generelu všichni zaměstnanci úřadu městské části, kterých se to týká, vědí, co mají vyjednávat před rekonstrukcí ulice, na jakou ulici patří jaký typ cyklistické infrastruktury. Vědí, jak nepromarnit příležitosti spojené s revitalizací parků, developerskou výstavbou nebo například modernizací železniční trati. Městská část musí jednat s jinými organizacemi a přitom jí pomůže, když má díky generelu sama ujasněno, co vlastně chce.
O tom nejjednoduším, jako jsou změny dopravní značení mimo hlavní ulice, si městská část rozhoduje téměř sama. Odbor dopravy městské části se zabývá všemi druhy dopravy. Jedním z výstupů práce jeho zaměstnanců je i seznam návrhů, které dopravní značení lze upravit a vyměnit, a pomoci tím bezmotorové dopravě. Každý návrh je přesně vysvětlen i s plánkem oblasti, se zakreslenými místy, kde přesně a jaké dopravní značení, je na tomto místě navrženo k úpravě. U přidání několika dodatkových tabulek není nutné dělat projekt. Součástí návrhu pro každé místo je odůvodnění smyslu úpravy.
Návrh může vypadat například takto:
K Hutím 10, B1 vyměnit za B11
Výměna značek zvýší povědomí o tom, že tudy lze projet po klidné trase. Jde o budoucí značenou trasu A262, která napojuje Hutě na Hloubětín bez použití hlavních ulic. Pouhou lepší informovaností zvýší využívání trasy i důvěru lidí na kole v dopravní značení.
Návrhy jsou prodiskutovány na odboru dopravy či v pracovní skupině pro dopravu. Ani ve smyšlené “ideální” městské části nelze návrhy z časových důvodů realizovat všechny naráz. Některé mají větší efekt než jiné a proto je výstupem z diskuse seznam seřazený podle priorit do jednotlivých etap. Odbor dopravy se na realizaci návrhů shodne a zašle návrhy na Krajské ředitelství Policie ČR, konkrétně na odbor služby dopravní policie, kde pracují jednotliví sektoráři. Konkrétně Praha je rozdělena na asi patnáct oblastí. Každou má na starosti konkrétní sektorář, který dává vyjádření ke všem úpravám dopravního značení. Sektorář pošle souhlasné vyjádření. Písemné vyjádření Policie ČR je podmínkou vydání stanovení dopravního značení.
Teprve poté, co odbor dopravy vydá stanovení je možné vyčlenit prostředky na realizaci. V rozpočtu městské části (který schvaluje její zastupitelstvo) existuje položka určená na opravy a drobné úpravy dopravního značení (nebo na bezmotorovou dopravu). Díky tomu není nutné, aby odbor dopravy žádal o změnu rozpočtu, a zastupitelstvo nemusí schvalovalo změny rozpočtu. Toto je jen jeden z možných způsobů práce z rozpočtem, který nelze aplikovat obecně. Každé město či městská část může mít jiná pravidla týkající se rozpočtu.
Není nutné vypisovat samostatné výběrové řízení, protože městská část již v minulosti firmu, která realizuje většinu úprav a oprav dopravního značení, vybrala. Ve stanovení dopravního značení je napsáno, že příjemcem je tato firma. Nyní se opět využijí jednotlivá schémata, kde přesně a jaké dopravní značení umístit. Dostane je do ruky firma, která návrhy realizuje.
Toto byl ideální scénář, kdy „ideální“ městská část návrhy na zlepšení bezmotorové dopravy vymýšlí sama a ještě je schvaluje efektivním způsobem. Nápad a realizaci pak může dělit jen několik týdnů.
Návrh připravený veřejností
Ideální scénář může existovat ve verzi, kdy návrh připraví veřejnost. Někoho při jízdě na kole například napadne: “tohle je skvělá zkratka, ale lidi jí asi nenajdou, protože je z obou stran označena jako slepá.” Už viděl podobné místo, kde byla i dodatková tabulka informující, že na kole projet lze. Asi je dobrý nápad jí přidat i sem. Dotyčný si chce být jistý, že nápad považují za dobrý i ostatní. Proto jej nahlásí jako podnět na http://www.cyklistesobe.cz/ a ostatních se zeptá. Najde se několik dalších, kteří nápad považují za dobrý. Někdo z nich ví, že městská část má svého cyklokoordinátora, kterého zajímá, co kde vylepšit.
Ještě před tím, než někdo podnět cyklokoordinátorovi odešle, sepíše přesný návrh i se schématem, kde přesně a jaké dopravní značení upravit. K návrhu připíše i odůvodnění smyslu úpravy. Cyklokoordinátorovi a jeho kolegům tím šetří práci. Cyklokoordinátor nemusí znát všechna místa ve své městské části. Argumenty, fotky a schémata od lidí, kteří místo znají lépe, mu pak pomohou, protože se nemusí na místo jet podívat. Navíc mohou pomoci porozumět kontextu místa, který nemusí být dobře patrný dokonce ani při fyzické obhlídce. Úředníci i politici dostávají řadu podnětů a snáze se jim bude pracovat s těmi, které jsou promyšlené, prodiskutované a podpořené argumenty.
Podle zkušenost Vojtěcha Jirsy cyklokoordinátor o většině možných zlepšení ví. Podnět od veřejnosti mu ale může posloužit pro lepší projednání.
Podnět připravený veřejností v této verzi ideálního scénáře je odeslán na odbor dopravy. Od prodiskutování návrhů na odboru dopravy je postup stejný, jak byl popsán výše v ideálním scénáři přidání dodatkové tabulky.
Závěr
Druhý článek bude o možných komplikacích, které mohou nastat, o možných odlišnostech a o cykloobousměrkách. Do článků jsem čerpal z vlastní zkušenosti i ze zkušeností Vojtěcha Jirsy, Vratislava Fillera, Tomáše Cacha, Květoslava Syrového, Mojmíra Kopečného a dalších. Díky!
V diskusi pod článkem uvítám další zkušenosti s tím, jaké kroky vedly k dosažení konkrétního zlepšení. Nápady jak zlepšit konkrétní místa, prosím do mapy na Cyklistech sobě.
