Jakub Smolík: Uplynulou zářijovou neděli (21. 9.) Prahou projela největší cyklojízda v roce! Po 3 letech azurových nebí tentokrát počasí sice úplně nevyšlo, ale nakonec to nebylo tak špatné. Ba naopak, jízda předčila má očekávání!
Nízká teplota z rána se odpoledne už vyšplhala na přijatelnou výši, ocelové mraky se honily všude kolem Prahy, ale na nás během jízdy spadly jen dvě kapky u I. P. Pavlova. Navíc jako zázrakem se na krátko mraky rozestoupily ve chvíli, když jsme jeli zpět do centra po Nuselském mostě. To naše tváře zalilo sluníčko!
Podle mě návštěvnický rekord na jízdě nepadnul (i když někteří mluví i o 4-5 tisících cyklistech a cyklistkách), ale protože jsem na ty podmínky čekal tak maximálně 500-600 lidí, byl jsem nakonec s jízdou velice spokojen! A to se mi na ní snad poprvé ani moc nechtělo přijet. Důvodů bylo více, včetně toho, že Auto*matu hl. m. Praha házela klacky pod nohy s celou přípravou jízdy, včetně naší účasti na doprovodném programu na Smetanově nábřeží (kam celou neděli směla pouze nemotorová doprava, tedy především pěší a cyklisté).
Město si z této aktivity konající se v rámci Evropského týdne mobility udělalo vyloženou frašku, která s ideály ETM neměla moc společného. Kdo se na „mrtvém“ Smetanově nábřeží byl v neděli podívat, ví, o čem mluvím. Kdo to může porovnat např. s rokem 2006, kdy bylo nábřeží plné stánků, divadýlek, umělců a jiných performerů apod. (apropo, produkci toho roku zajišťoval právě Auto*mat), asi už tuplem nechápal. Ironií se tak stalo, že Auto*matu a dalším hnutím a organizacím, které několik let usilovně bojovaly, aby se vůbec podobné akce na nábřeží kdy konaly a které jsou nadále největšími propagátory zklidňování dopravy v Praze, byl najednou na nábřeží přístup úplně zapovězen. Až po velkých protestech a nátlaku na poslední chvíli město ustoupilo a přeci jen několika neziskovkám prezentaci na nábřeží povolilo. Bohužel, mnoha dalším nikoliv. O to méně bylo toho dne na nábřeží k vidění…
I tato nepříjemnost mě nahlodala a na jízdu jsem se proto tolik netěšil. Když jsem pak ale viděl, kolik i přes neideální podmínky všeho druhu přijelo lidí, byl jsem dojat! Navíc trasa byla krásná, dostatečně dlouhá a magistrálu jsme si projeli hned dvakrát: z Florence na Pankrác a zpět! Když jsem na Nuseláku sesednul z kola a vyhoupnul se na bariéru oddělující vozovku od chodníku, neviděl jsem ani začátek, ani konec pelotonu – jen masu odrostlých i neodrostlých děvčat a chlapců na kolech, koloběžkách, lehokolech, tandemech, jednokolech, bruslích, skejtech a dalších nemotorových prostředcích (pravda, až na pár kol s elektromotory). Dokonce i jeden pán tu celou trasu s námi běžel!
Také mě moc příjemně překvapili policisté, kteří nám dělali doprovod! Nejenže motorky vyměnili za kola, ale hlavně jsem si nevšiml, že by kdy prudili! To byla moc příjemná změna a pokrok, který doufám vydrží i do budoucna!
Fotogalerie, články, videa a více informací o jízdě najdete na webu cyklojízd. Můžete zde podepsat i novou výzvu pražským politikům „Pět bodů pro Prahu 2009“, nebo se dozvědět, jak se stát členy Klubu přátel Auto*matu!
Další velkolepá cyklojízda se bude konat v dubnu 2009 a bude určitě opět krásná, tentokrát v duchu jara! Velký soundsystém už bude opět pojízdný, takže hudba v ulicích nám rozhodně chybět nebude! Jestli je ale pro vás duben moc daleko, můžete přijet i na některou z menších cyklojízd, které se konají každý třetí čtvrtek v měsíci od 18:00 z náměstí Jiřího z Poděbrad. Aktuální datum je vždy uvedeno v levém dolním rohu fotografie na webu cyklojizdy.cz
Jakub Smolík je členem sdružení Auto*Mat a jedním z pořadatelů cyklojízd
Jakubovi Turkovi ze serveru HoryDoly.cz se podařilo hledáčkem fotoaparátu zachytit obraz symbolizující přerod cyklistiky v Praze. Líbí se nám ostrý kontrast mezi usmívající se dámou oblečenou do města, s rozevlátými vlasy, kabelou přes řídítka, vyhrnutá nohavice, a jejím těžce sportovním horským kolem s odpruženou vidlicí a pneumatikami do nejhoršího terénu. Oba tyto protipóly jsou, v méně viditelné formě, každodenní součástí života všech cyklistů v Praze.
