Anketa I: Ovenecká, Černý most a jednosměrky

Publikováno: 01. července. 2009, 1 min. čtení
Aktualizováno: 09. února. 2012

ovenec_4_150 Nejsou to žádné obrovské stavby, tím spíš ale ukazují, jak málo někdy stačí k vyřešení problematického místa. Stezka Černý Most — Horní Počernice a zobousměrnění ulice Ovenecké na Letné jsou první dvě ze série akcí, které jste nominovali do ankety o cyklistickou stavbu a paskvil Prahy.

Možná také znáte desítky ulic, kterými byste jako na kole rádi projížděli v protisměru. V zahraničí je to běžné. Proč je jich ale v Praze pouhý tucet? Kdo taková opatření prosazuje a kdo jim brání? Co pro to můžete sami udělat?

Pozitivní nominace č.1, Ovenecká

Místo: Praha 7; ve správě městské části.
Trasa: A165 a A166, dříve 2
Projektoval: UDI (původní), TSK (obnova v r. 2009)
Zhotovil: ? (obnova v rámci rekonstrukce chodníků)
Nominace: Cyklistická stavba Prahy, č. 1

Cyklostezka umožňující protisměrný průjezd Ovenecké ulice je jedna z nejstarších stezek v Praze, na celostátní cyklotrase 2 ve spojnici Stromovky a Letenských sadů. Stáří a nedostatek údržby vedly k tomu, že stezka, vyznačená už v devadesátých letech, zchátrala natolik, že se stala prakticky neznatelnou. Na začátku roku 2009 byla proto stezka obnovena.

Stezka po rekonstrukci

Cyklostezka je dnes součástí úseku městské páteřní trasy Stezka A155/165 jako spojka Stromovky a Letné a trasa zpřístupňující Výstaviště od centra. Dopravní význam stezky ještě vzroste poté, co se podaří propojit Výstaviště také na východ.

Jednosměrná stezka začíná na Letenském náměstí, prakticky na křižovatce s frekventovanou Veletržní a vede dva bloky k budově Akademie výtvarných umění. Na vjezdu do Ovenecké je cyklista navigován rozsáhlou červenou plochou do vjezdu do cyklostezky. Stezka vede po levé straně chodníku, od parkujících aut je oddělena zeleným pásem stromořadí. Stezka je v celé délce zvýrazněna červenou barvou. Na křižovatce před Stromovkou je pak nově vyřešený výjezd — vůbec první předsunuté stání v Praze (z roku 2005) je opět viditelné.

Dnes, o čtyři roky později, se začínají značení představených stání pro lidi na kole objevovat ve městě systematicky. Instituce starající se o výstavbu a rekonstrukci křižovatek zahrnuly konečně značení představených stání do svých běžných postupů a tak třeba na Novodvorské v těchto dnech vznikají ,,jako po dešti.“

Není všechno zlato…

Úprava není perfektní, toho si je vědom i projektant rekonstrukce Tomáš Cach, jeden z těch, kdo se podmínky pro cyklistickou dopravu ve městě snaží prosazovat v Komisi pro cyklistickou dopravu na Magistrátu i jinde. Typickou vlastností pražských opatření je však pytlíkování dílčích věcí bez možnosti vyřešit kompletně celek, což by v celkové bilanci bylo i snazší, levnější a logičtější. Nakonec tedy, ve snaze ušetřit, se celá věc udělá rychle, pak se několikrát předělává — což vyjde pochopitelně dráž.

Stavba má také řadu drobných nedodělků, za které může poněkud laxní přístup realizační firmy. Projektanti si stěžují, že chybí nebo nefunguje stavební dozor, firma nedbá projektu, na stavbu se dostane jen celková malůvka, tedy přehledná situace, dle které dělníci pracují skoro po paměti a mnohdy si vymýšlí. Proto se věci později dodělávají a předělávají. Projektantům tak vzniká dilema, zda stát dělníkům celé dny za zády nebo pracovat na důležitějších věcech…

Přesto je stezka použitelnou a (po nastříkání definitivních plastových povrchů) i výraznou připomínkou přítomnosti cyklistů. Ulice, která byla v létech Jubilejní výstavy svědkem jízd první Křižíkovy elektrické tramvaje, je tak po více než sto letech znovu ukázkou progresivního řešení dopravy ve městě.

O jednosměrkách v Praze

Pražské cykloobousměrky:
Maiselova, Říční (několik m.), Králodvorská, Kosárkovo nábřeží (za úřadem vlády), Korunní (po tram. kolejích), Na Vrstvách, Dr.Zikmunda Wintra, Pod Novým Lesem, Velvarská, Ovenecká, Ortenovo náměstí, Satalice, Lannova (souběžná cks.).
 
Uvažované:
Pařížská, Opletalova, Úvoz, Nerudova, Těšnov, Národní, Apolinářská, Hraniční, Jeseniova, Lidická, Dejvická, Thámova, Na Hroudě, Sokolovská, Pelléova, Ke Karlovu, Lublaňská, Škrétova, Bělehradská, Na Moráni, Jivenská, Jaurisova, Sulická, U Světličky, Kralupská, Na Příkopě, Dlouhá, Dlážděná, Havlíčkova, Senovážné náměstí, Křižíkova, Vratislavova, Cerhenická, Barvířská, U Prašné Brány, Celetná, Nad Královskou Oborou, Haštalská, Platnéřská, Dykova, Herdova, Hradešínská, K Zástěrce, Kroupova, Na Kotlářce, Na Okraji, Na Smetance, Nad Vodovodem, Neklanova, Pod Děvínem, Pod Hradbami, Polská, Přemyslovská, Řehořova, Římská, Slovenská, Studentská, Široká, Tomsova, U Malvazinky, U Nesypky, Vězeňská, Španělská, Kunětická, Záhřebská, Koubkova, Kateřinská, Biskupcova, Habrová, Ohradní, Nad Motolskou nemocnicí, Brdlíkova, Barrandovská, Hluboká, Na Petynce, Letecká, Na Malém klínu, Na Šutce, U Dětského domova, Palmovka, Jiřetínská, Klánovická, V Chaloupkách, Jaroslavická, Za Mosty, Šrobárova, U Vinohradského hřbitova, Ve Stínu, Pelyňková, Sportovní, Nad Elektrárnou, Bruslařská, Peckova, Davídkova, Jungmanova, Husova, Hybernská, Školská, Šolínova, Veleslavínská…
 
Zamítnuté nebo odložené městskými částmi:
Šeříková (P1), Spálená (P1), U Železničního mostu (P5), Kaprova (P1)
 
Další informace o stavu přípravy obousměrek najdete zde.

Ovenecká je příkladem užitečného zprůjezdnění jednosměrné ulice, kde se pořídilo za málo peněz hodně muziky. Pokud se ale podíváte na seznam v pravém rámečku, zjistíte, že na každou ze třinácti hotových cykloobousměrek je v Praze tucet takových ulic, kde by byl obousměrný průjezd cyklistů potřeba jak sůl, a přitom zatím skutek utek.

Cyklisté se takovým ulicím pak musí vyhýbat za cenu jízdy po nějaké hlavní třídě, po chodníku, nebo to prostě vzdají a nejedou vůbec. Proč tomu ale tak je? Proč už dávno nemá každá jednosměrka ze seznamu cyklokomise nainstalovanou dodatkovou tabulku ,,mimo kola“? Projektanti říkají: ,,Není vůbec problém ty stavby technicky připravit, není problém je zaplatit, jediný problém je se o nich pořád s někým hádat.“

Pes je zakopaný především u městských částí, které mají místní jednosměrky obvykle ve správě (a není to jediná věc, o kterou se městské části s městem jako takovým kočkují). Když Komise pro cyklistickou dopravu Rady Hlavního města navrhne trasu vedlejší uličkou, musí s tím souhlasit dopravní odbor městské části a policejní dopravák. Všechny jejich připomínky je třeba zohlednit a pokud jdou proti sobě, většinou ke stavbě vůbec nedojde.

Argumenty, kterými městské části vyznačování cykloobousměrek odmítají, jsou často rádoby technické, alibisticky maskované přehnanými ohledy o bezpečnost nebohých cyklistů. Přitom povolení průjezdu klidnou ulicí bude v drtivé většině případů bezpečnější, než stávající stav, který lidi nutí jezdit po přilehlé rušné komunikaci. Pokud tento argument selže, poukazuje se na zbytečnost dané úpravy: vždyť tam přece nikdo nejezdí. No, jak by ne, když je to zakázané! Skutečné důvody, stojící na počátku obstrukcí městských částí vůči cykloobousměrkám, jsou totiž právě dva:

1. Naprosté nepochopení toho, co je to městská cyklistika.

Značná část veřejnosti (úředníky a politiky na městských částech nevyjímaje) se domnívá, že cyklista do pražských ulic prostě nepatří. Cyklistika je pro ně sport, který není možné provozovat bez ,,nářadí“ (rozuměj kola) a ,,vybavení“ (přilby, speciálních oblečků) kdekoliv jinde, než na vyhrazených ,,hřištích“ (cyklostezkách). Představa, že by cyklisté jezdili do práce po normálních ulicích, je pro ně nepochopitelná, až děsivá.

2. Parkovací místa jsou posvátná kráva.

Proč je vůbec každá druhá ulice v centru jednosměrná, i když je široká třeba patnáct, dvacet metrů? Kdepak úzké historické uličky! Na ulicích je tak málo místa, protože se jejich prostorem tak plýtvá na nekonečné hromady parkujících aut. Výsledkem bývá třímetrový ,,kaňon“ pro jeden osobák, obklopený dvěma řadami kolmého nebo šikmého stání. Zobousměrnit takovou ,,plně využitou‘ ulici by často znamenalo rozšířit volný prostor. Jenže zodpovědní nedopustí ani změnit pruh šikmého stání na podélné, tedy ubrat asi deset parkovacích míst na sto metrů ulice. Prý je to tak správně a nazývá se to ,,doprava v klidu.“

Redukce parkování je pro některé městské části natolik nepřijatelná, že jsou schopné bránit po několik let i prosté rekonstrukci ulice, která by měla toto za následek. V tomto ohledu vede zřejmě Praha 1. Čtvrť trpící nejsilnější dopravou v úzkých uličkách namísto, aby se ze svého území snažila auta co nejvíce vymístit, brání jakémukoliv opatření, kterým by historické centrum udělala pro řidiče méně atraktivní..

Co s tím?

Každý z nás, aktivních cyklistů, může pro rozhýbání značně zatuhlého procesu zprůjezdňování jednosměrek udělat poměrně snadnou věc: Dát politikům a úředníkům vědět, že nám chybějící průjezdy v konkrétních ulicích vadí. Všichni, kdo se kolem cyklistiky v Praze motají, tvrdí, že tenhle tlak veřejnosti je strašně důležitý.

Napište svým politikům je kampaň, pomocí které můžete snadno svůj názor vyjádřit formou, kterou se zodpovědní činitelé města budou muset zabývat. Individuální občanské podněty mají stále ještě svou váhu. Podívejte se, čeho jsme tak již docílili a napište podnět na zprůjezdnění, nebo třeba poněkud drzý dotaz, kdy bude ulice, kterou jste si našli na seznamu projektů TSK, popř. v mapě plánovaných ,,Ačkových“ tras, zprůjezdněna.

 

Pozitivní nominace č.2, na Černém Mostě

Místo: Praha 14 a 20; ve správě magistrátu.
Trasa: 0035
Výstavba: V rámci přemostění Chlumecké
Nominace: Cyklistická stavba Prahy, č. 2

Chodník podél Chlumecké ulice od zastávky na místě současné stanice metra Černý Most do Horních Počernic existoval léta. Od roku 1998, kdy byla zprovozněna stanice metra Černý Most byl tento chodník prakticky nejkratším spojením Horních Počernic na metro a cyklostezku vedoucí na tubusu dále do města. Vyznačení cyklostezky ovšem proběhlo až dlouho po dokončení stanice metra.

Průjezd po chodníku je zlegalizován od benzínové pumpy na okraji Chval po přechod pro chodce u provozovny McDonalds. Spojení to není dokonalé; Na Chvalech vznikl přímo na cyklostezce jeden zcela zbytečný schod, na Černém Mostě je zase cyklista jedoucí k metru odsouzen použít úzký chodníček kolem K+R a stanovišť taxi. Přesto má toto spojení nepopíratelný význam: Umožní z Počernic (a vlastně i ze Zelenče, Klánovic nebo Čelákovic) dojet na metro všem cyklistům, pro které by dálniční křižovatka Chlumecké a Východní Spojky byla nepřekonatelnou bariérou. Nedávno byla stezka napojena jak na parkoviště u CČM, tak na ,,stoupací“ cyklopruh vedený nově postaveným podjezdem Chlumecké do dosud cyklisticky zcela nepřístupné severní části obchodní zóny.


Anketa

Několik fotografií na závěr

Ještě se vrátíme k jednosměrkám: domnívá-li se snad někdo i nadále, že pražské ulice jsou příliš úzké na to, aby mohly být obousměrné pro cyklisty, myslím, že by mu měly k poznání stačit následující čtyři fotografie:

 
1. Florencie. Tady dopravu v centru vyřešili výrazným omezením parkování na ulici – pak se i tímhle dá jezdit obousměrně.
florencie_obousmerne
 
2. Frankfurt a.M: Obyčejná ulice v rezidenční čtvrti. Parku je se do aleluja, ale cyklisté v protisměru mohou.
 
3. Toto je z Bruselu. Ještě se vám zdá Šeříková ,,příliš úzká“ na zobousměrnění?
brusel_protismerka
 
4. Konečně, zobousměrnit šlo i Králodvorskou ulici v Praze.
praha_obousmerka_ricni
Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Ondra 3. 7. 2009, 15:32

Pekny clanek, jen tak dale :)

Martin 8. 7. 2009, 12:42

Bohuzel vsechno bylo, je a bude jenom o lidech. Napriklad nepochopim, proc nemuzu s kolem v metru na plosinu v prvnim vagonu, kdyz je uplne stejna jako ta zadni. V cem je problem? Ve Vidni maji taky metro a svete div se, kolo je mozne prepravovat na kazde druhe plosine v jekemkoli vagonu. Nikomu to nevadi, nikdo se nepozastavuje, nerozciluje, zadny problem. Jenze tam se lidi chovaji obecne jinak, nez u nas. V tom to je, bohuzel...

Hynek_ 8. 7. 2009, 13:05

Neni to tak, ze ta predni je vyhrazena zas pro kocarky? Zeptame se...

Hynek Hanke 8. 7. 2009, 20:04

Dobrý den, tak je to ještě trošku jinak. Ta přední plošina není nijak striktně vyhrazená pro kočárky, ale mamky s kočárky a lidé na vozíku jí smí použít a mají tam jistotu, že se nebudou muset motat mezi koly, což zní docela rozumně. Pak jde ještě o to, že na první plošině prvního vagónu je únikový východ strojvedoucího a muselo by se tedy říkat něco takového kostrbatého jako ,,na první i poslední plošině kromě první plošiny prvního vagonu''. Pražské metro má kapacitu jakou má a dvě tři kola do každého vagonu (na poslední plošině) jsou tak akorát. Takto nám to okomentoval náš známý, který té situaci dobře rozumí a jinak se v Praze všude za cyklistiku velmi aktivně pere.

Asi by to chtělo spíš se zaměřit na tramvaje. Tam je průšvih, že do 14T se kolo prakticky nevejde a u 15T se řešilo, že by tam měla být víceúčelová plošina se sklopnou lavicí a pásy (kam by šlo i kolo dobře zaparkovat a zapnout), ale tato úprava se nakonec do prototypu nedostala a tak to dopadne špatně. Ty staré tramvaje jsou de-facto jediné, kde lze kolo rozumně přepravovat, jenže ty nevyhovují z jiných důvodů... Tohle je třeba vážný problém, protože ta tramvajová přeprava do kopců má význam.

prt 9. 7. 2009, 10:57

Smluvní přepravní podmínky PID povolují max. 2 kola na každé poslední plošině každého vozu metra. Třetí a další kolo je tedy již ilegální (byť leckdy možné a vyskytující se).

Hynek_ 9. 7. 2009, 14:01

Smluvní přepravní podmínky se musí respektovat s rozumem. Když má taťka dvě děcka, tak přeci nebudu tvrdit, že jedno je ilegální, nebo že má jet samo druhým vagonem... Když si poskládají ta kola do jednoho, zaberou mnohem méně místa a nadělají méně zmatků.

Mirek 9. 7. 2009, 14:59

První plošina čelního vozu musí být volná jako únikový východ nejen pro strojvedoucího (ten navíc musí mít možnost v případě nouze přejít do salonu pro cestující), ale především jako únikový východ z celého vlaku. V krizových plánech se v případě vážné tzv. mimořádné události (např. požár soupravy) počítá s rozbitím předního skla čelního vozu a evakuací cestujících skrz kabinu strojvedoucího do kolejiště a dále do stanice.

Petr Sedláček 16. 7. 2009, 23:49

Ještě jeden Paskvil do ankety:
Cyklopruh na Vinohradské

Vyznačen v jednom směru od Flory k Želivskému. Po několika týdnech po vyznačení je neznatelný (zůstali jen cedule, vodorovné značení se smylo dešti), cestou cyklopruhem jste museli přejíždět vodorovné mřížky na kanálech (asi před týdnem předěláno), které byly přímo uprostřed pruhu a slíbené předělání pruhu během jara 2009 se neodehrálo. Mezitím se smylo i nové vodorovné značení pro auta, a to staré (co vydrželo léta) nyní navádí řidiče do retardéru podél zastávek

Martin 28. 4. 2010, 22:01

Aby se Praha 1 udržovala ve střehu, napsal jsem jim podnět na zprůjezdnění Šeříkové. Tam ty obstrukce skutečně vůbec nechápu - vždyť by ani nemuseli ubrat parkovacích míst...

Vratislav Filler 28. 4. 2010, 23:48

Martin: Připravuje se úprava vyhlášky stanovující dopravní značení, venku by měla být to léta, jsou tam cyklo protisměrky jen svislou značkou při současné třicítce. To by je mohlo zlomit.

prt 29. 4. 2010, 12:32

VF (10): to s tou 30kou platí už léta, novelizace vyhlášky 30/2001 to ani nemění. S P1 však byla projednávána i varianta zřizující zónu 30 (absurdní, protože vyšší rychlost je v dotčené oblasti nepřiměřená a asi i nemožná...).

Martin 3. 5. 2010, 22:12

Kde není vůle... (aneb: nechť se cyklokomise snaží, Praze 1 je to celkem ukradené)

Vážený pane Macku,
obousměrný provoz v Šeříkové ulici je předmětem dlohodobých jednání s Komisí Rady hl.m.Prahy pro rozvoj cyklistiocké dopravy. Prozatím se však projektantům nepodařilo předložit řešení odpovídající platné legislativě, které by nemělo dopad na řešení dopravy v klidu nebo na organizaci dopravy v místě. Zkrácení trasy o čtvrt kilometru nemůžeme považovat za relevantní argument.
Je nám líto, ale v tuto chvíli pro Vás nemáme příznivější odpověď. Ludvík Czital

Vratislav Filler 5. 5. 2010, 14:56

Pokud vím, cyklokomise zkusila docela u Šeříkové už docela dost věcí, takže věta "prozatím se nepodařilo najít řešení" je prostě alibismus. Mezi řádky toho vysvětlení zní jasně "nepustíme jediné parkovací stání" a "tohle prostě nedovolíme". Nic na tom nezmění ani skutečnost, že kde se chce, tam to prostě jde. V pondělí jsem byl ve Vídni a takových ulic, jako je Šeříková, jsem tam s protisměrem pro cyklisty viděl tucty, ať už s řešením v ulici, nebo na chodníku. Kdo jezdí po Německu, stačí, když se bude dívat kolem sebe. V Šeříkové parkují auta vlevo podélně a ulice je opravdu dost široká, ty věci, co navrhovala KCD byly samozřejmě právně v pořádku.
Také zdůvodnění, že cyklistům by se zkrátila cesta o pár metrů je uhýbání. Daleko podstatnější je, že by se tak cyklisté, co jedou do centra, vyhnuli nechutné světelné křižovatce Újezd.
A konečně: Šeříkovou se do centra v protisměru prostě masově jezdí, to je skutečnost, se kterou tam nic neudělá ani ten zákaz. Už se těším na to, jak to tam v červnu budeme sčítat.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat