Pět dní ve Vídni II — Co mají jinak?

Vídeň má dost cyklostezek a krásné veřejné prostory, kde je jízda na kole radostí. Jak se tu ale jezdí v těsném centru a po rušných ulicích? Jak vecpali cyklisty i tam, kam se v Praze prý nevejdou? A co je v té Vídni k čertu tak jinak, než v tolik podobné Praze?

S infrastrukturou i bez

Ve Vídni se cyklostezky a pruhy budují už více než dvě desítky let. Stezku pro chodce vyhrazenou na širokém chodníku, cyklopruh nebo alespoň přejezd pro cyklisty tak dnes najdeme prakticky v každé ulici. Hlavní tahy jsou dávno vybudované, nyní se spíš doplňují drobnosti — tady protisměrka, tam cyklopruh, žádné velké věci, ale detaily zpříjemňující dále podmínky pro cyklisty.

Ulice jsou dopravně oproti Praze výrazně klidnější. Skoro každá místní jednosměrka má svůj protisměrný cyklopruh. Vejde se tam, protože ve Vídni nedošlo k vytvoření parkovacích míst za každou cenu. Výstavba dostatečného množství parkovacích domů a podzemních garáží, společně se zavedením systému placeného stání, umožnilo ubrat parkovací místa na povrchu a nahradit je cyklopruhy, restauračními předzahrádkami, kousky zeleně a stojanovými hnízdy ověšenými hrozny jízdních kol. Po takových ulicích je radost jezdit na kole i chodit pěšky.

cykloobousmerka tmepo 30
Vedlejší jednosměrná ulice. Zóna 30 a cykloobousměrka. V Praze technicky možné, ale leckde neprůchodné kvůli omezení počtu parkovacích stání cyklopruhem.

Konkrétní řešení se od těch pražských liší spíš tím, že je patrná snaha umožnit cyklistům průjezd i za ne zcela optimálních podmínek. Tedy ne jako v Praze, kde se potápění projektů pro nedodržení normy (třeba na šířku pruhu v krátkém úseku) stalo ze strany mnoha městských částí oblíbeným nástrojem odmítání opatření pro cyklisty. Ve Vídni se dávala přednost tomu, postavit stezku i za tu cenu, že nebude dokonalá. Ale právě díky tomu tam může být té infrastruktury tolik.

Legální chodníčkaření

Vídeň si (podobně jako ostatní města v německy mluvících zemích) hodně libuje ve vyhrazení zvláštního prostoru pro cyklisty všude, kde je to možné. Oblíbené jsou především cyklostezky v úrovni chodníku, které ale zásadně oddělují chodce a cyklisty alespoň čarou tak, aby chodcům zůstal přiměřený prostor. Nelegální ,,chodníčkaření“ je tak ve Vídni prakticky nemožné, protože všude, kde má smysl po chodníku jet, už existuje vyhrazený prostor.

Cyklostezky ovšem nevedou po každém chodníku, jen na těch podél hlavních dopravních tepen. Ve zklidněných zónách ,,Tempo 30“, zahrnujících 90% vedlejších vídeňských ulic, by to ani nemělo smysl. Zde se jezdí s auty.

Smíšenou cyklostezku najdete jenom tam, kde má pohyb vyloženě rekreační charakter, třeba na zeleném ostrově Donauinsel. Na chodnících v zástavbě mají cyklisté svůj prostor zvýrazněný i ,,přechody“ pro chodce přes stezku či pruh. Přitom se moc nehledí na šířkové poměry, cyklostezka se vejde leckam.

Legalni chodnickareni
Tam, kde je to zapotřebí, je ,,chodníčkaření“ zcela legální záležitostí. Všimněte si normám bezpochyby neodpovídajícího zúžení cyklostezky na vjezdu do křižovatky.

 

Přes křižovatku společně s chodci

Společný signál pro chodce a cyklisty

06_spolecny_signal_detailPoužívá se tam, kde stezka vede na chodníku, odděleně od silnice. Cyklisté dostanou zelenou společně s chodci pomocí téhož semaforu. U nás to není možné, protože semafor pro cyklisty musí mít oranžovou a navíc nesmí zelená pro cyklisty křížit šipkou dané volno pro odbočující auta.

Na světelných křižovatkách cyklisté jedoucí po stezce většinou sdílejí společný signál s chodci a to přímo na stejném semaforu. Chodníky v okolí velkých křižovatek bývají přímo protkány rozvětvenými jednosměrnými cyklostezkami, navigujícícmi cyklisty skrz křižovatku s rozumným počtem zastavení na světlech. Pravda, ne vždy projede cyklista skrz křižovatku na jediný signál jako auta. Na rozdíl od těch pár signalizovaných přejezdů v Praze si ale obvykle nemusí povolení k průjezdu vynucovat mačkáním tlačítka.

Spolecny signal
Společný signál pro chodce a cyklisty svítí ve stejnou chvíli jako kolizní volno pro odbočení vpravo. Ve Vídni rutina, v Praze nemyslitelné.
 

Vejde se všude

Víceúčelový pruh

Je v zásadě cyklopruh podle užšího pruhu pro auta, než odpovídá normě. Náklaďáky a autobusy se smějí ,,roztáhnout“ do obou pruhů, výsledkem je bezpečný prostor pro cyklisty i tam, kde by se normální cyklopruh nevešel. V Praze se letos připravuje pilotní projekt víceúčelového pruhu, který má prokázat, že i u nás platí stejné fyzikální zákony jako v Rakousku a víceúčelové pruhu tak mohou existovat.

Ve Vídni oblíbené oddělení cyklistického a automobilového prostoru ale přestává být dogmatem tam, kde je málo místa. Pak není problém vyznačit cyklopruh nebo dokonce víceúčelový pruh. A tam, kde se nevejde ani víceúčelový pruh, se jede bez pruhu. Ve vídeňských ulicích totiž auta jezdí překvapivě klidně. Vedlejší ulice jsou vesměs omezené na rychlost 30 km/h, i na čtyřproudovém Gürtelu (významem a intenzitou odpovídající zhruba naší magistrále) se nejezdí více než padesátkou, což zajišťují časté světelné křižovatky a přechody pro chodce.

07_viceucelovy
Vyhrazené pruhy pro cyklisty ve zúženém místě u přechodu pro chodce.
 

Citybike

Městská kola

Systém automatických půjčoven kol (tzv. 3. generace) zavedla řada evropských měst. Výpůjční stanoviště bývají od sebe vzdálená několik set metrů, s místem pro pět a více kol. Registrace s pomocí kreditky je možná na místě. Vypůjčení trvá řádově sekundy. Kola jsou odolné, pohodlné městské kousky, s výrazným poznávacím znakem, určené pro cesty na kratší vzdálenosti.

Nejznámější je Vélib [link] v Paříži, s více než 750 stanicemi. Vídeň má zatím 60. V Praze na patnácti stanovištích Homeportu živoří pár kol, jejichž vypůjčení si ani není možné zařídit na místě. O zavedení progresivního systému městských kol v centru Praha raději zatím ani neuvažuje.

wien_citybike_logo_100 Vídeň po vzoru dalších měst rozjela program veřejných kol nazvaných (jak je pro konzervativní Vídeň typické) prostě City Bike. [link]. Tato kola si můžete vypůjčit a následně vrátit na kterémkoliv ze šedesáti (zatím) stanovišť v užším centru mezi Gürtelem a Kai [mapa]. Na každém ,,hubu“ je nejméně šest stání, takže šance, že najdete volné kolo nebo místo k odstavení, je velmi dobrá.

Podmínky jsou podobné těm v Paříži nebo Lucemburku. Doba, po kterou je vypůjčení kola zdarma, je až jedna hodina. Kola jsou také velmi podobná, ovšem v oblíbené kombinaci černé a žluté. Pokud jsem mohl posoudit, využití městských kol by mohlo být větší. Ovšem systém se teprve zavádí a nepokrývá zdaleka dostatečnou plochu. Ale jezdce na vypůjčených kolech jsem potkával.

08_citybikes
Kola městského systému City Bike jsou jednoduchá a účelná.

 

Bezstarostná jízda

Pokud jde o cyklisty samotné, všiml jsem si, že (zvlášť ve srovnání s Prahou) se zde v provozu jezdí poněkud bezstarostně. Cyklisté jsou zjevně řidiči aut více respektováni, jinak by si nemohli dovolit procpávat se podél čekajících aut na skutečně úzké Mariahilferstrasse, nevozili by dítě v sedačce po ulici, jež je ekvivalentem naší Vinohradské, rozhodně by se před vjezdem do zúženého prostoru více ohlíželi, a konečně, asi by si více cyklistů bralo přilbu.

Mimochodem, prošel jsem si zdejší plátek Kurier a zatímco jednu stránku zabírala vrcholně drastická reportáž o nehodě, při které zahynuly čtyři kamarádky ve věku 17-20 let (publikováno včetně jejich jmen a fotografií), o žádném mrtvém cyklistovi bez přilby jsem se ve zdejších novinách nedočetl.

Bezstarostne
Provoz neprovoz, po Vídni se jezdí bezstarostně.

 

Závěrem

Pokud bychom si měli brát z Vídně v něčem příklad, tak je to nejspíš to, jak v tomto městě umějí naložit s veřejným prostorem. Pokaždé, když vyrazím někam mimo ČR, napadá mě, že bohatství země se neměří tím, jak bohatí jsou tam jednotlivci, ale tím, jak kvalitně řešené má prostory, které jsou společné všem. A že ve Vídni je toho veřejného prostoru spousta. Vždycky si odsud odnáším poznatek, že věci nemusejí být megalomanské (jako naše metro), nebo přísně podle norem (jako naše cyklostezky) — mírou pro veřejný prostor je účelnost. Ne nadarmo pak Vídeň pravidelně vítězí v mezinárodních hodnocení kvality života ve městěch, zatímco Praha se trvale plácá na ,,šipčce“ východní Evropy.

Pokud bychom měli hledat konkrétní věci k převzetí, tak je to rozhodně plošné zklidnění místních ulic zavedením maximálně třicetikilometrové rychlosti a společný signál pro chodce a cyklisty. Především to druhé opatření by k pražské cyklistické přívětivosti přispělo více než důkladně.


Promenáda pro pěší a cyklisty v obytné čtvrti Kaisermühlen je na úrovni třetího nadzemního podlaží. Garáže a silnice pro auta zabírají prostor pod ní.

 

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře - uzamčeny

  1. Slint slint :-) Hlavně ta bezstarostnost.. Člověk v Praze na kole časem sice otrne, ale na křižovatkách se mi přece jen pořád klepou trochu ruce – ono ty nadávky do krav člověku na sebejistotě moc nepřidají…

  2. Barbora: Ono záleží na křižovatkách. Do takových, do jakých se musíme pouštět v Praze, se ve Vídni vůbec nedostanou, tam se to všechno objíždí po cyklostezkách – někdy tedy za cenu průjezdu na dvoje až troje světla. Třeba ta Mariahilferstrasse vypadá jako masakr, ale auta se tam plazí 30, takže není problém.
    A nadávkami si člověk nemá kazit den :-) Toho, kdo se kvůli frustraci z neplynulé jízdy chová sprostě, můžeme maximálně politovat.

  3. Já se na silnici prostě bojím. Tady je to krajina střelců.

  4. No, přežít se to dá a člověk si fakt zvykne na ledacos, ale chce to náturu, co má ráda adrenalin :-)

  5. Báro, spíš to chce bejt trošku flegmatik… :-) Přece nás nerozhází nějakej troubící trouba :-)

  6. Na řidiče nerváky si člověk zvykne, ale nervózní cyklistka, to zní vážně nebezpečně… :)

Další z rubriky

Inspirace z vídeňské periferie 4

Vídeň je městem, které stále inspiruje. V dokončení sbírky postřehů z letošní návštěvy využiji toho,..více

Inspirace z vídeňského centra 3

Vídeň je městem, které stále inspiruje – i při desáté návštěvě tam narazíte na něco,..více

Soutěž Do práce na kole startuje již podeváté 7

Spolek Auto*Mat (PNK je nezávislým projektem spolku, pozn. red.) pořádá v květnu již devátý ročník..více

KOLárna: budoucnost parkování u železničních stanic 8

Pod názvem KOLárna se skrývá nový koncept magistrátu na zřízení bezpečnějších úschoven kol při stanicích vlaku..více

Ochutnávka z For Bikes 17

Přinášíme vám krátkou ochutnávku z veletrhu For Bikes v podobě vybraných fotografií. Veletrh pokračuje v..více

Reportáž z obhlídky městských stojanů 7

18. 03. - Pavel Mašek - Inspirace
Při čtení příspěvku o Mapathonu jsem se proklikal až na historický článek o městských stojanech..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru