Vel’oh! na vlastní kůži

Lux_veloh_2.jpg Vel’oh!, systém automatizovaného půjčování kol ve stopadesátitisícovém Lucemburku, byl zprovozněn letos v březnu, tedy sotva před pár měsíci (psalo se o tom NaKole). Při návštěvě města se autorovi článku s manželkou povedlo vyzkoušet si vypůjčení městských kol takříkajíc na vlastní nohy a ruce.

Město na dvou úrovních

lux_mesto_1.jpg Lucembursko je malá země na rozhraní Francie, Belgie a Německa, s krajinou překvapivě blízkou české a hlavním městem ležícím na pískovcové plošině rozčleněné hlubokým údolím meandrující říčky Alzette.

Lucemburk je město fungující prakticky ve dvou patrech. V klikatých uličkách poříčního Grundu se k sobě tulí malé domky s terasovými zahradami nedávno ještě sloužícími k pěstování zeleniny. A čtyřicet metrů nad nimi žije rušné město s přeplněnými bulváry a nahuštěnou blokovou zástavbou. Historické centrum města leží v tomto horním patře — přesně uprostřed mezi nádražní čtvrtí Gare a „evropskou“ čtvrtí Kirchberg, s nimiž jej spojují mosty.

Pro cyklistiku je město celkem výhodné — pokud se pohybujete buď nahoře, nebo dole — jinak vás čeká solidní stoupání srovnatelné s výšlapem na Letnou nebo Vítkov. Není proto překvapivé, že pro první etapu Vel’oh! bylo vybráno pouze jedno patro, a to horní. 25 stanovišť bylo zvoleno tak, aby pokryla základních cíle městských cest: nádraží, centrum a evropskou čtvrť.

Easy to ride

Lux_veloh_1.jpg
Vel’oh! a Auto*Mat na jednom místě

Do Lucemburku jsme přijeli vlakem a měli jsme celkem pestrý program: Projít si centrum, prohlédnout si vybrané památky, navštívit obchody na hlavní třídě. A samozřejmě vyzkoušet Vel’oh!

Věděli jsme, že k získání týdenní permanentky (za pouhé 1 Euro) stačí prostě přijít ke stojanu s platební kartou. Žádné předprodeje, žádná registrace přes internet, žádné předchozí platby. Všechno se dá zařídit na místě, pokud máte kreditku. Proto jsme ignorovali „hlavní“ stojan hned u nádraží a o vypůjčení kol se pokusili až o kus dál, po projití nákupní třídy.

K řídícím panelu, trochu připomínajícímu bankomat, jsme zpočátku přistupovali s nedůvěrou. Získání týdenní karty se ale nakonec ukázalo asi stejně složité, jako instalace jednoduchého prográmku na PC – připomíná jí zvláště nutností akceptovat velmi podrobné výpůjční podmínky. Trochu nervy jsme měli s uznáním platebních karet, když ale Markéta rozlouskla že „securé code“ je prachobyčejný PIN, bylo už vše v pořádku.

Pár minut po příchodu k panelu jsme tedy hrdě třímali dvojici vypůjčených kol a rozhlíželi se, kam s nimi vyrazíme.

Atypické kolo? „Jen“ citybike

Lux_veloh_6.jpgKolo systému Vel’oh je jednoduchý, takřka bezúdržbový univerzální citybike s nepřehlédnutelným krytem řidítek a modrým deklem zadního kola. Nízký rám, košíček na věci, kompletně zakrytovaný řetěz, vždy svítící přední i zadní světlo a velmi stabilní oboustranný „motorkářský“ stojánek. Vyjetí nemnoha kopců bez potíží nám usnadnila třírychlostní nábová přehazovačka Nexus laděná spíš do pomala.

Kolo je vybavené i integrovaným lankovým zámkem, který umožňuje zamknout jej na chvilku i kdekoliv jinde: před kavárnou, obchodem, zkrátka, kde potřebujete. A kdybyste snad nevěděli, jak na to, tak základní pokyny k použití zámku a seřízení sedla najdete přímo na robustním panelu zakrývajícím střed řidítek.

Kolo je vyrobené tak, aby se na něm nedalo příliš zničit. Kola jsou celogumová, jediný rychloupínák umožňuje změnit výšku sedla. Jinak na kole bez nářadí neodšroubujete ani neseřídíte nic.

Kola jsou v provozu asi tři měsíce a nejsou tedy moc jetá. Mírně nás překvapily měkké brzdy, které nebyly příliš účinné ani při plném stisknutí. Kolo nemá torpédo, takže lze volně prošlapávat dozadu a vyluzovat tím docela hlučné cvakání, které znalé chodce informuje o přítomnosti cyklisty, aniž by se musel použít zvonek.

Celkově je jízda na tomto kole překvapivě lehká, pro krátké cesty je komfort plně dostačující. Po dvaceti minutách jízdy už je ale „tvrdší“ posez způsobený plnými pneumatikami trochu cítit.

Lux_veloh_4.jpg Lux_veloh_5.jpg Lux_veloh_7.jpg Lux_infr_07.jpg Lux_veloh_8.jpg

Kola jsou — a co terén?

Cyklistická infrastruktura je v Lucemburku ve fázi bouřlivého rozvoje. Jednosměrky jsou (až na oprávněné výjimky) průjezdné i v protisměru, prakticky každá světelná křižovatka má představená stání. Ulice jsou přitom dosti těsné a z šířky jízdních pruhů by asi dostal infarkt leckterý pražský silniční projektant.

Cyklopruhy nejsou zatím všude. Ale na to, že se podle místních staví teprve rok, je jich už ale úctyhodné množství. A narazili jsme na jedno dech vyrážející opatření, dokazující, že tady se to s městskou cyklistikou myslí vážně.

Jak jsem zmiňoval, centrum spojují s nádražní čtvrtí dva, přibližně tři sta metrů dlouhé, neširoké, historické mosty. Nuže na jednom z nich (do centra jednosměrný Viaduc Passeerelle) zrušili třetí jízdní pruh a nahradili jej obousměrnou cyklostezkou. Vzhledem k významu komunikace je toto opatření srovnatelné s tím, kdyby taková stezka na úkor aut vznikla v Praze, řekněme, na Jiráskově mostě — a to včetně překopání obou přilehlých křižovatek a Resslovky.

Mezi další lahůdky, které jsme zaznamenali, patřil průjezd cyklopruhu zálivem autobusové zastávky, třípruhová představená stání a zdrsněný beton v místech, kde cyklopruh zatáčí.

Procyklistická opatření ještě nejsou dokonalá. Zvlášť obě hlavní třídy vedoucí k nádraží by si zasloužily vyhrazený prostor pro cyklisty. V některých úsecích nám přišla vhod zkušenost z pražského provozu (průjezdy vícepruhovými křižovatkami, nebo chodníčkaření). Ale je patrné, že řešení, která už jsou instalována, cyklistům skutečně zajišťují pohodlnější a bezpečnější průjezd městem.

Lux_infr_01.jpg Lux_infr_02.jpg Lux_infr_03.jpg Lux_infr_04.jpg Lux_infr_05.jpg
Lux_infr_06.jpg Lux_infr_08.jpg Lux_infr_09.jpg Lux_infr_10.jpg Lux_ctb_1.jpg
Lux_infr_11.jpg Lux_infr_12.jpg Lux_infr_13.jpg Lux_infr_14.jpg Lux_infr_15.jpg
Lux_infr_16.jpg Lux_infr_17.jpg

Cyklokultura v „Luxu“

Kola automatizované půjčovny ve městě nepřevažují. Za slunečného dne tvořila modrá kolečka jen zlomek běžného cyklistického provozu. Jako všude mimo roviny jsou častá horská kola a treky, ale ani v Bruselu jsem nezahlédl tolik krásných cruiserů jako zde. Však vám jich pár také vyfotili.

Provoz ale není celkově příliš hustý. Možná jsme měli smůlu, že jsme minuli dopravní špičku, ale spíš jsem měl dojem, že množství cyklistů v ulicích není oproti Praze nějak řádově vyšší. Odhadoval bych, že v Luxu se na kolech jezdí tak dvakrát až třikrát víc, než v Praze. (Bude zajímavé sledovat, jak se snaha města budovat cyklistickou infrastrukturu promítne v ochotě lidí jezdit na kole do budoucna — pozn. red.)

Lux_ctb_2.jpg Lux_ctb_3.jpg Lux_ctb_4.jpg Lux_ctb_5.jpg

Zkušenost s ježděním

Během dvou dnů jsme kombinovali kola a chůzi tak, že jsme někam dojeli, vrátili kola, pak se procházeli, popojeli — a nakonec sjeli k nádraží. Každý z nás realizoval nějakých pět výpůjček.

Stojany byly většinou skoro plné. Jednou jsme museli popojet dál, protože jsme nenašli dvě volná místa, kam kolo vrátit. Jednou jsme také narazili na docela prázdné stání. Důvod téhle nerovnoměrnosti může být, že i přes nevelká převýšení dávají Lucemburčané přednost cestám z kopce a tak se kola hromadí spíš v níže položených stanicích. Oba problémy řešilo nalezení dalšího stání, kde potřebná kola nebo místa byla.

Všechno tedy bylo velice jednoduché. Až příliš, takže jsme jednou vrátili kolo trochu laxně. A za tři hodiny při pokusu o další výpůjčku jsme zjistili, že se kolo do stojanu nenahlásilo! Problémovou situaci jsme řešili telefonátem na bezplatnou informační linku. Tam se nám dostalo rady podívat se na stojan, kam jsme kolo předtím vrátili. Došli jsme tam, kolo našli, ,,zakvrdlali“ s ním ve stojanu, až stojan pípnutím potvrdil, že tentokrát je všechno v pořádku. Na poplatku za „přetažené“ vypůjčení nás to stálo tři eura. Limit za 24 hodin je podle výpůjčních podmínek 5 eur a strhává se ze zálohy, kterou si systém při registraci stáhne z vaší kreditky.

Na závěr

Pokud se dostanete do Lucemburku, Vel‘oh! si určitě vyzkoušejte. Zjistíte, jak je snadný, příjemný a jak pomáhá měnit k lepšímu městské prostředí.

Třeba se jednou něčeho podobně úspěšného dožijeme i v Praze — ale to už je téma na jiný článek.

Další informace o systému Vel’oh! najdete na http://www.veloh.lu.
Nedávný článek o Vel’oh! NaKole a pařížský Vélib

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Další z rubriky

Evropský týden mobility v Praze 15

Jako každý rok i letos čeká Prahu v druhé polovině září Evropský týden mobility (ETM)...více

Lucemburk podruhé – Praha budoucnosti? 3

V minulém článku o cyklistické infrastruktuře v Lucemburku jsem představil dvě nejchytlavější infrastrukturní stavby: lávku..více

Co nového v Lucemburku? 10

Lucemburk je město spojené s Prahou nejen historickými kořeny (slepý král Jan Lucemburský bývá také..více

Duo cyklodílen na Štvanici :)

Na pražském ostrově Štvanice v objektu klubu Fuchs 2 se zabydlely dvě cyklodílny. Jednak projekt..více

Pozor! Žena na kole! 5

19. 08. - Markéta Fillerová - Inspirace
Přenesme se nyní v duchu do Anglie ve viktoriánské době. Cyklistika teprve začínala a pomalu..více

Nákladní cyklistika na For Bikes 2019 27

Jarní veletrh For Bikes se nesl v náladě postupující nadvlády elektrokol, která v podstatě válcovala..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru