Praha má 147 kilometrů tramvajových tratí. V širším centru vedou trati převážně ulicemi s klidnější dopravou a místa před křižovatkami jsou řešena tak, aby se tramvaje příliš nezdržovaly v kolonách. Tramvajový pás má často betonový povrch i tam, kde je všude kolem dlažba. Je tak výhodným dopravním prostorem i pro městského cyklistu a na mnoha místech to dovolují i předpisy. Jsou i ulice, kam smí právě jen tramvaje a kola. Jízda po tramvajovém pásu ale vyžaduje vyšší opatrnost a maximální ohledy vůči tramvajím jako prostředkům veřejné hromadné dopravy, pro které je ten prostor primárně určen.
Dnešní rady a tipy nejsou pro cyklisty, kteří se v pražské džungli teprve začínají pohybovat. Pokud máte respekt z aut, ulicím s tramvajemi (a tomuto článku) se raději vyhněte.
Technika jízdy mezi kolejemi
V tomto článku popisujeme postupy, které nejsou vždy v souladu s pravidly silničního provozu, některé z nich mohou navíc být pro nezkušené cyklisty i nebezpečné. Upozorňujeme proto, že veškerá zodpovědnost za vaší bezpečnost zůstává na vás, jakožto účastnících silničního provozu. K bezpečnému, snadnému a efektivnímu ježdění je často třeba se dopracovat postupně a vlastním pochopením, podobné články s tipy a triky vám v tom můžou být pouze nápomocny. Proto se nepouštějte do ničeho zde uvedeného, pokud si tím nejste jisti (i vzhledem k místu, situaci) a pokud to nevychází z vašeho vlastního přesvědčení. Nepřebíráme jakoukoliv vaší zodpovědnost za to, co tento článek uvádí.
Už několikrát jsme zmiňovali, že tramvajové koleje je třeba respektovat a zvládat jejich křížení. Koleje jsou velmi kluzké, i za sucha hrozí smyk nebo uvíznutí předního kola v profilu. Proto je přejíždíme rovně a křížíme je pod dostatečným úhlem: čím užší máme pláště, tím spíš si musíme dát na křížení pozor. Silné pláště horských a městských kol nám v tomto směru poskytují výraznou výhodu. Stále ale platí, že při jízdě přes koleje zásadně nezatáčíme — zvlášť, pokud jsou mokré.
Bezpečný vjezd do kolejí a výjezd při odbočování ukazují přiložené obrázky. Manévry jsou složitější než na hladkém asfaltu. Při odbočování vpravo je třeba vybočit do levé části pásu mezi kolejemi — je třeba sledovat prostor za sebou a v případě blížícího se auta zabránit těsnému předjíždění předběžným ukázáním vlevo.
Obr.1: Odbočení z kolejí vlevo.
Obr.2: Odbočení z kolejí vpravo.
Obr.3: Nájezd do kolejí, výjezd do pruhu.
Když už se vám stane, že musíte přejet kolej pod ostrým úhlem, zabraňte zaseknutí předního kola ve žlábku tím, že jím při přejíždění koleje drobně zakličkujete. Nepracujete ale s tělem: kolo dál jede prakticky přímo. Zadní kolo se pak ve žlábku nekousne automaticky.
Pokud je ulice dlážděná, mezi kolejemi jsou často panely, po kterých se jede pohodlněji. Občas se mezi nimi ale vyskytne příčný žlábek s ostrými hranami, který může při neopatrné jízdě prorazit přední kolo. Tyhle žlábky se nacházejí na úrovni přestavníků výhybek, někdy jsou kryté plechem nebo jen železnou mříží. Dávejte si na ně pozor!
Po kolejích s auty
Na úzké ulici neopouštíme koleje,
pokud to není nutné.
Je mnoho ulic, kde jedeme po tramvajovém pásu společně s tramvajemi i auty. Obvykle jsou to kdysi čtyřpruhové ulice, kde zaparkovaná auta vytvořila jakýsi kaňon, který vás spolu s auty do kolejí doslova nažene. V průběhu jízdy se náhodně mění boční odstup zaparkovaných aut, což by vás teoreticky nutilo přejíždět mezi prostorem vpravo od kolejí a mezi kolejnicemi.
Na takových ulicích si vystačíme se zvládnutím vjezdu mezi koleje a trochou asertivity. Podívejte se na obrázek vpravo. Jízda mezi kolejemi (v dráze „C“) nás spolehlivě chrání před dveřní zónou — je tak bezpečnější, než prostor vpravo od pravé kolejnice (dráha „A“) . Pokud jedeme mezi kolejnicemi, neměli bychom tento prostor zbytečně opouštět: každý takový manévr nás ohrožuje. Proto mimo koleje vyjíždíme jen tehdy, když je pro to závažný důvod, například když se rozhodneme objet ostrůvek zastávky zprava nebo zdržujeme-li za námi jedoucí tramvaj (přepravuje mnoho lidí). Přejíždění mezi středem tramvajového pásu a prostorem vpravo od kolejnic (dráha „B“) není pohodlné ani bezpečné. Jízda v úzkém prostoru mezi parkujícími auty a první kolejí je nebezpečná i z toho důvodu, že po kolejích nás kdykoliv může začít předjíždět tramvaj, což nemusí být pro trošku kličkujícího cyklistu bezpečné, zatímco jedeme-li přímo v pásu, tramvaj za námi musí zpomalit a čekat (samozřejmě ji pustíme hned jak to lze).
Tramvajový pás ale opouštíme vždy, pokud existuje vyhrazený pruh a my musíme na křižovatce zastavit. Pak se řadíme stejně jako ostatní auta.
Kdykoliv jedete v tramvajovém pásu v místě, kde jinak normálně nejezdí auta, dávejte velký pozor na chodce, kteří vás tam nečekají a snadno přehlédnou. Speciálně kolem tramvajových zastávek. A úplně nejvíc, pokud jste čekali za tramvají a teď se za ní rozjíždíte. Mnoho lidí, kteří z ní vystoupili teď chtějí přejít, a že by byl za tramvají ještě cyklista je rozhodně nenapadne.
Projetí tramvajové zastávky.
Tramvajové zastávky
Prázdné tramvajové zastávky může být bezpečnější a jednodušší projíždět v kolejovém pásu. Pokud se za námi seřadila auta, je to vhodná příležitost pro to, aby nás zprava předjela. Musíme si pak dát ale pozor, abychom jim na výjezdu ze zastávky dali přednost: v tuto chvíli nemáme podle předpisů na tramvajovém pásu co dělat, a tak se musíme chovat neviditelně.
Jízdní pruh podél tramvajového ostrůvku je často dost úzký a neumožňuje tak bezpečné předjíždění. Pokud se rozhodneme jet vpravo od ostrůvku, musíme si dát pozor, aby se auta za námi nepokusila nás v tu chvíli předjet. Obrázek č. 3 v první kapitole naznačuje bezpečný průjezd, který nedá autu šanci vás ohrozit.
Nezapomínejme na pravidlo silničního provozu prohlašující, že souběžně jedoucí tramvaj má vždy přednost, a to i když odbočuje. Nemůžeme se tedy například cpát před tramvaj vyjíždějící ze zastávky.
Zastávky tzv. vídeňského typu (bez ostrůvku, s vyvýšeným nástupním prostorem) můžeme projíždět mezi kolejemi vždy, pokud za zastávkou nemáme volný pruh mimo tramvajový pás.
Rozhodně vás nesmí napadnout začít v úzké tramvajové zastávce tramvaj předjíždět zleva. Jednak se může vaše tramvaj kdykoliv rozjet a s předjížděním ve vyhrazeném pásu rozhodně nepočítá, navíc z protisměru může přijet jiná tramvaj, a aby toho nebylo málo ještě další tramvaj může zastavit za tou vaší a znemožnit vám se vrátit. Takový ,,zámek“ z vás udělá toust, než se nadějete. Za tramvají v zastávce čekejte nebo ji předjeďte nějakým způsobem mimo vyhrazený pás.
Tramvajové zastávky skýtají ještě jedno riziko: Chodci dobíhající nebo vystupující z tramvaje příliš často vstupují do vozovky, aniž by se pořádně podívali. Pokud projíždíte kolem zastávky, ve které je právě tramvaj, buďte opatrní. Zvoňte — jednak to ostatní upozorní a druhak je to legrace.
Kam auta nesmějí
Signály pro tramvaje.
Zvládnutím jízdy mezi kolejemi jsme se zbavili tramvajových tratí jako nepřítele. Můžeme ale jít mnohem dál a z tramvajových tratí si vytvořit přítele, který nás provede problematickými místy bezpečněji a rychleji, než kdybychom se pokoušeli o objížďku mezi auty nebo po chodníku. Není málo takových míst:
Vodičkova, Palmovka, Jindřišská ulice, Spálená, Masarykovo nádraží, Smetanovo nábřeží, Anděl…
Na některých místech je vjezd pro bicykly povolen, na mnoha místech je však jízda v tramvajovém pásu zakázána a v takovém případě může být velmi riskantní. Nejen proto, že to kdosi napsal na nějaký papír, ale především proto, že vás v tom místě řidiči tramvají nečekají, nepočítají s vámi křižovatky ani řidiči a chodci. V zásadě je to to opravdu jen pro zkušené jezdce a člověk by se k tomu měl nenásilně propracovat.
Jediným trochu jednodušším místem jsou pěší zóny, kde jsou jízdní kola zakázaná víceméně omylem.
Dobrou orientací při jízdě po tramvajovém pásu je znalost světelné signalizace pro tramvaje: umožní vám ,,přečíst“ situaci na křižovatce, ke které se blížíte, a vhodně se podle toho zachovat. Základní signály ukazujeme na obrázku. Existují dva doplňující diodové signály umístěné v černém panelu pod semforem: Červeně svítící ,,čárky“ pod nimi ukazují v okamžiku stůj, kterým směrem bude příští volno. Na některých křižovatkách jsou navíc oranžové ledky obdobné těm červeným, které fungují jako žlutá pro auta: směr, který dostane volno, bliká.
Těsně za tramvají
Jízda v závěsu za tramvají: Při pomalé jízdě (A), při rychlé jízdě (B).
Jízda v těsném závěsu tramvaje je vcelku pohodlný a bezpečný způsob, jak projet a vyhnout se jakékoliv možnosti kolize s auty. Použít se dá hlvavně v úseku Lazarská – Václavské náměstí – Masarykovo nádraží, který je jinak ucpaný nebo neprůjezdný. Tento způsob je postavený na filosofii extrémní neviditelnosti: Pokud jste k tramvaji dostatečně blízko, neuvidí vás tramvaják ani míjená auta.
Základní výhodou jízdy v závěsu je, že vám prostě nic nevjede pod kola – tramvaj slouží jako ,,razicí štít“. Její brzdící schopnosti jsou blízké kolu, takže vám nehrozí ani brutální ,,zašlajfování“, po kterém byste se nepříjemně zblízka seznámili s jejím zadním nárazníkem. Při troše opatrnosti tak můžete jet předním kolem téměř až na úrovni konce zadního spřáhla. Těsné nalepení na tramvaj je výhodné hlavně při průjezdu křižovatkami, které byste sami neměli šanci překonat: při průjezdu ale musíte být tak blízko za tramvají, abyste s ní pro ostatní ,,splynuli“ v jedno vozidlo.
Jízda za tramvají bývá plynulejší než poskakování mezi auty, ovšem bývá přerušována zastávkami. Je dobré znát místa, kde tramvaje brzdí (zastávky, přechody, oblouky, vyhybky, pomalé jízdy) a vědět, jak je tramvaj dlouhá — tím jste schopni její jízdu do značné míry předvídat a přizpůsobit se jí. Jízdou těsně za tramvají se také vyhýbáte nutnosti vracet se z tramvajového pásu v místech, kde se zaparkovaná auta od kolejí poněkud vzdalují.
Při jízdě těsně za tramvají ovšem existují jistá rizika. Prvním z nich je slepý úhel: to, že vás má ve slepém úhlu řidič tramvaje, není tak hrozné. Horší je, že vy nevidíte auta, která tramvaj míjejí, případně chodce, kteří chtějí hned za tramvají přejít. Při jízdě v poloze „A“ má cyklista velké slepé úhly a není vidět vozidly v protisměru. V pozici „B“ má cyklista pod kontrolou auta z protisměru a současně nechává prostor chodcům, kteří mají ve zvyku vstupovat přímo za tramvaj. Na volnější ulici, kde se tramvaj neplazí krokem, se proto vysuňte vlevo a nechte si pár metrů odstup.
Dalším rizikem je následná tramvaj. Pokud vidíte, že se dvě tramvaje „sjíždějí“ a vy jste mezi nimi, ukliďte se ještě, než přijde zastávka. Tramvaje mohou většinou stanicovat dvě najednou, což byste jim stáním mezi nimi znemožnili — nehledě na to, že taková pozice má do neviditelnosti hodně daleko. Když už se na takové místo dostanete, ukliďte se za první tramvaj co nejvíc doprava a dopředu tak, aby tramvaje mohly zastavit „spřáhlo na spřáhlo“.
V zastávce si nechte trochu odstup, aby se dobíhající chodci měli kudy protáhnout. Mnozí z nich vnímají jen zavírající se dveře: na cyklistu, který jim stojí v cestě, už nemají čas.
Samozřejmostí musí být: tramvajím nikdy nepřekážet v cestě — je to nefér a může to tramvajáky
rozladit. Naopak je zdvořilé a skutečně příjemné si občas ,,vychutnat tu moc“ a tramvaje pouštět (například na Moráni z centra, kde se dá zablokovat kolona aut a pustit tramvaj od Palackého nám.). Oboustranný respekt těch, kteří to mají ve městě těžké: to je zde klíč k příjemnějšímu cestování.
Kudy ano a kudy ne
Dvě cyklisticky velmi vhodné trasy stoupají podél tramvajových tratí na okrajová sídliště. Tramvaj může stoupat nejvýš nějakých 8% a tak jsou pro výjezd velmi snesitelné. Jsou to chodník po viaduktu na Barrandov a Trojská ulice — oba máme v naší mapě vyznačené.
Ne všechny tramvajové tratě v Praze jsou pro cyklistu vhodné. Kde jsou místa, na kterých se můžete na pás odvážit bez obav, a kde byste si to raději neměli ,,lajsnout“?
Vhodná místa:
- Tam, kde na koleje musíte spolu s auty: Bělehradská, Nuselská, Korunní, Újezd, Na Slupi…. Takových míst je mnoho.
- Pěší zóny: Anděl, Palmovka, Vltavská, Náměstí Republiky. Tam, kde jsou jen tramvaje a chodci, je průjezd poměrně snadný. A v nejhorším se uklidíte na chodník.
- Zákazy vjezdu, jednosměrky: Sokolovská, Dlážděná, Jindřišská, Vodičkova, Spálená, Lidická, Škrétova, Těšnov. Tam všude vás tramvajový pás pohodlně provede místy, která byste jinak museli pracně objíždět. Přitom provoz tramvají (snad s výjimkou Spálené) tam nebývá tak silný, abyste nějak překáželi.
Místa s výhradou:
Tam, kde je tramvajový pás nejlepší ze špatných možností.
- Křížovnická a Smetanovo nábřeží, Chotkova (dolů), Palackého most od Smíchova, případně další místa: Zde po pásu objedete kolony stojících aut. Bývá to ale náročné. Občas po pásu předjíždějí i auta. Na konci úseku se obvykle nemáte jak zařadit zpátky a musíte startovat na signál pro tramvaje. Ale mezi Rudolfinem a Mánesem neexistuje jiná možnost.
Nevhodná místa:
- Široké ulice s odděleným tramvajovým pásem. Tam je obvykle dost místa na chodníku.
- Nezakryté těleso (tráva, štěrk).
- Tramvajové mosty a podjezdy: Tramvajový most v Troji, Bolzanova, vjezdy na Hlávkův most od Těšnova a Vltavské. Tam, kde má tramvaj vlastní těleso, ze kterého nemůžete uhnout, se tramvajím rozhodně nepleťte
- Úseky vedoucí do kopce: Na Moráni, Ječná do kopce (opět, omezování tramvají bez možnosti se jim vyhnout).
- Místa, kde tramvaje jezdí rychle. Například Plzeňská v Košířích.
- Úseky s extrémně silným tramvajovým provozem: Ječná z kopce, Karlovo náměstí.
Pár slov na závěr
Jízda po tramvajovém pásu je náročná disciplína. Odměnou za její zvládnutí je ovšem otevření desítek nových cest a průjezdů, především v centru. Bez tramvajových koridorů by byl střed města pro cyklistu prakticky neprůjezdný. Využívejte jich ale rozumně. Tratě jsou zde především pro tramvaje, které by cyklisté neměli svou přítomností omezovat. A pokud bychom si časem chtěli vylobbovat legalizaci cyklistického průjezdu po některých úsecích, kde to dosud nejde, musíme se vůči tramvajím chovat maximálně ohleduplně.
Za řadu podnětných připomínek k tomuto článku děkujeme Tomáši Prouskovi.
Příště
Ve článku příští čtvrtek se budeme věnovat stylu oblékání vhodném pro město a kolo.
Starší díly seriálu:
Jak do města I: Proč na kole
Jak do města II: Na ulici
Jak do města III: Jak se vyhnout nejčastějším nehodám
Jak do města IV: Zamknout kolo a jít
Jak do města V: S kolem veřejnou dopravou
Jak do města VI: Zlepšujeme techniku a efektivitu
Jak do města VII – v noci, za deště v zimě
Jak do města VIII: Jezdit efektivně nebo defensivně?
