Cyklotrasa za závorou aneb veřejné prostory nejlépe ohradit

Jan Valeška

Zakaz vjezdu vsech vozidel (s popiskou A225)Byť cyklotrasy městští cyklisté považují jen za chabou náhražku cyklostezek, tak přesto v terénu člověka většinou potěší ty malé žluté štítky, které mohou pomoci vymotat se snáze ze spleti uliček třeba takového bezvýrazného jižního města, kde jsou ulice často jedna jako druhá. Tím víc potěší, když taková trasa cyklistu bezpečně vyvede z míst silničních křížení, nájezdů a podjezdů do poklidných uliček, podél polí a rybníků.

Jedna taková trasa vede od metra C Chodov směrem do Hostivaře a dále do centra či naopak z města. V číselném vyjádření se jedná o trasu č. A225, která je součástí chvályhodné iniciativy MČ Prahy 11, tzv. sítě Prahou 11 na kole. Trasou jsem projížděl dávno předtím, než byla vyznačena a proto mne velice její zvýraznění, i s ohledem na další cyklisty, potěšilo; ,,přeci jen to město pro cyklisty alespoň něco dělá.“ Ale ejhle — nedlouho po vyznačení trasy došlo k uzavření ulice Blažimská nejen značkou zákazu vjezdu všech vozidel, ale také fyzicky, závorami.

Blažimská ulice Závory jen pro zvané

Snad jen náhodou tento nově uzavřený veřejný prostor těsně přiléhá k exkluzivnímu Top Hotelu Praha a jeho parkovišti autobusů a uzavření silnice veřejné dopravě vychází vstříc potřebám komerční instituce.

Samozřejmě, že silnice může stát na pozemku vlastněném hotelem (je jen chybou radnice městské části, že prodává veřejné pozemky soukromníkům), nicméně cesta a tím spíše silnice vystavěná a spravovaná z veřejných prostředků je pro majitele pozemku věcným břemenem a veřejným statkem, který by neměl být privatizován. Podle vyjádření Ing. Ivy Sykáčkové z dopravního odboru MČ:

…byla komunikace na základě žádosti Top Hotels Group a.s. podané odboru dopravy Magistrátu hl.m. Prahy vyřazena ze sítě místních komunikací, a stala se účelovou komunikací. Odborem výstavby Úřadu městské části Praha 11 byla následně povolena stavba vjezdových závor, za podmínky, že na této komunikaci zůstane zachován pěší provoz. Důvodem jsou vlastnická práva Top Hotels Group a.s. k této komunikaci v uzavřeném areálu hotelu. Cyklostezka A225 zůstává na komunikaci Blažimská zachována, společností Top Hotels Group a.s. bude na svislém dopravním značení B1 doplněna dodatková tabulka ,mimo cyklistů´.

Tolik stručné úřednické vyjádření. Kde jinde než v ,,Kocourkově“ může být cyklistům na cyklotrase umožněn vjezd tabulkou ,,mimo cyklistů“ a zároveň zamezen závorou přes celou šíři komunikace tak, že jet lze pouze protizákonně po chodníku… Nehledě na skutečnost, že tabulka ,,mimo cyklistů“ u značky stále chybí.

Značka
Zde vyvstává ale také hlubší otázka po existenci a využití veřejných prostor. Skutečně chce město a jeho obyvatelé, aby se veřejné prostory privatizovaly a oplocovaly, aby se město sestávalo s uzavřených ostrůvků s omezeným přístupem (jak se již mnohde děje v oblastech nové bytové výstavby), kde ulice jsou uzavřeny ,,neprivilegovaným“ a stávají se mrtvými zónami bez života. Veřejný prostor v soukromém vlastnictví a uzavřený veřejnosti je vskutku výtvorem postmoderní společnosti. Chceme-li totiž utvářet živoucí město lidských rozměrů, neměli bychom na veřejné prostory zapomínat; cílem by měla být spíše otevřenost, zapojení, nikoliv exkluze „nevhodných“, uzavírání a s nimi spojená výstavba plotů a závor.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Jenže omezený přístup zase umožňuje efektivní údržbu prostoru. Co s tím? Jak zabráníte na zcela volně přístupném prostranství třeba využívání laviček bezdomovci? K tomu je zapotřebí právě na základě vlastnických práv omezit přístup.

  2. Sorry, ale jestli hotel nechce mít před svou budovou bezdomovce, tak řešením není vykoupení ulice tak, aby na ní nemohli cyklisti.
    Podle téhle filosofie si můžu dovolit koupit jakýkoliv kus pozemku (stačí zaplatit). Ńapříklad bych mohl koupit deset metrů čtverečních magistrály sahající přes všechny pruhy. Ale bude ve veřejném zájmu, když přes ně zakážu průjezd automobilům a postavím tam zeď?

  3. Samozřejmě, je to nejefektivnější; plot, zeď budiz asi vždy levnější než např. služba policie. Nicméně je ve veřejném zájmu vytovřit izolované ostrůvky „privilegoavaných“ a „neprivilegovaných“?

    To už jsme tu zažili, říkalo se tomu „ghetto“ a je lhostejno zda segregace probíhá na základě rasovém, ekonomickém či jiném.

    Řešením tedy není uzavírat, ale otevírat prostory. Příjemný otevřený prostor v němž se lidé mohou potkávat s nejrůznějšími lidmi, v němž se chtějí zdržovat si lidé chrání a udržují daleko spolehlivěji, než prostor uzavřený, neosobní, kterým pouze rychle projdou na cestě do jiného uzavřeného prostoru např. vlasntího bytu (domu). Tam, kde se lidé zdržují, kde to považují za součást vlastního domova bývají méně časté deviace chování, menší nepořádek atp. To vše samozřejmě za předpokladu, že existuje spolehlivá vynutitelnost práva a efektivní složky ochrany, tedy např. policie.

  4. Milý Jane V., Vaše víra v dobrého člověka je nádherně naivní. Bohužel velmi nepraktická. Je mezi námi až příliš mnoho těch, kteří ničí jen proto, že nejsou schopni cokoli vytvořit, destrukci pokládají za normální zábavu. Když k nim připočtete „shánčlivé“ spoluobčany kteří ukradnou cokoli co není na řetězu tak se dostanete k nepříjemně vysokým nákladům na údržbu hezkého prostředí. A těžko chtít po soukromém subjektu, aby platil za nikdy nekončící opravy, když plot a závora vyjdou řádově laciněji.

    Mimoto zapomínáte na ještě podstatnější věc. Zdaleka ne každý se chce „potkávat s nejrůznějšími lidmi“, leckdo chce třeba potkávat pouze lidi z nějakého svého okruhu – ať už jej definujete jakkoli.

  5. Vážený Viktore, možná je má „víra“ naivní a idealistická, nicméně koncept otevřenosti prostoru a s ním spojené změny sociálního chování, nejsou mou vírou ani naivním ideálem, jedná se o teorii, která má své praktické vyjádření na mnoha místech, nejčastěji v západní Evropě, kde je jistě také mnoho těch, kdož považují ničení za běžnou zábavu. Viz např.: Appleyard: Livable Cities, Gehl: Life between buildings, New urban spaces.

    Nicméně tím se dostáváme značně od tématu (a je to mou chybou). Problém stojí tak, že soukromý subjekt nikoliv, že by omezil přístup lidem, kteří mohou potenciálně ničit jeho majetek, ale znemožnil přístup lidem využívajícím městem garantovanou trasu (jejíž údržba je tedy hrazena z veřejných rozpočtů), tedy cyklistům, a to – ať si myslíme o uzavírání veřejných prostor cokoliv – není ani efektivní, logické a z hlediska Městské části, která toto povolila jde spíše o lajdácký a přehlíživý přístup k dopravním cyklistům, a to je – mimojiné – to na co jsem chtěl svým článekm upozornit.

  6. Zdravím,
    souhlasím, že průjezd cyklistů měl být zachován (např. mezera u závor), ale jinak výrazně nesouhlasím s Vaším názorem na veřejná prostranství. Osobně bych také raději bydlel v komplexu umístěném v soukromém, nikoliv veřejném prostranství. Nemusel bych pak denně kličkovat mezi bezdomovci hrabajícími se v odpadcích pomalu ještě než je člověk vysype do popelnice, psími exkrementy, podnapilými i jinými agresivními individui apod. Chápu, že takto nemůže vypadat veškeré bydlení, protože na to není prostoru dostatek, ale u hotelu toto nejen očekávám ale dokonce vyžaduji. Pokud si platím za ubytování částku přesahující 2000Kč/noc, pak očekávám že nejen pokoj a hotelový interiér bude čistý a vkusný, ale že tak bude vypadat i jeho bezprostřední okolí.
    To není elitářství, to je stejný princip, jako že v tramvaji se odtáhnete od člověka, který má jasné příznaky žloutenky. Dokud to u nás vypadá tak, že v podstatě nelze i přes jasnou formulaci dopravního řádu vyloučit z přepravy osobu silně znečištěnou, zapáchající a podnapilou, pak se nemůžeme divit že mnoho slušných lidí ráno raději sedne do auta a jede tvořit kolony. A dokud u nás nebude fungovat policie, která by veřejnost zbavovala „vší“, tak se budou takováto uzavřená prostranství jen množit.

  7. Ale to bohužel není realita evropských měst, aby každý mohl zažívat luxus soukromého uzavřeného prostoru. A proto je nutné uvažovat o kvalitách a využití veřejného prostoru a o dopadech jeho privatizace.

    A jedním z problémů je samozřejmě v tom, že nefunguje vynutitenlnost práva, jak jste řekl, např. policie.

    Mimochodem hotel je samozřejmě uzavřeným komplexem kolem jehož zdí vede zmíněná uzavřená silnice. Hosté si tak samozřejmě mohli užívat luxusu soukromého prostředí. Uzavření silnice považuji spíše za zpupnost majtele a laxnost MČ, než za nezbytný krok k ochraně majetku.

  8. Zdaleka nejde jen o vynutitelnost práva. Rozhodně mne nebude například lákat k pobytu prostor ve kterém se budou pohybovat hloučky hlučných snědých obyvatel – a je jedno, jestli jejich opálení má původ na východním Slovensku nebo na Středním východě. Samozřejmě že podobné milé skupinky dokážou vytvořit i osoby původu ryze českého.
    Policejním zásahem se jich zbavit nelze, za vítané společníky ve veřejném prostoru je ale opravdu nepokládám.
    Vzhledem k etnické realitě evropských měst se myslím spíš brzy dostaneme k uzavřeným enklávám s kontrolovaným pohybem.
    Zvykejme si tedy na závory a ploty, možná je nakonec uvítáme.

  9. Tuto lokalitu moc dobře znám, bydlím totiž kousek odtamtud. Sice ne přímo na přilehlém sídlišti, ale jezdím tudy na kole poměrně často. A proto když jsem tudy jel letos poprvé, tak mne tato „novinka“ nemile překvapila. Ale co, když tam mohou chodci, tak se tam nějak nacpu i na kole, že ? :-) Třeba i na chodník, kde stejně skoro nikdo nechodí…
    Jinak ale nevidím jediný důvod proč se takováto veřejná komunikace musela svěřit do „péče“ soukromému subjektu… Samotný hotel (a tím pádem okna pokojů pro hosty) je od této silnice vzdálen dostatečně, nehledě k tomu, že skoro po celé délce pozemku hotelu je poměrně vysoká zeď… O tom, že by hosty někdo mohl rušit či ohrožovat velice pochybuji, v těchto místech není jediný prostor, kde by se různá individua mohla vůbec shromažďovat, není kde a odevšad (hospody apod.) je to už dost daleko. Co by tam asi tak hledali ? A těch pár aut co tam občas projede do blízkého sídliště mi jako pádný důvod také nepřijde…
    Pokud vím, tak hodně problémů ze začátku bylo spíše s hotelovými hosty a restaurací na kraji pozemku hotelu… Na to si místní lidé už několikrát stěžovali, a pokud vím, tak celkem bez úspěchu, vždy to nějak vyšumělo do ztracena…
    Trochu se obávám i o osud i té druhé silnice, po které se tento kritický úsek dá objet. V její blízkosti se staví nové rezidenční bydlení. Jestli to takto půjde dál, tak se ti budoucí „občané Prahy 11“ také jednou mohou špatně vyspat a pak si na radnici vydupat další zábor doteď veřejné komunikace a i tam bude vjezd „nemístním“ zakázán. Ale to snad nikdo už nepovolí, protože tamtudy v současnosti vede už jediná příjezdová cesta do sídliště a jezdí tady i autobus MHD do blízkého sídliště…
    Uvidíme… Ale dost mne to rozčiluje, to tu za chvíli budeme mít všude závory a kontrolní stanoviště abychom se mohli (s příslušnými doklady) vůbec dostat domů, ale bohužel nejkratší cesta vede skrz „zakázanou zónu“ ??? O to víc mne to štve, když už jako „starousedlík“, bydlím tu přes 28 let, musím sledovat co se tu děje…

  10. Tak jsem koukal na stránky Prahy 11 a „řešení“ už se našlo: Cyklotrasa je přeznačena ulicemi Klíčovou, Pyšelskou a Knovízskou.
    Nechám těm, kdo tamtudy jezdí, na zvážení, jestli pojedou po objížďce, která je více než dvojnásobně dlouhá, nebo po chodníku…

  11. Vlk se nažral a koza zůstala…dvakrát tak dlouhá :(

  12. Je to dost nešťastné řešení. Bez ohledu na přeznačení jsem při cestě ze Záběhlic na Chodov využíval původní trasu přes závory. Pak jsem našel pro můj směr výhodnější cestu Milínskou ulici, což zabilo 2 mouchy jednou ranou: závory i špatný povrch a strmé stoupání na Chodovec.

  13. Na druhou stranu se na Praze 11 dějou i pozitivní změny. Přejezd pro cyklisty (zatím jen naznačený čárami na silnici bez další návaznosti) u kancelářského komplexu The Park může znamenat, že se možná dočkáme vylepšení v této oblasti.

  14. To Václav Řehák: Jo, „Jedenáctka“ jede! Mají generel, hotovou první etapu, pracuje se na dalších, vlastní mapu pro cyklisty… Jsem docela rád, že jsem se přistěhoval do tak progresivní městské části! :-)

    Kéž by podobně osvícený přístup měla třeba Praha 1… :-/

Další z rubriky

Omezení průjezdu po pěších zónách na Praze 1 začne za několik dnů 13

Po roce od zveřejnění záměru se v nejbližších dnech na Staroměstském náměstí, náměstí Republiky a..více

Cyklostezka podél Košíkovského potoka je před dokončením 8

Jedna z významných cykloakcí tohoto roku a téměř jediná ve vnitřním městě, cyklostezka podél Košíkovského..více

Prahou projela velká jarní cyklojízda 1

20. 05. - redakce - Zprávy
(s využitím tiskové zprávy Auto*Mat). V sobotu 12. května projela Prahou pravidelná velká jarní cyklojízda...více

Rok s kauzou pěších zón, rok beze změn 3

Kauza pěších zón na Praze 1 (více zde) nabrala v posledních týdnech překotné tempo, přičemz..více

Nový ochranný cyklopruh na nábřeží Kapitána Jaroše 36

Na nábřeží kapitána Jaroše vznikl v dubnu 2018 nový ochranný cyklopruh, který výrazně zpříjemňuje cestu..více

Bouře nad Náplavkou 12

Pražská cyklodílna Bajkazyl sídlící na novoměstské náplavce pod Palackého mostem vyvolala rozruch svým otevřeným dopisem,..více
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jak budete jezdit přes pěší zóny po omezení průjezdu?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
webdesign by 2046
↑ nahoru